Můj největší úkol? Fungující a bezpečná doprava. Pro řidiče i cestující, říká Unucka

​Jakub Unucka je náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu a chytrý region. V posledních dnech řeší se svým týmem denně, jak efektivně zajistit dopravu obyvatel kraje především do práce.

"Ještě než začneme řešit dopravu, rád bych využil prostor a poděkoval všem, kteří zajišťují normální chod společnosti v této nenormální době. Zdravotníkům, sociálním pracovníkům, prodavačům, řidičům – zkrátka všem, díky nimž můžeme stále fungovat jako vyspělá společnost. Opravdu velký dík!" říká Jakub Unucka.

Začněme u toho nejednoduššího - jak je to v současné době s dopravou na letišti Ostrava - Mošnov? Které lety jsou povoleny a které naopak zakázány?
Místo slavnostního letu prvního spoje do Varšavy, na který se těšila spousta lidí, vidíme úplně opuštěné haly. Letiště je totiž zcela zavřené pro mezinárodní osobní dopravu, protože se nesmí cestovat do republiky ani ven.

A další lety?
Naopak provoz nákladního carga omezen není, takže letadla s respirátory a rouškami z Číny mohou přistávat i u nás. Letiště je otevřené i pro vnitrostátní pracovní lety soukromými letadly. A potěšitelná zpráva přišla v pondělí - je povoleno přistávat letadlům, která mají na letišti domluven servis či nástřik. Firmy působící na letišti tak mohou fungovat dál. Na rozdíl od vlastních pracovníků letiště, kterých je pochopitelně většina doma na osmdesáti procentech platu. O to více se asi všichni těší, až od září začne lítat pravidelná linka do Varšavy a co nejdříve se obnoví charterové dovolenkové lety.

Pokud jde o silniční osobní dopravu - jaká nyní platí v kraji omezení? Jak těžce se vám tato opatření prosazovala? Jsou řidiči ukáznění?
Na silnicích je karanténa zatím viditelná asi nejméně. Auto docela pochopitelně vytáhli asi všichni, kteří ho mají pojízdné. Ať už při cestách do zaměstnání nebo do obchodu. Ale na hranicích s Polskem a Slovenskem to vypadá jako před čtyřiceti lety: zátarasy na malých přechodech a hlídky na těch větších. Do Polska se dostanou prakticky jen Poláci, kteří se vracejí domů. Na Slovensko mohou i pracovníci, kteří dojíždějí do zaměstnání.

Složitější je asi železniční doprava - ta krajská, kterou zajišťujete vy, navazuje na tu celostátní. Co vám dělá největší potíže?
Kupodivu to na železnici až tak složité není, vlaky mají své koleje opravdu vyjeté. Zatímco dálková vlaková doprava prakticky skončila, ta regionální, kterou objednává kraj, pokračuje téměř v nezměněném rozsahu. Vlak je totiž takovou pevnou jistotou, která funguje prakticky pořád. Snažím se proto, aby to zůstalo i v této těžké době. Navíc ve vlaku mají lidé mnohem větší prostor než v autobusu, mohou se lépe vyhýbat kontaktu s ostatními cestujícími, což může hrát svoji roli.

Jaká omezení čekají na cestující, na co by si měli dát největší pozor?
Nejvíc jsou změny poznat na doprovodných službách – zavírají se pokladny, průvodčí neprodávají lístky a neprocházejí vlakem tam a zpátky. I občerstvení musí cestující oželet. A samozřejmě ty vlaky, které jezdily na Slovensko, končí už před hranicí. A vlak do Jeseníku, který jezdil přes polské území, je mezi Jindřichovem a Mikulovicemi nahrazen autobusy.

Kraj oznámil, že řidiči autobusové dopravy budou ochráněni tak, že cestující už nemají možnost nastupovat předními dveřmi. Jaká další opatření platí?
Autobusy zajíždějí i do těch nejmenších obcí a pro statisíce občanů jsou jedinou možností dostat se do práce, k lékaři či na nákup. I když spoustu z nich bude vozit rodina či známí, stále budou desítky tisíc lidí na autobusech závislých. Proto je tak důležité zajistit jejich fungování.

O tom asi nikdo nepochybuje.
No, já jsem se docela děsil jednoho ze scénářů ministerstva zdravotnictví, který by veřejnou dopravu zcela zastavil. Nakonec se tak při nedělním vyhlášení karantény nestalo a proto jsme hned následující den připravili nařízení, které upravuje nastupování pouze zadními dveřmi. Pokládám za nutné minimalizovat kontakt řidiče a cestujících a vyloučit riziko přenosu nákazy oběma směry. Řidič tak má svoji bezpečnu zónu.

Proč je to tak důležité?
Nákaza mezi řidiči, kterých je už tak málo, by měla lavinový efekt. Co se týká roušek – bez nich nebo jiné ochrany už cestující do prostředku hromadné dopravy nesmí, musíme to rozhodnout direktivně.

Lidé by asi roušky nosili, ale momentálně nejsou...
Byl jsem několikrát v Japonsku a tam každý řidič či průvodčí roušku nosí povinně, stejně jako jsou samozřejmostí rukavice. Je smutné, že toto jednoduché opatření nemůžeme zavést i my, protože ochranné pomůcky chybí. A když se podíváme na celý dnešní systém karantény – je to v podstatě reakce na to, že vládě ve státních zásobách roušky a respirátory chybí. Co víc dodat…

Cestující jezdí v podstatě zadarmo, protože si u řidiče nesmějí koupit jízdné - jak se autobusoví dopravci vyrovnají se ztrátou těchto příjmů? O jakou částku může v souhrnu jít a kdo jim pomůže?
Výpadek tržeb nejdříve pocítí dopravci, protože tyto peníze používali měsíčně na výplatu mezd řidičům. Tady jim samozřejmě vyjdeme vstříc a poskytneme jim zálohy tak, aby mohli řidičům zaplatit. Pak ale výpadek pocítí i kraj. A nebude to jednoduché. Tržby z jednorázových jízdenek dosahují asi 30 milionů měsíčně, takže ztráty budou opravdu obrovské, v řádech stamilionů. Jasné je, že krajský rozpočet tak dozná zásadních změn. Tedy pokud nám nepomůže vláda. A to si nemyslím.

Celá země a tedy i Moravskoslezský kraj se vyrovnává s nejtěžší situací v novodobé historii země - jak se s ní vyrovnáváte vy osobně?
Je to opravdu zvláštní situace, kterou jsme dosud znali jen z katastrofických filmů nebo z vyprávění pamětníků války. Dle mého bude trvat mnoho měsíců, než se situace vrátí do normálu. Respektive - budoucnost už jistě bude jiná.

Jaká?
Budeme vědět, že přesun výroby prakticky všeho do Číny byla asi velká hloupost, kterou budeme napravovat hodně dlouho. Ale každá krize je příležitost. Osobně vidím velkou šanci pro naši zemi i pro Evropu v tom, že budeme chtít být více soběstační. A to bude jistě impulzem k nastartování ekonomiky ne 4.0, ale 5.0. A v našem kraji to bude platit o to více, protože jsme připraveni na chytrá řešení, která k nám přitáhnou firmy s velkou přidanou hodnotou. Takže do vzdálenější budoucnosti jsem optimista. Pro nejbližší měsíce jsem realista a přeji si hlavně, aby všichni řádění viru přežili a opravdu nemocných bylo co nejméně. Hodně zdraví všem!!!