Už v sobotu! Bývalá textilka Slezan ve Frýdku–Místku bude hostit City Fashion Show

Dvě kamarádky, které se v minulosti pohybovaly v módní sféře, Michaela Řeháková a Klára Žáková, se loni rozhodly uspořádat exkluzivní módní show ve Frýdku–Místku.

Navzdory drobným peripetiím se první ročník vydařil a pro letošek se dámy netají ambicemi akci ještě více vyšperkovat.

Dámy, zkuste říct na začátek, co to vlastně City Fashion Show, kterou chystáte ve Frýdku–Místku, je?

Michaela: City Fashion Show je, jak my říkáme, unikátní módní show. Unikátní je v tom, že se odehrává v industriálních prostorách haly Slezan, což je bývalá textilka ve Frýdku. Ten prostor má svůj charakter, historii a sílu a ta dává módě nový rozměr. Akce spojuje jak módu, tak pěknou kulturní a společenskou událost. V rámci City Fashion Show bude devět přehlídek od různých módních návrhářů, značek a butiků z Ostravy a z celé České republiky.

A o který ročník se jedná?

Michaela: Teď plánujeme druhý ročník, první byl minulý rok v září.

Jak dopadl?

Michaela: Výborně. Já myslím, že skvěle.

Klára: Dopadl nadmíru dobře, proto jsme se rozhodly udělat druhý ročník. Před prvním ročníkem jsme byly trošku nervózní, byla to spousta práce, takže jsme si říkaly, že do druhého asi nepůjdeme. Ale vzhledem k tomu, jak pozitivně to dopadlo, ze všech stran to mělo strašně krásný ohlas, neslyšely jsme snad jediného špatného názoru, v tu chvíli se nám v hlavách začala rodit myšlenka CITY FASHION SHOW 2.

Víte, co mě zajímá? Magazín PATRIOT už bezmála deset let sleduje byznys v našem kraji, sleduje nejrůznější trendy, které se dějí v nejrůznějších druzích lidské činnosti. Ať už to je architektura, móda, kultura, podnikání, byznys nebo sport. Zdálo se mi, že móda na Ostravsku je trošku upozaďována a že není úplně ve světle reflektorů, jak to bývá třeba v Brně nebo v Praze. Proč jste se rozhodly do toho šlápnout?

Michaela: To je právě ten důvod, jak jste zmínil, že móda v Ostravě nebo na severní Moravě nebyla tak viděna. Nebyly tady takové pěkné akce jako jinde v republice, a právě proto jsme se rozhodly něco takového uspořádat. Samozřejmě chtěly jsme i podpořit kulturu ve Frýdku-Místku, protože to je naše srdcovka.

Klára: A hlavně jsme chtěly ukázat, že i mimo Prahu a větší města může vzniknout špičková módní událost. Frýdek-Místek si ji zaslouží.

Michaela: A jak my říkáme, je to prostě pražská akce ve Frýdku.

Takže úroveň bude pražská?

Michaela: Ano, určitě.

Když jste hledaly tvůrce, jejichž kolekce se objeví na přehlídce, jak těžké to bylo? Když se vrátíme k prvnímu ročníku, bylo náročné sehnat zajímavé tvůrce, kteří jsou odsud? A musí být návrháři na vaší přehlídce z našeho kraje, nebo může být i z Prahy, nebo z jiných měst?

Klára: Náš první pocit byl takový, že nebude snadné oslovovat i pražské návrháře, aby přijeli tady za námi do Frýdku-Místku. Do Ostravy jsme si ještě říkaly, že by to nemuselo být obtížné, ale Frýdek-Místek je přeci jen menší město. Když jsme do toho pak šláply, zjistily jsme, že to vůbec problém není. Naopak, návrháři byli rádi a bylo to pro ně zajímavé. Samozřejmě jsme to musely nějak přednést, protože propagovat akci, o které ještě nikdo neslyšel, slibovat něco, co ještě neproběhlo, bylo těžké. Musely jsme to ale takhle pojmout. Navnadit na známé tváře, na osobnosti, které budou součástí, nalákat na krásný prostor. Ve finále to potom šlo celkem samo a návrháři tomu byli otevření.

