Společnost
11/06/2020 Petr Broulík

Traktor, pluh, tvarůžky, pivo. V Ostravě roste obří zemědělské muzeum

​Muzeum zemědělství a potravin v průmyslové Ostravě?

To možná leckomu bleskne hlavou, až se v následujících hodinách a dnech dozví, že v původním dvojhalí Vítkovických železáren, které stojí poblíž Velkého světa techniky v Dolní oblasti Vítkovic, se v červenci otevře v druhé půli července pobočka pražského Národního zemědělského muzea.

Nové muzeum nese název Národní zemědělské muzeum Ostrava - Muzeum potravin a zemědělských strojů.

Kromě spousty „kousků“ různé, a to i té největší zemědělské techniky ze stodol, která v minulosti pomáhala rolníkům a zemědělcům na polích, bude v tomto velkém muzeu zřejmě i hodně atraktivní expozice historie českých potravin.

„Ač to tak nevypadá, našli jsme mezi zemědělstvím a tímto krajem spoustu pojítek. Kromě průmyslových měst má totiž Moravskoslezský kraj také Beskydy, Jeseníky i roviny polí, které jsou podél řek, či lesy. Takže to není vůbec nezemědělský kraj, skoro každý týden nám lidé z tohoto kraje nabízejí, jestli si nechceme do muzea odvézt z jejich stodoly nějakou starou mlátičku nebo stroj,“ upozorňuje ředitel nové pobočky Národního zemědělského muzea Ivan Berger.

A dodává, že takto třeba muzejníci do nového ostravského muzea získali loni traktor slavné prvorepublikové firmy Svoboda.

A potraviny a Ostrava? „To je přece univerzální téma, které se dotýká každého z nás. Třeba právě tím pivem, které se tu vaří,“ říká ředitel.

Nablýskaná parní lokomobila, staré traktory, mlátičky, pluh

Muzeum bude ukazovat návštěvníkům, jaká technika v historii na polích pracovala. Už nyní jsou v depozitáři muzea na čtyři desítky zemědělských strojů a počet exponátů bude v muzeu růst.

Jsou tu historické traktory, kombajn Volvo, parádní kousek parní lokomobily z Anglie, různé mlátičky, secí stroje, pásový traktor, pluh, čističky obilí, stroje na zpracování píce či takzvané podmítače. Je tu i malý traktůrek, který má na kapotě motoru nápis RAF a posloužil Janu Svěrákovi a filmařům jako traktor, který tahal na anglickém letišti letouny ve filmu Tmavomodrý svět.

„Například tu máme tento dlouhý pluh. Váží asi čtyři tuny, ale je fakt vyvážený,“ říká ředitel nového ostravského muzea a na důkaz tento kolos jen rukama převáží na druhou stranu.

„Tato parní anglická lokomobila je zase náš nejhezčí exponát a pýcha. Koupili jsme ji před dvěma lety a je úplně funkční, má tlakové zkoušky a tak ji chceme při nějaké příležitosti v plné parádě předvést. Pochází z roku 1913 a fungovala jako hnací síla mlátiček a další zemědělské techniky,“ ukazuje nablýskaného krasavce.

V současnosti exponáty procházejí restaurováním, aby zaujaly svá místa do otevření muzea. „No spíše je to jakási očista a zakonzervování strojů. Vybrali jsme totiž techniku, která je ve velmi dobrém stavu,“ říká restaurátor těchto strojů Tomáš Skalík.

Dominantou jedné z hal bude funkční mechanismus historického mlýna

Muzeum chce jako jeden z dominantních stálých exponátů umístit v rohu jedné z hal obrovský čtyřpatrový exponát historického mlýna, jakýsi mlýn v řezu.

„Mlýn, který je téměř kompletní a hlavně skvěle zachovaný, nám věnovali jeho původní majitelé, manželé Moučkovi z lokality nazývané Spálený Mlýn ze vsi Přibyslavice u Velké Bíteše na pomezí Moravy a Slezska. Máme ho od prosince 2018 zabalený a rozebraný na části v našem depozitáři v Čáslavi. Zatím čtyři části, například dvě válcovací stolice či loupačku, jsme nyní převezli sem do Ostravy. Mlýn vybudujeme postupně a budeme na něm ukazovat trochu jako ve filmu Na samotě u lesa, jak kdysi takové mlýny fungovaly,“ usmívá se ředitel ostravské pobočky Národního zemědělského muzea Ivan Berger.

Podotýká, že projektanti nevytvoří kompletní repliku mlýna, ale multifunkční konstrukci, díky níž lidé uvidí, jak historické zařízení mlýna fungovalo uvnitř.

