Společnost
14/03/2023 Roman Vojkůvka

Zachraňují týrané, nemocné a staré psy. Všichni chtějí žít, říkají provozovatelé

​Čtyřlístek pro hafany sídlící v Albrechticích u Českého Těšína není obyčejným útulkem pro psy.

Přístupem svých provozovatelů se pro potřebné pejsky stává doslova domovem, ačkoliv jen dočasným, než bude nahrazen tím trvalým u nových páníčků.

Na úspěšném chodu spolku se podílí devět nadšenců, z nichž někteří pomáhají při škole či zaměstnání a tři jsou svým svěřencům k dispozici pořád. Katrin Bílková je jedním z nich.

Vy sami Čtyřlístek pro hafany definujete jako domácí azyl pro staré, nemocné a týrané psy.
Pejskům jsme začali pomáhat dávno předtím, než spolek oficiálně vznikl. Lidé z obce nás znali a věděli, že dlouhodobě pomáháme drobným zvířatům, a postupně jsme začali pomáhat více. Zhruba poslední dva roky se na nás lidé stále více obrací právě se starými, nemocnými hafany, ale také s týranými, což je mnohdy velký problém, aby se k nám dle zákonů mohl pejsek vůbec dostat. Přibližně stejně dlouho se na nás obracejí i obce, které sice mají smlouvu s jinými útulky, ale ví, že v klasickém útulku by se pejskovi nedostala dostatečná péče a socializace, tak jako u nás.

Pes Albrech při přijetí do útulku a nyní. Foto: se souhlasem Čtyřlístku pro hafany

Jak je to s těmi zákony?
Často se na nás lidé obrací s tím, že sousedé mají pejska, ale je pořád zavřený v kotci, nebo uvázaný na metrovém řetězu, prosím zachraňte ho. Bohužel naše zákony takové chování ke psům povolují a oficiálně nejde o týrání zvířat. V tomto případě nezbývá, než majitele přemluvit, aby pejska darovali, na což většinou reagují argumentem: Proč? My ho máme rádi, má vodu a granule. A takových pejsků jsou mraky, jenže se s tím nedá moc dělat. Před zhruba dvěma lety nám takto dovezli starší fenečku labradora, která žila celý život zavřená v kotci. Chodila za ní dvanáctiletá slečna a přes mříže jí dávala vodu, granule a dobrůtky a rok majitele přemlouvala, že si ji vezme, že jí dá víc. Až se jí to nakonec podařilo! A takhle to prostě je, bohužel.

V jakých prostorách vaši azylovou stanici provozujete?
Azyly máme dva. Starší je v Albrechticích u Českého Těšína, který funguje už zhruba osm let. Jelikož se na nás více obracejí lidé právě se starými nebo handicapovanými pejsky, po rodinné poradě jsme se rozhodli koupit novou nemovitost a vytvořit nový azyl, v poklidnějším prostředí a hlavně bezbariérový. Po dlouhých peripetiích s bankami se nám to podařilo a skoro dva roky máme druhý azyl v Petrovicích u Karviné. Ten stále prochází rekonstrukcí a ještě nějakou dobu bude. Ceny všeho šly bohužel nahoru a my si vše děláme sami, ale snažíme se a pomaloučku postupujeme vpřed

Jakou máte kapacitu, kolik psů jste schopni najednou v útulku mít?
Kapacita obou našich azylů je 35 hafanů. To ale záleží na okolnostech. Jelikož jsme domácí azyl, pejsci tedy s námi žijí ve společné domácnosti a ne v kotcích jako v klasickém útulku, sami jsme si dali limit velkých a malých.

Fausta při přijetí a nyní. Foto: se souhlasem Čtyřlístku pro hafany

Odkud se k vám psi dostávají? Je to jen z Moravskoslezského kraje?
Vůbec ne, pejsci se k nám dostávají z celé republiky. Třeba z Českých Budějovic, kdy čtrnáctiletý pejsek zůstal po paničce, která musela do LDN a v okolí nebyl žádný spolek, který by se o něj zdarma postaral. Nebo hafan, kterého si paní adoptovala z útulku, ve kterém byl deset let. Bohužel byl poznamenaný dlouhodobou nesocializací a nesnesl jakoukoliv manipulaci. Paní jej měla téměř měsíc doma, než nás oslovila. A v neposlední řadě například z kraje Vysočina, kdy manželé v dobré víře zachraňovali hafany, bohužel měli omezené finanční možnosti a z pěti pejsků bylo po čase čtyřicet. Paní poprosila, zda bychom si alespoň půlku nevzali, jelikož jeden ze sousedů vyhrožuje, že je začne z balkonu střílet vzduchovkou.

Jak to probíhá, když se objeví pejsek, který potřebuje vaši pomoc?
Domluvíme se, kdy s pejskem přijedou nebo kdy si pro něj máme přijet my. Pejsek projde odčervením, odblešením, karanténou a vstupní prohlídkou. Následně řešíme očkování, případně čipování, kastraci a pokud je potřeba něco víc (operace, nádory, kýly, čištění nebo trhání zubů, atd…), v takovém případě konzultujeme postup s veterináři a pokračujeme od toho nejakutnějšího..

