Společnost
31/03/2022 Petr Broulík

V Ostravě vznikají designové hotely pro vosy a včelky. Chystá se i hmyzí knihovna

Hmyzí útočiště mohou mít i podobu neobvyklých, až uměleckých výtvorů, které navíc zajímavě zkrášlují veřejný prostor.

Z centra Ostravy i jiných měst mizí povážlivě hmyz. Někdo si může říci, to je fajn, že mu aspoň vosa nepoleze na zahrádce do piva nebo ho třeba na sídlišti na Fifejdách nebudou v noci tolik obtěžovat komáři.

Jenomže bez hmyzu není ani příroda. Včely neopylují rostliny a stromy, bez hmyzu by podle odborníků lidská civilizace zkolabovala, zhroutila by se i většina suchozemských ekosystémů. Hmyz je prostě nepostradatelný a užitečný živý inventář přírody. Ač někdy poštípe či bodne.

Ve městech se hmyzu možná i proto spíše zbavujeme. To když dnes trávníky a keře často stříháme a kosíme na minimum, když likvidujeme záhony.

Proto se některé osvícenější skupiny lidí snaží vytvářet hmyzu lepší podmínky pro život, třeba i výrobou takzvaných broukovišť a hmyzích domků. Ty lze dnes už často vidět jako součást moderních dětských hřišť třeba ve školkách. Tato hmyzí útočiště však mohou mít i podobu neobvyklých, až uměleckých výtvorů, které navíc zajímavě zkrášlují veřejný prostor. Jako v Ostravě.

Vajíčko, Svatý Ambrož či Beatles. Pro naše hmyzáky

Tam v minulém roce vzniklo na osmi místech v různých částech centra osm velkých takzvaných hmyzích domků, které navrhlo sedm ostravských architektů, designérů a vizuálních tvůrců. Už jen jejich názvy vzbuzují zvědavost, třeba Svatý Ambrož, Vajíčko, Beatles, Sbírka brouků, Loď či Kolektivní dům. A samozřejmě nesmí chybět ani hmyzí domek nazvaný Ostrava!!!

U vzniku těchto broukovišť a hmyzích domků stojí spolek a antikvariát Fiducia, který loni na jaře uspořádal soutěž na jejich podobu. Domky nadšenci v létě a na podzim vyrobili a rozmístili na různých místech Ostravy. A právě nynější započaté jaro má ukázat, jestli se tyto výtvory líbily nejen porotcům soutěže, ale především těm malým tvorům, kteří by jich měli sezónně využít či je na čas obydlet.

Dala si hmyzí domek na balkon. Za rok byl plný vosiček a včel

Ostravské hmyzí domky vznikají především pro samotářské vosy a včelky. Studenti Ostravské univerzity budou letos pozorovat, co všechno za hmyz do těchto „ubytoven“ létá a ke stejnému pozorování vyzvali nadšenci i obyvatele města.

Šéfka spolku Fiducia Ilona Rozehnalová má sama doma na balkóně pár hmyzích domků. „Kdysi mi dal takový domek kamarád z hor a řekl mi, ať si ho dám na balkón, že mi tam určitě něco bude lítat. Moc jsem tomu nevěřila, ale za rok se mi tento první domek tak zabydlel, že jsem nevěřila vlastním očím. Mám teď na balkóně spoustu druhů samotářských vosiček a včel. Jsou různě barevné a žijí si tam pospolu. A nejsou vůbec agresivní, sedíme od nich třeba deset centimetrů a nezaútočí,“ říká s úsměvem Ilona Rozehnalová.

To je také podle ní častý dotaz lidí, kteří sice projektu hmyzích domků fandí, ale obávají se žihadel od jejich obyvatel. „Ale právě tyto samotářské vosičky a včely na lidi neútočí. Dnes je takových hmyzích domků hodně i na hřištích ve školkách a v parcích,“ říká šéfka spolku Fiducia.