Muzeum usiluje o originál Radegasta, v létě začne výstava o pivovarnictví

Muzeu vévodí nová vestavba, jíž bude od otevření muzea dominovat také velká a vůbec první velká výstava k letošnímu 50. výročí spuštění pivovaru Radegast v Nošovicích a uvaření první várky piva v něm.

Ve velké expozici má stá i originál sochy Radegasta od sochaře Albína Poláška, o jehož zapůjčení od města Frenštát pod Radhoštěm vedení Národního zemědělského muzea usiluje. „Rozhodující slovo by měli zastupitelé vyřknout k tomuto záměru 25. června,“ říká ředitel Ivan Berger a podotýká, že socha by měla stát na nejčestnějším místě nového výstavního prostoru.

Kurátor výstavy o nošovickém pivovaru František Švábenický řekl, že velký prostor umožňuje vystavit velké pivovarské exponáty, které představí tu nejstarší technologii pivovaru Radegast.

„Nechtěli jsme dělat v obrovském prostoru výstavu „sirek“, takže tu už stojí například čtyřjehlový plnič piva do starých hliníkových sudů z podniku Strojobal Hradec Králové. Původně se však tento stroj vyráběl ještě v meziválečném Německu. V našich pivovarech sloužil až do zavedení kegů,“ vysvětluje kurátor.

„Támhle je kvasná káď z kvasničárny, tady zase stroj zvaný zákvasné vajíčko,“ ukazuje kurátor František Švábenický a dodává, že výstava o Radegastu začne po dvacátém červenci a bude trvat tři čtvrtě roku. "Po celou dobu bude na výstavu lákat před vchodem do hal velký přetlačný tank, uvnitř bude ještě jeden menší,“ doplnil kurátor výstavy o pivovaru Radegast František Švá enický a dodal, že návštěvníci uvidí na jedné ze stěn vestavby i původní logo pivovaru, které viselo na přední štítové stěně sklepů pivovaru od roku 1974 do roku 2019.

Tvarůžky ve vitrínách budou v podobě zdařilých replik, vonět to ale v muzeu bude

Architekt a projektanti vytvořili i jakousi třetí výstavní halu v nejvyšším patře budovy ve výšce jedenácti metrů, kde bude třicet vitrín Galerie českých potravin.

„Vždy po třech měsících budeme jejich obsah měnit a muzeum postupně plánuje vytvořit velkou databázi kvalitních českých výrobků s nějakou výraznou přidanou hodnotou. Stojí za nimi třeba velký příběh nebo jsou mezinárodně oceněné nebo chráněné. U těch potravin, které podléhají zkáze, budeme s designéry a výtvarníky vytvářet jejich nejedlé modely. Olomoucké tvarůžky ve vitrínách totiž těžko vystavíte. Nebo vystavíte, ale ne na tři měsíce,“ říká s úsměvem ředitel muzea Ivan Berger.

„To však neznamená, že bychom nechtěli do muzea dostat vůně. Proto už nyní jsou v muzeu stohy slámy, budou tady vonět i bylinky či káva,“ upozornil ředitel Ivan Berger.

V muzeu potravin budou různé prezentace legionářských potravin, bude tu možné udělat třeba kuchařskou show či výukové programy o výrobě potravin. „Nebo by se tu mohly pořádat farmářské trhy a spousta dalších akcí. Chceme na tom hodně spolupracovat s Moravskoslezským krajem, který nás hodně podporuje,“ říká ředitel pobočky Národního zemědělského muzea v Ostravě.

Přeměnu velkorysého prostoru dvou historických hal na muzeum s celkovou výstavní plochou čtyři tisíce metrů čtverečních navrhl pro výstavy proslulý současný architekt Josef Pleskot a projektant Milan Šraml. Pro Josefa Pleskota je to další projekt pro Dolní oblasti Vítkovice.

Původní dvojhalí vítkovických železáren sloužilo jako měděná huť a posléze jako sklad žáruvzdorného materiálu a veronikárna. Národní zemědělské muzeum je jediným muzeem zřizovaným Ministerstvem zemědělství.

Zabývá se zejména tematikou zemědělství, lesnictví, myslivosti, rybářství, zahradnictví, potravinářství, zpracování zemědělských produktů, vývoje venkova a kulturní krajiny.

Národní zemědělské muzeum má kromě hlavní výstavní budovy v Praze také další pět poboček – Čáslav, zámek Kačina, zámek Ohrada, Valtice a právě nově vznikající pobočku v Ostravě.

Sdílejte článek