Věřím, že postavíme Černou kostku i Bílý stín, říká Lukáš Curylo

"Chtěl bych jednat i o tom, zda by naše památky mohly být přístupné veřejnosti úplně zdarma," říká v rozhovoru pro Magazín PATRIOT náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo.

Před dvěma lety jste si, když jste byl v polovině svého funkčního období na kraji, jste si, kromě jiného, poměrně chválil navýšení rozpočtu pro kulturu a památky. Jak je na tom tento rozpočet dnes? Bude se s ním nějakým způsobem hýbat kvůli událostem spojeným se světovou pandemií?

Podařilo se nám každoročně příspěvek na kulturu a památkovou péči hezky významně navyšovat. Pandemie nám s tím trendem určitě zamává. Radost z toho nemáme, ale musíme reagovat na aktuální situaci. Rozpočet na příští rok se právě připravuje, takže jak na tom bude kultura, je předmětem jednání. Já prosazuji, aby se zde zakonzervovala skutečnost tohoto roku tak, aby nedošlo ke snížení. Finance na kulturu a památky by tak zůstaly v letošní výši. Tím by nedošlo k navýšení, ale ani ke snížení.

Jak dnes vypadá stavba Černé kostky v Ostravě?
Řešíme to každodenně. Momentálně se dokončuje stavební povolení a územní rozhodnutí. Pokud se nestane nic mimořádného, mělo být by toto vše hotovo do konce roku, maximálně do začátku roku příštího. Z kraje roku 2021 bychom potom vyhlásili výběrové řízení a pokud by se dařilo, na podzim by mohla začít stavba. To je samozřejmě proces, který významně ovlivní finance. Stále věřím, že nám na Černou kostku kromě města Ostrava přispěje také stát, jak nám přislíbil v memorandu, a jak uvádí v Národním investičním plánu.

Co se ale pravděpodobně podaří, je otevření Malé scény Těšínského divadla, je to tak?
Ano, přesně tak, Malá scéna Těšínského divadla se bude otevírat v září. Je to příběh starý snad 8 let, který začal v roce 2012 a poté byl z různých důvodů pozastaven. Nám se ho podařilo dokončit a naplánovaná je již i divadelní sezóna pro rok 2020/2021.

A jak to vypadá s kopřivnickým Muzeem nákladních automobilů Tatra?
Stavba tam běží podle plánu bez větších problémů. Měla by být dokončena již v tomto roce, ale dalšího půl roku se bude pracovat na interiéru a expozici. Pro veřejnost by se mohlo muzeum otevřít snad v první polovině roku 2021.

Kraj postihly během vašeho působení dvě poměrně nepříjemné události spojené s požárem. Jednou hořela krnovská Karnola a podruhé byl zasažen kostelík v Třinci-Gutech. Kostelík v Gutech roste, tam se pravděpodobně podařilo to, co se plánovalo, jak to ale vypadá s Karnolou?
Karnola je momentálně pozastavená, jelikož město Krnov má teď s využitím objektu jiné plány. Je to tedy spíše na jejich rozhodnutí. Pokud by došlo k obnově, přispěje na ni Moravskoslezský kraj 10 milionů korun. Uvidíme, jakým směrem to nakonec půjde.

Ale ani v Gutech to nebylo bez problémů…
Co se týče kostelíku v Gutech, tak ten se momentálně staví. Dlouhodobě jsme usilovali o to, aby se tyto národní kulturní památky a památky významného charakteru více chránily. Bohužel hasiči, kteří tuto službu monitoringu provozují, tento druh ochrany zpoplatnili poměrně výraznou částkou a my jsme se obávali, že díky této částce by majitelé byli spíše proti, než aby je to motivovalo k ochraně památek. Proto jsme vešli do jednání s šéfem krajských hasičů generálem Vlčkem a ministrem kultury Zaorálkem a připravuje se novelizace zákona, která by umožnila každoroční vydávání seznamu památek významného charakteru. Díky tomu by pak záchranný integrovaný systém poskytoval tuto službu zdarma. Kdysi to tak již fungovalo, pak ale Národní kontrolní úřad začal řešit, že je to zvýhodnění určitých lokalit a služba byla zpoplatněna. Novelizaci zákona, která by památky pomohla lépe chránit, už měla vláda schvalovat, vše se ale bohužel pozdrželo kvůli okolnostem s koronavirem.

Čeho si osobně za poslední čtyři roky ve funkci vážíte nejvíce?
Mohu říct, že mám velkou radost z toho, že se v našem kraji stala kultura jedním z prioritních témat. Prestiž kultury se tím opravdu zvedla. Úzce s tím souvisí i to, že patříme ke zlomku krajů, který oceňuje lidi z kultury. V našem regionu působí spousta skvělých umělců, kterým chceme cenou Jantar poděkovat. Věřím, že bude tato tradice pokračovat i v příštích letech. Další věcí, která mi dělá radost, je rozšíření skupiny příjemců krajské podpory. To znamená, že kraj již neinvestuje jen do vlastních památek, ale zároveň pomáhá opravovat i objekty obcí, měst, církví i soukromých vlastníků. Pomohli jsme už takto opravit například kravařský zámek a v oblasti Vítkovic jsme otevřeli koksárenskou pec.

Nemáte strach z toho, že jakmile se bude sestavovat rozpočet, tak někdo přijde s názorem, že právě kultura je to odvětví, kde se může škrtat nejvíce?
Určitě se takové pohledy najdou. Já dlouhodobě zastávám názor, že každá koruna, která se investuje do kultury, se nám vrátí čtyřikrát až sedmkrát. Je tady obrovský multiplikační efekt. Pokud tady nebude kultura, tak nebudou ani služby, které na ni navazují – hotely, cateringové společnosti, bezpečností agentury, zvukaři, osvětlovači, pořadatelé. Tohle vše by s kulturou zmizelo, snížil by se příjem a zároveň vzrostla nezaměstnanost. Kulturu tedy podporovat nejenže chceme, ale také musíme. Díky ní roste také cestovní ruch, protože lidé mají cíl, za kterým sem jedou. Jde o to, abychom měli co nabídnout. Ať už to jsou hrady, zámky nebo kulturní akce.

Pokud byste ve volbách obhájil svou funkci, co byste rád dokončil během příštích čtyř let?
Určitě bych rád dokončil Černou kostku, což bude největší investiční akce v historii kraje. Rád bych také dotáhl do konce Galerii výtvarného umění - Bílý stín, který umožní galerii vystavovat v daleko větším měřítku. Celkově bych rád náš kraj zatraktivnil i v jiných oblastech. Chtěl bych jednat i o tom, zda by naše památky mohly být přístupné veřejnosti úplně zdarma. Co se týče veřejných objektů na západě, tak už to tam takto funguje. Díky tomu by se pak logicky opět zvýšil příjem v našem kraji.