Přípravy na výrobu faceliftovaného modelu zaberou Hyundai v Nošovicích rok

Jaroslav Veselý šéfuje celé výrobní lince, jeho kolega Peter Vojtek zase kontrole kvality a testování vozů. O přípravě nových modelů Hyundai vědí opravdu vše. Svá auta znají do posledního šroubku a jejich stoprocentní kvalitu berou osobně.

Jaroslav Veselý je vedoucím oddělení finální montáže. Vystudoval materiálové inženýrství na VŠB-TUO a v HMMC pracuje 15 let. Během těchto let měl šanci vést několik různých výrobních sekcí a oddělení. Peter Vojtek pracuje jako vedoucí oddělení kvality. Studoval managment a informační technologie na Fakultě riadenia a informatiky na Žilinské Univerzitě. Ve firmě pracuje 16 let a za toto období si vyzkoušel různé pozice i sekce na oddělení kvality.

Auto Autotest vozu Hyundai Ioniq 6. Cyberpunk is not dead 24/04/2024

Pánové, prozraďte mi, které nové faceliftované modely letos z Nošovic vyjedou?

Jaroslav: Už v dubnu jsme měnili oba naše stěžejní modely. Tucson ve spalovací verzi, mild-hybrid a hybrid. A také model i30 ve všech karosářských verzích.

Děláte facelifty vždy v dubnu?

Jaroslav: Vycházíme z životního cyklu modelu. Tentokrát se to tak sešlo, ale mohu říct, že většinou to bývá z jara nebo na podzim.

Peter: Máme hlavní model, ten přichází na trh s periodou zhruba šesti let a v tom cyklu probíhají facelifty. Většinou dva až čtyři roky po vydání hlavního modelu. Limitem i impulzem jsou regulační položky, které musíme do aut přidat, logicky je často zařadíme do faceliftu. Regulační položky, to jsou různá nařízení nebo podmínky homologace třeba z Evropské unie.

Je to pro vás problém, že děláte facelifty dvou vozů ve stejném měsíci?

Peter: Je to výzva, ale jsme na to zvyklí.

Jaroslav: Naše zkušenosti tady v Nošovicích se s každým rokem zvyšují, s každým faceliftem jsme lépe připraveni na tu změnu a nový rozjezd výroby. Všichni se u toho zapotíme, ale už to není takový stres jako kdysi. Už víme, co dělat. A jak to dělat.

Peter: Ale samozřejmě je to hodně změn, facelift přináší hodně zlepšení, příprava znamená řadu analýz. Kolegové jsou v krátké době vytížení, ale zvládáme to opravdu čím dál lépe.

Co vlastně znamená facelift v podání Hyundai?

Peter: Facelift znamená na první pohled vizuální změnu. Většinou dochází k úpravě nárazníků, světel a také interiéru. U Tucsonu to tentokrát byla také opravdu kompletní přeměna v interiéru. U i30 bude interiér také přepracován, ale ne tak výrazně.

Jaroslav: U Tucsonu se do interiéru výrazně promítne aktuální designový směr značky Hyundai.

Peter: Na pozadí vizuálních změn jsou to implementace nových technologií, moderních asistenčních systémů a nových funkcí. Obecně lze říct, že je to aplikace aktuálních technologií z nových vozů Hyundai do starších modelů.

Co nejzajímavějšího jste do Tucsonu nebo i30 implementovali?

Peter: Tucson dostal head-up displej. A také kompletně přepracovaný infotainment – Connect Car Navigation Cockpit. Samozřejmě také nové bezpečnostní systémy, jako například sledování pozornosti řidiče.

Peter Vojtek. Foto: Vladimír Pryček

Jaroslav: Také implementujeme aktualizace vzduchem. Už nemusíte kvůli dílčím aktualizacím navigace nebo třeba řídící jednotky do servi­su. Auto si vše potřebné stáhne automaticky na dálku.

