Společnost
04/08/2022 Tomáš Míček

Srdcem Ostravák. Nechtěl jsem, aby Ostrava měla špatnou reklamu, říká youtuber Jan Petrus

Poprvé jsem ho viděl na YouTube, pak jsme se virtuálně seznámili na LinkedInu a do třetice se konečně potkáváme naživo. Jeho jméno je ryzí jako Ostrava.

Jan Petrus, ostravský youtuber pracující z Utrechtu v mezinárodní logistice. Jeho video „8 důvodů, proč bydlet v Ostravě“ má přes 20 tisíc shlédnutí.

Jakou muziku jste poslouchal, když vám bylo 15 let?

Vyrostl jsem na rocku a metalu, zajímaly mě kapely jako Linkin Park, Rammstein, Evanescence, Limp Bizkit.

Nosil jste dlouhé vlasy?

V osmé, deváté třídě jsem měl vlasy po vzoru fotbalistů, kteří hráli na Euru. Baroš, Jankulovski. Dlouhé vlasy jsem pak ale v jeden moment shodil a už nenarostly…

Vy jste člověk, který do této rubriky určitě patří. Jste Srdcem Ostravák. Pracujete v zahraničí, do Ostravy se ale stále vracíte. Jak dlouho už jste „venku“?

Před deseti lety jsem odjel studovat do Ameriky, pak jsem se vrátil do Evropy, už několik let žiji v Utrechtu.

Jak vnímáte Ostravu s odstupem?

Do Ostravy jsem se pravidelně vracel, přinejmenším na Vánoce. I tak jsem si vytvořil dostatečný odstup a mohl jsem postupně sledovat pokrok, který město udělalo. Za těch deset let se neuvěřitelně změnilo. Město, ze kterého jsem tehdy odjížděl, a to, ve kterém sedíme nyní, jsou diametrálně odlišné světy.

To, že to oživení přišlo až teď, je přirozené. Po revoluci se nejprve začala rozvíjet Praha, v dalším desetiletí Brno, a teprve potom přišla řada na nás. Jak republika bohatne, a čím déle máme mír a prosperitu, tím více se to rozlévá do regionů, které jsou dál od centra. A my jsme jeden z těch vzdálenějších regionů, proto sem ta vlna dorazila až nedávno.

V čem přesně je dnes Ostrava jiná než v době, kdy jste ji opustil?

Dobře je to vidět například na oboru gastronomie a kavárenství, které u nás vykvetly neuvěřitelným způsobem a jsou na srovnatelné úrovni jako všude ve světě. Ono je to také tím, že založit hipsterskou kavárnu je opravdu jednoduché, dá se to zvládnout rychle a výsledek je hned vidět. Když porovnám kavárny v Utrechtu, v Ostravě, v dalších evropských městech, ale třeba i v Dubaji, jsou si v tom docela podobné. V tomto ohledu je to jeden svět.

Co dalšího vás napadá?

Ve městě se dala do pohybu výstavba. Před 10 lety to také vypadalo na stavební boom, například v souvislosti s Karolínou, ale tehdy to zařízla ekonomická krize a spousta projektu nevznikla. Dnes vzniká řada projektů z veřejných i ze soukromých peněz a daří se je i dokončovat.

Když se po delší době vrátíte do Ostravy, zjistíte, že se letos otvírají jatka a také dvě fakulty univerzity, že už stojí Bazaly anebo Hotel Palace, a v tom se mi zdá, že město chytá další dech.

Když jste vyjmenoval pár míst v okolí kavárny, kde sedíme, tedy v Moravské Ostravě, vede mě to k další pravidelné otázce. Kde je podle vás centrum města?

Já bych za střed města jednoznačně určil Masarykovo náměstí. Druhou variantou by případně mohla být Elektra, protože si tam lidé často dávali a dávají sraz u hodin. Vím, že se diskutuje o tom, že Ostrava je polycentrické město, ale s tím hluboce nesouhlasím. Centrum je v Moravské Ostravě, zejména v jejím historickém jádru.

Co by Ostravě pomohlo k tomu, aby ji mladí lidé neopouštěli, nebo aby se sem měli chuť vracet a přinést získané know how?

Tou nejjednodušší odpovědí je větší nabídka zaměstnání a lepší platové ohodnocení. Já ale zároveň nemám nic proti tomu, aby lidé odcházeli studovat do Prahy nebo do zahraničí. Získají tam zkušenosti. Pojďme se raději zaměřit na ty, kteří by mohli chtít přijít nasbírat zkušenosti k nám. Pro mladé lidi z okolních měst nebo z některých částí Slovenska, může být třeba právě Ostrava tím momentem rozvoje, stejně jako byl přesun do zahraničí pro mě, kdy se člověk setká s něčím větším. Proto bych rád viděl větší nabídku oborů a škol. Nedávno se otevřela lékařská fakulta, pojďme otevřít ještě další fakulty a další obory, humanitní, technické. Ty trendy jsou jasné, čím dál víc lidí chce studovat univerzitu. Zkusme jim to umožnit, oni nám sem zase přinesou nějaké nové podněty a jinou perspektivu.

