Nejnovější zprávy: Nemocnice zatěžují senioři s covidem. Nepotřebují hospitalizaci, ale domovy je nechtějí vzít zpět Slavný tenisový šampion začínal jako sběrač míčků. Poznáte ho?

Společnost

Skvělý objev ostravských pátračů: Podzemní nacistická továrna! Vedla až na Hlučínsko?

Podzemní sekce ostravské urbexové skupiny URBEX-OVA má za sebou další zajímavý objev.

Pouhé dva kilometry za česko-polskou hranicí propátrali zbytky dolu, kde za války probíhala zbrojní výroba pro nacistické Německo. Magazín PATRIOT byl u toho a vyzpovídal členy pátrací skupiny, kteří si, ostatně jako většina urbexové komunity, přáli zůstat v utajení – redakce však jejich totožnost zná.

Jak jste se o této informaci dozvěděli?
První zmínku o existenci podzemní nacistické továrny někde na Hlučínsku jsme zachytili asi před pěti lety. Souvisela především s přítomností Hanse Kammlera, generála SS, který měl v nacistickém Německu na starost výrobu tajných zbraní, v oblasti Albertovce a Strahovic. Tehdy se pod tlakem spojeneckých náletů přesouvala veškerá zbrojní výroba pod zem. Na našem území dosud existuje několik bývalých podzemních továren, ale o našem kraji se zatím nemluvilo. Od té doby jsme marně pátrali v okolí a až donedávna neúspěšně.

A kdy nastal průlom?
Měli jsme vytipovaná místa v ternénu a postupně jsme dohledávali možné pamětníky a náznaky. Celé pátrání před časem skončilo v kobeřickém lomu, kde je dodnes činná těžba sádrovce, který má odpovídající geologické podloží pro takovou stavbu. Bohužel, zde jsme se od vedoucího těžby dozvěděli, že hlubinné dobývání bylo sice také v 70. letech plánováno, ale nakonec k němu nikdy nedošlo. Zlom nastal až před Vánocemi, kdy se nám ozval jeden z členů skupiny a upozornil nás na zajímavou lokalitu poblíž nedalekého polského města Kietrz, která odpovídala všem předpokladům. Rychle jsem se domluvili a vyrazili na místo.

Potvrdila se tedy vaše domněnka o podzemní nacistické továrně?
Dá se říci, že ano. Veškerá dokumentace z období války byla při ústupu německých vojsk zničena a vchody do podzemí odstřeleny. Pak následoval i zde odsun původních obyvatel a tak se už přímý pamětník najít nedá. Ale přece jen se objevilo pár zajímavých nových skutečností, které s devadesátiprocentní jistotou potvrdily naše domněnky . Těch zbývajících deset procent je pouze to, že nemůžeme fyzicky ověřit, zda vedla až na naše území, pokud neexistují plány podzemních chodeb.

Co jste tedy zjistili?
V bývalé místní továrně na výrobu koberců probíhala během války strategická výroba hnacích agregátů pro rakety V2. Právě ta se přesunula do podzemní továrny s krycím názvem KRAB, patřící pod německý výrobní koncern Argus Motoren Gesellschaft. Nacházela se v nedalekém sádrovcovém dole, kde těžba probíhala směrem k Opavě, respektive k nedalekým Kobeřicícm. Důl s několika štolami byl činný od roku 1870 a dosahoval hloubky až 40 metrů. Ideální místo pro skrytou zbrojní výrobu. Všechno sedělo, navíc ve městě byl umístěn zajatecký táborů pro 250 sovětských válečných zajatců, kteří tam pracovali. A za zmínku určitě stojí ještě jedna skutečnost. Lidské vlasy, které se nachází například v expozici koncentračního tábora v Osvětimi, byly nalezeny také v této textilní továrně. Používaly se při tkaní koberců. Když tohle člověk zjistí, přeběhne mu po zádech mráz.

Dochovala se podzemní továrna?
Našli jsme zachované vstupy do štol s portály a sestoupili tak daleko, až kam se zajít dá. Bohužel podzemní systémy jsou celé zatopeny vodou. Dochované nadzemní části se nachází v pustém a zarostlém terénu. Na mnoha místech jsou ještě patrné pozůstatky staveb, větracích šachet a navazujících technologických celků. Vzhledem k tomu, že je zima a nic neroste, udělali jsme si tak přímo na místě představu o jejím rozsahu. Přestože jde o romantické místo se spoustou jezírek a propadlin, určitě tam nedoporučujeme dělat vlastivědné vycházky, protože je zároveň i hodně členité a nestabilní, a na některých místech se můžete propadnout do starých chodeb.

Vedla tedy podzemní továrna opravdu až na naše území?
To právě nemůžeme s jistotou tvrdit. Je pravda, že se celý komplex nacházel kousek od našich současných hranic (v období války bylo Hlučínsko i oblast Kiertze součástí III. Říše). Myslíme, že k dokončení celého utajeného záměru nikdy nedošlo. Rudá armáda postupovala příliš rychle a na jeho realizaci už nezbyl zkrátka čas. Jak jsme ale už zmínili, na začátku našeho pátrání bylo jméno Hanse Kammlera, osobního pověřence Adolfa Hitlera. Měl za sebou největší podzemní projekty v Německu (DORA) i v Polsku (RIESE). V jeho šlépějích zůstávaly tisíce mrtvých vězňů, ale také megalomanské podzemní stavby, jaké se od té doby už nikdy nepodařilo uskutečnit. Nejezdil by sem jen tak v době, kdy na výsledcích jeho rozkazů závisel osud hitlerovského Německa. Tady se chystalo něco velkého.

Co plánujete dále?
Pátrání zatím nevzdáváme. Projezdili jsme během posledních tří let podobná místa od Polska až po Slovensko, abychom nabrali zkušenosti. Navázali jsme také spolupráci se Slezským zemským muzeem v Opavě. Podle nových údajů z Polska není pojmenování KRAB náhodné. Navíc jsme dostali od místních obyvatel další indicie. Přímo v oblasti města Kietrze se podle dochovaných svědectví nacházejí chodby vedoucí opravdu až k nám, na Hlučínsko. Chceme je najít. A taky to není zřejmě jediná podzemní továrna v našem kraji.

To už ale předbíháme…
Těch záhad, skrytých pod zemí, je tady mnohem více, než si myslíme…

Fotogalerie