První vánoční strom v Ostravě zazářil před sto lety. Kdy na náměstích nemohl stát?

​Když vánoční strom do tmy svítí, já domů chvátám rád. Tam stále, stále cítím vůni dob, kdy býval jsem mlád. Jistě znáte tuto nádhernou vánoční píseň Karla Gotta, která možná až nostalgicky ve své době připomínala lidem v normalizačním Československu, že centra měst zdobil dříve velký vánoční strom, za první republiky zvaný Vánoční strom republiky.

Také Ostrava si letos bude jako součást Ostravských Vánoc připomínat kulatých sto let od prvního Vánočního stromu republiky. Ten v Ostravě stával vždy na dnešním Masarykově náměstí a postupně si svůj strom postavily i další části takzvané Velké Ostravy, například Vítkovice.

Dnes je rozsvícení vánočního stromu velkou podívanou, která láká spoustu obyvatel města, a Ostravské Vánoce jsou doslova nabité spoustou hudebních a už tradičních a populárních vánočních atrakcí, jako je kluziště nebo vyhlídkové kolo na náměstí. Vánoční strom v Ostravě také každý rok soutěží s jinými městy, který je nejkrásnější a města se trumfují v tom, které z nich na jeho vánoční výzdobu z rozpočtu letos dalo.

Byly však doby, kdy velký vánoční strom na hlavním ostravském náměstí a v dalších městech kraje většinou chyběl, a to za nacistické okupace a v dobách komunistického režimu. O vánočních stromech republiky jsme si povídali se Sylvou Burgertovou ze společnosti Černá louka, koordinátorkou průvodců, kteří budou letos v předvánoční a vánoční době provázet Ostravou a vzpomínat na to, jak se slavily vánoční svátky ve staré Ostravě.

Když Těsnohlídek našel v lese promrzlé děvčátko

Legendu o vzniku prvního vánočního stromu republiky zná asi každý. Spisovatel, básník a novinář Rudolf Těsnohlídek, autor známé lišky Bystroušky, šel 22. prosince 1919 se svými přáteli do lesa u Bílovic nad Svitavou pro vánoční stromek. A našli tam promrzlou sedmnáctiměsíční holčičku.

„V lese zaslechli pláč a našli podchlazenou sedmnáctiměsíční holčičku, kterou odnesli na četnickou stanici. Jak se později ukázalo, odložila ji tam její matka, která se ocitla ve velmi složité životní situaci. Tato událost Těsnohlídka hluboce zasáhla. Začal přemýšlet o tom, jak pomoci opuštěným a osiřelým dětem, které se dostávají do podobných osudů. Rozhodl se založit dětský domov pro opuštěné a osiřelé děti a hledal způsob, jak pro takovou pomoc získat prostředky,“ říká Sylva Burgertová, když sedíme nad vonící kávou v jedné z oblíbených ostravských kaváren.

Ale jak oslovit budoucí dárce a mecenáše, kteří by na takový domov přispěli? Těsnohlídek dostal nápad, který opravdu u mnoha lidí zabral. Na domov se bude vybírat u velkého vánočního stromu. A tak se v Brně na náměstí Svobody 13. prosince roku 1924 slavnostně rozzářil první Vánoční strom republiky. A spustil vánoční sbírku pro chudé děti a siroty.

První vánoční strom zazářil na Madison Square v New Yorku

Tradice vánočních stromů na veřejných prostranstvích však začala o něco dříve. „Vůbec první strom postavený na veřejném prostranství vztyčili v roce 1912 na Madison Square v New Yorku. Bylo to jedle ozdobená elektrickými svíčkami. První evropský strom pak zazářil v Kodani v prvním válečném roce 1914 pod heslem Všichni všem a právě tento strom inspiroval Rudolfa Těsnohlídka k založení tradice vánočních stromů v českých zemích,“ říká Sylva Burgertová. Ostatně vánoční náladu v tom roce líčí například i film Šťastné a veselé, který popisuje událost, kdy se nepřátelští vojáci obou válčících stran v zákopech první světové války rozhodli společně oslavit Vánoce.

