Proměny kraje
11/02/2022 Jaroslav Baďura

V čem jsme výjimeční? Jsou to tradice, průmysl a industriál, říká Petr Koudela

​Petr Koudela po dvanácti letech v čele Dolních Vítkovic, které se staly jedním z nejvyhledávanějších cílů v zemi, změnil působiště.

V pozici jednatele krajské centrály cestovního ruchu má na starost mimo jiné propagaci krás kraje u nás i v zahraničí.

„V České republice neexistuje zákon o cestovním ruchu. Byl by klíčovou normou pro zajištění budoucí životaschopnosti a rozvoje tohoto odvětví,“ říká Petr Koudela.

Proč je to důležité?
Stávající právní úprava řeší podnikání v cestovním ruchu. Zákon ale není zákonem o cestovním ruchu, jak bývá někdy nazýván, protože neupravuje problematiku cestovního ruchu v celé šíři, ale pouze jeho určitou část. Zákonná úprava je zaměřena především na ochranu zákazníka cestovních kanceláří v souvislosti s prodejem a realizací zájezdu. Oblast podpory rozvoje podnikání, nástroje konkurenceschopnosti produktů, destinací a přeneseně podnikatelů, dosud tak, jako je tomu například v turisticky vyspělém Rakousku, upravena není.

U nás je to tedy jak?
U nás existuje certifikovaný systém, který určuje roli státu, regionů a oblastí. Cestovní ruch dnes spadá do gesce Ministerstva pro místní rozvoj, které má nástroj na operování cestovního ruchu v podobě agentury CzechTourism. Moravskoslezský kraj má pro tyto účely zřízenou krajskou centrálu cestovního ruchu a poté existují v celé republice konkrétní turistické oblasti. Pro náš region to jsou aktuálně Beskydy, Jeseníky, Ostravsko, Poodří, Těšínské Slezsko a Opavské Slezsko. Tomuto organizačnímu členění se často říká pyramida a slouží k organizaci ať už z regionu směrem nahoru k CzechTourism a k přeshraničním aktivitám, nebo naopak dolů ke konkrétním lokalitám či atraktivitám.

Jak to funguje konkrétně?
Když se například realizuje propagační kampaň, natáčí se film nebo se prezentuje na veletrzích cestovního ruchu, tak naším úkolem je získat co největší zásah a obsah pro nás, tedy severní Moravu a Slezsko. Právě proto máme centrálu cestovního ruchu. Kromě toho pomáháme koordinovat některé aktivity s naším zřizovatelem, jímž je Moravskoslezský kraj. Pomáháme zajišťovat servis konkrétním produktům, jakými jsou například e-kola, cyklobusy nebo Technotrasa – ucelené portfolio technických památek v regionu. V tom jsme jako kraj opravdu výjimeční a je se čím pochlubit.

Ve Vítkovicích jste odvedl kus viditelné práce. Předpokládám, že v nové pozici si nebudete chtít udržovat nějaké status quo, ale spíše přijdete s novými nápady. Dá se už teď mluvit o projektech, které byste rád zrealizoval?
Děkuji. V DOV se mnohé dařilo a daří díky všem zapojeným od majitele, architekta, kolegů až po partnery. Z Dolních Vítkovic se mi neodcházelo snadno. Vybudoval jsem si silný vztah jak k místu, tak i k lidem, kteří tam působí. Po letech tam jsem ale vyhodnotil, že je čas na změnu, a přišla nabídka ze strany kraje, která mě zaujala.

A vaše plány?
Předně je potřeba vyzdvihnout kus práce lidí, kteří se doposud na destinačním managementu regionu podíleli. Ať už se jedná o kolegy od nás z MS Tourism, z turistických oblastí či z Moravskoslezského kraje, nebo o podnikatele a zaměstnance působící v konkrétních turistických atraktivitách. Je na čem stavět. Ze strany vedení kraje i odboru cestovního ruchu cítím obrovskou chuť, zájem a podporu region v tomto ohledu rozvíjet. V momentálním krizovém období je to pro cestovní ruch určitě dobrá konstelace.

