Společnost
19/02/2021 Jaroslav Baďura

Únava, dušnost. Dozvuky covidu mohou řadu vyléčených lidí trápit až do smrti

Odborníci doporučují absolvovat vyšetření v postcovidovém centru všem lidem, které trápí zdravotní neduhy spojené s covid-19, a to již od 4. do nejpozději 12. týdne od zjištění onemocnění.

Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice zřídila na plicním oddělení speciální postcovidové centrum, kde se léčí pacienti s dlouhodobými problémy po prodělaném koronaviru.

Nejčastěji se jedná o dušnost, sníženou výkonnost či kašel, některé zdravotní problémy mohou trápit pacienty i do konce života.

Až deset pacientů v současné době dochází denně do postcovidového centra ostravské vítkovické nemocnice, aby zde absolvovali sérii bezbolestných vyšetření, z nichž lékaři vyhodnotí konkrétní zdravotní komplikace po prodělaném koronavirovém onemocnění.

„Nejčastější potíží je únava, vyčerpanost a snížená kondice následovaná suchým kašlem bez vykašlávání, odeznívající bolesti a tlaky na hrudníku,” říká Jaromír Roubec, primář plicního oddělení Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice.

Většina pacientů zde přichází na doporučení svých praktických lékařů či specialistů, někteří lidé postcovidové centrum vyhledají i sami na základě svých aktuálních zdravotních potíží.

„Očekáváme, že v našem centru se bude jednat o stovky nemocných tak, jak narůstá počet nových případů infekce covid-19,” říká primář Roubec s tím, že na jeho oddělení vede dispenzář osob vyžadující další kontroly k podchycení možných postocovidových komplikací.

Pacienta po při příchodu do postcovidového centra Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice čeká na úvod pohovor a klinické vyšetření lékařem a následně podstoupí rutinní vyšetření rentgenovým skiagramem hrudníku.

„Při podezření na plicní změny pak objednáváme tzv. vysokorozlišující počítačové tomografické vyšetření hrudníku, následuje funkční vyšetření dechových funkcí se spirometrií na změření dechové kapacity, změření dechových odporů v bodypletysmografické kabině a změření průchodnosti plic pro kyslík a kysličník uhličitý,” konkretizuje primář Jaromír Roubec další případný postup.

Doporučuje absolvovat vyšetření v postcovidovém centru všem lidem, které trápí zdravotní neduhy spojené s covid-19, a to již od 4. do nejpozději 12. týdne od zjištění onemocnění.

„To se týká pacientů, kteří nebyli hospitalizovaní, ale v této době nedošlo k úplnému návratu zdravotního stavu. Každé zhoršení stavu v průběhu infekce by mělo být přešetřeno a minimálně konzultováno s praktickým lékařem,” zdůrazňuje primář Roubec s tím, že pacienty po hospitalizaci vyšetřuje postcovidové centrum všechny.

První kroky pacienta s postcovidovými problémy by měli vést k praktickému lékaři a ten případně doporučí další léčbu v postcovidovém centru Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice. Než se dostanou pacienti do kondice, kterou měli před komplikovaným koronavirem, může to trvat týdny i měsíce. Pod drobnohledem odborníků z vítkovické nemocnice by měli být proto alespoň jeden rok. V řadě vážných případů bude péče o některé pacienty i doživotní.

Akutní průběh virového zánětu plic způsobeného koronavirem se v mnoha případech projevuje silnou dušností a nezřídka i dechovou nedostatečností, ale při nastavení optimální léčby dokážou zdravotníci stav pacienta vyléčit. Covid-19 může mít ale i následky doživotní v podobě tzv. jizvení plic neboli plicní fibrózy.

„Ta se u disponovaných jedinců dostavuje až v delším odstupu a působí již nevratný a dlouhodobý problém z důvodu zhoršení plicních funkcí měřených speciálními metodami a zejména přetrvávajícím nedostatkem sycení krve kyslíkem,” potvrzuje primář Roubec.

Těžší průběh koronaviru postihuje častěji muže od čtyřiceti let, kteří trpí nadváhou, mají vysoký tlak, cukrovku nebo další plicní choroby. Rizikovou skupinou jsou také onkologičtí pacienti s potlačenou imunitou nebo pacienti po transplantaci.

„Bohužel se těžký průběh nemoci nemusí vyhnout ani osobám zdravým, kde se předpokládají genetické dispozice nebo některé stavy se sklonem ke srážení krve. Těžký průběh nemoci může se vyskytnout i u mladších osob s nedobrým průběhem nemoci i koncem,” přiznává primář Roubec.

„Překvapila nás určitá agresivita viru směrem k cévám a poškozování plicní tkáně a mnohotvárnost příznaků a potíží pacientů v úvodním období nemoci, z nichž některé se už přímo spojují s touto infekcí. Jedná se například o ztrátu čichu na kratší či delší období.”

Sdílejte článek
zavřít reklamu
Reklama