K vůbec prvnímu vánočnímu stromu republiky se ještě před Vánocemi roku 1924 přidala další čtyři města – dobový tisk informoval o Vánočních stromech v Blansku, Prostějově, Kroměříži a Hranicích na Moravě. V Ostravě byl první strom republiky vztyčen o rok později, v prosinci roku 1925. Tradice se postupně rozšiřovala a roku 1929 již strom zářil na náměstích 64 českých a moravských měst.

Diagram ukazoval, kolik už se na chudé a osiřelé děti vybralo

A jak takový vánoční strom v Ostravě vypadal? „U Vánočního stromu stály i menší stromky. Přímo pod hlavním stromem byly průhledné kasičky Vánoční sbírky doplněné jednoduchým diagramem. Díky němu mohli lidé sledovat, kolik se v určitém roce už podařilo vybrat,“ popisuje Sylva Burgertová.

A dodává, že pod vánočním stromem v dalších letech stávaly například krásné jesličky, ale také čím dál více propracované diagramy, které poté Ostrava půjčovala i do dalších měst republiky, například do Olomouce, Žďáru či Valašského Meziříčí. „„Nejen v denním tisku, ale i přímo u stromu si mohli lidé přečíst aktuální stav sbírky a také hlavní jména a názvy dárců, mezi které se často řadily také známé osobnosti a podniky tehdejší Ostravy,“ vysvětluje koordinátorka průvodců historickou Ostravou.

Pod strom nosili lidé pro děti peníze, oblečení, potraviny

Vánoční stromy republiky se staly za první republiky národní charitativní akcí. Pod stromem byly kasičky pro finanční dary, ale lidé mohli přispět i jinak. Lidé nosili do sbírky potraviny, oblečení, hračky – věcné dary nosili na policejní strážnici ve staré radnici nebo v kanceláři Okresní péče o mládež na Střelniční, dnes Dvořákově ulici. Firmy často přispívaly, co mohly – donášeli pod strom například i školní potřeby, hračky nebo teplé flanelové látky.

„Lidé mohli přispívat i tím, že zaslali peníze na konto Živnobanky nebo nosili finanční i věcné dary do vybraných sběrných míst. Z dobového tisku víme, že mezi dárci byl například obchodní dům Textilia, který v roce 1925 věnoval balík šatstva a látek, nebo klenotnictví Juvelia, jehož majitel – syn známého Izáka Borgera – daroval dvoje kapesní hodinky. Peníze se vybíraly také prodejem pohlednic s fotografií vánočního stromu,“ popisuje Sylva Burgertová. Dodává, že finanční obnosy přicházely do sbírky pod stromem také od školních skupin.

Foto: se souhlasem Archivu města Ostravy

V době první republiky dodávaly ostravským ulicím v předvánočním a vánočním čase největší šmrnc známé obchodní domy díky světelným zářícím neonům a nádherným výlohám, které doplňovaly tu pravou vánoční atmosféru. „Existuje řada krásných fotografií, jak výlohy obchodních domů v předvánoční době vypadaly. Moc se mi líbí ta doba, kdy ostravské obchodní domy dokonce zaměstnávaly přímo aranžéry, kteří měli v předvánočním období mnoho práce. Aby zpropagovali ty nejlepší výrobky, které domy nejen před Vánocemi nabízely. Dělaly se i soutěže o nejhezčí výlohy,“ popisuje Sylva Burgertová.

Dybych tak moh strom vzať děckam, aby tež měly jaku radost!

Výtěžky z vánočních sbírek u stromů republiky byly spíše nad očekávání, a to i přes to, že Ostravu jako jiná města zasáhla těžce hospodářská krize. „Přišly však i roky, kdy se místo Vánočních stromů a sbírek konala sbírka formou dopisů. Tyto sbírky však byly dle dobového tisku spíše zklamáním. A to zřejmě proto, že k vánočně ozdobenému stromu přeci jen ke stromu chodilo spousta rodin a v takové zvláštní atmosféře i chudší lidé rádi dali těm, co měli ještě hlouběji do kapsy než oni,“ jak psal tehdejší tisk.

