Nejnovější zprávy: Ostravské krematorium čeká rekonstrukce. Takhle bude po ní vypadat Odboráři Liberty jednají s majitelem huti, přivítali ho troubením

Filmové návraty

Režisér Zdeněk Havlíček, legenda ostravské zábavy, by se dnes dožil 90 let

​Bez tohoto muže by ostravská televize i loutkové divadlo sotvakdy získaly svou populární tvář.

Foto: Archiv

Původně dramatik, režisér a loutkoherec Krajského divadla loutek v Ostravě Zdeněk Havlíček (1930–2007), se stal stálým zaměstnancem místní televize záhy po jejím založení v padesátých letech.

Potřebovali jej jako sůl a za desetiletí praxe se vypracoval na jednoho z nejproduktivnějších režisérů dramatických, hudebních a zábavních pořadů. Přitom přijel jako "náplava", protože původně pocházel z pražských Vinohrad, kde se narodil 17. února 1930.

Nejprve jej přijali jen na zkoušku jako asistenta režie v roce 1956, později tady jako kmenový režisér vydržel až do roku 1990, kdy odešel do penze, ale režírování se ani tak nevzdal.

Podle Milana Švihálka, dramaturga a publicisty, má na svém kontě Zdeněk Havlíček tisíce pořadů, zejména zábavných, hudebních a estrádních. Režíroval také soutěže a dramatické pořady.

Zachovala se Havlíčkova vzpomínka, jak asi vypadal jeden měsíc v životě asistenta ostravské televize v roce jeho příchodu, tedy 1956: "Nejprve přichystat besedu, jak jinak než s ostravskými horníky, ale možná mohl i někdo z Paskova, Orlové, nebo Karviné, vsjo rovno. Pak bylo třeba se vrhnout na očekávaný zahraniční komentář populárního redaktora Veselého. Nejlépe veselý a zářně optimistický. Ano, i nedělní chvilka poezie si našla svůj čas, tentokráte v recitaci herce Jiřího Holého. A pak asistentovo potěšení největší, tvorba pro děti, kterou tak důvěrně znal z místního Dřevěného království."

Tvorba pro děti měla už tehdy svá pravidla. V Ostravě to prý bylo navíc i „lehce umouněné“, protože se na obrazovce objevila zbrusu nová a z hlubin ostravské invence montovaná loutka Koksáček.

Ani na dámské publikum nešlo zapomenout, dostavila se tedy tolik žádaná módní přehlídka z obchodního domu Horník. I Koksáčci dospívají. Protože Ostrava vždy byla kulturním městem, přichází také Medvěd. Čechovova inscenace překvapivě v podání ostravských herců, žádní Pražáci.

Nu a nakonec nejlépe lehká podvečerní zábavička, tedy estráda, dokonce 1. estráda své doby „Červená stát“. Nelze jinak, rudá záře není jen nad Kladnem.

Když se z Havlíčka stal kovaný režisér, zodpovědnosti přibývalo. Zvláště se to projevilo v aranžmá Silvestra, kdy to v padesátkách obvykle v centru Ostravy vypadalo takhle: "V noci na Silvestra vzplanou rudou září těžní věže šachet, závodů a důležitějších veřejných budov. O půlnoci se na dvě minuty rozezvučí v celém kraji sirény závodů, připojí se houkačky požárních sborů a zazní píšťaly lokomotiv, aby přivítaly první rok druhé pětiletky. Z věže ostravské radnice bude vypáleno 60 raket a 12 salv. Ostravou projede třicetičlenná skupina jezdců na koních. V čele jízdy pojedou trubači. Za jízdou pojede skupina motoristů Svazarmu. Na autech a motorkách povezou osvětlené transparenty. Také v závodech VŽKG, NHKG a na hlavním nádraží v Ostravě budou o půlnoci odpáleny rakety. Na haldách některých dolů budou zapáleny ohně. O půlnoci bude také slavnostně vylévána struska a koksovna Karolína jedním rázem vyprázdní koksové baterie! Tak a teď dělejte prvotřídní estrádu na malé televizní obrazovce."

Zdeněk Havlíček to dokázal.

Původně ale prý chtěl jenom hrát fotbal, s divadlem laškoval jen jako amatér a se Štěpánkou Haničincovou prosadil postavu Emánka.

Jako režisér přivedl Zdeněk Havlíček na obrazovku řadu tváří, z nichž se později stali populární interpreti, například Marie Rottrová, Hana Zagorová, Věra Špinarová, Pavel Novák a další.

K jeho přátelům patřil dirigent Vladimír Brázda. Společně připravovali oblíbená dostaveníčka s operetou.

Ale byly tady další legendy, se kterými Havlíček spolupracoval: Yvetta Simonová, Judita Čeřovská, Yvonne Přenosilová, ale i Václav Neckář, Eva Pilarová a Waldemar Matuška…

Asi nejoblíbenější byla Kavárnička dříve narozených anebo Divadélko pod věží.

Na stará kolena se pak podílel na pořadu Na stopě, známém policejním magazínu. Na co sáhnul, to nezkazil.

Mladší generace si možná ještě vzpomene na jeho svéráznou pohádku Šmankote, babičko, čaruj!

Ostatně pohádky pěstoval ještě dlouhá léta pohostinně právě v místním Divadle loutek, třeba památné Karafiátovy Broučky.

Havlíček tak nějak vycítil, že jedině žánr pohádky má v dnešní době jakž takž smysl.

Občas se Havlíček utrhnul od estrád a mohl prokázat své schopnosti v rámci televizních filmů. Vedle notoricky známého seriálu o Dispečerovi to byl třeba právě velmi povedený Příběh středního útočníka s Jaromírem Hanzlíkem v titulní úloze.

Letos 17. února by se mistr zábavy Zdeněk Havlíček dožil 90 let.

Autor je filmový kritik a publicista