Foto: se souhlasem City Fashion Show

Michaela: Mířily jsme na kontakty, které už jsme měly. Já totiž ještě organizuji svatební festival v Gongu v Ostravě, a podílela jsem se i na svatebním festivalu v Brně, kde módní návrháři vystupují. Snažily jsme se tedy nadchnout prioritně tyto návrháře, aby přišli za námi do Frýdku-Místku.

Nakousl jsem to v předchozí otázce, jaký je tedy koncept vaší přehlídky? Jsou na ní místní návrháři a tvůrci, anebo to pro vás není důležité? Chcete tam mít to nejlepší, to nejzajímavější, co se děje v naší republice?

Michaela: Je to taková kombinace. My jsme původně chtěly mířit na módní návrháře tady, z Ostravska. Ale není jich tady zase tolik a chtěly jsme mít i takový přesah, že to budou i známější módní návrháři z celé České republiky. Původně jsme tedy chtěly někoho hodně známého a potom to doplnit butiky a návrháři tady z Moravskoslezského kraje.

Klára: A právě butiky chceme místní. Přeci jen přijdou hosté, kteří jsou tady z blízkého okolí, tak aby to pro ně bylo zajímavé, aby si prezentované outfity mohli koupit a nemuseli kvůli tomu třeba do Brna nebo někam jinam. Zatím se dám daří držet ty butiky tady z Frýdku-Místku a okolí.

Sama jste řekla, že v tom prvním ročníku jste chtěli víc místních návrhářů, ale že jich tady nebylo tolik. Máte nějaké vysvětlení, proč tomu tak je? Proč je ostravský trh slabší než pražský? Myslím, že je tady docela dost lidí, kteří by si oblečení od místního návrháře chtěli koupit.

Michaela: Určitě, ale jak jste řekl, trh tady není tak silný. To znamená, že se možná někteří návrháři bojí vůbec prorazit nebo začít na Ostravsku v tomto oboru podnikat. Myslím, že toto může být ten důvod, proč jich tady není tolik.

Klára: Až na jednu výjimku, Luděk Šmehlík teď módu trošku nakopnul, takže zase to začalo dýchat.

Já o vás vím, že obě máte zkušenost s modelingem. Je to pro vás snazší při tom jednak shánění zajímavých návrhářů, tak i při organizaci samotné přehlídky, že už víte, jak funguje, jak by to mělo asi vypadat?

Michaela: To záleží. Asi ne. Já si myslím, že pomohlo hodně to, že jsem už organizovala podobnou akci i přehlídku. V době, kdy jsme se modelingu věnovaly, jsme to viděly jen z jedné strany. To znamená, že jsme přišly, oblekly outfity a šly na molo. Teď už je to jiné, protože to musíme všechno zorganizovat od začátku do konce a je s tím nesmírná dřina. Samozřejmě, že jsme věděly nějaké věci okolo toho, co všechno je potřeba zařídit, ale myslím si, že nám to nijak moc nepomohlo.

Foto: se souhlasem City Fashion Show

Klára: Spíše si myslím, že velká výhoda byla v tom, že máme spoustu kontaktů, nejenom co se módy týká, ale také propojení s místními firmami.

Můžete prozradit, jak se taková přehlídka pořádá? Protože předpokládám, že kromě toho místa samotného, které se dá objednat asi rok dopředu, je třeba sehnat modelky, návrháře, partnery, kteří vám pomůžou celou tu akci zaplatit. Co je na tom to nejtěžší? Nebo to je souhrn věcí, které jsou všechny stejně náročné? Jak byste popsaly ten proces?

Michaela: Na začátku ta myšlenka vznikla přímo, když jsme vešly do prostoru haly Slezan.

To místo bylo pro vás hodně zásadní?

