Nachmelená Opice! V Krnově vznikla nová pivní tradice

14.7.2016 02:11 Společnost 0

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Nachmelená Opice! V Krnově vznikla nová pivní tradice

Michal Kuřec dříve působil jako hlavní technolog ve velkém pivovaru, nyní se stará o kvalitu piva v Nachmelené Opici (Foto: Tomáš Svoboda/Magazín PATRIOT)

Máte-li občas možnost projíždět Krnovem, jistě jste si už všimli poutače, který láká k návštěvě tamního minipivovaru. Na tom by ještě nebylo nic moc zvláštního, pokud by se ovšem nejmenoval Nachmelená Opice, což je název, který jsme alespoň my v redakci Magazínu PATRIOT nemohli pustit z hlavy.

A tak není divu, že vcelku rychle dozrál čas k uskutečnění reportáže, během které nás provázeli jeho zakladatelé, sehraná dvojice, sládek Michal Kuřec a obchodní ředitel Jiří Valenta.

Dohromady je asi musela spojit nějaká vyšší moc, protože se potkali zrovna v době, kdy jeden z nich vážně zvažoval odchod z velkého pivovaru k výrobě piva podle sebe a druhý zase toužil uskutečnit svůj sen o prodeji vlastního výrobku nejvyšší kvality.

„Myšlenka pivovaru vznikla v říjnu 2014, kdy jsme se s kolegou potkali. Zhruba o měsíc později jsme si plácli, že pivovar postavíme. Půl roku jsme dělali projekt, řešili financování a loni v červnu začali s rekonstrukcí objektu, která trvala do října,“ začíná naše povídání Jirka s tím, že první várku uvařili loni v listopadu a oficiálně pak otevírali počátkem prosince.

To znamená, že jsou zřejmě nejmladším současným minipivovarem v Moravskoslezském kraji. Zákazníky chtěli oslovit poctivým pivem bez úprav filtrací a pasterizací, které se používají v průmyslové výrobě. Hodně však spoléhali také na název, který chtěli využít jako originální marketingový nástroj v jejich koncepci.

Minipivovar totiž jako jedni z mála provozují bez vlastní hospody, veškerou produkci mají určenou k prodeji v sudech a skleněných či pet lahvích. Právě proto nechtěli při vymýšlení názvu cílit pouze na rodný Krnov.

Člověk je z opice a po pivu je nachmelený…

„Když se podíváte na názvy pivovarů, jsou většinou podle města nebo jsou hodně tradiční. Jsou to vesměs konzervativní názvy, i když pár je jiných, jako třeba Kocour či Žabák,“ říká Michal, který svého kolegu přesvědčil o tom, že je třeba vybočovat nejen kvalitou, ale i názvem.

Inspiraci přitom díky svým dlouholetým zkušenostem a znalosti zahraničních pivovarů čerpal hlavně v Americe, kde se kreativních názvů nebojí.

„Jsou úplně jinde a vymýšlejí extrémní názvy spojené se zvířaty či kreslenými postavičkami. U nás vyhrála opice proto, že člověk je z opice, no a po pivu je nachmelený, takže proto Nachmelená Opice,“ usmívá se sládek.

Několikaměsíční hledání správného názvu se vyplatilo, neboť právě ten podle nich automaticky vzbuzuje zájem lidí, a to nejen v Krnově, ale i na Moravě a postupně také v Čechách a blízkém zahraničí.

„V současnosti už pivo vozíme po celé republice, v Krnově končí jen část naší produkce. Původně jsme mysleli, že bude podstatně větší. Ale jinak hlavně na reakcích lidí vidíme, jak název funguje. Když máme někde stánek, zastaví se u něj, usmějí se, zkrátka to poutá pozornost. Kdybychom byli Krnovský pivovar, zájem by asi byl slabší, i když kvalitu bychom měli stejnou,“ myslí si Jirka.

Název prodává, a to hlavně ve velkých městech

Moderně pojatý koncept Nachmelené Opice, který oslovuje hlavně mladou generaci, se rozvíjí velmi rychle. V začátcích se jejich „Opice“ objevovala v ochutnávkových pivnicích, postupně však stále přibývá hospod, kde je nastálo.

„Už máme svoje hospody, kde jsme stále na čepu, a to v Opavě, Ostravě, Krnově, Městě Albrechticích, Rýmařově, Zlatých Horách a Jeseníku. Teď nám přibylo i Brno, k tomu to jsou různé ochutnávkové pivnice v Praze, Liberci, ale i v Žilině, byli jsme taky ve Vídni a v Polsku. Nedá se to úplně uhlídat, kde všude jsme, protože část produkce jde i přes prostředníky,“ vysvětluje Jirka, který se sám stará o rozvoz sudového piva, které u nich dělá až 90 % výroby.

