Autotest: VW Arteon Shooting Brake. Švihák lázeňský

Radim Kolibík

Volkswagen Arteon v novém provedení shooting brake v sobě snoubí dynamický vzhled s pořádnou porcí praktičnosti. A to je kombinace, kterou bude mít rád každý.

Start spolupráce s Auto Heller nám udělal radost. Když se ukázalo, že jako první dostaneme do testu žhavou novinku od Volkswagenu, byla radost dvojnásobná. Manažerská kombi, která nejsou tak úplně kombi se mi líbila už před lety, když tuto kategorii vrátil na výsluní Mercedes. A líbí se mi i v případě, že se toho chopí Volkswagen.

Jasně, není to pro Čechy tak nezbytné kombi s nejvíc největším kufrem na celé planetě, ale kdyby na to nějakým šíleným řízením osudu přišlo, tu ledničku při troše snahy taky odveze, a navíc u toho nebude vypadat jak stěhovák. Je to prostě moderní a módní shooting brake. Elegán se sportovním duchem.

Hned po příchodu do autosalonu je jasné, že u Hellera to má pořád styl a kulturu. Vítá mě sličná recepční, sice je schovaná za protivirovým sklem, ale její úsměv očividně žádné sklo nezastaví. Tady je svět v pořádku.

Modrý krasavec čeká na salonu po boku červeného sedanu a já mám možnost posoudit, který z nich je větší švihák. Těžká volba, červená sedanu sekne, ale křivky nového shooting brake mi připadají o chlup zajímavější. Líbí se mi ten jeho profil. Než s Lukášem Zbořilem, vedoucím prodeje, vyřídíme nezbytné papírování, už se kolem auta motá fotograf. Stačí mu jen naznačit, že jsou na chromu drobné zaschlé kapky a hned je tu paní z myčky, aby masku vyleštila k dokonalosti. To jsou služby! Radim normálně chrochtá blahem.

Když uděláme papíry, jdeme zpátky k autu. Beru za kliku a okno v bezrámových dveřích bleskurychle sjede o kousek dolů. To je strašně cool! Konečně můžu dovnitř. Lukáš mě seznamuje se základními ovládacími prvky a předává návod k obsluze, ale tentokrát to vypadá, že nebude třeba. Tady je totiž vše tam, kde čekáš. Interiér je načančaný a moderní, ale pořád je to Volkswagen a všechny ovládací prvky jsou tam, kde už dvacet let mají být. Design pro design a drbání se pravou rukou za levým uchem nechávají Němci jiným. V pořádku!

Foto: Radim Kolibík

Lukáš s autem vyjede před showroom, já si manévrování na centimetry nechám na později, až si šviháka trochu osahám. Škrtnout ten krásný příplatkový lak s názvem Kingfisher by bylo ještě trapnější než tím autem nechat vyjet pana vedoucího.

Venku usedám za volant, polohu za ním najdu hned, elektricky nastavím příplatkovou ergo sedačku potaženou kůží Nappa s masážní funkcí, vyhříváním i odvětráváním. Odvětrání v zimě nevyužiju, ale masáž a vyhřívání by se mohlo hodit, kdybych náhodou zakufroval v Ťokově průsmyku a musel čekat, až to multiministr Havlíček přijede osobně prohrnout. V té koloně se bude hodit i bezvadně fungující bezdrátové Apple CarPlay, bezdrátové nabíjení a digitální tuner rádia se skvělým příjmem – to abych věděl, kolik kilometrů ta kolona, ve které trčím, vlastně má.

Na první dobrou můj zadek i záda cítí, že tohle posezení bude příjemné. Stovky kilometrů v dalších dnech to jen potvrzují. Sedačka je skvěle navržená, díky ní i podvozku by se snad dala i jízda po staveništi D1 považovat za příjemný zážitek. Tohle je vážně perfektní polykač dálničních kilometrů. Aby taky ne, když pochází ze země, která dala světu Kobru 11 a má neomezenou rychlost snad i v ústavě.

Rychlost mého Arteonu neomezená není, ale diesel se 147 kilowatty spolu se sedmistupňovou automatickou převodovkou se nenechají zahanbit ani na té německé dálnici. Byly doby, kdy se na dvouspojkových převodovkách z koncernu daly najít mouchy, tady však není co vytknout. Převodovka řadí plynule, necuká a parkování se obejde bez nepříjemného poskakování. Navíc mám parkovací kameru, senzory a pravé zpětné zrcátko, které se při couvání naklopí tak, abych viděl třeba obrubník. To se mi líbí!

I v městském provozu je vše v pořádku. Při plynulé jízdě řadí DSG brzy vyšší kvalty, nová evoluce motoru si to v pohodě nechá líbit, žádné trápení nebo nezdravé podtáčení se nekoná. A když na to za městem šlápnu, převodovka podřadí klidně o tři čtyři rychlosti dolů a nechá vzpomenout na legendární zátah od spodu, na který už od přelomu tisíciletí přísahají vyznavači víry TDI. Musím uznat, že po té záplavě mild-hybridů, plug-inů a elektromobilů, které jsem měl v posledním roce možnost otestovat, je tohle úplně obyčejné tédéíčko jednoduše tak hezky normální, až bych na ta tři písmena snad taky přísahal.

