Známé podniky staré Ostravy. Kavárna Savoy přestala fungovat po válce

Magazín PATRIOT vás zve na putování legendárními pohostinskými zařízeními staré Ostravy. Tentokrát navštívíme ​kavárnu Savoy.

Obchodní a obytný dům číslo popisné 488 na rohu ulic Zámecké a Puchmajerovy, který nechala roku 1928 vystavět pojišťovna Riunione Adriatica di Sicurita se sídlem v Terstu, byl druhou realizací Karla Kotase, žáka proslulého českého architekta a urbanisty Jana Kotěry.

Původním záměrem snad bylo umístit v novostavbě pojišťovny obchodní dům. Z tohoto plánu však sešlo a pojišťovna se rozhodla zřídit v prostorách přízemí a prvního patra budovy moderní kavárnu. Zkušenosti s kavárenským provozem měla pojišťovna již z Prahy, kde ve svém paláci rovněž zřídila kavárnu pod názvem Riunione.

Otevření kavárny, nazvané Savoy, předcházela téměř roční snaha firmy Jaroslav Kozák a spol. získat koncesi k provozování této kavárny koncesi.

„Proti udělení koncese v místě, kde se v té době již nacházelo celkem patnáct kaváren a kde bylo v okruhu pěti set metrů pětasedmdesát výčepních koncesí, se postavilo Společenstvo hostinských a kavárníků,“ upozorňuje ostravská archivářka Šárka Glombíčková. A dodává, že nejblíže chystané kavárny Savoy už fungovaly například kavárny Elektra, National, Evropa, Astoria, Praha či Royal.

Společenstvo hostinských a kavárníků se podle Šárky Glombíčkové stejně jako v případě kavárny „Fénix“ obávalo poklesu tržby a obchodů v menších podnicích: „Ostravské kavárny jsou obchody, z nichž značná část podléhá krisi a spěje k záhubě, druhá jejich část udržuje se při životě sotva vykazujíc příslušný občanský zisk, a to není situace, která by dovolovala přeplňování kavárnami a hostinskými koncesemi město, kde těchto koncesí je nadbytek, že mnohé obchody jen živoří, nebo vůbec upadají.“

Podle výpočtů Společenstva zbývalo v Moravské Ostravě po odečtení mládeže, „která do hostinců a kaváren vůbec nejde“, a abstinentů pouze sto lidí na jednu koncesi. To podle hostinských odporovalo ministerskému výnosu, podle kterého mělo na jednu koncesi připadnout pět set obyvatel. „V republice není žádného druhého města ani v samotné Praze, kde by tolik kaváren na jedné, poměrně malé rozloze bylo umístěno“, hořekovalo Společenstvo hostinských a kavárníků.

Foto: se souhlasem Archivu města Ostravy

Firma Jaroslava Kozáka však i přes protesty ostravských hostinských a kavárníků plnou hostinskou koncesi k provozování kavárny v červenci 1929 získala, když se odvolala u Zemského úřadu v Brně.

Zahájení provozu kavárny Savoy dne 1. března 1930 přilákalo početné publikum. „Zvědavců bylo tolik, že nestačilo místo. Také v dalších dnech byla kavárna přímo obléhána,“ psal dobový tisk.

V přízemí kavárny byla velká kavárenská místnost, oddělení pro nekuřáky a cukrárna. Ty patřily, stejně jako kulečníky a herny umístěné v prvním patře, k dobrému zvuku každé tehdejší moderní kavárny. Nechyběl také velký výběr novin a časopisů. Od května do konce září také kavárna Savoy provozovala v ulici Zámecké i Puchmajerově letní zahrádku.

Architekt Karel Kotas se podílel i na vnitřním zařízení kavárenských místností a „dbal toho, aby efekt kavárny byl co nejjednodušší, ale tím působivější. Stěny jsou obloženy mramorem a sloupy, rozdělující kavárnu na dvě prostory, kryty zrcadly, světlo lustrů je stejnoměrně rozptýleno, takže dojem při vstupu je velmi příjemný a sympatický. Barvy malby, záclon, křesel a stolků jsou voleny v kontrastech, které lahodí oku. Celkový pohled na vnitřek kavárny působí klidně.“

Prvním nájemcem kavárny Savoy byl Josef Semkovič, bývalý nájemce nedaleké kavárny „Elektra“. Ten kavárnu provozoval deset let až do roku 1940, kdy nájem získal Jaroslav Pavelka. Po válce však už kavárna Savoy provoz neobnovila. Z bývalých kavárenských místností se stal Módní dům Albína Chamráda, později obchodní dům Rozvoj. Stejnému účelu ostatně slouží přízemní místnosti bývalé kavárny Savoy dodnes.

Architekt Karel Kotas přišel do Ostravy roku 1925 především proto, aby vedl stavbu Nové radnice. Především jeho zásluhou však historikové pokládají přelom 20. a 30. let za mimořádně šťastné období ostravské architektury. K nejvýznamnějším realizacím Karla Kotase patří mimo jiné i projekt Moravskoostravské spořitelny na náměstí dr. E. Beneše, ve které dnes sídlí radnice obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, či obchodní dům Brouk a Babka na Smetanově náměstí, dnešní Knihcentrum.