Michaela: Ano. Musím říct, že den před tím, než jsem vešla do haly Slezan, jsem se byla podívat na jednu přehlídku v Brně. Říkala jsem si, že je moc pěkné uspořádat takovou akci, že u nás taková akce chybí. A hned druhý den jsem vešla do té haly, protože se tam pořádal festival FM CITY FEST. Viděla jsem to industriální prostředí a řekla jsem si – wow, tady uděláme přehlídku! Netrvalo dlouho, a začaly jsme s prací. Samozřejmě to bylo hodně těžké. Myslím, že nejtěžší bylo to, zda se nám podaří sehnat dostatek partnerů na spolupráci. Hlavně při prvním ročníku. Druhý ročník už je lepší, protože už samozřejmě ti partneři ví, do čeho jdou, jak ta akce vypadá a že je to opravdu na úrovni. Nebudu lhát, první ročník jsme vařily z vody.

Klára: Ale šlo nám to dobře.

Michaela: Ano, šlo nám to docela dobře. Ale oslovování partnerů bylo náročné. To bylo stěžejní, protože bez nich ta akce vzniknout nemůže.

Klára: Spíše to bylo takové stresující. Za předpokladu, že partnery v určitém počtu neseženeme, tak to neufinancujeme.

Klára: Domluvit modelky už bylo to nejmenší, protože holky jsou rády za práci. A taky jsem ty holky znala, takže to byla výhoda.

Michaela: Známe je jak z modelingu, tak ze svatebních festivalů, které pořádám, takže to už bylo to nejjednodušší.

Jak moc byl pro vás první ročník důležitý pro přípravu toho druhého? To znamená, bylo tam hodně věcí, u kterých jste si řekly, takhle ne? Nebo naopak, tohle se povedlo, tím směrem půjdeme?

Klára: Pro letošek nám to určitě ušetřilo spoustu práce. Odpadly nám technické záležitosti, například kolik lidí se do toho prostoru vejde, jak rozmístit světla, jak přizpůsobit všechny místnosti. Takže teď máme určitě méně práce. Je to pro nás i jednodušší, protože lidi už mají o akci povědomí. Ví, že to bylo super a rádi přijdou znova. A přilákalo to určitě spoustu nových hostů.

Foto: se souhlasem City Fashion Show

Michaela: Já si jenom pamatuju, jak jsme v hale Slezanu běhaly s židlemi a metrem a měřily jsme, kolik se tam vleze židliček, kde bude molo, všechny ty technické věci. Strávily jsme nad tím hodně času.

Když si na první ročník vzpomenete dnes, stalo se tam něco, u čeho se pořád orosíte? Byla tam náročná chvíle?

Michaela: Já bych řekla, že celý ten večer. Musím říct, že ho mám trošku v mlze.

Klára: Byla to jedna velká improvizace, ale nikdo nic nepoznal.

To je důležité.

Michaela: Vypadalo to profesionálně, ale my jsme se cítily asi tak, že když tam došla naše rodina, tak jsme se trošku zhroutily a obě dvě jsme začaly brečet.

Klára: Přesně, to jsi vystihla ten zážitek. My jsme pořád jely, nezastavily jsme, byly jsme v zápřahu. Pak přišli naši rodiče a my jsme se rozbrečely, protože už jsme nemohly. Rozbrečela jsem se v první větě a mamka mi řekla: „Kdybych věděla, v jakém stylu to tady budete dělat, tak ti místo buchty donesu Neurol.“ A já jsem brečela, nedokázala jsem ani odpovědět. Říkala jsem, jděte už tam někam na své místo, já mám práci, pak se uvidíme.

A to byly slzy, zoufalství, vyčerpání?

Klára: Ano. A pak, asi za deset minut, jsem se potkala s Míškou a ona mi řekla: „Já jsem potkala mamku a hned jsem se rozbrečela,“ tak jsem jí řekla, že já taky.

Michaela: Byla to euforie, bylo to hodně vypjaté. A hlavně my jsme týden před tou akcí nežily. Řekla bych, že jsme od rána do večera jely bomby, protože jsme vůbec nevěděly, jak to dopadne, jak to pojede, jestli to nepojede, jestli to klapne, neklapne.

