Nejnovější zprávy: Zámek Kunín zaplavily tisíce květů. Začala výstava Růže pro hraběnku Začala oprava trati z Dětmarovic k polským hranicím za 3 miliardy

Společnost

V ostravské kolonii Bedřiška vzniknou nové domy, část starých tu zůstane

​Staré hornické kolonie jako Bedřiška v Hulvákách dodnes v Ostravě připomínají obydlí, v kterých žili kdysi horníci a které stavěly doly a hutě právě pro ty, kteří v době velkého rozmachu průmyslu přicházeli do Ostravy za prací.

Vizualizace: Město Ostrava

Dodnes v těchto takzvaných finských domcích žijí lidé, ovšem mnohé objekty dosloužily a z některých starých osad plných těchto baráčků se staly takzvané vyloučené lokality.

Také z osady s hezkým ženským jménem Bedřiška se stalo místo, kterému se značná část obyvatel Ostravy raději vyhýbá. Bedřiška je takzvaná nouzová obytná kolonie v jihozápadním výběžku místní části Hulváky. Dostala se i párkrát několikrát do hledáčků kamer médií, například po žhářském útoku na jeden z domů v březnu 2010.

Hrozilo jim vystěhování a zboření domů

Obyvatelům Bedřišky ještě zcela nedávno reálně hrozilo, že o své staré domy přijdou. Vedení obvodu Mariánské Hory a Hulváky před více než dvěma lety rozhodlo, že rodinné domky na Bedřišce, které jsou ve správě tohoto obvodu, budou v blízké budoucnosti zbourány. Nahradit je měly parcely pro nové domy.

Obyvatelé Bedřišky začali bít opět na poplach. Chtěli ve svých starých domovech žít dál.„Jsme přesvědčeni, že v Ostravě je mnohem více těch, kteří dnes již neposuzují ostatní podle pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, politického či jiného smýšlení. Chceme si s nimi povídat o Bedřišce, chceme hledat pochopení a pomoc v naší snaze zachránit Bedřišku jako připomínku staré hornické Ostravy a také zachránit bydlení pro stávající obyvatele,“ znělo z této staré hulvácké osady.

Revitalizace má Bedřišku „zalidnit“ a „zrušit“ ji jako vyloučenou lokalitu

Nové, z posledních komunálních voleb vzešlé vedení města Ostravy se před dvěma lety rozhodlo, že se tato obydlí v osadě Bedřiška pro jejich obyvatele kolonii zachrání, ale že do této lokality i vdechne naději a nový život v podobě záměru výstavby nových domů a vize přeměny této historické čtvrti v atraktivní zelenou, klidnou a zajímavou čtvrť ve městě.

Včera proto představitelé Města Ostravy představili urbanistickou studii, díky níž by mohla osada Bedřiška projít unikátní revitalizací. Cílem studie je přeměnit ji ve standardní část města s primární funkcí bydlení a zrušit její status vyloučené lokality.

Projekt počítá se zachováním současných obydlí a prostranství i jejich případnou pozvolnou nenásilnou přeměnou. Navrhuje navíc doplnění Bedřišky novou bytovou výstavbou a občanskou vybaveností.

Ale počítá také se zásadním navýšením počtu obyvatel až na 540 a zapojením místní komunity do oprav a zvelebování místa. Dokončená urbanistická studie se bude dále rozpracovávat a její autoři z architektonické kanceláře re:architekti navrhli svou představu realizovat v několika etapách do zhruba deseti let.

Slyšel jsem všude: Hlavně nás tu nechte dožít

„K plánu revitalizovat území bývalé hornické kolonie, které bylo už před rokem 1989 určeno k dožití, nás přivedli lidé, kteří tam žijí. Když jsem na Bedřišku přišel před těmi dvěma lety, tak jsem všude slyšel: Hlavně nás tu nechte dožít. Ti lidé se navíc semkli a sami začali v rámci svých možností zlepšovat své okolí. Proto jsme zvolili netradiční postup - modernizaci Bedřišky a také doplnění místní komunity o nové obyvatele. Nová Bedřiška by mohla po proměně nabídnout atraktivní prostor k bydlení pro ty, kteří hledají život v přírodní lokalitě na dosah města,“ uvedl primátor Tomáš Macura a upozornil, že studie nemá učinit z Bedřišky novodobý skanzen.

