Nejnovější zprávy: Muž v dresu Baníku napadl během duelu se Spartou strážného. Poznáte ho? Autotest: Toyota Hilux. Pracovník roku.

Společnost

Tisíce ježků, ale i ledňáček sražený koloběžkou.V Bartošovicích zachraňují živočichy už 38 let

Stanice pro záchranu živočichů v Bartošovicích slaví narozeniny.

Foto: Marcela Orlová

"Naše záchranná stanice pro poraněné, či jinak handicapované volně žijící živočichy, byla založena 28. října 1983, takže oslavíme 38 let," říká hospodářka organizace Marcela Orlová.

Kolik zvířat jste za tu dobu vrátili do přírody?
Bylo to vlastně tenkrát první zařízení podobného druhu ve střední Evropě. V prvních letech se jednalo o desítky zvířat, pak se začaly počítat na stovky a v posledních dvou letech přijímáme více než 2 000 živočichů ročně.

Jak to bude letos?
Letos už máme k dnešku více než 2000 zvířat a do konce roku je ještě daleko. Za všechny ty roky prošlo celkem naší záchrannou stanicí již více než 32 tisíc zraněných, či jinak handicapovaných volně žijících živočichů, zástupců dvě stě sedmdesáti tří druhů naší fauny. Většinu z těchto zvířat se nám podařilo vrátit zpět do přírody.

Na jakém území působíte?
Územní působnost našeho zařízení je dána smlouvou v rámci takzvané Národní sítě záchranných stanic, která funguje pod gescí Českého svazu ochránců přírody. Dle této dohody zajišťujeme komplexní péči o zraněné, či jinak handicapované volně žijící živočichy na převážné části Moravskoslezského kraje, na velké části Zlínského kraje a okrajově pak v Olomouckém kraji. Současná legislativa přesně určuje podmínky, za kterých lze provozovat záchrannou stanici, splnění těchto podmínek je velmi náročné a to nejen z hlediska odbornosti, ale také z hlediska finančního. Finanční zajištění těchto zařízení však legislativa neřeší.

Jaké živočišné druhy zachraňujete? Jaká je úspěšnost vrácení poraněných zvířat zpět do života a jaké procento musí dožít u vás, jako například čáp s protézou místo nohy, kterého si pamatuju z dětství?
Přijímáme všechny volně žijící obratlovce – euroasijskou faunu, s výjimkou dospělých jedinců velkých kopytníků (jelen, daněk, los) a dospělých velkých šelem – vlk, medvěd. Za dobu existence stanice bylo 60 druhů, kteří byli přijati pouze jednou. Jsou to jednak velmi vzácné druhy (na našem území), jako je třeba vlha pestrá, potápka žlutorohá, hýl křivčí a další. Nebo druhy které vzácné nejsou, ale díky způsobu života se do kontaktu s lidmi nedostávají – slavík obecný, sýkora parukářka, bělozubka šedá. Úspěšnost vypuštění se pohybuje kolem 55 procent a kolem 3 procent zůstává jako trvalý handicap.

Vzpomenete si na nějaké kuriózní případy?
Třeba mláďata rehka domácího, zamotaná do lidských vlasů, použitých ke stavbě hnízda – ze čtyř přežil jeden. Nebo ledňáček sražený koloběžkou. V posledních pěti letech přijímáme celkem 400 – 500 ježků ročně a přes zimu jich zůstává cca 150 – 200.

Jak má člověk postupovat, když najde poraněné zvíře, které potřebuje pomoc?
V první řadě je třeba si promyslet, zda to zvíře opravdu potřebuje. Stále se potýkáme s tím, že lidé v dobré víře „seberou“ nějaké mládě z přírody v domnění, že potřebuje pomoct, ale tím mu vlastně ublíží a v podstatě ho „ukradou“ matce. Jedná se jednak o srnčata a zajíčky, jednak o mláďata pěvců, ale i další. V tomto směru se neustále snažíme o osvětu, ale „je to marné, je to marné“. Pokud srnče, nebo zajíček leží někde v trávě a není u nich jejich matka, je to naprosto přirozený jev. Matky se k nim samozřejmě vrátí. Pokud se matce něco stalo, začne mládě po nějaké době zmateně pobíhat a pískat – pokud toto trvá dlouhou dobu, pak už je zřejmě opravdu důvod něco řešit.

Co tedy radíte?
Rozhodně doporučujeme v těchto případech raději zavolat a poradit se, než něco začnete řešit. Podobné je to u vylétlých mláďat pěvců – stejně jako se malé děti musí naučit chodit, musí se i tito ptáčci naučit pořádně létat a sbírat si potravu. Takové mládě se pohybuje v okolí hnízda a rodiče si ho vždy najdou a dokrmují ho. Zasahovat v takovém případě je nutno pouze pokud se ptáčátko pohybuje na cestě, nebo v místech kde běhají psy a kočky. V tom případě se může přenést o kousek dál (maximálně o pár metrů) a vysadit ho třeba na nějakou zídku či větev. U ptačích mláďat nevadí dotyk nebo pach člověka. Jen je třeba při manipulaci myslet na to, že jsou to opravdu křehoučká stvoření.

