Řecké dobrodružství aneb Koulouris of Kréta

Foto: Marek Prorok

Kréta je historie. Kolébka evropské civilizace a centrum minojské kultury, nejstarší vyspělé civilizace na evropském území. Některé vymoženosti moderní doby sem ještě nedorazily, a to je dobře.

Sám za sebe bych asi nenašel vnitřní sílu úplně se odříznout od pracovních povinností, zavřít notebook a užívat si moře a dovolené. Nestabilní čárka signálu na mobilu tento problém vyřešila za mne.

Postupně jsem objevoval další historická a kulturní specifika. Autobusové spojení zajišťuje společnost KTEL. Chcete vyhledat spojení? Zapomeňte na Google Maps a další online nástroje. Nepomůže ani fyzická návštěva autobusové zastávky, která vypadá přesně jako na obrázku – kovová tyč u cesty bez jakéhokoli náznaku jízdního řádu. Musíte zavolat na informační linku, kde sice hovoří anglicky, ale nikdo nebere telefon, nebo se zeptat místních, přičemž platí, co člověk, to názor.

Zbývají taxíky. Pětadvacetiminutová cesta z letiště do cílové destinace přijde na 45 EUR, jako v Česku před nástupem alternativních taxislužeb. Uber ani Bolt tady neexistují.

Když se Uber v roce 2023 pokoušel zahájit provoz na ostrově Rhodos, narazil na prudký odpor místních taxikářů, kteří při protestech převraceli a ničili jeho vozy kvůli obavám z levnější a podle nich neférové konkurence. Takže to férově musíte zaplatit vy.

Nečekaný objev – Kalyves

Kalyves je poklidný krétský resort na severním pobřeží, který si i přes rozvoj turismu zachoval autentickou atmosféru a charakter místního života. Asi bych ho nikdy neobjevil, nebýt komplikované logistické situace na začátku letošní dovolené.

Žena se synem na Krétu odlétala po krátké zastávce u rodičů v Rumunsku, já vyrážel přímo z Ostravy. Bylo třeba na poslední chvíli najít levné letenky ze dvou odlišných letišť v kombinaci s vyhovujícím ubytováním na pláži.

Ve hře byl Heraklion i Chania, hledali jsme několik dní, a nakonec se shodli na apartmánu v Platanias. Díky portálu kiwi.com jsem dokázal najít letenky za tisícovku i necelý týden před odletem, nicméně musel jsem, velice ochotně, vyrazit o dva dny dříve z Vratislavi.

Jako rozený dobrodruh jsem se rozhodl prozkoumat okolí Chanie, přičemž vodítkem nebyla konkrétní lokalita, ale fotografie ubytování. Nakonec zvítězila obrovská stinná zahrada s přímým přístupem k moři.

Se stránkou booking.com mám mnohaleté zkušenosti. Spoléhat se na fotografie obvykle nestačí. Důležité je celkové hodnocení (ideálně 9+) a hlavně konkrétní postřehy hostů. Začínám od těch nejhorších. Když se v textu objeví zmínky o špíně a hmyzu na pokoji, nepohodlných postelích nebo nerudném personálu, ihned odcházím jinam.

Foto: Marek Prorok

Naopak, nejraději mám místa, kde se hostitel osobně angažuje, a to byl přesně případ Maria’s Apartments v Kalyves. Po příjezdu mě čekalo osobní přivítání a čerstvý meloun v lednici. Realita byla ještě krásnější než na obrázcích. Žádné poplatky za lehátka, z pokoje přímo do moře, do zahrady a zpět.

Přímo naproti apartmánu je velký supermarket Synka, do nejbližší taverny Pandesia pár kroků po silnici nebo po písečné pláži, prostě všechno, co potřebujete pro línou dovolenou u moře, až jsem začal litovat, že po dvou dnech budu muset odjet do mnohem profláknutějšího Platanias.

Přání je otcem dramatu

Dejte si pozor na to, co si v životě přejete, říká se. V pátek po půlnoci, v den, kdy se ke mně měl připojit zbytek rodiny, mi na mobilu pípla esemeska, že moje ubytování v Platanias bylo zrušeno.

Měl jsem řádně potvrzenou rezervaci zaručenou platební kartou. Následovala smršť zpráv, ve které mě provozovatel informoval, že studio, které jsem si pronajal, je na booking.com omylem, že ho vlastně vůbec nemá k dispozici, že to zjistil až teď, a jako gesto dobré vůle mě ubezpečil, že si z mé karty samozřejmě nevezme žádné peníze, akorát že musím oficiálně požádat o storno.

Připadal jsem si jako v klasickém řeckém dramatu. Seděl jsem v jednu hodinu v noci s notebookem v písku u moře, kde byly alespoň dvě čárky signálu, a zajišťoval náhradní ubytování.