Studie vznikla jako výsledek jednání mezi městem, obvodem Mariánské Hory a Hulváky, odborníky z řad urbanistů a zástupci obyvatel Bedřišky.

Zachovat možnost bydlení pro současné obyvatele Bedřišky umožní podle studie postupná modernizace lokality rozdělaná do etap i rozšíření stávající nabídky o další, rozmanitou bytovou zástavbu.

Domy se zahradou pro rodiny doplní byty včetně těch menších, vhodných pro seniory, bezdětné, singles, studenty a podobně. Obyvatelé by tak mohli v lokalitě zůstat, i když jim už stávající bydlení nebude velikostí vyhovovat.

Vznikne v Bedřišce sociální družstvo?

„Tuto studii budeme jako zásadní podklad pro budoucí rozvoj lokality dále doplňovat a rozvíjet. Za podstatné považuji, že řeší jak napojení lokality na okolí, tak zásadní navýšení její kapacity. Důležitou součástí studie je návrh racionálního ekonomicko-správního modelu. Proto debatujeme o možnosti založení takzvaného sociálního družstva, což by umožňovalo nakládání s majetkem. Družstvo by mohlo mít třeba svůj fond oprav a mohlo by žádat o případné dotace. Konkrétní model však zatím není stanoven a bude předmětem dalších diskuzí s obyvateli Bedřišky. Pro projekt chceme zajistit částečné externí financování,“ dodala náměstkyně primátora pro investice Zuzana Bajgarová.

Podle ní by v případě shody mohlo sociální družstvo vzniknout už na jaře, město by do nich vložilo majetek v podobě domů v Bedřišce a už příští rok by družstvo mohlo začít pracovat na prvních stavebních úpravách stávajících domů. Zcela nové první objekty na Bedřišce by poté mohly začít vyrůstat v okolí těch nynějších nejdříve za tři roky.

Nová Bedřiška nabídne bydlení nejširším vrstvám obyvatel

Ondřej Synek ze studia re:architekti řekl, že „novou“ Bedřišku by měly tvořit postupně nové domy, buď řadové, bytové nebo i pavlačové.

„Tím bychom na Bedřišku dostali co nejširší spektrum nových obyvatel od nejmladších po nejstarší až po různé sociální skupiny. Vždy ve větších celcích, třeba v podobě nové ulice. Ty stávající domy staré Bedřišky, v nichž teď současní obyvatelé lokality bydlí, navrhujeme různě opravovat, přestavovat nebo nahradit. Je možné postupně je měnit za řadové domy, které budou charakterem podobné těm, co tam nyní stojí. Změny nemusí být naráz a vždy je k přeměně současného domu možno využít nějaké životní situace jejich obyvatel. Někdo se chce přestěhovat, nebo odstěhovat,“ říká Ondřej Synek z pražského studia re:architekti.

Z dnešních 43 starých domů v Bedřišce je osm neobydlených

Přiblížil, že v současnosti je v lokalitě Bedřiška 43 domů, z nichž je ale osm neobydlených, tedy šestnáct bytů. V těch zbývajících bydlí celkem 58 obyvatel.

„Zhruba polovina z těch 43 domů má smysl opravit nebo přestavět a zhruba polovinu bude v dlouhodobém horizontu lepší zbourat a nahradit. Čili postavit místo nich časem nový dům,“ řekl Ondřej Synek. Při opravách nebo stavebních úpravách domu se budou moci obyvatelé Bedřišky pod dobu prací dočasně stěhovat do jiných domů.

Studie, kterou zpracovala renomovaná kancelář re:architekti, rozděluje projekt na několik etap. Navrhuje vystavět postupně zcela novou zástavbu na nevyužitých plochách v sousedství a pomalou proměnu stávající zástavby.