A pokud tedy živočich naši pomoc skutečně potřebuje?
Pokud najdu zvíře, které potřebuje pomoc, nejlépe když zavolám do nejbližší záchranné stanice – v našem případě je to na číslo 602 271 836. S pracovníkem na telefonu se pak můžete domluvit na dalším postupu. Samozřejmě pokud je to možné, tak budeme rádi, pokud nám zvíře dovezete. Máme na starost velké území a někdy nám ty výjezdy pro zvířata zaberou hodiny denně. Nemluvě o nákladech na pohonné hmoty.

Jsme ve fázi roku, kdy lidé zachraňují ježky. Mohla byste vysvětlit jakou má mít ježek váhu vhodnou k přežití koncem října a během listopadu? Je potřeba takovému zvířeti pomoct a v jakém případě se obrátit na vaši záchrannou stanici?
Je to tak, skončila doba sběru hub a začala doba sběru ježků. Také u tohoto druhu se často stává, že k nám jsou nošeni i ježci, kteří pomoc zas tak nutně nepotřebují. Pokud jste tedy našli ježka, s čím byste měli začít - kontrolou jeho zdravotního stavu, zda nemá nějaká poranění a také kolik váží. Ideální váha se pohybuje mezi 600-700 gramů, což je ježek velký minimálně 15 cm. Jelikož ježek během zimního spánku spotřebuje až třetinu své váhy, tak by menším jedincům nemusely vystačit tukové zásoby.

Takže podle čeho se máme rozhodnout?
Mohly by vám pomoci následující orientační hodnoty: v první polovině října by měl ježek vážit alespoň 200 g (a měřit alespoň 10 cm), v druhé polovině října alespoň 350 g (10 - 15 cm), začátkem listopadu minimálně 500 g (více než 15 cm) a koncem listopadu alespoň 600 g. Ježkům v tomto období také můžete pomoci tím, že jim pomůžete s navýšením jejich hmotnosti, aniž byste je odebírali z přírody. Pokud víte o místě, kde se objevují ježci (například na vaší zahradě), můžete je přikrmovat. V tomto případě je nejlepší využít kočičí konzervy. Pokud byste chtěli použít granule, je nutno je nechat napřed rozmočit. V žádném případě ježky nekrmte mlékem!!!

Kolik lidí se na provozu vaší stanice podílí? Předpokládám, že mimo stálých zaměstnanců máte i spousty dobrovolníků.
Co se týče pracovních sil, tak na hlavní pracovní poměr je nás ve stanici celkem šest. V této sestavě nezajišťujeme pouze provoz stanice (i když je to jednoznačně největší podíl), ale také provozujeme návštěvnické středisko Dům přírody Poodří s roční návštěvností okolo 15 tisíc osob (pokud teda nejsou covidová opatření). Z toho zhruba polovinu tvoří děti všech stupňů v rámci výukových programů, které naši pracovníci realizují. Dále pak řešíme odchovné programy ohrožených druhů a spoustu dalších odborných projektů majících souvislost s biodiverzitou. V neposlední řadě musím zmínit náš největší projekt a to je návrat orla skalního do ČR. Díky tomuto projektu orel skalní, po více než 100 letech, v České republice opět hnízdí. Kromě nás šesti jsou tady další pomocníci na dohodu, ale pomáhají nám také studenti středních škol v rámci odborné praxe a další dobrovolníci v rámci brigád, za což jim moc děkujeme.

Jaké jsou roční náklady na provoz vaší stanice? Předpokládám, že to záleží na počtu hospitalizovaných živočichů a taky na neustále rostoucích cenách prakticky všeho, od energií, po potraviny, včetně krmení pro zvířata.
Je to tak, ceny všeho se neustále zvyšují, takže to pociťujeme také my. Roční náklady na provoz stanice dosahují téměř 5 milionů korun. Samozřejmě, že velkou část tvoří mzdové náklady včetně všech povinných odvodů, ale o zvířata se prostě musí každý den někdo starat, včetně víkendů a svátků. Další velkou část nákladů spolknou opravy a údržba celého areálu a všech objektů (máme jich cca 70), které pro zvířata a provozní zajištění potřebujeme. Je to hodně peněz a každý rok nás čeká velká neznámá, kolik se nám jich na provoz podaří v daném roce sehnat.

Kdo se na úhradě nákladů podílí?
Asi 40 procent se nám daří získat od samosprávných celků, na jejichž území zajišťujeme záchranu zvířat, za což jsme velice vděčni. Nicméně ne od všech tuto podporu máme. To ale neznamená, že bychom se nestarali o všechna zvířata, ať už se k nám dostanou odkudkoli. Hlavní význam naší práce ve stanici bezesporu spočívá v etickém a humánním přístupu k živé přírodě, jde o to, abychom alespoň částečně odčinili ty negativní lidské faktory, které výrazně ovlivňují život zvířat. V mnoha případech jsou důvodem nesmírného utrpení a strádání.

Je spousta lidí, kteří vaši práci obdivují. Jsou mezi nimi i tací, kteří vás finančně podporují a určitě se najdou další, kteří rádi přispějí. Kam tedy můžou poslat peníze na provoz vaší stanice?
Za jakoukoli formu pomoci budeme velmi vděční. Každý si může vybrat způsob, který mu bude nejlépe vyhovovat, na našich webových stránkách. Pomoci nám, sobě i přírodě můžete také tím, že nás přijdete navštívit a něco se o zdejší přírodě a naší práci dovíte přímo u „zdroje“. Dům přírody Poodří je pro veřejnost otevřen každoročně od dubna do října (víkendy a svátky), ale o letních prázdninách máme otevřeno každý den.