Maria už měla všechny pokoje vyprodané, ale jak už to v pohádkách bývá, všechno zlé se v dobré obrátilo, když jsem objevil volný pokoj jen o 400 metrů dále v Koulouris Apartments. Také zde si hosté vedle nově vybudovaného komplexu nejvíce cenili osobního přístupu a dobrého srdce majitelky.

Foto: Marek Prorok

Koulouris Apartments měl navíc vlastní bazén, takže nebylo o čem přemýšlet. A třešnička na dortu – celkové náklady na ubytování byly nižší než v Platanias.

Týden v krétských vedrech

Hlavní městská pláž Kalyves Beach se táhne podél centra obce, do kterého to bylo z našeho ubytování tak dvacet minut chůze, nám však zcela dostačovala menší a intimnější Kolatsos Beach na západním okraji.

Maria nám dokonce nabídla, že její zahradu můžeme využívat, i když už tam nejsme ubytovaní, což mě dojalo k slzám. Doufám, že obě naše hostitelky, Maria i Vasiliki budou mít podobnou radost, až jim pošta doručí číslo Magazínu PATRIOT.

Poté, co jsem zaplatil dalších 45 EUR za druhé taxi z letiště, rozhodl jsem se zainvestovat do pronájmu auta. Když na Krétě budete sám sobě taxikářem, ušetříte spoustu peněz i nervů. Pronájem auta na tři dny mě přišel na 110 EUR, za které jsme si udělali výlet do Chanie, na jih ostrova do Chory Sfakion, a zpátky na letiště, kde jsme auto před odletem odevzdali.

Zhruba od dvanácti do čtyř odpoledne na Krétě nechcete být venku ani ve stínu u moře. Alternativou je klimatizovaný pokoj nebo klimatizované auto.

Chania rozhodně stojí za návštěvu, zejména pro své malebné benátské přístaviště s ikonickým majákem, úzké uličky starého města a jedinečnou kombinaci benátské, osmanské a řecké architektury.

Já však speciálně doporučím cestu ze severu na jih ostrova, romantické serpentiny do hor, náhorní plošiny a pak nečekaný výhled na moře na druhé straně. A tam v dálce už je Afrika.

Do malého letoviska Chora Sfakion na jihu Kréty trvala cesta jen něco málo přes hodinu. Možná bych dorazil rychleji, kdybych nemusel deset minut čekat, až mi přes cestu přeběhne stádo koz.

Pokud je Kalyves klidnou oblastí, Chora Sfakion je ještě klidnější, s pouhými několika stovkami stálých obyvatel. V létě je tu samozřejmě živěji, navíc odtamtud jezdí pravidelný trajekt do Loutra, které nemá přímé silniční spojení se světem. Na to ale tentokrát nebyl čas, protože nás čekala poslední večeře doma na pláži.

Návrat do přítomnosti

Vedle Kalyves jsou na kopci pozůstatky antického města Aptera, kde se dnes nachází archeologické naleziště a malé muzeum. K Apteře se váže legenda o hudebním souboji mezi Múzami a Sirénami. Podle mýtu se Múzy utkaly se Sirénami ve zpěvu, porazily je a Sirény přišly hanbou o svá křídla (aptera v řečtině znamená „bez křídel“).

Foto: Marek Prorok

Nás však čekal návrat do přítomnosti na křídlech libovolné letecké společnosti, která nám nabídne dopravu za rozumnou cenu.

„Ty jsi kupoval zpáteční letenky až na Krétě? Tak to jsi skutečný Evropan!“ uznale pokýval hlavou kolega z práce, který rád plánuje dovolenou v dostatečném předstihu.

Skutečně, čtyři dny před odletem jsem pořídil tři letenky z Chanie do Vídně po tisícovce za kus, samozřejmě plus cena dvacetikilového odbaveného zavazadla, které si žena přivezla už z Rumunska, a dvou desetikilových na palubu. Spolu se sedadly u okénka a prioritním nástupem jsme se pořád vešli do deseti tisíc.

Při balení jsme se ženou, inspirováni Múzami a Sirénami, svedli souboj na život a na smrt, jestli do zavazadla vložíme i zakoupenou mini pánvičku od Synka a láhev vína Sámos. Pánvičku jsem si prosadil, Sámos jsme nakonec věnovali jako poděkování Vasiliki, která nám během pobytu splnila vše, co nám na očích viděla.

Z Vídně do Ostravy je to už jen tři hodiny vlakem, jízdenky lze zakoupit dopředu online, a žádní Indiáni po cestě nevytrhávají koleje. Je fajn, že je Evropa tak pestrobarevná a že je pořád co objevovat. A mimochodem, Koulouris nemá nic společného s barvami, ale označuje pekaře či prodejce tradičního kruhového pečiva.