Deník uprchlice. Jak v Česku začít? První kroky do neznáma

Oksana Liashenko utekla se svým šestiletým synem Míšou z města Dnipro (bývalý Dněpropetrovsk). Portétní fotografka se stala spolupracovnicí Magazínu PATRIOT a píše i fotí svůj ostravský deník.

Jak začít v Česku, když jste přijeli s dítětem? V hlavě mám tolik otázek...

Kde a jak požádat o vízum a proč je potřebujete? Máme já a můj syn příležitost získat pomoc? Co je potřeba, aby můj Míša šel do školky? Kde je výhodné nakupovat?

Děkuji, že nám manželův zaměstnavatel, firma Steelforce, pomohl vyřešit bytovou otázku, hodně nám to usnadnilo život, protože když máte kde bydlet a co jíst, můžete se trochu uklidnit.

Ostatně po pořádku, nejprve vízum.

Ten den bylo otevřeno vízové centrum, když jsme dorazili, bylo tam asi 300 lidí. Všichni s dětmi, obrovské fronty, dostali jsme číslo 253, po čtyřech hodinách čekání jsem si uvědomila, že systém ještě není nastaven a nevolá čísla po pořádku, ale náhodně a chaoticky.

V centru vznikla herna pro děti, ale můj Míša se mě prvních pět hodin ani na chvíli nepustil, viděla jsem, že se bojí, bylo tam hodně lidí, všichni se báli, nevěděli, jestli bude dnes možné vízum získat.

V deset hodin večer jsme se vyčerpaní s Míšou rozhodli jít do hotelu, kde jsme bydleli. Bohužel jsme ten den vízum nedostali.

Bylo nám řečeno, že můžeme kontaktovat policii a získat vízum téměř bez čekání ve frontě. Policie však zdravotní pojištění nezajišťuje a do školky je potřeba, takže jsem po čase musela znovu do centra pro uprchlíky a k mému překvapení tam bylo mnohem méně lidí, takže jsem si rychle zařídila zdravotní pojištění.

K získání finanční pomoci potřebujete českou bankovní kartu, která je vydána do třiceti minut, banka nám poskytla 2500 korun jednorázově, byla jsem velmi vděčná.

Pak jsme měli cestu na pracovní úřad, požádat o pomoc jako uprchlíci, šla jsem také na burzu práce, abych později získala práci.

Synovi je šest let a další z moha otázek zněla, zda by mohl chodit do české školky v Ostravě.

K tomu je potřeba zdravotní pojištění, návštěva dětského lékaře, kde je potřeba ukázat očkovací list a hlavně najít školku poblíž domu, kde by pro nás bylo místo, protože sem přišlo mnoho Ukrajinců s dětmi, všechy školy a školky jsou přetížené.

Ale díky Bohu máme spřátelenou firmu Expono Steelforce, která nám ve všech záležitostech velmi pomáhá a já se na oplátku dělím se všemi Ukrajinci, které zde potkávám, protože vím, jak důležité je vzájemně se podporovat v těžkých situacích.