Nové domy budou vycházet z architektury finských domků

Charakter navrhovaných nových domů je odvozen z prvků architektury finských domků. Mají mít podobný tvar a sklon střechy, dřevěný obklad a sokl jako ty stávající, budou převážně dvoupodlažní, s průhledy do zahrad. Architekti také navrhli odstranění bariér v pohybu lidí, posunutí tramvajové zastávky a napojení lokality na stávající infrastrukturu. To by podle nich provázalo Bedřišku s okolím.

Komunikace by se propojily ve směru na Starý Zábřeh i na lesopark Benátky v Hulvákách. V Bedřišce by mohl vzniknout obchod a restaurace. Studie navrhuje i vzhled veřejných prostranství, detaily ulic a nových náměstí, počítá s doplněním zeleně.

Řeší také technickou infrastrukturu včetně rybníku pro zadržování dešťových vod, který by mohl být součástí nového parku. Bedřiška by se tak po řadě úprav stala plnohodnotnou součástí města.

Nové Bedřiška bude stát téměř půl miliardy

Studie stanovuje čtyři etapy, ve kterých by měla přestavba probíhat. Její součástí je také předběžný odhad nákladů ve výši 472 milionů korun. Veřejné investice zahrnují úpravy veřejných prostor, rekonstrukci stávající a vybudování nové technické infrastruktury výstavbu nových bytových jednotek a rodinných domů.

Soukromý investor by měl vložit peníze do bytové výstavby. Konkrétní poměr soukromých a veřejných peněz bude výsledkem dalších jednání.

Město musí nyní dopracovat detaily jednotlivých etap. Aktuálně se v analýze revitalizačního záměru zabývá budoucí změnou struktury obyvatel a nárůstem jejich počtu.

Připravuje též komplexní projekt, který by měl sloužit jako podklad pro žádost o financování z externích zdrojů. Zároveň začíná chystat první etapu proměny, která bude řešit především technickou infrastrukturu a veřejný prostor. Zpracovává také podmínky vzniku družstva, které bude vlastnit a spravovat bytové domy.

Starosta Mariánských Hor a Hulvák Patrik Hujdus řekl, že obvod počítal se zbouráním domů v Bedřišce a výstavbou nové osady, ve které by bydleli nejen noví nájemníci, například mladé rodiny s dětmi, ale i někteří původní obyvatelé osady.

"Vznik družstva považujeme za experiment, který je poměrně riskantní a bude stát nemalé finanční prostředky. Vůli vedení města ale samozřejmě respektujeme a přeměnu osady nechceme blokovat. Se zástupci místních obyvatel spolupracujeme na běžných provozních záležitostech, jako je bezpečnost, pořádek a setkávání v komunitním centru, které jsme jim poskytli," řekl Hujdus.

Mělo by se začít co nejdříve. Aby starousedlíci dožili v důstojných podmínkách

Eva Lehotská, která zastupuje komunitu bydlící v Bedřišce, je ráda, že projekt přeměny osady Bedřiška počítá se zachováním bydlení stávajících obyvatel.

„Češi si vždy přáli, aby Romové pracovali, aby posílali své děti do škol, aby neničili majetek a starali se o něj. To vše se v posledních deseti letech v Bedřišce povedlo. Proto by si lidi v ní bydlící druhou šanci zasloužili. Pokud by se podařilo založit v Bedřišce sociální družstvo, přineslo by to do té lokality veliké uklidnění,“ říká Eva Lehotská.

Doufá jen, že bude brzy zahájena oprava či obnova finských domů. „Aby zejména starousedlíci měli šanci dožít v lepších podmínkách. Právě oni vždy byli trpělivými, skromnými a vzornými nájemníky, kteří po celé roky beze zbytku plnili své povinnosti, a dokonce se starali nad jejich rámec. Bedřiška se může stát nejen v Ostravě ale i v celé České republice pozitivním příkladem občanské inciativy a sounáležitosti s místem, v němž komunita žije,“ zdůraznila Eva Lehotská, která se záchraně lokality věnuje již mnoho let. V Bedřišce žila v letech 2002 až 2008. S komunitou stále udržuje každodenní kontakt.