Tip na výlet do (v)nitrozemí Ostravy. Heřmanické rybníky a haldy

​Opatření proti šíření koronaviru doslova ochromilo obyvatelům měst běžný společenský život. Mnohé prodejny, obchůdky, hospody, bary, muzea, divadla a kina jsou dnes zavřené. Lidé sedí doma nebo si s rodinou mohou při dodržování přísných opatření vyjít s rodinou nebo nejvýše ve dvou někam do přírody.

Kam tedy utéci před všepřítomným zpravodajstvím o hrozbě nákazy a co dělat v takovém velkém městě jako je Ostrava?

Inspiraci pro takový výlet mimo potencionálně nebezpečnou městskou zástavbu může mnohým milovníkům přírody i Ostravy nabídnout publikace Cesty do ostravského (v)nitrozemí, který nedávno vydal spolek Fiducia. Jsou v ní celé trasy po řadě míst, kde riziko nákazy není tak velké a některá možná Ostravané ani neznají, přestože se ve městě narodili nebo v něm dlouhá léta žijí.

Vydejme se tedy zahnat stres z koronaviru k heřmanickým rybníkům a heřmanické haldě. Autorem textu je ostravský literární kritik Pavel Hruška, fotografiemi ho doplnili Roman Polášek a Martin Popelář.

Věž dolu Viktoria je dnes ve znaku heřmanického pivovaru

Procházku lze začít u dávno uzavřeného dolu Viktoria z roku 1942, známého později pod názvem Rudý říjen. V rámci útlumu byla odstřelena i jeho cenná kozlíková těžní věž, která tvořila dominantu této ostravské čtvrti a její specifická podoba se stala kdysi předobrazem znaku společnosti VOKD a dnes má její siluetu ve znaku nedaleký Heřmanický pivovar.

Heřmanická halda vznikla souhrnem takzvaných odvalů na spojnici bývalých dolů Ida a Heřmanice. Její střední část nese název Autoodval, ta dosud prohořívající pak Svoboda. Někteří lidé přezdívají haldě heřmanická „sopka“, jiní poukazují na její podivuhodný svět.

Po haldě skáčou vzácná sarančata a běhají svižníci

Na heřmanické haldě se vyskytují pozoruhodní živočichové, jimž neutěšen prostředí nevadí, ba naopak ho vyhledávají jakožto potřebné ke své existenci. Mezi největší a nejnápadnější hmyz patří saranče modrokřídlá a saranče blankytná. Jsou tu také různí brouci, třeba svižníci: svižník zvrhlý, polní a německý. Během cesty na heřmanickou haldu lze tu a tam narazit na důkaz, že halda stále ještě prohořívá, prozrazují to sirné květy a výduchy, charakteristická „vůně“ a žlutě zbarvená zemina u povrchových puklin a spár.

Názory obyvatel Ostravy na haldy se různí. Někteří se s nimi sžili a považují je za nedílnou součást své domovské krajiny, pro jiné jsou jen nehezkým pozůstatkem hornické minulosti města. Haldy ale nejednou figurovaly jakožto námět řady uměleckých artefaktů, třeba v oblasti výtvarného umění.

Zde platí nepsané zákony haldy!

Jeden z obrazů hald od Jana Zrzavého visel svého času na každé z chodeb ostravských základních škol, přičemž se proslýchalo, že slavný výtvarník neváhal ze zvědavosti sfárat i do jednoho z dolů. Umělé kopce hald pak v minulosti či současnosti malovali též umělci pobývající v tomto regionu: Ferdiš Duša, Valentin Držkovic, Vilém Wünsche či Aleš Hudeček. Haldy figurují i v literatuře, pronikly i na divadelní jeviště, do písní a hudebních skladeb.

„Halda ožívala den co den příchodem haldařů a uhlokopů. Muži a ženy přicházejí ze všech stran a přehrabují česné kamení. Kousky uhlí naplňují měchy a vozíky… Na haldě se všichni dobře snášejí. Nehádá se o místo soused se sousedem. Zde platí nepsané zákony haldy! „Tady kope Pětruš, tak mu tam něliz. Halda je velká a místa na ní pro všecky dost!“, cituje publikace část jednoho fejetonu z knížky Zapomenutá Ostrava, poprvé vydané v roce 1962, novináře a rozhlasový publicisty Josefa Filgase.

Mezi „Islandem“ a „Asií“. Rybáři vstávají a rozhazují sítě…

V místech dnešního haldového komplexu se dříve nacházely rybníky. Postupně zanikaly a ubývala v nich voda. V šedesátých letech minulého století hrozilo i zasypání Heřmanického rybníku, který je dnes místem až poetických vycházek. Na samém počátku se tu před zraky poutníka otevře uhrančivá kontrastní scenérie, plná bizarních paradoxů: nalevo majestátně dýmá mohutná heřmanická halda, vpravo se pak coby její živelní protipól leskne klidná a mírná hladina vod, obrostlá hustým rákosím.

Apokalypticky působí halda zejména po vytrvalejších deštích, kdy obláčky šedobílého dýmu, mlhy a páry připomínají syrovou islandskou krajinu. Pootočením hlavy na druhou stranu pak lze spatřit rybářské posedy a domky tiše „levitující“ na dřevěných kůlech nad hladinou rybníka, a nabýt tak přesvědčivého dojmu, že se člověk ocitl v nějaké hodně vzdálené orientální destinaci…

Bukáček, sýkořice, slavík. A také oblíbený ledňáček

Díky rozlehlé vodní ploše, porostu rákosí patří zdejší rybník a jeho okolí mezi cenná ornitologická stanoviště v rámci soustavy Heřmanský stav – Odra – Poolší. Každoročně se tu shromažďuje kolem 250 druhů ptána je možno v těchto místech spatřit velmi vzácné a chráněné opeřence, například bukáčka malého, slavíka modráčka, sýkořici vousatou či známého ledňáčka říčního. Na západním břehu je vybudována ptačí pozorovatelna.

Kolem Heřmanického rybníka jsou v rákosí směrem ke hladině vybudovány dřevěné lávky a přístupy, jištěné na způsob padacích mostů, z nichž se naskýtají hezké výhledy. Člověk si na nich připadá jako někde v Amazonii. Obvykle bývají zakončeny bizarními rybářskými posedy či skrovnými příbytky.

Pitoreskní kachní domky

Svým vzhledem připomínají pitoreskní kachní domky, od nichž se liší jen svou velikostí. Během cesty kolem Heřmanického rybníka si lze vědomosti doplnit z několika cedulí naučné stezky, věnované jeho přírodě a minulosti, kterou tady instaloval Český svaz ochránců přírody. V současném nouzovém stavu ovšem procházka okolím heřmanické haldy nabízí odreagování a třeba možnost i několik hodin zapomenout na případný stres z drastických opatření provázející boj s šířením nákazy koronaviru.

Publikace Cesty do ostravského (v)nitrozemí, doplněná přehlednými mapkami míst a tras, byla nominována na Moravskoslezské ceny Jantar a lze ji pořídit kvůli nouzovému stavu pouze online na eshopu Antikvariátu Fiducia, zaslání je možné i poštou. Knížku, oceněnou Cenou Jantar 2019 v kategorii Literatura zvláštní trofejí za mimořádný nakladatelský počin a výrazné grafické zpracování - Kristíny Pupákové, lze objednat na adrese:

http://www.e-antikvariat.com/index.php?option=com_virtuemart&view=productdetails&virtuemart_product_id=27100&virtuemart_category_id=52&lang=cs