Sonyja z Bohumína vyrábí v Anglii „ostravské" šperky. Zaujala i prestižní magazín Vogue

Časopis Vogue je značkou, kterou znají lidé z celého světa. Dostat se do něj však dá i z Bohumína.

Soňa Litnerová pochází z Bohumína. Do svých třiceti let žila v Ostravě, pracovala v tabáku, pak se ale rozhodla, že se vydá za svou mámou do Anglie. Tehdy se psal rok 2012. Na ostrovech si našla stabilní práci a také založila vlastní značku šperků pod názvem Sonyja, se kterou se dostala až do vydání prestižního magazínu British Vogue.

Co vás do Anglie přivedlo? Nová výzva?

Určitě výzva, ale hlavně jsem si chtěla zlepšit angličtinu a vyzkoušet něco nového. Taky mám ráda poznávání jiných kultur. Jelikož moje mamka žije v Anglii o deset let více než já, tak jsem v začátku měla aspoň malou oporu.

Kde bydlíte? V Londýně?

Ten je pro mě moc velký. Momentálně bydlím ve Shropshiru ve městě Telford.

Jaké byly vaše anglické začátky?

Začátek byl velmi těžký. Pamatuji si, že bylo velmi unavující stále přepínat mozek z jednoho jazyka do druhého a vše při tom překládat. Mámin manžel je Angličan, takže jsem s mamkou mohla mluvit česky, jen když jsme byly o samotě. Anglická kultura je v tomhle zvláštní.

Kde jste začala pracovat?

Jazyková bariéra mě izolovala asi tak na dva roky, než jsem si zvykla. Nicméně jsem si za měsíc našla práci a začala pracovat na poloviční úvazek jako uklízečka restaurace. Tam jsem ale nezůstala dlouho, měla jsem neustálou potřebu zdokonalovat si jazyk, takže jsem během let vystřídala několik pozic. Od pečovatelky, číšnice, recepční až po kancelářskou práci v Import Export týmu, kde dělám dodnes.

Jak jste se tedy dostala k vlastní značce šperků?

Během covidu, kdy se všichni očkovali, jsem si řekla, že vakcínu nechci. Nebylo to tady povinné. Potom jsem ale dostala covid. Nebylo mi vážně dobře, ale vlastně nevím, jestli ten pocit nebyl vyvolán ze strachu a z toho, když jsem poslouchala všechna média, že plno lidí na covid umírá. V tu chvíli jsem si řekla, ty jo, ty jsi ještě nestihla v životě to, co bys chtěla! No a tato situace mě nakopla, abych se zase začala v životě posouvat.

Začala jste tvořit vlastní značku, své šperky. Proč jste vsadila zrovna na tuto kartu? Bylo to něco, co vás lákalo?

Kancelářská práce je stále na jedno brdo. Sice zaplatí účty, ale já mám ráda tvorbu, svobodu, něco předávat a zhmotnit. Mám to asi v genech. Děda byl skladatel a taťka výtvarník. Vrhla jsem se na šperky, jelikož v hlavě nosím plno nových nápadů a nechci si je nechat jen pro sebe. Šperkařina je můj obor, vystudovala jsem střední soukromou uměleckou školu v Ostravě, obor kov a šperk. Je fajn se k tomu vrátit a seberealizovat se.

Prozraďte, jak moc je to náročné – být v cizí zemi a začínat takový byznys. Jaké byly začátky?

Ze začátku jsem samozřejmě nemohla mluvit o byznyse. Tady v Anglii sice je zařídit si byznys papírově hrozně jednoduché, ale zařídit si dílnu mi trvalo rok a půl. Vše jsem dělala postupně. Hodně věcí jsem se naučila v kanceláři. Když je člověk dobře organizovaný, vše se dá zvládnout.

Nakoupit stroje, vybavit prostor, spustit podnikání v Anglii, to určitě nebylo levné. Nebála jste se, aby vás to nepoložilo?

