Kultura
05/12/2019 Šárka Macurová

Recenze: Partnerský trojúhelník ve hře Už ani den v Divadle Mír

Ostravu mám ráda, žiji tady celé věky a už to tak asi i zůstane. Jak šel čas, potkávala jsem se i s její divadelní scénou a také jsem měla dlouhé období, kdy mě ostravská divadla míjela.

Ani nevím proč. Dodnes si pamatuji inscenaci hry Romeo, Julie a tma v divadle Petra Bezruče, kde roli Ester hrála Lenka Termerová, a to mohlo být tak někdy v roce 1969? Přibližně ve stejné době jsem v kině Mír ve Vítkovicích viděla film Žert, ve kterém hrála menší roli právě i Lenka Termerová.

A s Mírem jsem se znovu potkala na jaře 2018, kdy kolegyním zůstala jedna volná vstupenka na představení Kdo je pan Schmitt? a já si ji koupila.

Od té doby jsem viděla všechny inscenace, které mělo nebo má divadlo na repertoáru, některé opakovaně a vždycky se znovu těším jako poprvé. Takže možnost vidět premiéru nejnovějšího představení jsem si nenechala ujít.

Představení Už ani den bude patřit k těm, na která jsou diváci tohoto divadla zvyklí a budou je mít rádi. Příběh mladého páru, který řeší vztahovou krizi, napsal francouzský dramatik Clément Michel.

A protože je to komedie, tak ta řešení nejsou prosta zmatku, chaosu, malých podvodů, lží a přetvářky. Je to hodně o tom, co všichni známe, a protože se to na jevišti neděje nám, můžeme se tomu smát.

V provedení divadla Mír se příběh odehrává v malém ostravském bytě, kde spolu krátce žijí Přemysl (Štěpán Kozub) a Simona (Kristýna Leichtová). Scénu si představíte snadno, je to jako byste si prohlíželi ukázkový byt v IKEA.

Na můj vkus tam vládne velký nepořádek, ale ten asi odráží i neuspořádanost vztahu těch dvou. Hodně věcí ještě ani nevybalili z krabic, možná si nejsou jisti, že chtějí.

Třetí osobou příběhu je Přemyslův nejlepší kamarád Marcel (Robin Ferro), ten, který to má pomoci vyřešit. A začínají se dít věci.

Pokud nemám prozradit příliš, tak jen tolik, že Marcel se pod záminkou smrti své matky nastěhuje k Přemyslovi a Simoně a pak už se jenom kupí polopravdy a lži, vznikají absurdní situace, v nichž aktéři různě plavou a my se tomu musíme smát.

Myslím si, že herci své role hrají s chutí a že jim to spolu na jevišti ladí. Možná je Přemysl v podání Štěpána Kozuba příliš výrazný a pokud znáte jeho improvizace, můžete místy zapomenout, že jste právě v tomto příběhu.

Jeho výrazové prostředky, ať už mimika, hlas nebo pohyb jsou úžasné a budou vás bavit. Kristýně Leichtové Simonu uvěříte a Robin Ferro v roli Marcela působí přesně a jistě.

Pokud nad něčím více váhám, pak je to zasazení hry francouzského autora do ostravského prostředí. Domnívám se, že by se tento příběh se situačním a konverzačním humorem ve svém původním prostředí lépe vyjímal.

Ale půjdu si to ještě znovu ověřit. Třeba mě další repríza přesvědčí, že to pan režisér vymyslel skvěle.

Sdílejte článek