Jiří Votava:
Americký sen v Ostravě![](/data/setting/mp-ov-2024-12-1080px.jpg)
Kotulové veverovití se v olomoucké zoo rozhodli, že si své prvenství vezmou nazpět a letos se opět pochlubí prvním mládětem roku.
„S ranním příchodem do práce jsme zjistili, že tlupa čítá o jednoho člena více. U jedné ze samic přes noc došlo k porodu. Mládě je v pořádku, drží se matky a pobývá s ní pospolu s ostatními členy. I během tohoto počasí mají možnost podívat se ven, kterou sice příliš nevyužívají, ale i tak je návštěvník ve venkovním výběhu může spatřit,“ uvádí ošetřovatelka Hana Dostálová. Olomoucká zoo chová kotuly od roku 1993 a celkově se v ní narodilo 145 mláďat.
Kotulové nemají rádi potravu bohatou na vodu. Často jsou viděni, jak se přebytečné vody zbavují pomocí ocasu, kterým ji vysouší podobně jako utěrkou. Ocas (dosahující délky okolo 40 cm) není oproti ostatním malpovitým primátům chápavý. Kotuli se dorozumívají pestrou škálou zvuků, mezi které patří i ty evokující ptačí švitoření. Mimo jiné jim ocas slouží k lepšímu udržení rovnováhy ve větvích.
Ve skupinách jsou dominantní samice. Mají přísně stanovenou hierarchii. Na výchově mláďat se podílí i další samice takzvané tety. V chovu nemusí být vždy nejúspěšnější samec postavený v hierarchii nejvýše, ale důvod proč tomu tak je, se doposud nepodařilo odhalit.
Tato malá opice z čeledi malpovitých obývá území Jižní Ameriky, převážně výškově střední část pralesa. Výjimečně se přesunuje do horních pater či na zem. Vyhovují jí oblasti s dostatkem přirozených úkrytů v pralese, bažinách, mangrovech či pampách. Většinovou část dne tráví na stromech, hledáním potravy v korunách stromů. Živí se nejrůznějšími plody, květy, hmyzem, nektarem i drobnými obratlovci. Kotulové tvoří až stočlenné tlupy, složené převážně ze samic a nedospělých mláďat obojího pohlaví s přísnou hierarchií. Samci se drží bokem a k samicím se přidávají jen v době říje. Mohou žít sympatricky s dalšími druhy novosvětských primátů, nejčastěji s uakari či s malpami. Typické jsou pro ně velké ušní boltce a bílá maska. Samice rodí jediné mládě po půlroční březosti, které po narození nosí nejprve na břiše, poté na svých bedrech. Velmi výjimečně se mohou narodit i dvojčata.