A co bude dál?
Chci se zaměřit jak na budování infrastruktury, tak i na program. Na různých úrovních tady historicky probíhala spousta aktivit, ať už to byl destinační management moravskoslezského kraje, nebo aktivity agentury pro regionální rozvoj. V roce 2014 pak vznikl MS Tourism. Moravskoslezský kraj se může pochlubit spoustou krás od Jeseníků, Beskyd, Opavsko až po Těšínské Slezsko či okolí řeky Odry. V čem jsme ale opravdu výjimeční, jsou právě tradice, průmysl a industriál.

Co konkrétně?
Za mě nejpropracovanější produkt, který tady máme, je nyní Technotrasa. Takto pozitivně, jak sleduji, je to vnímáno i v jiných regionech. Řada věcí se tady díky aktérům na poli cestovního ruchu opravdu povedla. A nebudu mluvit jen o DOV. Aktivity od Beskyd po Jeseníky – úzkokolejka Osoblaha, Slezská Harta, vodní mlýny, potravinářský průmysl... Existuje přehledná mapa uskutečněného. Rád bych se vším ostatním postupně systémově navazoval a například tak, jako nám funguje technotrasácká mapa a partnerská platforma v segmentu industriálního dědictví a památek, bychom rádi vytvořili i mapu gastro aktivit a atraktivit. V tomto směru se teď snažíme oživit například projekt Jak šmakuje Moravskoslezsko.

Poměrně dost se začíná mluvit o vašich aktivitách v oblasti cyklistiky…
Jeden z cílů, které jsme si s krajem na začátku vytyčili a chtěli ustanovit, je pozice cyklokoordinátora, tak jako to je v jiných krajích. Zase – i v našem kraji je už mnohými odvedena spousta práce. Máme skvělou infrastrukturu jak pro klasická kola, tak i pro elektrokola. Dosud tady ale pozice krajského cyklokoordinátora ustanovena nebyla. Funkce existovala a stále mnohde úspěšně existuje při různých městech a obcích s rozšířenou působností. U nás se tato problematika na krajském úřadě řešila prostřednictvím více méně dvou odborů – dopravy a regionálního rozvoje. Od 1. října 2021 již ale máme oficiálně cyklokoordinátora. Je jím Martin Hiltavský. V zimě se bude také starat o to, aby se nám v kraji dobře běžkovalo.

Hřebenovka Malý a Velký Stožek. Foto: se souhlasem MS Tourism

Co už se mu povedlo?
Řada věcí. Sbíráme data a mapujeme je systémově s ohledem na hotové, plánované a navazující na páteřní či přesregionální sítě. S některými starosty již řešíme konkrétní úseky. Martin Hiltavský na tomto participoval už jako úředník a mám za to, že jsme díky jeho obsazení ušetřili spoustu času a energie v seznamování s danou problematikou. Skočil do toho po hlavě. Jsme samozřejmě i v aktivním kontaktu s národním koordinátorem, jímž je shodou okolností velmi etablovaný a zkušený Jarda Martínek ze sousedního Olomouckého kraje. Máme k sobě i geograficky blízko.

V MS Tourism dnes funguje podobný operátor, který má na starost film.
Ano, jedná se o Film office, kterou má na starosti Hanka Vítková. Jsme k dispozici produkcím a filmařům, jak českým, tak i těm zahraničním, kteří ale také mívají českou servisní společnost. I tímto lze pro náš kraj získat obrovský mediální zásah. Řada věcí se opravdu dlouhodobě daří, za dobu své existence asistovala film office desítkám produkcí včetně Dánů, Francouzů, Nizozemců, Jihokorejců či Poláků.

K čemu je to dobré?
Jejich přítomnosti samozřejmě využíváme i k medializaci a posilování dobrého jména regionu. Vždyť začátkem roku vidělo přes 3 miliony Holanďanů kopřivnickou Tatru včetně jejího polygonu v nejsledovanější tamní reality show Wie is de Mol. Náš region tak získal bezplatně mediální prostor téměř za 7,5 milionů korun. V létě k nám pak po dlouhých obhlídkách lokací zavítala i francouzsko-česká produkce natáčet před budovou ostravské Nové radnice důležité záběry do chystaného francouzského seriálu, který vznikal pro Amazon. Na podzim jsme ve spolupráci s Czech Film Commission představili film-friendly lokace v kraji dalším lokačním manažerům a nyní už odpovídáme na dotazy filmařů týkající se aktuálně otevřeného dotačního programu na podporu natáčení v kraji. Filmová kancelář se přitom zásadně podílela na znění podmínek dotačního programu a na jejím obsahu, tak aby byl jednak využitelný filmaři, ale také přinášel co největší benefity subjektům v kraji.