Klára: Ještě musíme mít důležitý point. Týden před naší akcí, to bylo 21. září 2024, byly povodně. Takže my jsme vůbec nevěděly, co bude. Měly jsme spoustu modelek z Prahy, začaly nám volat, jestli tady nejsme pod vodou, jestli se to neruší. Jedna zpěvačka mi zase psala, že tady viděla v televizi, že jsme pod vodou, že se bojí přijet, že nepřijede.

Michaela: Bály jsme se, aby nám někde do haly nezateklo. Přece jenom to není stavba, která by vydržela všechno. Ale nakonec to všechno vyšlo.

Klára: Díkybohu pár dní před zahájením, kdy povodně skončily, to utichlo. Kdyby to bylo v průběhu, tak by to bylo špatné. Všechno dobře dopadlo.

Budete letos zase brečet, když to všechno klapne?

Klára: Myslím, že jo.

Michaela: Určitě. My brečíme pořád v průběhu.

Pojďme k tomu letošnímu ročníku. Pozvěte naše diváky, čtenáře. Kdy se akce koná?

Michaela: City Fashion Show se letos koná 20. září v hale Slezan. Začínáme v pět hodin odpoledne, kdy budeme rády, když hosté přijdou na místo. Dají si skleničku prosecca a dobré občerstvení. Zhruba o půl sedmé začínají přehlídky.

Jak to bude vypadat? Kolik tam bude míst pro diváky? A jaké známé i neznámé návrháře jste pozvaly? Na koho se lidi můžou těšit?

Michaela: Já si myslím, že jsme pozvaly jenom známé. Co se týče módních návrhářů, tak takové největší jméno je Zuzana Lešák Černá, která je z Brna, nebo také Debbie Brown, dále Luděk Šmehlík, to je náš místní, skvělý, módní návrhář, který představí svou novou kolekci. Co se týče značek, tak máme místní značku kožených oděvů a kožichů Fine Furs, nebude chybět MaxTara, která je taky z našeho kraje. Dále plavky Fashion Island a jako protipól Ski Max, což znamená zimní oblečení. Dále ostravský City Folklore, Skandaal, kožené doplňky Harnessy, což je také ostravská značka. Hlavním hostem, co se modelek týká, bude Aneta Vignerová.

Jak ten večer bude vypadat? Bude nějaká afterparty, kdy po skončení přehlídky si lidi budou moci popovídat, napít se spolu a tak?

Klára: Na to se právě nejvíc těšíme, protože myslím, že každého hosta naláká to, že potom není konec, ale ještě se bude něco dít. Stejně jako loňský rok jsme i teď naplánovaly afterparty. Oproti loňskému ročníku budou mít letos přístup i hosté, kteří si koupili VIP vstupenku, protože loni to bylo pouze pro partnery a účinkující. Teď by na afterparty mělo být zhruba okolo 100 až 150 lidí. Pozvali jsme místního DJ Lowa, který nám to bude všechno zastřešovat.

Michaela: Akci moderuje Vindy Krejčí, taky místní známá moderátorka.

Afterparty se koná taky ve Slezanu?

Obě: Ano, přímo na místě.

Módní přehlídka, afterparty, DJ. Co ještě dalšího hoste uvidí?

Michaela: Letos je velkým plus to, že bude slosování o ceny v hodnotě 150 000 Kč. Náš generální partner iStores nám opět věnoval mobilní telefon – iPhone, který někdo z hostů vyhraje. Hosté se mohou těšit na hodnotný poukaz na dovolenou, ubytování v Ráji na zemi na Hukvaldech se snídaní pro dva, dále na poukázky do Niké Clinic, Sothys a Kristýny Dittrich kosmetické studio. Takže je se na co těšit.

Klára: A možná budeme mít zase i lyže od Skimaxu, to ještě nevíme úplně přesně, ale byl by to určitě hodnotný a zajímavý dáreček.

Michaela: Ceny jsou letos v hodnotě zhruba 150 tisíc korun, takže si myslím, že to bude velice lákavé.

Klára: Hosté se také mohou těšit na náš doprovodný program, kde zazpívá Jana Bastien.