A dokládá to úryvkem z fejetonu Ostravské Vánoce, který v roce 1932 napsal do dobového tisku Josef Filgas. „A na náměstí strom republiky – poslali ho do města horalé, aby zde prosil za chudé děti. Když se tam objevila větší bankovka – vzbudila mnoho podivení. „Kdo tež to tame dal?“ Nejčastěji padaly do skleněných pokladniček drobné mince. A zněly okolo stromku měkké hlasy: „Tati, hoď tame korunu, eli maš u sebe, boračci děcka, kór take, co žadneho němaju!“ Lidé i při vší své bídě měli soucit. Nezaměstnaný chvíli si prohlížel stromek a vždycky si pomyslil: „Dybych ho tak moh vzať děckam do chalupy, aby tež měly jaku radost! Beztak im budě luto, že letos stromka něbudě. Taki život!“ a ten člověk by rád vzal stromek na rameno a zanesl ho svým dětem na dvůr. Těžké byly časy – a pokladničky se plnily někdy jen několika korunami. Neměli chudí peníze a bohatí dávali málo. Chudých lidí je mnohem víc, chudý dá třeba jen korunu a nasbírá se sto tisíc,“ napsal Josef Filgas ve fejetonu, který vyšel v roce 1937 v novinách Havířská neděle a poté ve sbírce fejetonů Zapomenutá Ostrava

„Výsledky sbírky se obvykle pohybovaly kolem padesáti tisíc korun a často i více. V posledním předválečném roce 1938 se dokonce podařilo vybrat přes sto tisíc korun. Když se Vánoční stromy a sbírky po válce na ostravská náměstí vrátily, stály hned ve dvanácti městských částech a podle dobových dokumentů se tehdy vybralo celkem 856 tisíc korun,“ připomíná badatelka.

V průmyslové Ostravě o chudé rodiny nebyla nouze

V Brně nakonec díky sbírce pod stromem vznikl podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse v roce 1929 dětský domov, který funguje dodnes a dostal jméno podle dánské královny Dagmar, která proslula péčí o chudé a byla dcerou českého krále Přemysla Otakara I.

V Ostravě se ujala myšlenka pomáhat sirotkům i dětem a rodinám ve složitých životních situacích. „V průmyslové Ostravě nebyla o takové rodiny a dět nouze. Bída byla často vidět na každém kroku. Chudé rodiny díky sbírce dostaly potraviny, děti, které neměly jinou podporu, získávaly finanční pomoc a například matky kojenců dostávaly mléko a krupici. Dary putovaly nejen do rodin, ale také dětem v útulcích a dětských domovech,“ popisuje Sylva Burgertová a dodává, že za první republiky byla finanční podpora pro jedno chudé dítě symbolicky stanovena na jeden tisíc korun ročně.

Akcí u vánočního stromu republiky časem přibývalo. O adventu nebo svátcích se v některých letech konaly třeba koncerty hudby stráže bezpečnosti. V pozdějších letech, kdy již v Ostravě fungoval Radiojournál, tedy od 1929, přibyly různé přímé přenosy, a například i scénky od Vánočního stromu. Dle pamětníků po večerech zpívaly u ostravského vánočního stromu školní děti koledy.

U vánočních slavností u stromu republiky v Ostravě se například recitovaly básně Strom republiky od Rudolfa Těsnohlídka nebo Strom mluví od Josefa Chaloupky. To byly oficiální básně stromů republiky, jejichž texty vycházely také v novinách.

Na stromě z Kozlovic zůstala i zelená turistické značka

Vánoční strom republiky dostávala Ostrava často jako dar. Stromy přicházely z různých míst — někdy z blízkých lesů, jindy z okolních obcí či z podhůří Beskyd. Zvlášť zajímavý byl jeden z nich, který dorazil do centra města v roce 1934.„V tomto roce stál v centru Ostravy Vánoční strom republiky z Kozlovic, který na sobě měl dokonce i zelenou turistickou značku,“ usmívá se koordinátorka průvodců ze společnosti Černá louka.

A dodává, že mezi hlavní výzdobu stromů patřily za první republiky žárovky. „A to žárovky v národních barvách. Vždy v přesný čas se na stromě rozsvítily. Kolem stromu pak stály slavnostní státní prapory.

