Upíři na Bruntálsku! Noční příběh vypráví o nevysvětlitelných jevech, které děsily obyvatele dvou obcí

Píše se rok 1754. V květnu toho roku zničí velký požár pražské Židovské město a mnoho domů v okolních částech Starého Města. Vynálezce Prokop Diviš o měsíc později sestaví v Příměticích u Znojma první uzemněný bleskosvod. A ve Svobodných Heřmanicích a Velkých Heralticích na Bruntálsku se začnou dít děsivé, nepřirozené věci.

Když ve vesnici Svobodné Heřmanice zemře místní léčitelka Marianna Saligerin, začnou obyvatele obou obcí sužovat noční přízraky. Z hrobů vstávají mrtví, v noci vládnou démoni. Místní lidé prosí vrchnost z místního cisterciáckého kláštera o pomoc. Marně. Po stopách podivných zjevení se proto vydávají na vlastní pěst dva jezuitští misionáři a vědec Amarant. Je už více než půl století od čarodějnických procesů na Šumpersku, takže nikomu nehrozí mučení a upálení. Přesto svědci popisují neuvěřitelné jevy. Vládnou snad obcím ve Slezsku upíři?

Zjevují se kočky a psi, něco z lidí vysává životní sílu

Takový příběh líčí nová kniha Michaela Webera, který dva roky pátral v archivech a muzeích, aby sepsal příběh, který má reálné základy v historii Slezska, popisuje takzvané „upíří“ procesy a který vyšel v březnu pod titulem Noční příběh. Jeho historický, zčásti detektivní román, popisuje vampýrskou hysterii, kdy si kolem roku 1755 si desítky vesničanů v obou obcích začalo stěžovat, že se jim v jejich domech objevují kočky nebo psy, ač taková zvířata nemají a domy mají zavřené,“ říká autor Michael Weber, který sám žije v jedné z obcí na Opavsku.

V domech se lidem objevovala hospodářská zvířata, mnozí tvrdili, že z nich něco nadpřirozeného vysává zdraví a život. Někteří lidé skutečně nečekaně zemřelo nebo vážně onemocnělo. To vše se začalo dít poté, když zesnula tajemná místní léčitelka, kterou řada obyvatel obce pokládala i za čarodějnici.

Děsiví krvesajci sužují vsi v Horním Slezsku, píší noviny

„Ten případ znám už skoro patnáct let, znají ho i místní historici na Opavsku, Bruntálsku a Krnovsku. A tak jsem se ho rozhodl zpracovat. Dva roky jsem pátral v archivech a prošel jsem osobně a opakovaně i všechna místa, kde se odehrával. Včetně hřbitovu ve Svobodných Heřmanicích,“ říká autor.

A dodává, že většina tehdejších výslechů svědků nalezl v archivech. „Celý případ má totiž pevný historický základ, jsou o něm písemné záznamy a dodnes děsí. Pozoruhodné je, že ho nikdo nikdy neobjasnil, ačkoliv ve své době zasáhl celou rakouskou monarchii a psaly o ní mnohé noviny po Evropě,“ říká muž píšící pod pseudonymem Michael Weber.

A dokládá to překladem článku z dobového tisku, konkrétně tehdejších berlínských novin Vossische Zeitung, které v březnu 1755 napsaly: „Horní Slezsko. Děsiví krvesajci neboli upíři o sobě nedávali již dlouho slyšet, ale nyní z tamní oblasti dorazila ověřená zpráva. Před dvěma lety zemřela v Hermersdorfu u Troppau (německý název pro Opavu) jistá žena, jež za jejího života nazvali Tyrolskou léčitelkou. Tato osoba léčila v kraji místní a k tomu prováděla podivné čáry. Ještě před smrtí svému muži přikázala, aby ji, až zemře, nechal setnout hlavu a v žádném případě ji nenechával pohřbít na křesťanském hřbitově. Po její smrti se skutečně potvrdilo, že je to zákeřná upírka, jelikož brzy poté skutečně zemřelo mnoho zdravých lidí, které v noci napadli podezřelí krvesajci. Poněvadž toto hrůzné zlo pokračovalo, nejvyšší místa nařídila provést vyšetřování,“ psaly před více než čtvrt tisíciletím tehdejší noviny.

Přece si to tehdy lidé nemohli všechno vymyslet?