Kolik je k dispozici vstupenek a kde si je můžu koupit?

Michaela: Vstupenky rychle mizí, takže kupujte hned. A můžete je koupit na Ticketportalu. Máme dva druhy vstupenek. VIP vstupenka znamená, že budete sedět v prvních dvou řadách, tedy nejblíž molu. Zahrnuje to taky malý dáreček od nás, welcome drink, kávu. Pak máme normální vstupenky, to znamená třetí, čtvrtá, pátá řada. Samozřejmě sezení, nemáme tam žádná místa na stání. A těch je ještě relativně dost.

Kolik diváků se vejde do toho prostoru?

Michaela: Plánujeme 450 až 500 osob.

Dovedete si představit, že by příští ročník byl v nějakém větším prostoru, nebo to takhle chcete držet?

Klára: No, to je těžká otázka, protože ten prostor je pro nás velmi důležitý, je zásadní, má to své kouzlo. Přece jenom je to bývalá textilka, takže to tam ještě dýchá historií textilu. Patří to k sobě a všichni na ten prostor měli jen slova chvály. Sice jsme nad tím dopředu přemýšlely, proto i název City Fashion Show je takový univerzální. Říkaly jsme si, že když to budeme dělat třeba v Ostravě nebo v Brně, tak to můžeme použít. Ať to není třeba F-M Fashion Show, tak jsme to nazvaly City Fashion Show. Ale pokud to půjde, tak se budeme držet pořád stejného místa. Hlavně jsme obě vyrostly blízko Frýdku-Místku, Míša ve Frýdlantě. Působíme tu celý život, takže našemu městu chceme trošku přinést nějaký nový kulturní vítr.

Jak moc těžké to pro vás bylo, když jste sháněly partnery pro první, ale i pro druhý ročník, když jste řekly, že chystáte show ve Frýdku-Místku? Jak ti partneři fungují? Dovedu si představit, že frýdeckomístečtí partneři a firmy mohou být hrdí, že se v tom městě něco takového tvoří. Když jste ale šly za většími firmami, nedívaly se přes prsty? Je to okresní město, ale není to Ostrava, není to Brno, není to Praha. Bylo to těžké?

Michaela: První ročník to bylo těžké určitě, protože hodně lidí si klepalo na hlavu, proč to děláme ve Frýdku-Místku. Ale pokud někoho móda zajímá, tak dojede i z větší dálky, z Ostravy nebo odkudkoliv jinde. A samozřejmě to bylo těžké, co se týče těch partnerů, ale já musím říct, že my jsme lovily ve známých vodách. Dávaly jsme důraz na kontakty, které jsme měly a snažily jsme se jim přizpůsobit podmínky na spolupráci tak, aby s námi do toho šli. Nezbývalo nám nic jiného než toto.

Foto: se souhlasem City Fashion Show

Klára: Ale je pravda, jak jste to trošku nakousnul, že člověk by řekl, že u velkých firem to bude fungovat bez problému – většinou to fungovalo naopak. Kolikrát ty menší firmičky nám na to kývly hned a byly rády, že se můžou zviditelnit. U těch větších firem průběh tak hladký nebyl. Takže je to individuální.

Michaela: Ale já bych chtěla zmínit, že se nám nakonec podařilo ulovit velké partnery.

Klára: A dokonce nejen místní. Je zajímavé, že se nám podařilo uzavřít spolupráci i s pražskými partnery. Je to o kontaktech, o komunikaci a vizi.

Jaký je cíl vaší akce, té módní přehlídky? Proč vlastně návrháři přijedou? Aby upozornili na své kolekce? Mohou si hosté přímo na místě něco objednat, koupit?

Michaela: Určitě mohou. Chceme podpořit módní návrháře v jejich tvorbě, aby o nich lidé věděli, aby si něco mohli koupit. Dokonce se nám minulý rok na přehlídce stalo, že si jedna paní rovnou koupila šaty z mola. Přišla za Luďkem Hanákem do zákulisí a říkala, že chce ty šaty. On řekl, ať si je jde zkusit. A ona říkala, že ne, zabalte mi je, já si je beru rovnou. Určitě chceme i ukázat i modely v reálu, protože hodně lidí sleduje módní návrháře na sociálních sítích, ale na živo modely ještě neviděli.