Jak dnes víme z dobového tisku, ale i ze školních kronik, staly se vánoční stromy republiky od prvního postaveného stromu cílem vycházek školních skupin. Třídy chodívaly hojně ke stromu místo vyučování, školáci se účastnili i soutěží o významu stromu a žáci dokonce prodávali odznaky a pohlednice s tematikou vánočních stromů, jak tomu bylo například v roce 1934.

A počet stromů na území takzvané Velké Ostravy, která vznikla v roce 1924 sloučením Moravské Ostravy a moravských obcí kolem ní, rostl. „Stromy v dalších městských částech se objevoval postupně. V roce 1929 byl spolu se stromem na Masarykově náměstí ve stejný den a hodinu rozsvícen také Vánoční strom ve Vítkovicích. V roce 1935 pak měla první Vánoční strom také Slezská Ostrava. V roce 1946 už měla Ostrava celkem dvanáct vánočních stromů. Stály v Moravské Ostravě, Mariánských Horách, Vítkovicích, Zábřehu, Hrušově, Radvanicích, Slezské Ostravě, Michálkovicích, Kunčičkách a Heřmanicích,“ říká Sylva Burgertová.

Velká hospodářská krize vánočním stromům nepřála, nacisté taky ne

Do mladé tradice vánočních stromů republiky však zasáhla za první republiky velká hospodářská krize. Stromy republiky tak zdobily ostravské náměstí jen do roku 1929. Poté je na několik let vystřídala vánoční sbírka, která probíhala netradiční formou – prostřednictvím dopisů.

„Krásná tradice se do města znovu vrátila v roce 1934. Příchod druhé světové války však opět tradici přerušil, a to nejen v Ostravě, ale po celé zemi. Po válce se sice stromy i vánoční sbírky na čas znovu objevily, avšak začátek 50. let a nástup nového režimu jejich pokračování opět zmařil. Na ostravské náměstí se tak tradiční vánoční stromy vrátily až po sametové revoluci,“ líčí badatelka.

A dodává, že v posledním předválečném roce se sbírka soustředila na pomoc chudým nebo nezaměstnaným. „Nebo těm, které musely po zabrání Sudet narychlo opustit pohraničí. Mnozí z nich našli dočasné zázemí v Ostravě, a i díky tomu se tehdy vybrala rekordní částka sto tisíc korun. O rok později ještě tisk na konci listopadu informoval o chystaném rozsvícení Vánočních stromů, avšak nastupující nacistický režim začal postupně potlačovat české i křesťanské tradice. Během války se tak Vánoční stromy republiky už nestavěly. Vánoce byly přetvořeny na oslavu slunovratu a pietní den věnovaný padlým vojákům, při kterém lidé dávali o Vánocích zapálené svíčky. Dokonce i známá koleda Tichá noc dostala nový text, který nově oslavoval Adolfa Hitlera,“ říká Sylva Burgertová.

Stromy byly připomínkou utrpení dětí a bídy, řekla Marta Gottwaldová

V období po druhé světové válce se sice změnila záštita a organizace Vánočních stromů, ale tato tradic samotná i se sbírkami pokračovala. Přesto se pomalu měnil jejich charakter. V novém komunistické režimu organizaci přebíral stát a dobročinný charakter musel vymizet. „Postupně tak mizely kasičky a na počátku 50. let tradice Vánočních stromů na dlouhá léta skončila,“ říká Sylva Burgertová a připomíná projev kopřivnické rodačky, které nějaký čas žila v Ostravě, a „první dámy“ Marty Gottwaldové z roku 1950.

