Fotbalový glosář: Vysmátý parchant i slepá veverka, vtipný slovník svědčí o pohodě Baníku

Jedinečné zastoupení pěti regionáních týmů, a to včetně ostravského Baníku, ve druhé fotbalové lize, a historická účast nováčka z Karviné v té první, je pádným důvodem, abychom v Magazínu PATRIOT pravidelně glosovali jejich aktuální úspěchy i nezdary.

„Baník vítěz, Baník mistr!“ Fanoušci ostravského klubu jsou teď zcela jistě odvázaní z toho, jakou radost jim jejich miláčci dělají. Baníkovci totiž vyhráli v součtu s pohárem už čtyři zápasy v řadě, což je po předchozím mučivém období docela slušná pecka do „palice“. Navíc aktuálně vedou druhou ligu, takže to vypadá na pohodovou jízdu za postupem.

Euforii je však třeba krotit, dokud je čerstvá, což dobře vědí třeba v Karviné, která si odvezla tvrdou prvoligovou lekci ze Zlína. Celkově byl uplynulý víkend pro naše kluby spíše očistcem, neboť po předchozí mimořádně úspěšné sérii zápasů tentokrát přinesl jen jedno vítězství. Získal je právě Baník v těsném derby s Frýdkem-Místkem.

Zlín vs. Karviná 3:0. Možná až krutě sestřeleni byli v pondělní večerní dohrávce hráči z Karviné, kteří do Zlína po předchozích dvou výhrách celkem oprávněně jeli s vidinou, že si třeba bod odvezou. Jenže Zlín ten už v této sezóně zválcoval Liberec i Plzeň, takže konečný výsledek zasvěcené až tolik nepřekvapí. Noviny teď budou zase chvíli šířit ódy na kvalitní práci zlínského kouče „Boba“ Páníka, který z provinčního klubu udělal lídra ligy.

Přiznejme si, že ač Karviná do ligy vstoupila velmi nadějně, spousta jejích soupeřů je a bude zkrátka někde jinde. To však nic nemění na tom, že nováčkovský elán nesmí z karvinské kabiny jen tak vyprchat. Vždyť nebýt spálené úvodní šance Radka Voltra, mohly se v tiskárnách sázet zcela jiné titulky…

Baník vs. Frýdek-Místek 2:1. Podruhé hrál Baník ve svém vítkovickém azylu, podruhé to bylo proti soupeři z regionu a podruhé z toho bylo vítězství 2:1, které navíc přineslo posun na první místo. Takže zatím dobrý, ne? Tak určitě! Obavy z formy mužstva, které vznikalo v tuzemsku tolik oblíbeným procesem „rychlokvašení“, jsou po prvních čtyřech kolech pryč a éterem létají slova plná nadhledu, pohody a svérázného humoru. Jejich autorem je většinou kouč Vlastimil Petržela, který jako „starý praktik“ dobře ví, proč hrdinu dne Petra Nerada v dobrém nazývá „parchantem, který se pořád směje a který si o sobě myslí víc, než na co má“.

Hloupý hráč, kterých se najde dost v každém mužstvu, se může i urazit, chytřejší z takového hodnocení vytěží pro sebe a nakonec i pro tým maximum. To, že slovní palba zkušeného trenéra může být opravdovou trefou do černého, potvrdil i sám stále ještě docela nápadně „plnoštíhlý“ fotbalista. Svoje dva góly totiž komentoval větou o slepé veverce, která jednou taky najde oříšek. Zní to zdravě, teď jen směle a taky s respektem vstříc dalším výzvám, neboť bonmoty sice „píšou“, ale tentokrát to žádná velká jízda ze strany Baníku nebyla.

Opava vs. Ústí nad Labem 1:1. Přišli o kapitána i vedoucí pozici v druhé lize. Fotbalistům Opavy poslední týden mnoho radosti nepřinesl. Lídr a bývalý reprezentant Zdeněk Pospěch je kvůli vážnému zranění kolena mimo hru, což by byla citelná ztráta pro každý mančaft. Proti Ústí se i tak mohl dostavit lepší výsledek, jenže domácí předvedli solidní fotbal jen po dobu třiceti minut.

Pak jim dle slov jejich trenéra Romana Skuhravého paradoxně ublížil vedoucí gól, po kterém následovala herní panika a kontraproduktivní chtění. Logicky se tedy body dělily, což znamená, že Opava o dva zaostává za vedoucí dvojicí Baník – České Budějovice. A to rozhodně není marná vychozí pozice do dalších týdnů.

Táborsko vs. Třinec 3:2. Jméno kouče domácích Petra Frňky možná ještě dnes vzbudí v našem regionu slušné pozdvižení. Jeho přes rok staré a notně nepovedené angažmá v Baníku však nesmí překrýt fakt, že tento pán stabilně hraje se „svým Táborskem“ na druhou ligu nadprůměrný fotbal, který ocení i nejeden protivník.

Ví to i Třinec, který na hřišti v Sezimově Ústí v sobotu prohrál už pošesté v řadě. Taky proto je po čtyřech kolech v tabulce předposlední a má nejhorší obranu, a to přesto, že herně rozhodně nepropadá. Zlepšení by to chtělo, i když se sezóna teprve rozjíždí. Ono bavit se každý týden o tom, že jsme byli blízko, ale nevyšlo to, totiž brzy omrzí…

Žižkov vs. Vítkovice 3:0. Žižkovská tradice spočívající v nedělním výkopu v čase 10:15 hráčům Vítkovic docela svědčila. Více než osmdesát minut to vypadalo, že si z Prahy nějaký ten bodík odvezou. Bohužel v závěru celkem vyrovnaného zápasu měli více střeleckého štěstí domácí, kteří nasázeli tři góly.

Po předchozí divočině v Třinci (4:4) se asi pod žižkovským vysílačem budou na soupeře od nás těšit. Vzájemná střetnutí zatím slibují gólové erupce. Vítkovice naopak potřebují podumat, jak na základě relativně sympatických výkonů získávat druholigové body z cizích hřišť. Doma by to měly dokázat už ve středu, kdy v dohrávané bitvě nováčků vyzvou Prostějov. Bude to důležitý mezník pro celkový vývoj podzimu.