Gastronomie
25/02/2020 Jaroslav Baďura

​Rybíz, jahoda, hruška, višeň. Firma z Frýdku-Místku válcuje trh s ovocným vínem

Značka Rybízák z Frýdku-Místku postupně dobývá trh s ovocnými víny. Z nenápadné firmičky je dnes e-shop s prodejnou, který dokáže ročně prodat čtvrt milionu litrů ovocných vín.

“Za naší značkou stojí první rybízové víno, které vzniklo pod našima rukama. Při spuštění prvního e-shopu jsme měli právě jen tento jeden produkt,” říká Petr Čerňanský, zakladatel firmy Rybízák.

Jak jste se vůbec k rybízovému vínu dostal?
Začalo to v době, kdy se ve Slezsku na scénu dostával fenomén farmářských trhů. Tuším, že je to zhruba šest let. Tehdy jsem nikdy s vínem nepracoval, většinu času jsem trávil v realitce.

Jak vás tedy napadlo přijít s ovocným vínem?
Vzniklo to díky festivalu ve Vizovicích – Trnkobraní, kam vyrazila moje mamka a společně s kamarádkami tam narazily na stánek s ovocnými víny. Byly z toho tak nadšené, že nám přivezly ochutnávku. Nás to oslovilo a domluvili jsme se s městem Frýdek–Místek, které v tu dobu pořádalo farmářské trhy, že tam budeme toto rybízové víno prodávat. Později jsem začal jezdit se stánkem i na další trhy a bral jsem to jako přivýdělek.

Kdy přišel nápad na vlastní rybízové víno?
V momentě, kdy už dodavatelé nebyli schopni dodávat větší množství. V podstatě po půl roce jsem začal řešit vlastní výrobu a vše se rozjelo. E-shop pak vznikl v srpnu roku 2016.

Jak složité byly začátky, kdy jste zařizoval výrobu, prodej a další věci?
Velmi. Začali jsme spolupracovat s jednou slovenskou firmou, která ale neměla dostatek zásob na pokrytí našeho prodeje. To nás přivedlo ke hledání dodavatelů ovoce v České republice, ti pak ovoce zpracovávali u nich. Nakonec jsme se přesunuli do moštárny v Místku, kde jsme začali zpracovávat ovoce my sami. Byl to jeden z našich prvních větších skladů, do té doby jsme byli v garáži.

Měli jste na začátku nějaké problémy s výrobou, nebo šlo vše hladce hned ze startu?
Do chuti jsme se trefili v podstatě hned, ale byly problémy s tím, aby víno nestřílelo a neperlilo.

Měli jste nějakého mentora?
Bylo jich spoustu. Rady jsme sbírali všude možně, dost nám také radili předchozí dodavatelé nebo jiní výrobci ovocných vín.

Má u nás tradice ovocného vína nějaké hlubší kořeny? Setkali jste se s lidmi, kteří si tento druh vína vyrábí doma?
Kdysi se po domácnostech ovocné víno vyrábělo opravdu hodně. Během prvních let, kdy jsem jezdil se stánkem, jsem se potkal se spoustou lidí, hlavně starších, kteří si to kdysi doma vyráběli, a právě oni nám také přispěli cennými radami.

Prozradíte nám, jak se takové rybízové víno vyrábí?
Obecně je to velmi podobné jako klasická červená vína. Černý rybíz se vymoštuje, dužina se dá zpět do šťávy, kterou přelijeme do obrovských nádob a za stálého míchání to necháme kvasit. Samozřejmě je to o něco složitější, ale to by bylo na dlouho.

Dokážete vytvořit i různé šarže síly alkoholu, nebo vždy děláte jen jeden druh?
Vyrábíme jen jeden, ale pokaždé je to trochu jiné. Přírodě se nedá poručit. U druhů, které máme celoročně, se to snažíme držet na stejném procentu, ale u ovoce, jako je například ananas, je to nevyzpytatelné. Nikdy nevíme, jestli to bude mít 13 či 16 procent.

Když se teď od rybízu přesuneme dále, jak rychle a jaké druhy přišly po něm?
V podstatě zároveň jsme spustili višeň a jahodu. Bylo to dostupné ovoce, které se nám naskytlo. Ve Frýdku–Místku nelze nic pěstovat, takže v tomto spoléháme na dovoz.