Jaký je dnes pohled zbytku České republiky na Ostravu a celý Moravskoslezský kraj? Případně jak nás vnímá Evropa?
Rád bych to přirovnal ke sloganu jedné z našich úspěšných firem: Když ji miluješ, není co řešit. Víte, hodně jsem se s tím potkával v Dolních Vítkovicích. Návštěvníci, kteří přijeli a neznali náš kraj a atraktivity, byli ve většině případů nadšení. Myslím si, že díky postupné transformaci se daří získávat zájem a řekl bych, že v tom máme i výhodu. Tím, jak jsme buďto obdivovaní, nebo zatracováni, tak jsme opravdu jedineční a originální. Nejsme tak nějak druhým jedno. Moravskoslezský kraj, severní Morava a Slezsko jsou vidět i slyšet.

Takže se daří?
Občas mě naštve, když se setkáváme s kolegy na různých fórech či setkáních krajů a právě náš kraj je vždy na seznamu až na posledním místě. Nedokážu si vysvětlit proč. Zřejmě to vzniká tak, že se po mapě České republiky čte a reportuje zleva doprava. Na nás je posouvat náš region v těchto prezentacích a statistikách v dobrém slova smyslu na přední příčky. Například náš facebookový profil Severní Morava a Slezsko je druhým nejúspěšnějším v rámci celé republiky. Zájem tedy je. Už jste klikli i vy? I některé naše atraktivity z pohledu návštěvnosti se již dávno etablovaly v TOP 10. Náš kraj má podle mě výhodu v tom, že si jej návštěvník i ten, co teprve zvažuje cestu, snadno zapamatuje. Samozřejmě máme trošku handicap v infrastruktuře tím, jak cestovní ruch v našem regionu nebyl úplně tématem a v hlubší minulosti se tomu až tolik pozornosti nevěnovalo. Naopak třeba v jižních Čechách je to jasné téma. Infrastruktura a jazyková připravenost mnohde pokulhává, to si je třeba přiznat, ale stále se to zlepšuje, a to i díky eventům a festivalům, které tady probíhají.

Jmenoval jste Dolní Vítkovice, zoo nebo Technotrasu. To jsou všechno atraktivity, které tady máme už delší dobu. Myslíte si, že má náš kraj potenciál i pro nové akce a projekty?
Cestovní ruch u nás v kraji spadá pod regionální rozvoj a je to u nás naštěstí jedno z velkých témat. Za mě krom industriálu, kultury, krásných Jeseníků a Beskyd tady máme i skvělou a zainvestovanou infrastrukturu v segmentu cykloturistika, běžky, golf a lázeňství. Stále více i architektura. Tady všude vidím potenciál. Moravskoslezský kraj chce v tomto směru poskytnout ještě větší podporu než doposud.

Prozradíte nám nějaký konkrétní projekt, na kterém se již pracuje?
Jsem překvapen, kolik hezkých věcí, o kterých se ani neví a moc se stále o nich nekomunikuje, tady u nás za uplynulá léta vzniklo. I samotný MSK letos významně přispěl ke vzniku nové kopřivnické expozice Tatra. Stále mapuji a ty nejzajímavější věci chci využít ve prospěch kraje. Díky tomu snad bude možné také pomoci podnikatelům, kteří se na tom podíleli a podílejí. Z konkrétních věcí teď zmíním dva větší česko-polské projekty, kdy si jako kraj pomůžeme částečně novými expozicemi, vybavením pro odbavení zahraničních návštěvníků i kampaněmi, které další turisty nalákají. Zároveň se soustředíme na zmíněné cyklo, běžky a gastro. I Technotrasa se bude dál rozvíjet. Aktuálně mám velkou radost ze vstupu nového partnera, ale zároveň i pro-návštěvnické atraktivity, společnosti Hyundai. Parádně tak svým rozvojovým a moderním zásahem doplní to tradiční.