Chtěl jsem se zeptat k tomu reálu. Dnešní svět, hlavně pokud jde o mladší uživatelé internetu a sítí, obecně se dá říct, že dnešní svět je hodně o onlinu, o nákupu věcí na e-shopech a tak dále. A řada akcí podobného typu kvůli tomu buď celá skončila nebo se mění. Nemáte obavu, že do budoucna bude módní přehlídka jako akce už méně častá nebo skončí, protože všechno půjde na Instagramu, kde se denně objevují tisíce modelů, kde je ten tlak na uživatele obrovský? Jaká je podle vás budoucnost módních přehlídek?

Klára: Já si myslím, že všechno se pořád vrací. Před patnácti lety byla přehlídek spousta a lidi o ně měli zájem. Teď, jak říkáte, všechno jde přes sociální sítě. Lidem to ale zase bude někde chybět.

Michaela: Já si myslím, že jde hlavně o tu atmosféru a o společenský a kulturní zážitek. Není to vyloženě o tom, že si někdo chce prohlídnout ty modely a potom si je půjde koupit, ale je to pěkná společenská akce, kterou si lidi podle mě pořád užívají. Je to i o tom, že se lidi potkají. Potkají se tam i naši partneři, takže si můžou domluvit i další byznys. Je to prostě hezký večer. Myslím si, že to není jenom o tom dívání se na molo. Přehlídky situujeme tak, ať nejsou nijak extra dlouhé, ať nejsou nudné pro lidi, ať je to zábavný večer.

Klára: Proto je na konci afterparty, protože i přesto, že je všechno dneska přes internet, tak na festivaly a hudební akce lidi chodí osobně. Můžou se těšit i na to, že tam bude hudba, zábava a že si můžou popovídat se svými známými.

Říká se, že pro takovou akci jsou důležité dvě věci. Celebrity a nějaký skandál. Očekáváte něco takového?

Obě: Skandál bude!

Michaela: Skandál je značka, která bude předvádět. Minulý rok jsme samy udělaly takový menší skandál tím, že jsme zapomněly osvětlit toalety, které byly v areálu, byly to klasické toitoiky. To byl skandál. Nečekaly jsme, že na akci přijde tolik lidí a že se tak vymódí, že to pojmou velkolepě. Ženy tam chodily v róbách a na podpatcích.

Klára: Ještě ti skočím do řeči. Já jsem chystala parkoviště a ukazatele, ať tam lidi trefí. Říkala jsem si, že levá část štěrkového parkoviště bude stačit. To je dostatečně velké. A za tři čtvrtě hodiny jsem vyšla ven znovu. A všude byla auta. Jakože všude. Úplně kolem celé textilky. A já jsem si říkala, Míšo, pane bože, co jsme tam provedly. A lidi vystupovali v těch kvádrech, robách, podpatcích…

Michaela: A potom šly dámy na ty toitoiky, které nebyly osvětlené, lidi si tam museli svítit telefonem.

Klára: Na druhou stranu, vzali to zvesela. Nasmáli se u toho. Bylo to v uvozovkách „industry WC“.

Michaela: Ale letos jsme to už vylepšily a máme pouze osvětlené keramické záchody.

Klára: Ale to byla asi fakt jediná loňská věc, kterou bychom vypíchly. Ponaučily jsme se. Slezan je krásný, industriální, ale nejsou tam světla, nejsou tam toalety.

Michaela: Napadá mě ještě jeden skandál. Dostal se tam nějaký brněnský youtuber a dal na internet video, jak se se dostal zdarma jako model na velkolepou módní akci.

On se dostal na molo?