Ze hmyzích domků pak vylétají mladé včelky a vosy

A vysvětluje, že vosa nebo včelka uloží do některé z chodbiček hmyzího domku vajíčko, dají k němu nějaký ulovený hmyz, pak místo ucpe. Těch komůrek v chodbičce udělá několik a do každé zazdí kousek hmyzu. Celou chodbičku nakonec „zavíčkuje“, pak odletí a už se do domku nevrací.

„Takže to není jako klasický úl. Z vajíčka se v domku vylíhne larva a prohryzává se těmi zásobami ven. Během toho se vyvine ve včelku a poté vyletí z domku do světa. Je to takový hmyzí hotel či porodnice pro další generace hmyzu,“ vysvětluje Ilona Rozehnalová.

Dodává, že existují různé hmyzí domky. Do některých se do jejich komůrek dávají třeba šišky, cihly, sláma. V takových domcích pak mohou žít různí pavouci, brouci, třeba slunéčka sedmitečná, čili další z toho neuvěřitelného počtu druhů hmyzu, které kolem nás žijí.

Čím více hmyzích domků lidé vyrobí, tím lépe

Projekt hmyzích domků se snaží, aby si je doma věšeli či vyráběli na balkonech či zahradách i běžní Ostravané. Hmyzí domky musejí být na místě, kde svítí alespoň určitou část dne po dobu několika hodin slunce či kde jsou blízko nějaké květiny, zeleň nebo záhony, aby včelky a vosičky mohly lovit hmyz. O tom, proč potřebujeme ve městech hmyz, natočil spolek s biologem Petrem Kočárkem z Ostravské univerzity i videa, která jsou k vidění na kanále YouTube pod názvem Hmyz je fajnovy.

„Dnes jsou města posekaná na anglický trávních, chybějí větve nebo tlející dříví, všechny stromy jsou osekané a ty staré se dávají pryč. Dříve bývala Ostrava více zarostlá, mnohde byla takzvaná keřová patra, tedy keře do určité výšky. Jenomže lidé mají večer třeba v parcích strach, tak se to seká, aby bylo v parcích více vidět. V Komenského sadech dnes třeba není skoro žádný keř. Ale mění se to, i Ostrava začíná vytvářet luční trávníky, nechává některá místa zarůstat nebo nechává někde větve na hromadách,“ vysvětluje Ilona Rozehnalová.

Pro „vosí hnízdo“ si sehnal nefunkční starou lampu

Ona sama je ráda, že hmyzí domky dostaly často nezvyklé podoby díky účasti studentů fakulty umění Ostravské univerzitě. Ti navrhovali své domky v rámci ročníkové práce v ateliéru sochaře Jaroslava Koléška.

Největším překvapením a svébytným uměleckým dílem je pro Ilonu Rozehnalovou třeba hmyzí domek Josefa Kukučky ze Slezské univerzity nazvaný Vajíčko. Autor je koncipoval jako vosí hnízdo, které má viset pod pouliční lampou.

„Jenomže je nemohl dát na normální lampu, protože ta svým světlem v noci hmyz přitahuje a horkem zabíjí. Chtěli jsme tak dát jeho hmyzí domek na strom. Ale on si někde, nevíme kde, sehnal starou krásnou nefunkční lampu, čímž mne dostal, je opravdu nadšenec. Má to, jak chtěl, a to hnízdo vypadá úžasně,“ směje se Ilona Rozehnalová.

Když viděl, že loď pro hmyz je malá, přikoupil si velký strom

Obdivuje u mnohých autorů právě jejich nadšení, někteří dokonce do svých domků investovali i ze svého, aby výtvory mohli dokončit i přes někdy nedostačující rozpočet půl milionu na celý projekt hmyzích domků, kterou měl spolek k dispozici v podobě dotace od města Ostrava. Tak také mohl vzniknout i velice pěkný domek v Komenského sadech nazvaný autorem Bedřichem Mrkvou Loď, který si však lidé ze spolku Fiducia mezi sebou překřtili na Hmyzí archu.

