Seniorům pomáhá jako dobrovolnice i budoucí divadelní Špinarka

Přes dvě stě dvacet dobrovolníků pomáhá v sociálních službách a nemocnicích kraje snášet klientům, pacientům a zaměstnanců tuto nepříjemnou a často krutou koronavirovou dobu.

Tyto dobrovolníky pomáhá od poloviny loňského října hledat i společný projekt Moravskoslezského kraje a organizace ADRA nazvaný ostravsky Bo sme partyja.

Díky tomuto projektu do dobrovolnictví zapojili různí lidé různých profesí, třeba i polovina členů ansáblu ostravského Divadla Petra Bezruče včetně členů technického zázemí.

Klienti Kamence chtějí hlavně společnost

Například mladá herečka Markéta Matulová dochází do ostravského sociálního Domova Kamenec.

„Snažím se tam chodit třikrát týdně a to v pátek, sobotu a neděli. V tu dobu je tam méně zaměstnanců, tak se snažím lidi o víkendu zabavit. Zajdu za klientem, zaklepu, vejdu, popovídám si s ním, zahraji si s ním hru, přečtu mu něco z knížky, poslechnu si s ním hudbu. Ti lidé chtějí hlavně společnost. A je nám spolu dobře,“ popisuje svou dobrovolnickou činnost herečka, která začne brzy zkoušet například titulní roli v připravovaném představení Špinarka o Věře Špinarové.

Protože v domově nepůsobí jako herečka, často se to klienti dozvědí až po nějaké době.

„Pak vzpomínáme na to, kdy chodili do divadla, kdy byli naposledy v divadle a které herce z ostravských divadel znali a znají,“ říká Markéta Matulová.

Prozrazuje, že jednou z oblíbených dobrovolnic se stala divadelní vlásenkářka Maruška, která dělá babičkám v sociálním zařízení nové sestřihy či jim obarví vlasy podle jejich přání.

Herečka Markéta Matulová si myslí, že nejnáročnější na dobrovolnictví je však přesvědčit seniory, že je mezi sebou chceme. „A že mezi nás patří. Protože velká spousta seniorů zastává názor, že do dnešního světa nepatří a že tady nemají co dělat,“ řekla herečka. „Cítí se odstrčeni jak dnešní dobou, tak mladými lidmi.“

Některé příběhy klientů domova se zvláštním režimem jsou silné

Herec a technikář Filip Kapusta pomáhá v době covidu jako dobrovolník dokonce v takzvaném Domově se zvláštním režimem, který se snaží zajistit seniorům s duševním onemocněním odkázaným na pomoc druhé osoby důstojné prožívání života.

„Člověk si tam uvědomí, že každý, a to zejména v této šílené době, může vyhasnout a může ztratit svou životní orientaci. A někdy k tomu je jen kousek,“ říká Filip Kapusta.

„Snažím se s těmi lidmi sblížit, snažím se s nimi hrát šachy nebo ping pong. Některé příběhy těch žen, co v zařízení žijí, jsou dost silné a sestřičky, které tam pracují, mají někdy s klientkami docela psychicky náročnou práci,“ říká Filip Kapusta.

Je rád, že se s klienty domova sžil tak, že se ho někteří zeptali, z kterého je pokoje. „Tak jsem jim řekl, že bydlím doma a oni začali přemítat, co to znamená doma. A že doma znamená třeba i to, nemít pořád čisto na pokoji,“ řekl herec Divadla Petra Bezruče.

Ze zážitků dobrovolníků z divadla vznikne i dokumentární inscenace

Dobrovolnictví se u Bezručů věnuje si desítka lidí. Herci, maskérka, technikář, ale také režisér a umělecký šéf Jan Holec.

„#BoSmePartyja není jediným projektem, kterým chceme být užiteční. Seniory navštěvujeme i v rámci filmařského projektu Stará láska nerezaví. Se seniory si povídáme, natáčíme jejich životní příběhy a budeme je představovat našim divadelním fanouškům. Z materiálů, které nasbíráme, pak vznikne dokumentární inscenace. Tato setkání jsou podobně jako návštěvy domovů v rámci #BoSmePartyja nesmírně přínosné. A to nejen pro seniory, ale i pro nás,“ vysvětlil umělecký šéf Bezručů Jan Holec.

Ředitelka dobrovolnického centra organizace ADRA Dagmar Hoferková řekla, že organizace zapojila dobrovolníky napříč Moravskoslezským krajem.

„V Ostravě pomáhá více než osmdesát dobrovolníků, další pracují ve více než dalších dvaceti větších i menších městech v kraji. Pomáhají v nemocnicích a sociálních zařízeních, kde je méně lidí kvůli nemoci či karantény, třeba s desinfekcí prostor či přímo s péčí o pacienty nebo klienty. Ale řada z nich už má zájem také o dlouhodobé dobrovolnictví. Povídají si s klienty, chodí s nimi na procházky, píšou si s nimi nebo jim pomáhají v kontaktu s rodinou třeba přes internet,“ vysvětluje Dagmar Hoferková.

A podotýká, že řadě dobrovolníků dává jejich činnost dokonce více než těm, kterým pomáhají. „Spousta našich dobrovolníků je spokojena sama se sebou, že pomáhají. A mají dobrý pocit, že něčím přispěli společnosti v těžké době. Byť i tím málem, kterým mohou.“

Covid jednou skončí, projekt Bo sme partyja však ne

Zájemců o dobrovolnictví v projektu Bo sme partyja je mnohem více, na jeho výzvu se přihlásilo už přes sedm set lidí.

„Chtěli bychom však opět vyzvat lidi, aby se stali dalšími dobrovolníky. Nyní jsme sice v době covidové, ale ta jednou skončí a projekt Bo sme partyja má mnohem větší potenciál. Je tak zajímavý, že ho s koncem pandemie covidu neukončíme, ale bude pokračovat dál. Protože může pomoci třeba v řešení životního prostředí nebo při práci s nadanými či naopak méně nadanými dětmi,“ řekl hejtman Ivo Vondrák