Už žádné demolice, žádají obránci Bedřišky. Ostravští zastupitelé je zčásti podpořili

Spor o finské domky v ostravské osadě Bedřiška a jejich demolice opět zaměstnal ostravské zastupitele. A to více než týden poté, co ostravský magistrát vydal verdikt, že demolice pěti domků, které nechal jako neopravitelné a neobyvatelné zbourat v závěru loňského roku městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, byla povolena v rozporu se zákonem.

Starosta obvodu Mariánské Hory a Hulváky sice odmítá, že by demolice byla provedena nezákonně, přesto ostravští zastupitelé schválili část požadavků aktivistů, kteří Bedřišku jako unikátní komunitní lokalitu brání. Aktivisté předložili ve středu zastupitelům návrh usnesení, které žádá, aby se obvod zdržel dalších nezvratných kroků v lokalitě Bedřiška. Zastupitelé s částí požadavků souhlasili.

Odpůrci demolic finských domků a ochránci Bedřišky, které zastupovala na jednání zastupitelstva majitelka spolku Fiducia Ilona Rozehnalová, navrhli zastupitelům, aby vzhledem k výsledku přezkumného řízení magistrátu, které však zatím není pravomocné, město v případě dalšího vývoje v osadě Bedřiška postupovalo rozvážně a odpovědně. „Situace kolem Bedřišky se bohužel od prosince loňského roku neuklidnila, naopak se dále vyhrotila,“ zdůvodnila Ilona Rozehnalová.

K problému lokality Bedřiška se připravuje v polovině února takzvaná plánovací dílna, které se má zúčastnit jak primátor Ostravy Jan Dohnal a členové rady města, tak řada odborníků z celé České republiky včetně zástupců státní správy.

Nečiňte žádné další nezvratné kroky, žádali ochránci Bedřišky

Zastupitelé schválili usnesení, ve kterém doporučili městu Ostrava, aby se městský obvod Mariánské Hory a Hulváky aktivně účastnil odborné a otevřené diskuse o budoucnosti Bedřišky. A aby při dalším rozhodování o budoucnosti lokality vzal na vědomí výstupy z této plánovací dílny. To starosta Mariánských Hor a Hulváků Patrik Hujdus přislíbil.

Zastupitelé také schválili, že město Ostrava bude při dalších krocích v lokalitě Bedřiška postupovat v souladu se zákonem a s respektem k procesním právům jejích obyvatel.

Obránci osady Bedřiška také žádali, aby než se vyjasní zákonnost dosavadního postupu obvodu, nebyly proti Bedřišce činěny žádné nevratné kroky, tedy žádné demolice ani rozhodnutí s dlouhodobými dopady. Starosta Mariánských Hor a Hulvák Patrik Hujdus však na to řekl, že žádné takové kroky obvod nyní nechystá.

Obvod má jinou představu, jak by mělo komunitní centrum působit

Zastupitelé však neschválili zrušení výpovědi N. O. B. L, který v lokalitě Bedřiška v nebytových prostorech provozuje komunitní centrum romské a neromské komunity, a aby mohl spolek dále v lokalitě působit.

Starosta Patrik Hujdus k tomu řekl, že spolek dostal výpověď z prostorů v Bedřišce, která vypršela na konci listopadu. „Pravda je taková, že spolek ty prostory nadále obývá, a pokud by výpověď platila jako u obytných domků šest měsíců, vypršela by na konci února. A asi osobně nemám problém s tím, aby tam spolek do té doby působil. Ale zastupitelé našeho obvodu mají jinou představu, jak by mělo komunitní centrum v dalších letech působit,“ upozornil starosta Patrik Hujdus.

Jak vnímá rozhodnutí starosta obvodu?

Starosta obvodu Mariánské Hory a Hulváky Patrik Hujdus také zastupitelům řekl, jak on vnímá rozhodnutí magistrátu. „Magistrát zrušil povolení demolice od stavebního úřadu ve Vítkovicích z procesních důvodů, zejména kvůli nedostatečné projektové dokumentaci a způsobu vedení řízení. Rozhodnutí však nemá žádné právní ani faktické následky. Nemá tedy zpětné účinky a náš obvod jednal na základě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí stavebního úřadu. A v době demolice postupoval v souladu s právním stavem. To magistrát nezpochybňuje,“ míní starosta Patrik Hujdus.

Dodal, že rozhodnutí magistrátu neříká, že demolice byla věcně neopodstatněná. „Ani nekonstatuje porušení základních práv obyvatel. Řeší výhradně procesní stránku správního řízení,“ poznamenal. Také upozornil, že rozhodnutí magistrátu nesouvisí s výpovědí spolku N. O. B. L. „Přesto o tom můžeme vést věcnou debatu,“ řekl starosta obvodu Mariánské Hory a Hulváky.

Odmítá však nezákonnost postupu městského obvodu ve věci Bedřišky. Zároveň se ale pokusil odpůrce demolic a některé zastupitele uklidnit. „Žádná demolice se nyní v lokalitě nekoná. Zbourání pěti opuštěných domů nebo jejich polovin bylo ukončeno v loňském roce a my žádné nezvratné kroky v této chvíli nerealizujeme,“ řekl Patrik Hujdus.

Lidé se nemohli demolicím účinně bránit

Magistrát původní rozhodnutí stavebního úřadu obvodu o demolici domků v osadě Bedřiška zrušil, protože žádost městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky i postup stavebního úřadu Vítkovice vykazovaly od počátku zásadní nedostatky. „Podle magistrátu nebyl dostatečně prokázán havarijní stav zbouraných staveb, nebyly zvažovány alternativy k demolici, byla omezena procesní práva dotčených obyvatel, kteří se nemohli účinně bránit,“ řekla Ilona Rozehnalová, majitelka klubu Fiducia, která podporuje záchranu osady Bedřiška.

Bedřiška je bývalé ostravské ghetto, ze kterého je dnes po vystěhování problematických obyvatel osada, kde vedle sebe v klidu žijí romské a neromské rodiny. Jenže obvod Mariánské Hory a Hulváky se rozhodl, že nájemní smlouvy obyvatelům Bedřišky a nájemníkům finských domů prodlouží pouze na určitou dobu, nejvýše do konce roku 2029. Některým nájemníkům však už tyto smlouvy skončily a domky, které zůstaly prázdné, obvod nechal strhnout.

Aktivisté vloni proti demolicím domků v Bedřišce protestovali na střeše jednoho z nich a jeho demolici tím zdrželi o několik dnů. Ostravský magistrát se bouráním pěti finských domků v Bedřišce zabýval poté, co Eva Lehotská, která obyvatele kolonie zastupuje, požádal o přezkoumání rozhodnutí stavebního úřadu o demolici. Magistrát rozhodl, že při demolici došlo k řadě porušení správního řádu i stavebních předpisů.

Obyvatelé Bedřišky nabízejí obvodu, že domky, ve kterých jako nájemníci bydlí, odkoupí. Snaží se tak o záchranu této osady. Podporu jim dnes vyjadřují i politici z České republiky, například prezident. Obvod Mariánské Hory a Hulváky zase obyvatelům finských domků, které jsou podle starosty obvodu za hranicí životnosti a nevyplatí se je obvodu rekonstruovat, nabízí přestěhování do obecních bytů.