Gastronomie
11/05/2025 Petr Broulík

Známé podniky staré Ostravy. Z hostince U Císaře rakouského se stala ostuda města

Foto: se souhlasem Archivu města Ostravy

Magazín PATRIOT vás zve na putování legendárními pohostinskými zařízeními staré Ostravy. Tentokrát navštívíme hostinec U Císaře rakouského.

Průmyslový rozvoj Přívozu, za který vděčila obec zejména železnici, na niž byla napojena v roce 1847, a rychlý růst počtu obyvatelstva vedly k udělování nových hostinských koncesí a zřizování četných hostinců, výčepů a hotelů v této dnešní části Ostravy. Tak vznikl i známý hostinec U Císaře rakouského, který patřil k těm větším restauračním zařízením v Přívoze, která nabízela ve svých hostinských pokojích též ubytování cizím osobám. Také proto se hostinci někdy dávalo označení „hotel“.

Hostinec U Císaře rakouského se nacházel v blízkosti později postavené přívozské radnice, ve které dnes sídlí Archiv města Ostravy, tedy na protějším rohu ulic Špálovy a Zákrejsovy. A právě archivářka Eva Rohlová o populárním přívozském hostinci hodně ví.

Ve dvoře byly i stáje, před hostincem stávaly boudy cirkusových společností

„Povolení k provozování hostinské živnosti získal ve druhé polovině 60. let 19. století Josef Weiss. Ten zřídil ve dvoře hostince také stáje a kůlnu pro vozy. Prostranství před hlavní budovou sloužilo k předvádění různých podívaných a uměleckých představení,“ popisuje podobu už zaniklého hostince Eva Rohlová a dodává, že u hostince tak často stávaly vozy a boudy kočovných divadelních a cirkusových společností.

K hostinci přiléhala zahrada, v níž byla zahradní restaurace s výčepem a kuželnou. V roce 1893 zde nechal tehdejší majitel hostince Albert Wechsberg vystavět i dřevěný hudební a odpočinkový pavilón, podobný letohrádku. „Už v té době byl hostinec U Císaře rakouského oblíbeným místem, kde se scházeli obyvatelé Přívozu, konaly se v něm schůze a různé akce četných přívozských spolků a různé taneční zábavy, plesy a divadelní představení,“ popisuje Eva Rohlová.

Přestavba a přístavba učinily z hostince prvotřídní restaurační zařízení

K pověsti prvotřídního restauračního zařízení mu však napomohla až velkoryse pojatá přestavba a přístavba, kterou v roce 1897 provedli tehdejší majitelé David a Charlotta Placzkovi. Touto přestavbou získal hostinec v prvním poschodí přes sedm metrů vysoký sál s jevištěm a galerií pro hudebníky, jehož jedinečnost v Přívoze zdůrazňoval hlavně početný německý pěvecký spolek, který zde často konal svá vystoupení.

V přízemí se nacházely restaurační místnosti, v té největší stál kulečník. Nechyběla samozřejmě nálevna, kde se čepovalo především pivo ze Strassmannova pivovaru v Moravské Ostravě.

Na přelomu 19. a 20. století, tedy v době mimořádného zostření národnostních rozporů mezi přívozskými Čechy a Němci, se hostinec stal střediskem společenského a politického života německých nacionálních spolků. Od počátku 20. století zde probíhaly také hojně navštěvované silvestrovské zábavy.

Dům rychle chátral, panovala v něm špína, která odrazovala hosty

Příznivá pověst hostince U Císaře rakouského jakožto prvotřídního pohostinského zařízení se však brzy začala vytrácet. V důsledku nekvalitně provedené přestavby a přístavby dům rychle chátral, takže už roku 1907 vyžadoval zásadní opravy. Navíc úřady kolem roku 1905 uvalily na hostinec nucenou správu, a to kvůli zadlužení majitelů. Nucení správci však neměli finanční prostředky a většinou ani zájem na odstranění stavebních a hygienických závad, které nabývaly katastrofálních rozměrů.

„Špína ve všech místnostech a odpudivý stav toalet, způsobený dlouho neřešenými problémy s kanalizací, odrazovaly mnohé dosavadní hosty od další návštěvy kdysi oblíbeného hostince,“ popisuje historička Eva Rohlová. A líčí, že zoufalí členové německého pěveckého spolku v Přívoze apelovali v roce 1913 „na naše ctěné německé zastupitelstvo“, aby ve věci zjednalo nápravu, neboť „tento žalostný svinčík, nehodný ani zastrčené venkovské hospody, překračuje přece jen veškerou míru“.

„Ostuda města“ se měla stát tržnicí, nakonec šla k zemi

V době první světové války, kdy už budova hostince patřila Strassmannovu pivovaru, se v ní nacházelo takzvané 3. pododdělení c. a k. náhradního skladiště vozatajské divize č. 11 a v hostinci byli umístěni i ruští váleční zajatci.

Po konci války se správní komise města Přívozu snažila čelit bytové nouzi tím, že pero město potřebné osoby ubytovávala ve zdevastovaných a hygienicky závadných prostorách bývalého hostince U Císaře rakouského, a to i ve dvorních budovách.

„Chátrání domu tak rychle postupovalo a nezachránily ho ani záměry správní komise koupit hostinec a adaptovat ho na tržnici, ani plány Strassmannova pivovaru obnovit v něm provoz udělením hostinské koncese moravskoostravskému hoteliéru Janu Rýdlovi,“ popisuje Eva Rohlová.

Veřejnost a novináři tak označovali dříve prvotřídní a oblíbený hostinec U Císaře rakouského za „ostudu města“ a roku 1926 ho město nařídilo zbourat.

Sdílejte článek
zavřít reklamu
Reklama