„Autor ji nejprve vytvořil v dílně, ale když ji donesl na místo, zjistil, že je v tom prostoru strašně malinká. Tak za svoje přikoupil obrovský strom, což by už náklady určené na hmyzí domek vůbec nepokryly. A udělal ze dvou stromů loď, která tam nyní stojí. A ten svůj původní vytvořený hmyzí domek upravil do podoby malých lodí, které připevnil na blízkou zeď,“ líčí Ilona Rozehnalová.

Beatles. Hmyzí domek vsadil na siluety „Brouků“

Mladý architekt Jiří Markevič vytvořil hmyzí domek Beatles, který samozřejmě vtipně odkazuje na slavné „Brouky“, i když porotci váhali, zda autor bude schopen svůj nápad v podobě siluet hudebníků zrealizovat, aby byly odolné. „Ale také se s tím statečně popral a je to hodně podařený hmyzí domek,“ říká autorka nápadu ozvláštnit veřejný prostor Ostravy těmito hmyzími hotely.

A dodává, že soutěže se zúčastnili kromě studentů i zkušení umělci střední generace. Upozorňuje také na to, že na stránkách spolku a antikvariátu Fiducia je i mapa, po které se zájemci ke hmyzím domkům dostanou.

Projekt domků bude pokračovat, obnoví se i hmyzí „knihovna“

Protože domky mají omezenou životnost, chystá se spolek Fiducia v projektu hmyzích domků pokračovat. „Záleží na tom, jaký hmyz domky osídlí a na jak dlouho. Obydluje je většinou na dva až pět let, různě si je přizpůsobí, třeba do nich třeba navrtá dírky. Po nějaké době je ale hmyz opustí, protože se třeba ty komůrky nedají vyčistit. Takže bude třeba vystavět jiné, na jiných místech,“ říká Ilona Rozehnalová, šéfka spolku Fiducia.

Už letos by měl sochař Petr Szyroki vytvořit novou podobu „pilotního“ hmyzího domku na náměstí Dr. E. Beneše, který měl podobu dřevěné knihovničky s tituly, v níž byly umístěny dřevěné imitace knih s názvy známých titulů ze života hmyzu jako třeba Ferda Mravenec.

„Tento domek zabydlela každé jaro neuvěřitelná spousta hmyzu. Domek už ale dosloužil a tak jsme Patra Szyrokého požádali, aby vyrobil jeho novou variantu. Chceme náměstí dál i těmito hmyzími projekty zvelebovat, než se tam zrealizuje nová podoba náměstí vzniklá z architektonické soutěže,“ říká Ilona Rozehnalová.

Hmyzí domky bude popularizovat akce Ze života hmyzu

Hmyzí domky zaznamenaly u Ostravanů velký úspěch, proto spolek Fiducia chystá na druhou půli dubna, přesněji na pátek 22. dubna v 17 hodin, akci nazvanou Ze života hmyzu. Ta se odbude jako literárně-entomologická intervence na náměstí Dr. E. Beneše. Ač to zní trochu učeně, bude to hlavně zábavná akce pro rodiče s dětmi, její součástí bude poetická stezka, dětská dílna i hmyzí občerstvení.

„Přijďte nám pomoci zabydlet zelenou plochu na náměstí Dr. E. Beneše pro letošní rok. Postavíme spolu nový hmyzí domek, opravíme květináče a s ostravskými literáty pokřtíme poetickou stezku věnovanou broukům, včelám, motýlům a dalším zástupcům hmyzí říše. Těšit se můžete také na společné opékání specialit, bude tu například i hmyzí i vegan menu,“ zvou pořadatelé a upozorňují na speciální tematický program, na který se mohou těšit i děti.

Sdílejte článek