​Unikátní přístup skupiny AGEL k problematice dekubitů přináší profit především pacientům

Pět let usilovné práce odborníků zdravotnické skupiny AGEL, která v roce 2014 přistoupila k problematice vzniku a léčby dekubitů jednotně napříč svými zdravotnickými zařízeními, přináší prokazatelný profit především pro pacienty, ale i zdravotnický personál.

Podařilo se zavést jednotnou metodiku sběru dat, zajistit vzájemné sdílení případů dobré praxe a v některých nemocnicích již i systematickou fotodokumentaci proleženin. A to vše i díky unikátnímu, speciálně vytvořenému informačnímu systému, s jehož pomocí jsou nově získané poznatky aplikovány přímo v každodenní ošetřovatelské praxi.

Dekubity patří ve zdravotnictví ke stále aktuálním tématům a jejich sledování spadá mezi důležité indikátory kvality poskytované péče pro získání akreditace Spojené akreditační komise.

„Rozhodli jsme se nepracovat pouze s izolovaně získanými daty v jednotlivých zdravotnických zařízeních a naopak využít velikosti naší skupiny pro komplexní pohled na danou problematiku. Projekt jsme zahájili v roce 2014 vytvořením multioborových pracovních skupin, které byly složené nejprve ze zástupců Nemocnice Valašské Meziříčí a Prostějov. Posléze se přidali kolegové z Nemocnice Český Těšín, z Přerova, Šternberka a Vítkovické nemocnice v Ostravě,“ vzpomíná na zrod celého projektu ředitelka Odboru Sociální a ošetřovatelské péče společnosti AGEL Kristina Krausová.

Primárním cílem bylo sjednotit přístup k problematice dekubitů, a to jak z hlediska klasifikace závažnosti proleženin i jejich následného statistického zpracování.

„Pracovní skupiny spolu navzájem konfrontovaly své zkušenosti, díky čemuž jsme objevili ty nejefektivnější metody a postupy, které jsme posléze začali plošně zavádět ve všech zdravotnických zařízeních,“ upřesňuje Krausová s tím, že druhým krokem bylo vyvinout speciální modul pro hodnocení dekubitů v nemocničním informačním systému, a tím zajistit jednotnost v zařízeních skupiny AGEL.

„Dle pokynů odborníků z praxe jsme systém postupně vyvinuli tak, aby splňoval požadavky na jednotnou klasifikaci dekubitů a jednotnou metodiku hodnocení dat. Aplikace umožňuje u každé proleženiny přesně specifikovat původ, lokalizaci, její stupeň i další parametry, včetně pořízení speciální fotodokumentace,“ popisuje konzultant na zdravotnickou informatiku Miroslav Seiner a doplnil, že pro dokumentaci proleženin u lůžka se nakonec jako nejvhodnější ukázaly tablety, on-line propojené s klinickým informačním systémem.

Unikátní aplikace, která byla ve skupině AGEL vyvinuta, umožňuje vyhodnotit kvalitu poskytované péče na jednotlivých pracovištích i zatížení zdravotnického personálu. Aplikace zároveň snižuje administrativní zátěž personálu tím, že po evidenci každého dekubitu automaticky zpracuje legislativou dané povinné hlášení.

Díky zpracování velkého množství dat se ve skupině AGEL podařilo prokázat efektivitu jednotlivých léčebných postupů, což se pozitivně odráží především v každodenní ošetřovatelské praxi, ale i snížením nákladů na léčbu.

„U některých postupů, které se na první pohled zdály příliš drahé, jsme zjistili, že jejich využití je nakonec paradoxně podstatně efektivnější. Snížíme tak celkové náklady na léčbu, ale co především - u pacientů jejich využitím často předcházíme vzniku samotných komplikací. V praxi jsme konkrétně začali například s preventivní aplikací silikonového krytí u každého klienta, který podstupuje operaci krčku,“ uvádí příklad hlavní sestra Nemocnice Valašské Meziříčí Jana Pelikánová.

Tyto příklady dobré praxe převzala i další zařízení skupiny AGEL. „U nás v Nemocnici Prostějov je preventivní silikonové krytí aplikováno pacientům ve vysokém riziku dekubitů, u kterých je zároveň předpoklad obtížného polohování, např. po amputaci dolní končetiny, nebo po komplikovaných břišních operacích,“ říká vrchní sestra chirurgického oddělení a konzultantka pro léčbu ran Nemocnice Prostějov Lenka Kolářová.

S vývojem aplikace byly v jednotlivých zdravotnických zařízeních skupiny AGEL paralelně postupně vyškolovány odborné konzultantky pro léčbu ran. Tyto „wound-manažerky“ školí další zdravotnický personál a oddělením, která ještě nemají svého specialistu pro léčbu ran, poskytují konzultace.

„Pro tyto účely jsme vytvořili ambulanci pro konzilia dekubitů, u které si všechna lůžková oddělení mohou objednávat konzultaci správného postupu ošetřování chronických ran a dekubitů. V dokumentaci si prohlédnu fotografie a popis případu a mohu okamžitě poradit, jak dále nejlépe postupovat,“ vysvětlila Lenka Kolářová.

Doba hojení dekubitů je velmi dlouhá v řádech měsíců i roku, v pokročilých stádiích dochází často ke komplikacím a recidivám.

„Proto jsme v naší nemocnici ve Valašském Meziříčí zřídili specializovanou ambulanci chronických ran, která od roku 2015 ošetřila přes 2,5 tisíce pacientů,“ podotkla Pelikánová z Nemocnice Valašské Meziříčí. Využití moderní technologie, která dokázala propojit sesterskou a lékařskou dokumentaci, přináší pacientům i další plusy. „Lékař si jednoduše vyhledá v elektronickém záznamu pacienta fotodokumentaci a je schopen srovnávat a vyhodnocovat posun v léčbě,“ uzavírá Kristina Krausová.

AGEL provozuje v České a Slovenské republice 22 nemocnic. V Moravskoslezském kraji se jedná o Vítkovickou nemocnici v Ostravě, Nemocnici Český Těšín, Nemocnici Podlesí v Třinci, Nemocnici Nový Jičín či Podhorskou nemocnici s pracovišti v Rýmařově a Bruntále.