V jakém stavu k vám psi přicházejí?
Poslední rok je velkým problémem špatný chrup. Opravdu sedm z deseti hafanů má hrozné zuby, s čímž se váže i menší chuť k jídlu a záněty v těle. Dále zlomeniny po srážce autem nebo zanedbaná péče.

Můžete uvézt konkrétní příklady?
Třeba tady Jojka má deformaci obou zadních končetin, která mohla být zavčasu vyřešená, Kamilka nechodí na zadní nohy, kdyby byla prohlédnuta včas, mohla by dnes možná chodit. Albrecht přišel zdredovaný, smradlavý, podvyživený, dodnes bere léky, přišel o většinu zubů. Srst se mu naštěstí spravila a je na něm vidět, že má obrovskou chuť do života. Týnka měla obří kýlu, která jí klesala a po přijetí měla bouli, kterou tahala po zemi. Lenka zase nádory od krku až po ocásek. Pinky přišla zarostlá, zdredovaná, smradlavá, bylo na ní vidět, že se nemůže jakkoliv vyprázdnit. Na veterině se sešli dva doktoři a tři sestry, jelikož při vyšetření viděli ledvinový kámen velikosti dlaně! Což je vzácnost i u člověka, natož u psa.

Pinky při přijetí a po něm. Foto: se souhlasem Čtyřlístku pro hafany

Daří se starým a chronicky nemocným pejskům najít nové páníčky, nebo u vás ve většině případů zůstávají na dožití?
Za osm let prvního azylu a dva roky druhého máme pouze jednoho hafana, který nejspíš domov nenajde. Jedná se o pejska Shauna. Ten se do původního útulku dostal jako dvouletý a odkud se přestěhoval v sedmi letech k nám díky tomu, že se dané obci zamlouval náš přístup více, než s útulkem dosavadním. Shaun je ale díky dlouhodobé izolaci trochu zvláštní a jeho adopce je těžká. Jinak se ale daří najít domovy i starším pejskům, tedy těm, kteří mají více než deset let.

Můžete přiblížit, v čem je Shaun jiný?
Většinu svého života byl izolovaný v kotci, nebyl venčen ani pouštěn na betonový plac, kterým útulek disponoval a tím se stal nedůvěřivý vůči lidem. Sám útulek v jeho popisu uvedl: "Postupem času se jeho psychika začala měnit, negativně na něj působí prostředí útulku. Stalo se, že několikrát pokousal venčitele, proto musíme být při práci s ním obezřetní. Hledá domov pouze u zkušených lidí. Budeme rádi i za to, pokud by našel azyl v nějakém spolku, kde mají s takovými psy zkušenost." Náš spolek si o něj zažádal několikrát, vždy jsme byli odmítnuti. Až jsme navázali spolupráci s obcí, ve které byl nalezený a po domluvě jsme si všechny stávající pejsky v útulku převzali my, zdarma a bez jakékoliv úplaty. Shaun byl ze začátku hodně nervózní a měli jsme z něj respekt. Dnes je z něj jiný hafan, nechá se pohladit, připnout na vodítko a miluje procházky. Nechá se okoupat, děti absolutně zbožňuje a v životě by jim neublížil. Přesto při manipulaci stále pro jistotu používáme náhubek. Občas je protiva na pejsky, ne že by jim ubližoval, ale chodí kolem nich a stále pobrblává a vpodvečer, když je ve stresu nebo nejistý, se točí dokola a kroutí hlavou. To je takzvaný kotcový syndrom. Jak je pejsek na malém prostoru dlouho, nemá na práci nic, než chodit dokola a otáčet hlavu za vším co se šustne. My víme, jak na něj, co si můžeme dovolit, ale kdyby měl jít do nového domova, chtělo by to opravdu někoho zkušeného, kdo se nezalekne a bude počítat s tím, že ho může Shaun kousnout. Před návštěvami by ho měl raději zavírat nebo být hodně obezřetní. Shaun je super chlapík, vážně ale není pro každého.

Jaké jiné zajímavé případy potřebných pejsků jste zažili?
Dějí se veselé i smutné věci. K těm prvním patří fenečka Taira, kterou dovezli majitelé se zlomenou nohou. Utekla jim, když hárala a nechtěli řešit zlomeninu. Z veteriny nám volali, zda bychom si ji nevzali. Následně si ji adoptovala paní s tím, že bude dojíždět na „naši veterinu“ dokud nebude noha doléčená a my budeme platit výdaje. Osudného dne jsme se s paní na veterině potkali a ona vtipkovala, že Taira přibrala. No, přišlo se na to, že je březí a každým dnem bude rodit. Smutnější to bylo fenečkou Faustou. Obrátila se na nás obec s prosbou o převzetí pejska. Pán ji měl snad i rád, ale žila daleko za domem, v polorozpadlé boudě, na dvoumetrovém řetězu, byla podvyživená, nemocná. K nám přišla téměř bez srsti, s vyhaslým výrazem ve tváři, nemohla pořádně stát na zadních nohách. Čekala nás spousta vyšetření a konzultací, dodnes bere léky a vozíme ji na kontrolní odběry. Ale běhá s ostatními hafany a její pusa od ucha k uchu s vyplajznutým jazykem nás vždycky nakopne. I Pinky nebo Albrechtíček byli těžkými případy a momentálně máme Míšu, který má nádor na kloubu, se kterým už se nedá nic dělat. Teď chodí po třech a půl noze.