„Opět se už rozsvítily na ulicích a náměstích našich měst a vesnic vánoční stromy republiky. Jejich světla nám radost a vánoční mír. Pamatujeme si ještě dobře na doby, kdy vánoční svátky nebyly pro většinu prostých lidí svátky radosti a štěstí, ale připomínkou jejich utrpení a bídy. Dnes takové smutné Vánoce u nás už nikdo nemá. Loni byla ještě u vánočních stromů pořádána sbírka, kterou jsme pomáhali dětem trpícím následky a křivdami minulosti. Letos již pod stromem pokladničky pod vánoční stromy dávat nebudeme. nebudou, jelikož díky výsledkům práce lidu, ušli jsme za uplynulý rok další veliký kus cesty. Pokud jsou u nás ještě děti, které dosud trpí dědictvím starých zlých časů, stará se o ně již sám stát z vlastních prostředků. A tak vánoční stromy už nám dnes nevyprávějí o dětské bídě a neštěstí, nýbrž hlásají nám jen radost z blížících se Vánoc a úspěchy našeho nového života. Letošní akce vánočních stromů se koná pod heslem Mír dětem na celém světě.“

Vánoční strom v centru města se pro mnoho Ostravanů v různých údobích minulého století stal symbolem dobročinnosti, pospolitosti ale také hrdosti na novou republiku. Například Vánoční strom republiky v roce 1928 se nazýval Jubilejním Vánočním stromem republiky.

Vánoční stromy vyrostly v roce 1968 na podporu vesniček SOS

Tradici vánočních stromů republiky některá města obnovila v roce 1968, ale nepodařilo se ji udržet. „V roce 1968 se vrátily stromy republiky v některých městech v podobě sbírky pro vesničky SOS, které měly sloužit jako alternativy k dětským domovům. Velmi se v tom angažovala také manželka Ludvíka Svobody. Bohužel celý tento projekt měl vizi ze západu, konkrétně z Rakouska, a tak hned na samém počátku 70. let opět stromy republiky zanikly,“ říká Sylva Burgertová.

Foto: se souhlasem Archivu města Ostravy

Co vlastně vánoční stromy symbolizují i dnes a kde se vlastně tradice vánočních stromků doma, ale i třeba na náměstích vzala? „Když půjdeme hodně do historie, tak už v pohanských časech symbolizovaly zelené větvě život uprostřed zimy. První skutečné vánoční stromky se objevily v 16. století v Německu a už tehdy byly spojené s obdarováním dětí. Zpočátku stály hlavně v evangelických kostelích a školách, později se rozšířily do měst a mezi šlechtu. V 19. století se tradice díky školním slavnostem dostala i na venkov. Tím se vánoční strom postupně proměnil z církevního nebo městského symbolu v rodinný zvyk, který zdomácněl v celé zemi,“ vysvětluje Sylva Burgertová, která připravila osnovu pro letošní vánoční prohlídky, jež každoročně přibližují kouzelnou dobu Vánoc a adventu ve Staré Ostravě.

Stromy dříve pokáceli a dřevo posloužilo dětem na topení

No a když vánoční čas skončil, co se dělo s velkými vánočními stromy dál? „První stromy stály na náměstí třeba jen týden, poté je organizátoři rozebrali a pokáceli ještě před Silvestrem. Dřevo pak opět posloužilo sirotkům k vytápění v kamnech. Postupně se strom dával na náměstí dříve, většinou už druhý adventní víkend, a zůstával tam až do počátku ledna,“ říká Sylva Burgertová.

Na komentovaných prohlídkách Ostravy organizovaných společností Černá louka se účastníci dozvědí nejen o Vánočních stromech republiky, ale prakticky vše o historii Vánoc na Ostravsku. Jak vypadaly Vánoce dříve v rodinách, co je symbolem vánočních svátků, jaké se dodržovaly vánoční zvyky, které se v Ostravě mísily s lidmi, kteří sem přicházeli za prací, jak si lidé dříve zdobili stromečky, jak vypadaly obchodní domy v předvánočním čase, jak vypadaly třeba v předminulém století trhy před Vánocemi a co se na nich před Vánocemi prodávalo.

Letos uspořádá společnost Černá louka celkem třináct prohlídek či vycházek. „„Letos máme opět více prohlídek než v loňském roce, stávají se velmi oblíbenými nejen mezi místními, ale také mezi turisty, kteří míří do Ostravy na trhy,“ říká Sylva Burgertová a dodává, že první vánoční prohlídka Ostravy se uskuteční v sobotu 29. listopadu předtím, než se slavnostně rozsvítí letošní vánoční strom.