Takže se vaše nabídka mění podle toho, jaké ovoce zrovna seženete?
Nyní už máme celoročně osm druhů. Původně jsme měli rybíz, višeň a jahodu, které se dlouhodobě držely beze změn. Občas jsme dělali nějaký speciál, který byl ale za pár dní pryč. Později jsme přidali černý bez, což jsou macerované květy černého bezu v hroznovém víně, a dále přišla borůvka. A teď máme ještě angrešt, malinu a hrušku, které jsou relativně čerstvé. Tuhle osmičku bychom si rádi drželi. Říkali jsme si, že z typického českého ovoce už nám chybí jen švestka a jablko, ale rozšíření zatím neplánujeme.

Jak se vaší firmě daří?
Prodej každoročně roste o sto procent. Přes e-shop je pak přes devadesát šest procent veškerého našeho prodeje.

Kde si vaše víno kupují lidé nejraději?
Nejvíc se víno prodává hlavně tam, kde nás lidé znají. Je to tedy Praha, ale také Ostrava a okolí – Nový Jičín, Karviná. Jsou to místa, kam jsme jezdívali nebo stále jezdíme se stánkem.

Takže stánkový prodej stále považujete za důležitý?
Ano, je to důležité hlavně co se důvěry lidí týče. Na webu člověk vidí láhev s etiketou, ale nic moc jiného mu to neřekne, osobní kontakt je prostě stále na prvním místě.

Rybízák není jen víno, co dalšího se kolem této značky děje?
Prvotně jsme samozřejmě e-shop, což je také náš hlavní příjem. Dále provozujeme právě již zmíněné stánky, které bychom letos chtěli určitě rozšířit. Jelikož jsme ale přemýšleli o nějakém prostoru pro zaměstnance, tak jsme se v květnu rozhodli přestěhovat a nyní máme nejen skladové prostory, ale také vinárnu s prodejnou.

Vyrábíte jen víno, nebo i další produkty?
Nedávno jsme začali spolupracovat s řeznictvím, které momentálně vyrábí paštiky s deseti procenty našeho vína. Také jsme se propojili s Gaston Chilli. Ti vyrábí chilli omáčku, která obsahuje určité množství našeho rybízového vína. Chceme se zatím zaměřit hlavně tímto směrem, směrem lahůdek k vínu. Chystáme se ještě nakládat sýry do nálevu, který bude opět obsahovat naše víno, ale zatím bude ještě probíhat testování.

Když se zamyslíte, je nějaký speciál, který by byl něčím opravdu výjimečný a unikátní?
Od léta máme spuštěný prodej levandulového vína. Zásobu, kterou jsme měli připravenou na určité období, jsme vyprodali za patnáct hodin, bylo to docela šílené.

Uvažovali jste i o prodeji stáčeného vína?
Do PET láhví plníme běžně. Je možnost také bag in boxů, které mají pak tři litry. Pětilitrové jsou už pro běžné spotřebitele moc, takže je děláme spíše velkoobchodně.

Je rybíz stále nejprodávanější?
Docela ho momentálně atakuje borůvka, která ho první měsíce po spuštění naprosto předčila a teď je to víceméně vyrovnané.

Kde sháníte suroviny, protože některé druhy musejí být přeci jenom náročné, není to tak?
Borůvka náročná je. Tu bereme částečně z Polska.

Jsou rozdíly v cenách vín podle druhu?
U naší hlavní osmičky se to snažíme držet. Tam je to od 139 do 169 korun za láhev. Nejdražší je borůvka a malina. Nejlevnější je pak to, čeho prodáváme nejvíce dlouhodobě, což je právě rybíz.

Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Rádi bychom se rozšířili po celé České republice. Letos poprvé začínáme pracovat na velkoobchodu. Všechny obraty, které máme, jsou maloobchodní. Myslím si, že na konci letošního roku budeme vidět po celé republice opravdu dobře. Chtěli bychom aby naše víno bylo dobře dostupné i v kamenných prodejnách.

Do zahraničí se nechystáte?
Přemýšleli jsme nad Slovenskem, ale tam je to v podstatě jako vozit javorový sirup do Kanady. Na Slovensku je největší koncentrace ovocných vín a konkurence je tam asi největší na celém světě. Uvažujeme nad typickými zeměmi, které jsou zajímavé pro e-shopy: Rumunsko, Maďarsko.

V Česku máte konkurenci?
Nemyslím si. Jedinou konkurencí jsou naši odběratelé.

Chtěli byste vaše produkty dostat do velkých řetězců?
Touto cestou se vydávat nechceme. Tam by to bylo pravděpodobně na úkor kvality, aby se to vyplatilo. Spíše bychom šli rádi cestou jako je Sklizeno, ale velké řetězce určitě nejsou našim cílem.

Sdílejte článek