Michael Weber není žádný nadšený fanda hororů, pouze hledá pro své knihy atraktivní náměty. Minulý rok například uvedl na trh knihu Krásný satyr o legendárním podvodníkovi Harrym Jelínkovi, který prodal hrad Karlštejn, předtím knihy Démoni Apokalypsy a Zpověď inkvizitora. „Baví mne historie a záhady, dříve jsem dělal byznys, ale vždycky mne hodně bavilo psát,“ říká. Ač dodává, že se psaním knížek nedá moc živit. Když se však setkal s prostitutkou z Ostravy-Poruby a napsal o ní knihu Deník prostitutky, vydělala tato jediná kniha více než všechny ostatním, které napsal.

Při psaní své nejnovější knihy o slezských upírech pak prošel v archivech písemné záznamy více než dvaceti svědků, kteří o podivných děsivých jevech v obcích vypovídali pod přísahou a svoji odpověď pak opakovaně stvrdili. Dobrovolně, bez nátlaku. „Ti lidé tehdy o nepřirozených jevech vypovídali opakovaně a dobrovolně, někteří z nich byli sedláci. Přeci si to nemohli všechno vymyslet? Ty události musejí mít nějaký základ. Snažil jsem se tedy z námětu vytvořit atraktivní, zajímavý, dosti tajuplný a nejasný příběh,“ říká Michael Weber.

Řádil v domě u Hradce nad Moravicí poltergeist?

A jako příklad uvádí případ z Bohučovic, které jsou součástí Hradce nad Moravicí. „Tam sice neřádili žádní upíři, ale po smrti jedné babičky se v domě jedné rodiny začaly dít nevysvětlitelné paranormální jevy. V domě se ozývaly silné rány, propadaly se tam regály se zavařeninami, noční stolek v ložnici se sám od sebe „posadil“ na postel, v okenním skle se nevysvětlitelně objevila vypálená díra, v rodinném domku létaly vzduchem různé předměty jako poklička, kovový tác či váza, samovolně se pohyboval nábytek,“ popisuje Michael Weber.

Případ nazvaný Bohučovický fenomén nebo Bučovický poltergeist pokračoval: V domě se tak od poloviny prosince do prvních lednových dnů samovolně pohyboval těžký nábytek, teploměr spadl samovolně se stěny, ze zdi se samovolně odlupovala omítka, tapety v kuchyni se několik dnů po vyschnutí loupaly ze zdí do tvaru malých ruliček, neznámá síla odtrhávala ode zdi keramické obkladačky tak, ačkoliv byly přilepené betonovou maltou. V jednu chvíli se rozhoupal lustr, aby následně vylétl oknem ven z místnosti. Tyto jevy pozorovali kromě obyvatel domu i nezávislé osoby.

Vždy ho zajímaly čarodějnické procesy

„Viděla to řada lidí, byli tam hasiči, tehdejší policisté, úředníci místního národního výboru. A byl tam i český vědec, záhadolog a zakladatel psychotroniky Zdeněk Rejdák. Nikdo však nepřišel na to, proč se tak dělo,“ říká Michael Weber. Ani přivolaní odborníci z Akademie věd a Geofyzikálního ústavu tak obyvatelům domu v Bohučovicích nikterak nepomohli. Kriminalisté z SNB přisoudili nakonec původ těchto jevů jedenáctiletému synovi Tomáši poté, co ho zavřeli do psychiatrické léčebny, jiní jeho matce,“ popisuje autor románu o upírských procesech nazvaný Noční příběh.

„Dnes můžeme brát lidi, kteří viděli v 18. století ve Svobodných Heřmanicích a Velkých Heralticích jako prosté venkovany, málo vzdělané, podléhající pověrám. Nelze je však všechny šmahem označit za hlupáky, kteří se dají snadno ošálit povídačkami o strašidlech,“ říká muž, který přiznává, že i on měl někdy při studiu dobových záznamů výslechů svědků husí kůži.

Přitom prý na upíry nevěří a nikdy se jimi nezabýval. „Naopak jsem pragmatik až skeptik. Ale vždy mne třeba zajímalo, proč se u nás děly krvavé čarodějnické procesy. A tak jsem se pustil i do tohoto tématu, kde upíři sice nesají krev, ale vysávají s lidí životní sílu. V mé knize vystupuje také učený Gerard van Swieten, osobní lékař Marie Terezie, který v té době tyto upíří procesy opravdu sám osobně zkoumal a napsal o nich i učené pojednání. Van Swieten se poté stal dokonce inspirací pro postavu van Helsinga, lovce upírů ve slavné knize Drakula Brama Stokera,“ říká Michael Weber, autor knihy Noční příběh o historicky doložených upírských procesech ve dvou obcích na Bruntálsku.