Unikátní zahradní sál po rekonstrukci zdobí bruntálský zámek

​Na pouhých pět dnů se pro návštěvníky bruntálského zámku od zítřka otevře velkoryse rekonstruovaná sala terrena.

Toto spojení dvou slov znamená italsky přízemní sál, a taková stavba nazývaná rovněž sala terrana nebo zahradní sál je otevřenou architektonickou stavbou charakteristickou pro barokní palácové a zámecké zahrady.

U nás tyto stavby zkrášlují třeba pražskou Valdštejnskou zahradu, zámek Lednice nebo zahradu v kroměřížském zámku.

A jednu takovou nádhernou salu terrenu mají také právě v bruntálském zámku. Je nejvýznamnější na území Moravskoslezského kraje a právě Moravskoslezský kraj nechal tuto památkově chráněnou budovu včetně nejbližšího okolí v posledních dvou letech kompletně rekonstruovat.

Objekt bude otevřen jen do konce června, a to kvůli rozsáhlé a celkové revitalizaci zámeckého parku, která tu probíhá.

Na prohlídky saly terreny je třeba se objednat, zámek zvažuje přidat termíny

„Budeme mít pět dnů prohlídek od pátku až do úterý 30. června. Jsou vždy v určitých hodinách, konkrétně vždy v 10, 11.30, 13, 14.30 a 16 hodin a procházky salou terrenou se může zúčastnit pětadvacet lidí. Ale už máme skoro všechny prohlídky naplněné, takže zvažujeme, jestli nějaké nepřidat,“ vysvětlila ředitelka bruntálského muzea Jitka Koščáková.

Dodala, že průvodci seznámí návštěvníky nejen s projektem rekonstruování saly terreny, ale i představí nové exponáty některých torz soch či artefaktů, které dnes už jsou instalovány v lapidáriu v přízemí rekonstruované historické stavby.

„A zvažujeme, že bychom salu terrenu i revitalizované parky otevřeli na začátku příští sezóny už v dubnu nebo v květnu a to už bude i sala terrena dovybavena dalšími exponáty,“ uvedla ředitelka.

„Jsou tu zachovalé části kamenných prvků z kostela Máří Magdalény v Osoblaze, který byl bohužel odstřelen v roce 1965. Poté je zde znak města Bruntálu, který byl umístěn na poliklinice. Ta se bourala v roce 2015 a znak se podařilo zachránit. Máme tam i kamenný portál datovaný do šestnáctého století, ale bohužel nevíme, z jakého místa je. Je však natolik zdobný, že asi nebyl na měšťanském domě, ale někde v nějaké části zámku. Takže naši odborníci budou ještě bádat,“ říká ředitelka muzea a upozorňuje na tři torza soch ze zámeckého parku zámku v Jindřichově ve Slezsku.

Něco pro pivaře: před salou terrenou byl v objektu pivovar

Sdělila, že původní objekt nechali zámečtí pánové vybudovat v polovině 17. století, v roce 1653. „Vznikl zde pivovar řádu německých rytířů, kteří zámek tehdy vlastnili. Ti objekt přebudovali v roce 1912 právě na salu terrenu tím, že dvě patra pivovaru odbourali a ze sklepních prostor pivovaru vznikla sala terrena. A my jsme chtěli objekt přiblížit charakterem, využitím i podobou právě stavu před sto lety,“ řekla ředitelka muzea Jitka Koščáková.

Sala terrena bruntálského zámku dlouhá léta chátrala. Nyní po dvou letech prací bude unikátní historická budova sloužit k pořádání různých akcí a k odpočinku obyvatel města.

Obnova saly terreny a revitalizace jejího nejbližšího okolí přišla na téměř 38 milionů korun. „Saly terreny bývaly svého času oblíbeným místem paláců a zámků. Sloužily k reprezentativním účelům a díky napojení na zámecké parky byly velmi populární. V našem regionu podobných zahradních sálů moc nemáme. Věřím, že se tento prostor stane vyhledávaným místem pro konání kulturních a společenských akcí nebo třeba i svateb. Rozhodně to bude místo, které bude stát za návštěvu, a které všem nabídne příjemné prostředí,“ říká hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák a připomíná, že Zámek Bruntál byl v roce 2002 vyhlášen národní kulturní památkou.

Za dob komunismu bylo v sale terreně skladiště všeho možného

„Budova saly terreny dlouhodobě chátrala a má pohnutý osud. Do roku 1912 v ní byl pivovar, za dob komunismu v ní bylo skladiště všeho možného a před dvěma lety, když jsem tu procházel, tu bylo pořád ještě skladiště,“ řekl dnes při otevírání saly terreny náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo a dodal, že na stavu objektu se nepříznivě podepsaly nevhodné úpravy, ke kterým docházelo ve druhé polovině minulého století.

„Proto jsem moc rád, že se kompletní rekonstrukcí podařilo sale terreně vrátit její původní charakter. Například členění nižší terasy je shodné s původním secesním. Na vyšší terase je pak obnovena dlažba z pískovcového kamene,“ sdělil Lukáš Curylo a doplnil, že rekonstruována byla i střecha věžičky, v jejímž vrcholu je nová hrotnice s plechovou makovicí.

„Kromě budovy saly terreny se obnovy dočkaly i pěšinky, zpevněné plochy a zeleň. Přímo v sale terreně se lidé mohou těšit na příjemné posezení v kavárně nebo také na lapidárium s kamennými prvky a torzy soch. Střešní terasy budou využívány pro konání akcí nebo společenských setkání, také zde bude prostor k odpočinku,“ řekl náměstek Lukáš Curylo s tím, že součástí projektu bylo také vybudování hygienického zázemí pro návštěvníky.

Náměstek hejtmana se u saly terreny před lety ženil. Přiláká tento skvost další páry?

Ředitelka bruntálského muzea Jitka Koščáková upozornila, že zprovozněním saly terreny nabídne bruntálský zámek širší spektrum možností. Kromě muzejních sbírek, zámeckého mobiliárního fondu, obrazárny s díly mistrů 16. až 18. století nebo zámecké knihovny si teď návštěvníci užijí i atmosféru krajinářského zámeckého parku, se kterým je sala terrena propojena malou terasou.

Náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro finance, investice a majetek Jaroslav Kania přiznal, že se u saly terreny před více než třiceti lety ženil.

„Pak jsem tu prožil pár pěkných let a mám Bruntál pořád v srdci. Chceme pokračovat v dalších akcích, připravujeme stavbu depozitáře na místě starých škaredých skleníků, což bude další perla zahrady, kterou nyní čeká revitalizace,“ řekl náměstek hejtmana Jaroslav Kania.

Podotkl, že společnost Fichna-Hudecek, která rekonstrukci saly terreny prováděla, musela při dvouleté rekonstrukci vyřešit nečekané okolnosti, jako například nedostatečné hloubky původních základových konstrukcí nebo nevyhovující statiku stávající nosné ocelové konstrukce věžičky na nižší terase.

"Celý projekt včetně vnitřního vybavení přišel na 37,7 milionů korun, tři čtvrtiny nákladů, tedy 28,2 milionu korun pokryly evropské zdroje, zbytek zafinancoval kraj,“ připomněl náměstek Jaroslav Kania.