V ostravských ulicích vzniká nový film Město otců. Štáb točil i v pivnici na Dubině

Kdo ze štamgastů ostravské pivnice Rebel na Dubině si chtěl dát ve své oblíbené hospodě dát pivo, měl smůlu. Místo hostů obsadili výčep, dřevěné lavice a stoly filmaři, herci a statisté, kteří tu natáčeli další záběry filmu Město otců, ve kterém jednu z hlavních rolí hraje Ostrava.

Ostravské hlavní nádraží, Ubytovna pod mostem, pivnice Rebel, sídliště Dubina, kopec Hrabůvka, Nádražní ulice, podchod ÚAN, zastávka Hlubina, Ruská ulice či Muglinovská ulice se totiž staly, nebo do 8. prosince stanou, kulisami pro drama Město otců, který v ostravských exteriérech natáčí podle scénáře a námětu Romana Vojkůvky režisér Zdeněk Tyc. Ten má za sebou filmy jako Vojtěch, řečený sirotek, Žiletky, Smradi či televizní Historky od krbu. Zaznamenal rovněž představení Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit? nebo stand upové pořady Na stojáka.

A tak se v oblíbené dubinské hospodě usadili u piva statisté, u hospodského pultu točil pivo herec a do hospody po výzvě klapky několikrát vstoupil slovenský herec Tomáš Vravník, který hraje ve filmu hlavní roli. Film Město otců vypráví osobitý příběh muže, který hledá svého biologického otce v punkové komunitě, a střetává se s originálními postavami zasazenými do vizuálně pozoruhodného prostředí industriální Ostravy. Hlavní hrdina ve filmu hledá jiného člověka a vlastní biologickou identitu a vlastně sebe sama.

Z Ostravy je unešený. Jsme vlastně příbuzní, říká Tomáš Vravník

„Pivo?“ ptá se výčepní, když hlavní hrdina vstoupí do hospody. „Dobrý den, je tady Roman Kroupek? A co? Chci s ním mluvit. Co pije? Vodku,“ měří si ho výčepní a záběr je hotov. Zkouší se opět, pak se kamera přestaví. Také statisté u piva dostávají od režiséra a členů štábu pokyny. „Pán vzadu se napije piva, ano?“ nebo „Bavte se! Hlasitěji, jste v hospodě,“ vyzývají neherce.

Hlavní roli vytváří Tomáš Vravník, který si našel pro patriotmagazin.cz chvilku v pauze na cigárko. „Mám Ostravu rád, vyrostl jsem v Čadci, za kopečky. Takže znám Ostravu i celý tenhle region. Jsme s Ostravany vlastně příbuzní, i mentalitou,“ říká sympatický herec a dodává, že se mu líbí Dolní Vítkovice: „Ta industriální část je úplně úžasná. Byl jsem tu minulé léto, hráli jsme na Shakespearovských slavnostech. Tak jsem se byl v Dolní oblasti podívat a byl jsem z nich unešený.“

V ostravských ulicích hledá biologického tátu

Režisér Zdeněk Tyc si ho vybral z řady adeptů na hlavní roli. „Tak jsem roli s radostí přijal. Příběh je hrozně zajímavý, je o klukovi, který žije na malém městě normální život, nemá maminku a zjistí, kdo je jeho maminka. A pak hledá i svého biologického tátu. Protože zjistí, že člověk, který ho vychoval, není jeho táta. No a pointou příběhu je, že není důležité, kdo vás zplodil, ale kdo vás má rád a kdo vás vychoval. Ale víc neřeknu, musíte si na to přijít do kina,“ říká Tomáš Vravík.

Kromě Tomáše Vravníka hrají v dalších rolích ve Městě otců také Vladimír Javorský, který pochází z Ostravy, Pavlína Štorková, Igor Chmela, rovněž rodák z Ostravy, či Jan Vondráček.

Foto: Petr Broulík

„Chtěli jsme mít v příběhu Ostravu. Film začíná na jižní Moravě, v městečku Adamov u Brna a chtěli jsme kontrast, a to je prostě Ostrava,“ říká Zdeněk Tyc, který točil v Ostravě mnohokrát. „Vlastně celou svou kariéru po škole v devadesátých letech. Měl jsem tu kamarády a dělali jsme tady televizní pořady s divadlem Sklep a celou tou partou Pražské pětky. A to v době, kdy na ně ještě v Praze neměli náladu, ale Ostrava už jejich humor a poetiku chápala,“ říká režisér Zdeněk Tyc.

Ostrava je dnes vyfiklé město, ale svůj tep neztratila

Příběh scénáristy Romana Vojkůvky ho zaujal. „Je to velký znalec Ostravy, rodák z Kopřivnice, a ten jeho pohled na svět je blízký mému, tak jsme si porozuměli. Ten drsný pravý svět je prostě náš domov,“ říká Zdeněk Tyc a dodává. „Podobná místa jako jsou v Ostravě v Česku nenajdete. Ale jsem i překvapený, jak se Ostrava od devadesátek změnila. Jak je to vyfiklé město, ale ten správný ostravský srdeční tep, ten tady stále je. Ostrava má prostě velké kontrasty, ostatně i v tom názvu Ostrava to je, je to tu prostě takové ostré, Ostrava je prostě pro mne výzva,“ hlásí Tyc.

Jeho štáb točí v Ostravě už závěrečný blok obrazů. „Je už na čase, náš film je totiž vlastně podzimní a venku už to trochu smrdí zimou. Tak doufám, že nás sníh a mráz nesežere, že to zmákneme a že se na nás Ostrava bude až do konce dívat laskavou tváří,“ říká Zdeněk Tyc, jenž se k režii filmu, který půjde do běžných kin, vrací po třinácti letech: „Protože dělat film po svém je dnes složité. Mně neoslovuje ten mainstream, takové až trochu podbízivé filmy nejsou můj šálek čaje. Není tak snadné najít námět, který by byl mému srdci blízký, tak jsem si o to více musel počkat. O to více si tohoto námětu vážím. A beru to až tak, že v Ostravě filmuji za odměnu."

Poběží Město otců na karlovarském festivalu?

Doufá, že z filmu bude znát, že se téměř celý točil v Ostravě. „Chtěli bychom film stihnout do příštího léta a tak, aby si nás třeba vybrali na karlovarský filmový festival. To je náš cíl. Doufáme, že v létě poběží a na diváky zapůsobí. Ať žijeme, ať žije Ostrava a ať žije film!“ dodává s úsměvem Zdeněk Tyc.

Přestože v pivnici Rebel točil pivo za hospodským pultem herec, na place nechyběla výčepní Renata, která v pivnici pracuje. „Je to fajn, že u nás točí film. Mám sice dneska směnu, ale ve filmu nebudu. Nejsem herečka, jsem tady, když filmaři potřebují něco vypnout, zapnout,“ směje se Renata a prozrazuje, že sud piva pro filmaře už je naražený. „Ale nealkem samozřejmě,“ říká a podotýká, že filmaři už v pivnici točili na konci listopadu. „Ale zatím vlastně ani nevím, co to je za film,“ směje se žena, která už v pivnici pracuje deset let.