Zmínil jste školy, byznys, napadá vás ještě něco?

Atraktivní bydlení. Ale to je problém, který má celé Česko, a to se bude muset řešit ve Strakově akademii v Praze. Máme špatný stavební zákon, potřebujeme stavět více a rychleji. Je mi naprosto jasné, že když přijde do Ostravy někdo nový, tak se zrovna nebude chtít nastěhovat do 60 let starého bytu v paneláku, ale bude chtít nové bydlení.

A co zdejší kultura? Ptám se jednak proto, že mě kultura baví, a také mě zajímá pohled člověka, který je o generaci mladší.

Když tu jsem, snažím se navštěvovat, co můžu, zejména divadla. Je tu z čeho vybírat. Máme tu Bezruče, Arénu, Mír, i to, kde právě sedíme, novou divadelní scénu, Studio G. Líbí se mi i nábřeží, kam se přesunul život. Kulturních akcí je tam bezpočet, mají takový undergroundový styl. O zábavu je tu postaráno.

Vyzdvihl jste menší akce. To jsem rád, protože si myslím, že je dobré, když vedle sebe, stejně jako v byznysu, existuje velká oficiální kultura a menší nezávislá scéna.

Ony ty velké akce samozřejmě nejsou špatné. Dělají městu reklamu. O Colours of Ostrava nebo Beats for Love ví tolik lidí, z pohledu propagace je to pro město určitě přínosné. Přijedou sem lidé, někde se ubytují, zajdou do kavárny nebo do restaurace, a to, co tu viděli, zase řeknou někomu dalšímu … což ta malá akce nedokáže.

Když se vás zeptám na osobnost, která se o Ostravu zasloužila, kdo vás napadne?

Ilona Rozehnalová, majitelka antikvariátu Fiducia a jedna ze zakladatelek Okrašlovacího spolku za krásnou Ostravu, která se aktivně zapojuje do debat o rozvoji Ostravy a získala dokonce Cenu města za kulturní a komunitní rozvoj. Stejně tak Marta Pilařová, která se angažuje v Provozu. To jsou lidé, kteří mě inspirují, a částečně i díky nim jsem začal točit ta videa na kanálu Naše Ostrava. Ptal jsem se sám sebe, co pro to město můžu udělat já. Dobře, můžu sem jezdit a utrácet tu peníze, ale mě se zdálo, že to nestačí, že člověk by měl udělat vždycky něco navíc.

Vy k tomu máte nějak blízko? Jako jediný popud byla vážně ta otázka ´Co ještě můžu udělat´?

To také, ale hlavně mě k tomu nakoplo mistrovství světa v hokeji před dvěma lety, to juniorské. IIHF tenkrát natočila videa o Ostravě a o Třinci jako o městech, kde se bude mistrovství konat. No a ta videa byla, podle mě, příšerná! Mě to tak naštvalo, že jsem zvedl telefon, zavolal jsem sestře a řekl jsem: prosím tě, já koupím mikrofon, ty máš iPhone, a budeme točit videa. Zkrátka jsem nechtěl dopustit, aby si lidé udělali obrázek o Ostravě na základě špatně natočeného videa nějakých lidí z IIHF.

Když přijedete z Ostravy do Utrechtu, je nějaká věc, u které si říkáte: To jsem rád, že jsem tady?

Pro Holandsko je typická jízda na kole a té si v Utrechtu vážně užívám. Myslím tím skutečně přepravu z místa A do místa B, navíc bezpečně. To mi v Česku trošku chybí. V Utrechtu bydlím na samotném okraji města, vlastně už je to jeho hranice, a když sednu na kolo, jsem v centru za 15 minut. Za tu pohodlnost, rychlost a utilitu ježdění na kole jsem vážně rád.

Já jsem zažil jízdu na kole v Kodani, kde mají cyklisté vlastní pruh a vlastní světla. V Praze bych na kole jezdit nechtěl, mám kolo sice rád, ale nejsem sebevrah. Holandsko v tom bude asi podobné jako Dánsko, že?

To je jedna z věcí, kterou by Ostrava měla udělat a neměla by z toho mít strach. Klidně bych v širším historickém jádru omezil auta. Všechny ulice nemusejí být průjezdné a k parkování. To je ten důvod proč, když točím video v Utrechtu, se všichni rozplývají, jak je to krásné. Ono to vypadá krásně, protože jsou tam vidět lidé na zahrádkách, při procházce, nebo jak jedou na kole. Nevidíte tam tolik aut. Myslím, že to je něco, co nás do budoucna nemine a neměli bychom se toho obávat.

Chystáte se do Ostravy natrvalo vrátit?

Jak se to vezme. Poslední dva roky jsem tu asi polovinu času byl, protože jsem využíval možnosti pracovat na home office. Zatím jsem takový poloviční navrátilec a uvidíme, kdy se to překlopí do toho skutečného návratu.

Sdílejte článek