Michal na jeho slova navazuje tím, že v hospodách hodně usilují o osvětu, aby pivo mělo potřebnou péči, která je zejména o čištění trubek a správném skladování. Přiznává taktéž, že produkce se jim poslední dobou navzdory konzervativnosti tuzemského pivního světa začíná obracet spíše na svrchně kvašená piva, která jsou nyní žádanější ve velkých městech.

Některé hospody od nich dokonce berou pouze piva typu Ale, což je v jejich podání dvanáctka Sun APA a čtrnáctka IPA, obě aromatická piva vyrábějí metodou takzvaného studeného chmelení.

Nejoblíbenějším pivem je jedenáctka světlý ležák

Když už jsme zabrousili do nabídky piv, je třeba ji doplnit o další druhy, které jsou stabilní součástí výroby. „Naše hlavní pivo je ležák jedenáctka, což je zlatý střed mezi pro někoho slabou desítkou a naopak silnou dvanáctkou. I velké pivovary se takto zaměřují. Je to klasický český ležák dělaný z tuzemských surovin na varně dvourmutovým způsobem,“ popisuje sládek, který jako další spodně kvašené pivo vaří polotmavou dvanáctku s chutí i vůní karamelového sladu.

„Snažíme se, aby piva byla opravdu pitelná, což znamená, že není umění vyrobit co nejsilnější pivo, které si nikdo opakovaně nedá. Naopak i speciály děláme tak, aby si je zákazník dal opakovaně, což ohlasy potvrzují,“ těší Michala, který už si za uplynulý půlrok vyzkoušel také speciál Stout ve stylu Guinessu, valentýnskou šestnáctku či dvanáctku „Kopičák“, která se prodávala v době fotbalového Eura. Na podzim, až bude více klidu, by pak rád nachystal speciál s příchutí medu či silná piva inspirovaná Belgií.

Hospoda zatím ne, prioritou je výroba, která jede nad očekávání

Jak se oba pivovarníci shodují, úvahy přece jen otevřít vlastní hospodu se pořád vracejí do diskuze, ale aktuálně je pro ně důležitější investovat do rozšíření výroby. Až budoucnost ukáže, zda bude reálné otevřít i vlastní podnik v Krnově či větším městě. Čím to, že se jim start ryze produkčního minipivovaru tak podařil?

„Otevřeli jsme v ideální čas, v prosinci byl velký boom, to jsme ani nečekali. Spadli jsme do toho a furt to jede. Pak byl přes zimu sice trošku klid, ale od května to zase začalo. Červen byl zatím rekordní a červenec bude podobný, pak se to zase zklidní,“ přibližuje sezónní výkyvy Jirka.

Fakt, že Nachmelená Opice mezi minipivovary vstoupila opravdu ve velkém stylu, potvrzují i slova mistra sládka. „Jsme na hraně kapacity. Proto jsme už dokupovali kvasné tanky, abychom trochu rozšířili výrobu. Pravděpodobně to budeme muset udělat i pro příští sezónu. Čekáme, že budeme růst, ale chtěli bychom zůstat v kategorii minipivovarů, u kterých je hranice 10 000 hektolitrů ročně,“ upřesňuje Michal, který jako klíčové vidí udržení stejné kvality.

Na čem to závisí? „Dost zásadní je to, jak se člověk k pivu chová, což přenášíme i na zaměstnance, kteří se o pivo starají. Čistota půl zdraví tady platí dvojnásob. Proto říkám, že za kvalitu piva může i uklízečka, prostě celý tým. Takže úspěch potom není jen o sládkovi, ale o každém z nás,“ dodává nakonec jeden ze zakladatelů Nachmelené Opice.

Minipivovar Nachmelená Opice

Místo: Krnov (Textilní 1)

Druhy piv: Opice světlý ležák 11°, Opice polotmavá 12°, speciál American Pale Ale (Sun APA) 12°, speciál Indian Pale Ale (IPA) 14°, Opice pšeničná 11°  a další speciály dle sezónní nabídky

Stáčení: pivo stáčí do 15, 30 a 50 litrových sudů, do 1 litrových pet lahví a také do skleněných lahví (0,75 l)

Výtoč: odhadem asi 1500 hektolitrů za rok

V minulých týdnech jste si mohli na webu Magazínu PATRIOT přečíst reportáže o minipivovarech z Frýdku-Místku, Frýdlantu nad Ostravicí, Havířova, Ostravy, Vyšních Lhot a Horní Lomné.

Tomáš Svoboda |

Přečtěte si více z rubriky "Společnost", nebo přejděte na úvodní stranu.

Podobné články

Patriotmagazin.cz využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.