Jak moc je tedy současně využita geografická poloha našeho kraje, který se nachází na hranicích s Polskem a Slovenskem? Máte v plánu nějakou přeshraniční spolupráci?
Samozřejmě se nabízí a existuje. Jak na Polsko, tak i na Slovensko. Máme tady dálnici a počet obyvatel za polskou hranicí není malý. V minulosti jsme to i propočítávali, že v okruhu sta kilometrů, což je jakási pohodlná dojezdová vzdálenost autem, je až deset milionů obyvatel. Z pohledu zalidněnosti aglomerace to máme tedy daleko zajímavější než například Středočeský kraj. Prioritou tedy bude podporovat cizojazyčnost, zejména v polštině a angličtině. Ve výše zmíněných česko-polských projektech podnikáme konkrétní kroky k tomu, abychom polským návštěvníkům, tedy i našim podnikatelům, zajistili větší komfort návštěvy u nás. Kromě toho intenzivně spolupracujeme se zahraničními zastoupeními CzechTourismu na všech pro nás zajímavých trzích. S těmi v Polsku na Slovensku či v Rakousku ještě o to intenzivněji. Podílíme se na marketingových kampaních, dodáváme obsahy pro sociální sítě nebo představujeme region zahraničním novinářům, kteří pak o něm píší.

Jezdí více Čechů do Polska nebo spíše Poláci do Česka?
Myslím si, že máme lepší pozici, protože obecně je to tak, že Poláci jsou ochotnější jezdit více k nám než Češi do Polska. Polská strana zejména v posledních letech učinila obrovský posun. Za hranicemi vznikly velmi zajímavé programy a infrastruktura. Skóre přeshraniční návštěvnosti zatím hraje v náš prospěch, ale pro potenciál dalšího růstu je rozvoj u nás bezpodmínečně nutný.

A co se týče Slovenska?
Se Slováky se nám spolupracuje samozřejmě skvěle. Vyzdvihl bych Žilinský kraj. Tady dálnici bohužel nemáme. Komunikace a propagace funguje. V této chvíli ale neexistuje žádný aktivní přeshraniční projekt, který by měl u nás v MS Tourism finanční krytí. Nicméně všechny aplikace, kterým se teď daří v česko-polských projektech, se snažíme do budoucna využít i na česko-slovenskou stranu. Líbí se mi, jak je vymyšlen projekt Hravé pohraničí. Taky doporučuji už v této chvíli kliknout na jeho facebookový účet. Časem bych to dobré z něj chtěl v maximálně možné míře využít i směrem ke Slovensku. Na spadnutí je rozhodnutí k Evropskému městu kultury 2026, kde kandiduje město Žilina, ovšem s tématem Beskydy a to i za Českou a Polskou stranu. Tady jsme v podpoře kandidatury aktivně účastni. Pokud se to povede, mohlo by to být zajímavé přeshraniční a cestovatelské téma. Rád bych ovšem zmínil i řadu komunikačních aktivit v jiných zemích, které jsme letos zvládli. Za zmínku stojí Španělsko, Dánsko, Expo v Dubaji, Anglie a nejaktivněji asi Rakousko.

Když vymýšlíte s kolegy nové projekty, hodně vám v tom rezonuje slovo covid, nebo se snažíte přemýšlet tak, že už tady na jaře nebude, případně bude jeho zásah minimální?
Covid byl pro mne v minulosti velké téma z provozního hlediska. I teď nás to v našem segmentu počínání samozřejmě zatěžuje a ovlivňuje. Odklady a rušení všemožných aktivit a akcí. Pomoc teď ale v tomto ohledu potřebují zejména podnikatelé v oblasti cestovního ruchu. Tady se musíme snažit zachránit a udržet hodnoty, které i díky nim v minulosti vznikly a mohou se pro náš region využít i do budoucna. Náš region se má čím pochlubit.

Sdílejte článek