Dělám vše postupně. Nebála jsem se, jelikož stále ještě pracuji v kanceláři, takže mám práce vlastně dvě. Snažím se vše tak nějak balancovat.

Jaké vaše šperky jsou? Je v nich něco ostravského?

Mé šperky jsou Ostravou přímo cítit. Dávám do nich „industrial look“, který je velmi specifický pro Ostravsko. Používám oxidované stříbro a taky různé struktury.

Foto: se souhlasem Soni Litnerové

Začala jste v roce 2022. Kam jste se od té doby posunula? Máte pod sebou i nějaké zaměstnance, nebo si vše děláte sama?

S markety mi pomáhá partnerova máma. Jinak jsem zatím hlava i ruce mé značky.

Co všechno za šperky vyrábíte?

Dělám běžné šperky jako prstýnky, náramky nebo náušnice, náhrdelníky. A pak dělám méně běžné, které si sama navrhuji a vymýšlím, jako třeba face jewellery. Dále vytvářím různé kolekce s názvy na podporu lidí. Jako například kolekce 2 OF US (dva z nás) nebo It's OK to be different (je to v pořádku být jiný). Snažím se do šperků vnést nějaký význam, aby v něj věřil člověk, který ho má.

Vsadila jste na recyklované drahé kovy. Je to trend, o který lidé mají v dnešním světě zájem?

Určitě. Zakoupením šperku z recyklovaného kovu pomáháte přírodě. Vzhledem k tomu, jaká je situace planety, myslím si, že každý může nějakým způsobem přispívat. Kromě toho recyklované stříbro je mnohem lepší kvality než sterling. Každý stříbrný šperk začne za nějakou dobu černat, u recyklovaného stříbra je ale tento proces pomalejší.

Jak se vám za ty dva roky povedlo prosadit? Ví už o vás lidé?

Jako každý moderní podnikatel mám sociální média, kde přidávám nové příspěvky, a taky e-shop. V Anglii jsem podpořila český a slovenský Club Birmingham příspěvkem do tomboly, v plánu mám rovněž navštívit město Coventry, které je spojeno s Ostravou - jako anglické dvojče. Můj e-shop navíc není určen jen pro zákazníky z Anglie, ale i z dalších evropských zemí, včetně České republiky.

V listopadu jste se dostala do British Vogue. Jak se vám to povedlo?

Nevím, zda věříte v manifestaci, ve své sny, ale já ano. Už kdysi jsem si říkala, že jednou budu v magazínu Vogue. No a jednoho dne mě manažerka British Vogue našla na googlu. Oslovila mě, zda bych měla zájem, aby se Sonyja objevila na stránkách Vogue.

Co to pro vás znamenalo? Získala jste díky článku další nové klienty?

Ano, přesně, jak říkáte. Získala jsem nové klienty, ale taky jsem obdržela velmi lákavou nabídku. Kontaktovala mě manažerka Film Awards London s tím, zda bych měla zájem stát se takzvanou Bronz Sponzor, díky čemuž bych v červenci mohla prezentovat svou značku celebritám a influencerům.

Foto: se souhlasem Soni Litnerové

Plánujete v Anglii zůstat, nebo byste se jednou ráda vrátila domů?

Do budoucna v Anglii zůstat nechci. Já jsem vždy chtěla žít u moře, ale partner zase miluje Česko. Zatím proto tuto otázku necháváme otevřenou.

Máte i nějaké další plány? Třeba i se zaměřením na náš kraj, nebo vše směřujete do zahraničí?

Určitě plánuji i projekt v České republice. Mám v plánu projekt s českou módní značkou.

Jak často jezdíváte domů? A kde budete trávit svátky?

Doma jsem byla minulý rok. Svátky letos budu trávit tady v Anglii. Mám i britskou rodinu, 24. prosince budeme slavit náš štědrý večer, budeme mít rybu a český bramborový salát, no a 25. prosince budeme mít anglické Vánoce. To budeme mít hovězí waygu s pečeným bramborem a zeleninou.