Urbanity Campus Bruntál.
Cesta za identitou i funkcí
Když v noci ze soboty na neděli bude většina obyvatel Ostravy spát, ulicemi města budou tiše procházet lidé s proutěnými košíky v rukou. Budou směřovat ke křesťanským chrámům. Ukrajinci podle dávné tradice chodí na velikonoční mši do kostela, aby tam v noci přivítali vzkříšení Ježíše Krista a nechali posvětit jídlo.
Letos připadly Velikonoce u Čechů a Ukrajinců na různá data. V Česku se slavily 5. dubna, zatímco Ukrajinci si je připomenou 12. dubna. Rozdíl činí jeden týden a je dán tím, že pravoslavní a řeckokatolíci používají k určení data svátku juliánský kalendář.
„Velikonoce jsou pro mě takový teplý, rodinný, světlý svátek,“ říká Ukrajinka Natálie Demčuk, matka čtyř dětí, která byla nucena opustit svou rodnou zemi kvůli ruské agresi.
Tradičně si na Velikonoce připravuje velikonoční košík spolu se svými dětmi a v noci jde do kostela. Říká, že v jejich rodině je to určitý rituál.
„Samotný košík jsem si koupila už tady, v Ostravě. Když jsme utíkali před válkou a jeli do Česka, vůbec jsme na to neměli pomyšlení. Do košíku dáváme jídlo a svíčky. Všechno to vždy přikrývám vyšívaným přehozem. Ten ale zůstal doma, takže tady v Ostravě mám místo něj hezký bílý přehoz. Každé jídlo v košíku má svůj symbolický význam. Paska je sladký chléb, který symbolizuje vzkříšení Ježíše Krista. Vejce představují zrození nového života. Šunka a klobása připomínají radost, společenství a hojnost. Křen je symbolem silných kořenů, sůl symbolem čistoty a dostatku.“
Stejně jako pro Čechy je i pro Ukrajince důležitý poslední týden před Velikonocemi, kdy má každý den svůj význam. Existují ale i rozdíly. Například Zelený čtvrtek Ukrajinci nazývají Čistý čtvrtek. V tento den hospodyně uklízejí domovy, myjí okna a pečou pasky.
Natálie vysvětluje: „Paska je sladký kynutý chléb. Do těsta patří hodně vajec a másla, dále mouka, droždí, cukr, mléko, rozinky a kandované ovoce. Moje babička mi vždy říkala, že těsto na pasku je potřeba zadělávat s dobrou náladou a světlými myšlenkami, protože to všechno nakonec ovlivňuje výsledek.“
Foto: Olesya Hnatyuk
Proces přípravy pasky je dlouhý a vyžaduje trpělivost — není to jen vaření, ale také určitý rodinný rituál, do kterého se často zapojují i děti.
„Začínám připravovat těsto brzy ráno: udělám kvásek a potom ho rukama hnětu alespoň 40 minut. Těsto je kynuté a před pečením musí několikrát vykynout, aby byly pasky nadýchané. Upečenou pasku pak s dětmi zdobíme sladkou bílkovou polevou a dekorujeme. Celý proces zabere více než půl dne. Na svátky si pasky vyměňujeme s přáteli. A na Ukrajině existuje ještě taková pověra: pokud se chce dívka vdát, měla by ochutnat dvanáct pasek od různých hospodyní,“ říká Natálie.
Ukrajinci věnují zvláštní pozornost také zdobení vajec. Nejsložitější je výroba takzvaných pysanek. Vzor na vejce se nanáší pomocí vosku. Každá linie a každý symbol má svůj význam. Natálie říká, že v Ostravě se Ukrajinky před Velikonocemi scházejí, aby pysanky společně vyráběly. Vejce barví stejnými barvami jako Češi, ale používají i přírodní barviva.
„K barvení vajec většinou používám odvar z cibulových slupek. Vzpomínám si, že jsem jednou v Kauflandu místo cibule nasbírala právě ty slupky. Nejdřív jsem se zeptala zaměstnance, jestli si je můžu vzít, a pak jsem ještě na pokladně vysvětlovala, co to je a k čemu to potřebuji,“ usmívá se Natálie.
Oblíbenou velikonoční zábavou ukrajinských dětí je tradice ťukání vařenými barevnými vejci. Je to jednoduchá, ale velmi veselá hra.
„U nás v rodině ťukají vejci všichni — děti i dospělí,“ říká Natálie. „Nejdřív ťukáme špičkami vajec, potom druhou stranou. Vyhrává ten, jehož vejce zůstane celé a bez prasklin. Věří se, že majiteli ‚nejpevnějšího‘ vejce přinese štěstí na celý rok.“
Tato zábava se obvykle odehrává u svátečního stolu po posvěcení košíků, když se rodina sejde pohromadě. Velikonoce pro Ukrajince ale nejsou jen o zábavě. Pro mnohé mají především hluboký křesťanský význam. Předchází jim sedmačtyřicetidenní přísný půst: v tomto období věřící nejí maso, vejce ani mléčné výrobky a věnují zvláštní pozornost modlitbě.
Foto: Olesya Hnatyuk
Kněz ukrajinské řeckokatolické církve v Ostravě otec Vitalij Burkalo říká, že za všemi vnějšími atributy svátku je důležité neztratit jeho hlavní smysl — vzkříšení Ježíše Krista. Proto vyzývá věřící, aby nepřicházeli jen posvětit košíky, ale aby se také účastnili slavnostní liturgie.
„Pokud člověk přijde jen posvětit košíky, neuslyší to hlavní, co tento den přináší. Mše v našem chrámu začíná v devět hodin večer v sobotu a končí až po půlnoci. Začínáme čtením Starého zákona — od stvoření světa — a postupně přecházíme k Novému zákonu, k příchodu Ježíše Krista, který zemřel, aby nás vykoupil z hříchů a dal nám věčný život. Děláme to proto, abychom lidem vysvětlili, co se tehdy dělo a proč je oběť Ježíše Krista pro nás tak důležitá.“
V období velikonočních svátků se ukrajinští křesťané zdraví zvláštními slovy. Místo běžného dobrý den říkají: Kristus vstal z mrtvých! a odpovědí je: Opravdu vstal z mrtvých!. Nejde jen o pozdrav, ale o důležité vyznání víry, které zaznívá všude — doma, na ulici i v kostele.
Po liturgii se rodiny tradičně scházejí u slavnostního stolu, aby společně sdílely posvěcené jídlo a strávily tento den v kruhu nejbližších.
„Před jídlem se vždy modlíme,“ říká Natálie. „Potom rozdělíme vejce na kousky a každému dáme jeden. Přitom děkujeme Bohu za to, že jsme všichni živí a zdraví, a prosíme, abychom se i příští rok znovu sešli u tohoto stolu.“