Nejnovější zprávy: Poruba vyhrála ve Zlíně i Jihlavě, ve středu přivítá druhý Vsetín Range Rover. Long live the king!

Sport

Zdravotní sestra třinecké nemocnice bojuje v ringu o mistryni světa

Karolína Klusová pracuje jako zdravotní sestra v třinecké nemocnici. Uklidňuje pacienty před náročnými operacemi. V ringu však dovede rozdávat tvrdé a přesné rány.

Foto: Jan Smekal

Přesvědčila se o tom i obhájkyně světového titulu Georgina van Linden z Nizozemí, kterou Klusová vyzvala na začátku prosince k zápasu o světový pás.

Holanďanka sice pás obhájila, ale do poslední chvíle nebylo zřejmé, kdo z duelu odejde jako vítěz. Vždyť zkušená zápasnice v ringu ihned po vyhlášení dokonce zvracela.

První prosincovou sobotu jste boxovala na galavečeru Enfusion v Třinci o světový titul. Byl to prozatímní vrchol ve vaší kariéře?
V profesionálních zápasech určitě. Bojovala jsem o pás mistra světa. A co může být v profi víc?

V souboji o pás jste vyzvala Holanďanku Georginu van Linden, která byla sice velkou favoritkou, ale byla jste ji více než vyrovnanou soupeřkou. Co podle vás rozhodlo o tom, že jste zápas nakonec prohrála?
Van Linden nabodovala v prvním kole, a to jí postačilo až do pátého kola. Snažila jsem se body dohnat, ale nepodařilo se to. Zápas byl úžasný, moc jsem si ho užila. Bojovala jsem s nejlepší soupeřkou na světě. Prohrála jsem těsně na body, takže na sebe můžu být hrdá.

Ke konci už to vypadalo na to, že soupeřce docházejí síly a začínáte mít navrch. Cítila jste to taky tak?
Poslední kola už jsem měla ve své režii a cítila jsem, že jí dochází síla i kondice. Byla jsem výborně připravena díky mému trenérovi a zároveň příteli Martinu Vaňkovi. Kondici jsme si v tomto zápase vyzkoušeli na výbornou.

Naopak začátek byl poměrně jednoznačně v režii vaší protivnice. Čím si vysvětlujete, že zpočátku byla o poznání lepší, když ke konci už jste s ní dokázala držet krok?
Georgina je vynikající zápasnice. Má na kontě přes 115 zápasů, takže se to muselo nějak projevit. Je třeba vidět to, že zápasí od svých šesti let. Já se thaiboxu věnuji čtyři roky, tři zápasím. Ze začátku jsem tak spíše hledala recept, jak na ni. Pak se to i podařilo. Chtělo to ale svůj čas.

Při galavečeru diváci viděli celkem patnáct zápasů. Nastupovala jste až k tomu poslednímu. Měla jste prostor si některý z předchozích duelů užít i jako divák nebo jste se po celou dobu v hale soustředila jen na svůj výkon?
V průběhu večera se představili i tři další zápasníci z našeho oddílu Como-3gym, takže jsem byla v hledišti a fandila. Každý zápas ohromně prožívám, jako kdybych byla v ringu přímo já, takže jsem měla vlastně už tři zápasy za sebou, když jsem nastupovala k tou svému (směje se).

V průběhu celého večera se publikum postupně osmělovalo, aby při vašem zápase vytvořilo skutečně bouřlivou atmosféru. Cítila jste, že vás příznivci ženou k vítězství nebo jste jejich povzbuzování v zápalu boje nevnímala?
Máme nejlepší fanoušky pod sluncem. Publikum bylo neskutečné. Samozřejmě, že jsem cítila energii, která z diváků sršela. Při nástupu jsem měla husí kůži z toho, jak všichni fandili. Kdybych mohla, tak bych si s každým z nich ťukla rukavicí, ale to bohužel nešlo. To bychom tam byli dodnes. Přišli mě tak na nástupové molo podpořit kamarádi z Como-3gym. Zkrátka všichni za jednoho, jeden za všechny. Tak to máme u nás v Comu.

Zápas jste sice prohrála, ale diváci váš výkon kvitovali. Čekala jste takovou podporu? Psalo vám po zápase hodně lidí? Jak nejčastěji reagovali?
Tak obrovskou podporu jsem vážně nečekala. A těch sms a zpráv na facebooku. Opravdu jsem šťastná, že jsem bojovala za Třinec a publikum stálo za mnou. Respektuji rozhodnutí rozhodčích. Je to dobré ponaučení pro příště. Chci být lepší. Makám na sobě, aby příště už nikdo nemohl ani zapochybovat, kdo měl vyhrát.

Co všechno vůbec obnáší příprava na tak prestižní zápas?
Připravovala jsem se v Como-3gym pod vedením Martina Vaňky. Podívali jsme se na několik zápasů soupeřky. Taktika byla jasná. Martin mě připravoval na její styl, ale zároveň jsme se zaměřili na mé zbraně. Taky jsem byla v Praze na tréninku v Lanna gymu. Formu jsme si vyzkoušeli před měsícem v Litvě na IFMA soutěži s naší českou reprezentaci C.M.T.A, kde jsem vyhrála dvakrát K.O. a mohli jsme tak domů dovést zlato.

Pokud vím, v dubnu vás čeká další prestižní zápas v Austrálii. O co přesně půjde a dokážete už teď říct, v čem bude tento duel jiný?
V dubnu odlétáme do Austrálie na světový turnaj IFMA, na kterém první dvě výherkyně získají přímý postup na Světové hry. Je to tedy pro mě obrovská výzva a zároveň šance. Turnaje IFMA se liší tím, že trvají nejméně jeden týden. Zápasíte tak několik dní po sobě a každý den si musíte taky držet váhu. Boxuje se v chráničích holení a loktů. Zápasníci mají navíc i helmy. Jsme olympijským sportem, takže máme daná určitá pravidla.

Pracujete v třinecké nemocnici jako zdravotní sestra. Není to trochu paradoxní, že tady pomáháte pacientům a v ringu pak rozdáváte ostré rány?
Paradoxní to není. Právě naopak. Můžu dokázat, že se dají skloubit takto odlišné věci.

Zápasíte tři roky, takže jste se po poměrně krátké době dostala i do hodně prestižních zápasů. Čeho byste chtěla v budoucnu dosáhnout? Máte nějaký vysněný cíl?
Stali jsme se olympijským sportem, takže mířím tím směrem (směje se). Bylo by fantastické jednou se postavit k zápasům přímo na olympiádě. Nejvíce je, když chcete ve sportu něčeho dosáhnout.

Jedná se o sport, který patří k těm nejtvrdším, které existují. Nemáte někdy strach z případných zranění? Dá se jim nějak předcházet?
Strach nemám, nad tím ani neuvažuji. Vím, že mě můj trenér připravuje nejlíp, jak to jen jde. A zraněním celkově předcházím tím, že se o sebe starám a poslouchám své tělo a dopřávám mu, co zrovna potřebuje. Důležitou roli hraje i strava, o kterou se mí teď stará Martin Jelínek.

Čím si vás tento sport tolik získal? Co se vám na něm nejvíce líbí?
Připomíná mí tanec. Je to souhra pohybu. Miluji každou přípravu na zápas. Ten pocit, když vlezete do ringu, tančíte waikru, vzdáte úctu trenérovi, soupeři... Každý pohyb v ringu je nezapomenutelný.

Fotogalerie