První den s Arteonem byl dlouhý. Samé mítíngy, brífinky a brainstormingy. Švihák je všechny trpělivě přečkal na parkovišti a když jsem se k němu konečně znovu dostal, byla tma a začínalo sněžit. Beru za kliku, auto se odemkne, boční okno znovu bleskurychle sjede kousek dolů a já jsem tím zase fascinován. Pořád je to cool. Vymotám se z města a je jasné, že dnes pojedu domů zkratkou. Je to sice dál, ale zato horší cesta. A všechna testovaná auta tam musí. Opouštím Ostravu, na čtyřproudovce není o čem diskutovat. Balík systémů, jemuž Němci říkají Travel Assist a který umožňuje částečně autonomní řízení, funguje na výbornou. Umí přizpůsobit rychlost jízdy členitosti silnice, pozná, jestli jsem v obci nebo ne a samozřejmě hlídá mrtvé úhly i vzdálenost vozů přede mnou. Jeden by se málem za volantem nudil.

Foto: Radim Kolibík

Jakmile sjedu na okresku, musím ocenit příplatkové Matrix LED světlomety s dynamickou regulací dálkových světel a přisvětlováním do zatáček. To je opravdová paráda a všichni si tenhle příplatek zaškrtněte. Všichni! Každou noc budete děkovat své prozíravosti a nebudete litovat ani koruny. Světlo jako ve dne! A tak vidím, že pod vrstvou sněhu se v lesních úsecích výhrůžně leskne led. Ne ta dioda, ale zmrzlá voda! Do kopce je to se čtyřkolkou na zimních Nokianech pohodička, zadní náprava se při prokluzu připojuje plynule a v zatáčkách mi spolu s elektronickou uzávěrkou diferenciálu XDS skvěle pomůže neutralizovat nedotáčivost auta s motorem ve předu, ale ve sjezdu je mi čtyřkolka celkem k ničemu. Ubírám plyn, pádly pod volantem postupně podřazuju až na dvojku a pokorně vedu Arteon vlásenkami dolů. Standardní podvozek je dobře čitelný, řízení poskytuje slušnou zpětnou vazbu a brzdy se dávkují přesně, takže tu bobovou dráhu zvládáme bez ztráty kytičky.

Snížený profil Arteonu není jen hezký na pohled, přináší i nízko položené těžiště a když to povrch dovolí, zatáčky můžu řezat svižně a s jistotou, že nepůjdu přes střechu. Nečekaná zábava!

Po pár desítkách kilometrů parkuju před domem, zamykám, Arteon mi na cestu dnes naposled posvítí ledkami a já se těším na ranní cestu do kanceláře.

Ráno není zrovna sluníčkové, přes noc napadl další sníh a poctivě přimrzl na karoserii i sklech. Takže omést a ještě oškrábat. To mám za to, že jsem byl líný uklidit v garáži a nechal jsem šviháka na mrazu. Naštěstí mám infračervené vyhřívání čelního skla, což je další příplatek, který chceme všichni my, kdo necháváme chudáka auto nocovat venku, tak je škrábání nakonec jen formalitou.

Elektricky kufr se otvírá až nezvykle rychle. Takže u auta nestojím dlouhé vteřiny s taškami v ruce a ani nemusím ohýbat hřbet jako Hamáček před čínským velvyslancem, když přiletěly falešné roušky, abych dovnitř rychle hodil brašnu s počítačem a konečně mohl vyrazit tvořit hodnoty.

Na chvilku se ještě zastavím a pořádně prozkoumám zavazadlový prostor. Podle Instagramu se teď všichni otužují a sportovní náčiní v podobě sekery, ručníku a plavek by se vešlo i na přední sedačku, tahle černá díra toho ovšem spolkne mnohem víc. Pokud se ještě někdy vrátíme ke starému dobrému golfu, shooting brake v pohodě uveze bagy i pro parťáky, aby člověk nemusel ty míčky hledat sám. Když se vejdou golfové bagy, uveze taky hokejové tašky a v pohodě pojme třeba i fotbalovou výzbroj pro celý tým. Takže i hokejky a kopačky, které už vyrostly z olítaných sporťáků, si nebudou mít na co stěžovat. A rozhodně na ně nebudou koukat s úšklebkem ani ti kluci, kteří si už vyčutali Audiny. Arteon prostě udělá parádu i na parkovišti před Bazaly.

Foto: Radim Kolibík

Velikost kufru rozhodně není na úkor prostoru pro cestující. Vepředu má mých 184 cm perfektní pohodlí a když bych si sedl za sebe, zůstává přede mnou prostor, že bych mohl tančit kozáčka.

Nebudu to zbytečně protahovat. Závěr je zřejmý. Pokud potřebujete elegantní dálniční křižník, občas chcete odvézt trochu více zavazadel, a přitom nevypadat jako strejc, co se stěhuje na chatu, Arteon Shooting Brake jednoznačně stojí za zvážení. Je to pořád Volkswagen, elegantní, a zároveň příjemně konzervativní. Ergonomie interiéru, spolupráce motoru a převodovky i nastavení asistenčních systémů je přesně takové, jaké od manažerského vozu čekám. Na palubě je za všech situací akustická pohoda, a i opravdu dlouhé jízdy jsou tak díky Arteonu docela příjemné.

Navíc se na firemním parkovišti bude mezi všemi těmi Passaty hezky vyjímat a přitom nikoho zbytečně nepobouří. Dejte mu šanci, bude skvělým parťákem. Každý den.

Technické údaje

Typ motoru: Řadový vznětový přeplňovaný čtyřválec
Objem válců: 1968 cm3
Nejvyšší výkon: 147 kW
Nejvyšší rychlost: 230 km/h
Kombinovaná spotřeba: 5,8 l/100 km
Emise CO₂: 152 g/kg

Zavazadelník: 565 l

Vnější rozměry:

Délka: 4866 mm
Šířka: 1871 mm
Výška: 1442 mm
Rozvor: 2835 mm

Cena testovaného vozu: 1.456.100 Kč včetně DPH.