Michaela: Ne, on se dostal do zákulisí, protože si fikaně vytiskl i naši cedulku s logem. Bylo tam napsané „model“ a měl na sobě gumáky a lyžařské brýle. Měl to být styl Balenciaga. Komentoval tam, co všechno nakoupil, aby zapadnul. To jsme zjistily až po akci, protože naše děti ty youtubery sledují. Říkaly jsme si, co je to za individuum. On se nakonec dostal i do zákulisí a tam si asi chtěl natáčet modelky, protože tam seděl s foťákem, nachystaný asi na to, jak se budou holky převlíkat. Nevím. Naštěstí jeden z našich modelů je v civilu policista, takže youtubera vyvedl a všechno dobře dopadlo. Řekl mu, ať vymaže všechny citlivé materiály, takže naštěstí se nic nedostalo ven.

Klára: Díkybohu to vzal poctivě. Za dva měsíce video vyšlo a v tu chvíli, kdy byl v backstagi, tak to utnul a přiznal, že mu to bylo zakázáno. Pojetí videa bylo komické, ale ve finále nás pochválil, že se na přehlídkách jde pořád dívat na tu módu. Když se totiž člověk dostane do zahraničí, jak tam na sobě mají modelky nějaký bazén nebo šílené extravagantní věci, tak pořád je rád za to, že tady u nás je to ještě v pořádku.

A vy dvě se na molo taky dostanete?

Obě: Nechtěly jsme.

Klára: Ale nakonec nám to nedalo…

Michaela: … tak jsme v rychlosti vyběhly.

Takže budete i teď?

Michaela: Ne, my jsme jenom při děkování vyběhly jako organizátorky. Nechtěly jsme. Původně jsme měly vymyšleno, že si oblečeme nějaké pěkné outfity a že se předvedeme jako organizátorky. Ale ten den byl tak hektický, že jsme se nestihly ani učesat, ani namalovat, ani převléct. Jen jsme tam rychle vyběhly a bylo nám to jedno. Doufejme, že to letos vymyslíme lépe.

Foto: se souhlasem City Fashion Show

Klára: Musíme zaměstnat více lidí, kteří nám budou pomáhat

Michaela: Dá se říci, že jsme všechno dělaly samy. Já jsem tam vymetala pavučiny v tom Slezanu, zametala…

Klára: Já jsem měla na starosti dopravu pro naše partnery od Cartecu. Do toho tam chodili návrháři, nevěděli, kam si sednout, kde máme stůl navíc, do toho nám volali na ty odvozy.

Michaela: Byl to takový organizovaný chaos.

Letos to bude jinak?

Michaela: Určitě.

Klára: Já myslím, že ne, protože tam je tolik činností, co je třeba dělat. Já jsem ušla sto metrů a na těch sto metrech mě zastavilo pět lidí a každý chtěl něco jiného. Celý den jsme byly na telefonu, ani jsme se neviděly, protože každá dělala něco jiného.

Michaela: Je to i tím, že jsme si všechno chtěly dělat samy, protože věříme, že to samy zvládneme nejlépe. Nějaké úkoly letos budeme určitě delegovat. Když toho bylo moc, tak jsme zjistily, že to asi není úplně ideální táhnout vše samy.

Klára: Chceme dát teď větší důraz na naše partnery, aby měli větší servis, aby byli více opečováváni. Aby se hosté cítili komfortně. Chceme, aby služby byly na úrovni.

Dámy, já jenom připomenu – 20. září v 17 hodin, hala Slezan, Frýdek-Místek, City Fashion Show. Vstupenky na Ticektportalu. Ať se vám akce podaří.

Michaela: Ještě jsme zapomněly zmínit, že letos jsme se rozhodly v rámci City Fashion Show podpořit dobrou věc. Spojily jsme se s Vindy Krejčí a její organizací The ŽENY, která podporuje děti a mladé dospělé v jejich rozvoji. Chceme část z prodeje lístků věnovat na tuto neziskovou organizaci. Chtěly jsme, aby to mělo i sociální přesah.

Klára: Móda je sice krásná, ale chtěly jsme, aby krása měla trošku hlubší smysl. Abychom naší akcí pomohly. Takže všichni, kteří si koupí lístek, přispějí na dobrou věc.