Stovky lidí čekají na výměnu kloubu. Rozjet po covidu ortopedii je jak roztlačit nákladní vlak, říká primář

​Spoustu lidí, kteří letos čekali na výměnu kloubů, zastihl nepříjemný přesun operace kvůli první i druhé vlně koronaviru.

Všechno úsilí lékaři v ostravských nemocnicích soustředili na potlačení pandemie covid-19. Ortopedové v současnosti znovu najíždějí na své původní plány.

Podobně je tomu v Městské nemocnici Ostrava. O současné situaci s výměnami umělých kloubů jsme hovořili s primářem tamní ortopedie Michalem Mačákem.

Jak se vracíte na ortopedii do běžného režimu?
Velmi pozvolna a opatrně. Jako byste chtěli roztlačit stojící nákladní vlak. Je to velmi složité a problematické. Ze dvou standardních oddělení ortopedie máme po pandemii covidu zatím jedno, ze dvou sálů máme jeden. A ten dřívější režim se velmi složitě vrací do původních kolejí.

Už jste začali opět operovat v nějakém režimu, který aspoň připomíná ten běžný?
Zatím nepřipomíná. V podstatě teď operujeme z větší části úrazy, a postupně se vracíme k plánovaným operacím. Protože zatím nebyl dán termín, kdy se ortopedické oddělení po režimu pro covid pacienty vrátí do zcela běžného režimu. Další věcí je, že v standardním režimu, tedy na původních dvou sálech, operujeme čtrnáct, někdy i více pacientů denně v jednosměnném provozu, ale v současné době můžeme operovat tak čtyři pět lidí.

Jak náročné je sestavit harmonogram ortopedických operací na následující týdny a měsíce?
Je to velmi složité. Zažili jsme už dvakrát situaci, kdy jsme museli již naplánované operace rušit. V první vlně koronaviru jsme zrušili přes sto již naplánovaných termínů výměn kloubů a k tomu dalších asi 200 naplánovaných operací. Ty lidi jsme po skončení první vlny odoperovali, ale pochopitelně museli čekat další pacienti. Ve druhé vlně jsme zrušili opět asi sto operací a teď se je snažíme vracet. Ale v rámci omezeného provozu to bude velmi problematické.

Jak to vypadá aktuálně s personálem? Máte dostatek zdravotních sester a lékařů?
V této vlně covidu nejsou největším problémem lůžka, ale personál. A to hlavně sestřičky a sanitáři, kteří se starají o pacienty. Protože standardní třicetilůžkové oddělení ortopedie se změnilo ve dvacetilůžkové oddělení covidové. A přitom je potřeba větší počet personálu, protože sestry a lékaři u covid pacientů pracují v opravdu těžkých podmínkách. S respirátory, štíty, ve speciálním oblečení. Práce je hodně fyzicky namáhavá, v covid oddělení se špatně dýchá. A náš personál se stará o pacienty, na které samozřejmě nejsme zcela standardně zvyklí. Je to pro ně fyzicky a psychicky složitější práce.

Jak je náročné přetvořit covid oddělení zpět na ortopedické?
Technicky je to poměrně jednoduché. Uděláte potřebná hygienická opatření, ale větší problém je personál. Jeho část totiž stále ještě pracuje na covidových pracovištích a nemůže se zatím vrátit zpět. Takže dnes pociťujeme ještě větší nedostatek sester než jindy. Na jednotce intenzivní péče pracují běžně tři sestřičky plus ještě další personál. Ale v současnosti máme na denní směně jen jednu sestřičku.

Jak komunikujete s pacienty, kteří čekají na výměnu kloubů? Na kdy jste jim schopni dát nový termín?
Komunikace je velice obtížná. Pacientů, jejichž operaci jsme odložili, je hrubým odhadem tak dvě stě osmdesát. Těm všem jsme musili zrušit původní termín operace, a oni si mají volat kvůli novému. Jenže když přesně nevíte, kdy oddělení otevřete, tak ti lidé volají několikrát. Takže když spočtete ty telefonáty, tak se zkoncentrují do práce dvou zdravotních pracovníků, kteří nedělají nic jiného, než že telefonují. Navíc pacienti mají představu, že se ortopedie rozběhne stejně jako dříve. Spousta lidí odpadla a bude mít samozřejmě přednost. A do toho se objednávají další a nevíme, kolik sálů se rozjede a kdy, takže je to velmi složité.

Na některé výkony, které provádíte, byla dlouhá čekací doba. Prodlouží se tato doba po koronaviru?
Čekací doby byly u některých operací i rok, u některých pojišťoven i déle. A tímto vším se prodlouží. Nejsem schopen říci o kolik, ale prodlouží se. Proto bych chtěl na lidi apelovat, aby ti, kteří čekají na nějaký termín, byli trpěliví, a aby pochopili, že to opravdu není naše chyba. Nikdo navíc nechce být operován přes svátky nebo během svátků. Všichni chtějí termín v lednu. Nemůžeme všechny operovat v lednu. Také bych rád zmínil, že spousta pacientů se svými problémy dlouho čeká, než jdou na vyšetření na pracoviště, které operace umělých kloubů provádí. Dostanou se pak k nám ve chvíli, kdy už mají velké bolesti a teprve tehdy jsou zapisovaní do pořadníků na operace. A při čekací době rok, rok a půl až dva, kdy se k nám pacient zapíše s krutými bolestmi, bohužel nejsme schopni ovlivnit termín operace a dělat s ním nějaké velké divy. Proto je dobré, přijít dříve, zbytečně netrpět.

Dá se připravit na to, že by se situace s pandemií Covid-19 mohla zase zhoršit? A museli jste opět ortopedii přetvořit na covidová lůžka?
Nedá. My se v současné době doslova těšíme, až budeme opět dělat ortopedii. Tedy to na co jsme zvyklí dělat a co umíme nejlépe. Těšíme se i na otevření druhého ortopedického oddělení. I druhý sál. Ale samozřejmě – může se stát leccos. Oddělení ortopedie Městské nemocnice v Ostravě má v běžném provozu dvě oddělení a na nich 56 lůžek, z toho je šest lůžek na JIP oddělení ortopedie, polovina z toho ovšem nyní „stojí“, protože slouží jako jedna z covid jednotek. Zatímco druhá část ortopedie se vrací k běžnému režimu a stará se již o pacienty ortopedie.