Nejnovější zprávy: Ostravané poslali městu přes 500 historických fotografií V Dolních Vítkovicích začala stavba Národního zemědělského muzea

Filmové návraty

Filmové návraty: Když se v Ostravě natáčela Divoká svině

Magazín PATRIOT připravil seriál, který přiblíží proslulé i ty méně známé filmy a seriály, které se natáčely v Ostravě a v Moravskoslezském kraji.

Foto: Archiv Martina Jirouška

Nablýskaná Nová Karolina? Kdeže. Železobetonové torzo u Frýdlantských mostů - takové bylo ocelové srdce Česka na sklonku 80. let minulého století. Kriminálka Jana Kubišty díky tomu začíná jako dantovské předpeklí, ve kterém se svíjejí všechny nekalé živly své doby, aby vystoupily na povrch jako bílá pěna nad kalnou Ostravicí.

Na černou díru hrubá záplata, budiž Divoká svině varováním všem místním vekslákům, že na ně také jednou dojde. A nejenom na ně, hlavní hrdina podporučík Jareš je totiž člen ostravské kriminálky a pomůže rozkrýt rozsáhlé pražské podsvětí!

Film téhož jména náleží k několika kriminálním příběhům zasazeným do zdejšího prostředí bez příchutě nostalgie. I když v Ostravě se odehrává vlastně jenom zčásti, a to hned v úvodu, patří k těm akčnějším, jaké nám kdy komunistická filmografie nabídla.

Kdo si ještě pamatuje původní Karolinu, může nostalgicky zavzpomínat, ovšem Jan Kubišta přichází v okamžiku, kdy už ani hornická sláva nebývala to, co dříve.

Jeho kriminálka na rozdíl třeba od tvorby Dušana Kleina si vyhlídla Ostravu v rozkladu, a tak trochu i pranýřuje pozdní Československo, jež se hroutí a vyhnívá z vlastního středu. Zkorumpovaná Veřejná bezpečnost, zlodějna na ulici za bílého dne, nekontrolovatelní tmaví spoluobčané, všudypřítomná šmelina, věčně zatažená obloha.

Z úvodních záběrů je jasné, že královstvím všech šmelinářů se na sklonku bolševika stala pověstná hospoda Spolek neboli Společenstvo a její bezprostřední okolí směrem k přilehlé Stodolní ulici.

Ta ovšem v té době měla stejně tak daleko k nejslavnějšímu českému bulváru jako již zmíněná prosklená Karolina k rozpadající se ruině. Pod scénářem Miloše Fedaše a v námětu Pavla Frýborta prosvítá i snaha o diskreditaci, Spolek byl svého času útočištěm místního undergroundu a například po revoluci sem známý reportér Tomáš Etzler zatáhnul členy kapely Deep Purple.

Jenže tady se zdá, že služba veřejného činovníka není žádný med a pracovat v Ostravě je prostě za trest, prodírat se těmi pajzly a chytat nepřizpůsobivé občany.

Přestože úvodní loupež zčásti zachycuje Prahu, ostravské scény působí mnohem autentičtěji a syrově. O Divoké svini se ostatně říká, že to byl na svou dobu poklus o syrovou kriminálku francouzského střihu, ovšem už bez tolik potřebného Belmonda nebo Delona.

I na tyto slavné herce se dalo do kina zajít v období socialistického půstu a třeba Smrt darebáka nebo Povídka o policajtovi dokázala pocuchat nervy. Drsného chlapíka se tady nedočkáme, ovšem v hlavní roli exceluje Ondřej Pavelka.

Téměř pětiminutová štafeta za ostravskými nekalými živly, Pavelkova honička přes svodidla u Sovětské knihy směrem k Frýdlantským mostům, musí potěšit každého nostalgika a milovníka černé Ostravy.

Ano, tak to tady kdysi vypadalo. Ke slovu se dostanou nejen cikáni, ovládající ostravské podsvětí společně s kšeftaři z burz, ale třeba i taxikáři, pivní štamgasti a celospolečenský zmar, protože honička končí neslavně.

Veřejná bezpečnost zase prohrála, vekslák s hodinkami zmizel v torzu bývalé koksovny a možná se kolem potlouká dodnes. Ovšem za podmínky, že změnil vizáž a přizpůsobil se jako všichni dnešní dravé době.

Divoká svině to prostě hned v úvodu pořádně rozryje a není v lidských silách ani v silách Veřejné bezpečnosti ji zkrotit. A tak je třeba uznat, že tvůrci zajímavě odhalují všudypřítomný socialistický kolaps. Na distribuci ovšem tenhle ostravský noir neměl štěstí, protože se do kin dostal až po revoluci, v září roku 1990.

Mnoho z natáčecích míst přitom ještě existuje, zejména pověstný Spolek, ale také bývalá paruská Sovětská kniha. Dnes v ní sídlí Student Agency, také symbol společenské proměny.

Pikantní poznámkou budiž fakt, že Vítězslav Jandák, který ztvárnil arcilotra a krutopřísežného padoucha a vraha zvaného po socialisticku „kriminálník Parus“ se posléze vyšvihnul až do sedla ministra kultury.

Minule jste četli: Parta Hic, bizarní agitka z Ostravy s největšími hereckými esy

Fotogalerie

Foto dne