Spolupracujete i s jinými útulky?
Spolupracovali jsme s jedním, jinak bohužel ne. Útulky jsou placené městem, tedy z daní nás všech a nemají potřebu spolupracovat s jiným spolkem.

Foto: se souhlasem Čtyřlístku pro hafany

U kolika pejsků se vám do dnešního dne podařilo najít nový domov?
Páni, za ty roky vám to přesně nespočítám, ale za poslední čtyři to bylo 837 hafanů. A to nás loni brzdila rekonstrukce a budování nového azylu. Ale v průměru to dlouhodobě vychází každý druhý den na příjem a stejné je to u adopce. Od ledna vychází příjem na 1,42 hafana denně a adopce jeden pejsek za dva dny.

Stává se, že se vám pejsek od nového majitele vrátí?
Ano, stává, naštěstí jen občas. U nás máme pejsky v domácím prostředí, u každého dokážeme vypozorovat, zda je vhodný k lidem nebo dětem, jestli je čistotný, chamtivý (tedy zda je vhodný k druhému pejskovi), jak se chová na procházkách, zda se s ním dá manipulovat, připnout ho na vodítko, vykoupat, vzít na ruce, atd. Pejsky tedy známe a když nám budoucí páníček povypráví o svém domově, poznáme, zda se k němu daný hafan hodí.

Jak se vyrovnáváte tendencemi si některého z pejsků ponechat?
„Neeecháááámeeee si hoooo!“ je u nás dosti častá věta! Každý z našeho týmu má rád jinou rasu, ale všichni víme, že u nás je to jen přestupná stanice. Pejsci dostanou veterinární péči, lásku, mazlení, zahradu, gauč, pořádnou baštu, procházky, ale ten pravý domov, kdy mají svou rodinu, ruce na mazlení jen pro ně a veškerou pozornost členů domácnosti, to mají jen u nových páníčků.

Máte sympatickou tradici zveřejňovat na vašich FB stránkách fotografie adoptovaných pejsků s novými rodinami. Byl to záměr, nebo to vzniklo spontánně?
Víte, že ani nevím? Jsou pejsci více a méně sledovaní. My ale máme rádi, když k nám pozdravy z nových domovů přicházejí a rádi je sdílíme. Občas se nestačíme divit, že jsou naši hafani na dovolené v Chorvatském kempu, kde je spousta lidí, psů i dětí a přitom se k nám dostali jako nepřizpůsobiví. Nebo fotky z Francie od Eiffelovy věže, či hafan, který má svou sedačku a helmičku na kolo a s páníčkem projíždí celou Evropu. Není to krásné?

Určitě je. Co je tedy nutné splňovat, aby si u vás mohl někdo adoptovat jednoho z vašich svěřenců a jak probíhá samotná adopce?
Stačí zavolat a společně spolu probereme, proč daného pejska chtějí, zda se k nim hodí, jestli počítají, pokud je to potřeba, s následnou veterinární péčí. Ale speciální požadavky nemáme. Pak stačí jedna osobní návštěva, oproti moderním zvykům jiných útulků, které vyžadují alespoň tři návštěvy, což je mnohdy cesta přes celou republiku krát tři. A pokud si sednou páníčci s pejskem a naopak, sepíše se adopční smlouva a pejsek vyráží vstříc novému životu.

Kde je možné vyhledat si na vás kontakt, popř. informace o Čtyřlístku pro hafany?
Naše facebookové stránky jsou velice aktivní, dále máme Instagram, ale také webové stránky, jsme na google, mapy.cz, na peswebu.

Kde a jak sháníte peníze na provoz? Jak mohou lidé, kteří vám fandí pomoct?
Hypotéky, energie, paušály, pohonné hmoty, opravy aut a podobné věci platíme z rodinného rozpočtu. Faktury za veterinární péči a vše kolem hafanů hradíme z dobrovolných darů našich příznivců. Každý nám může pomoci jakoukoliv částkou na transparentní účet 2800983104/2010 nebo seniorský účet 2301874392/2010. Peníze se hodí vždy, nikdy nevíme, jaký „případ“ přijmeme zítra, nebo ještě dnes. Těstoviny, granule, konzervy a podobně máme většinou od lidí, což je úžasné! V tomto je opravdu síla a kdykoli požádáme naše příznivce, že nám něco z toho dochází, nikdy nás nenechají na holičkách! Náš azyl je otevřen všem, stačí se domluvit předem na návštěvě. Lidé mohou dovézt dary, venčit, sednout si a relaxovat s hafany, nebo klidně nějakého okoupat, ostříhat, zkrátka si vyzkoušet život v domácím azylu. Nebráníme se ničemu, stačí se jen domluvit.

Sdílejte článek
zavřít reklamu
Reklama