Jak dlouhý je proces přípravy faceliftu až k prvnímu vyrobenému vozu? Kdy se začíná plánovat výroba a kdy oddělní kvality?

Jaroslav: Já myslím, že začínáme ve stejnou dobu. Znamená to asi minus jeden rok.

Peter: Je to tak. My testujeme první návrhy, výkresy, prověřujeme logiku změn, které navrhlo designové centrum. Musíme změny pochopit a vnímat, co s čím souvisí. Pak začne testovací výroba v Koreji. Tam létáme, verifikujeme změny, testujeme auta. Poslední půlrok je to už hodně intenzivní.

Jaroslav: My za výrobu sledujeme změny na karoserii. Kde má opěrné body, děláme digital pre-assembly, což znamená, že si dáme dohromady 3D modely auta i výrobní linky a podle toho navrhujeme řešení. Pak objednáme testovací kusy nových prvků linky a ověřujeme to v reálu.

Znamená facelift něco i pro kolegy na výrobní lince?

Jaroslav: Ano, školení je pro všechny poměrně intenzivní. Musíme se seznámit s novými prvky a poté připravujeme školení pro operátory na lince i specialisty v kancelářích.

Co testovací jezdci? Také se školí na nové technologie a systémy?

Peter: Samozřejmě, vše musíme teoreticky nastudovat, pochopit auto jako celek a pak ověřit při jízdách. Navíc máme průběžně kurzy a školení bezpečné jízdy i s důrazem na nové technologie a asistenční systémy.

Mohou podobu faceliftu navrhovat i kolegové operátoři na lince?

Jaroslav: Ano, podněty pro vylepšení našich vozů přicházejí i od operátorů na lince, kteří je předávají kolegům specialistům a ti pak reportují do Koreje. Ne vše se dá samozřejmě hned aplikovat, proto něco zařadíme do faceliftu a něco třeba až do nového modelu.

Jak vozy testujete? Jedná se o kompletní auta nebo třeba jen některé prvky samostatně?

Peter: U nás už testujeme nové prvky v kompletním autě, protože potřebujeme ověřit komplexní fungování vozu. V dnešních vozech i malý zásah do elektroniky může ovlivnit řadu prvků vozidla, proto každou, i malou změnu, musíme prověřit opravdu komplexně.

Kolik lidí se na zavádění faceliftovaných modelů v Nošovicích podílí?

Peter: Reálně je v organizační struktuře CFT týmu 62 lidí, to jsou zástupci jednotlivých oddělení a týmů. Ale v zásadě je do toho zapojená celá firma.

Jaroslav: Začíná to vývojem dílů, pak nastupují týmy lidí na jednotlivé systémy, kde jsou kolegové z kvality, vývoje dílů i výroby a dalších oddělení. Ve výsledku se nějakou částí podílí na zavádění faceliftovaných modelů téměř každý zaměstnanec HMMC

Kolik lidí se podílí na testování vozů?

Peter: Na dynamické testy máme zhruba 20 lidí. Ale my netestujeme takové ty dlouhé nájezdy, nám jde o odbornou analýzu funkcí auta do hloubky a verifikaci nových prvků. Na dlouhé nájezdy si najímáme externí firmy.

Používáte speciální nástroje, přístroje a přípravky?

Peter: Bez toho to nejde. Základem jsou různé diagnostické přístroje pro analýzu všech druhů komunikace řídících jednotek. Máme speciální mikrofony k měření hluku, vibrační senzory, testujeme a měříme emise i v reálném provozu. U elektromobilů přesně měříme spotřebu elektrické energie a dojezd. Jezdíme verifikovat auta i v extrémních podmínkách pod zátěží do Alp, nebo za polární kruh.

Co je podle vás pro auta nejtěžší zkouškou?

Peter: Pro auto jsou to samozřejmě ty extrémy. Velká zima i teplo, strmá stoupání i klesání, to je zátěž jak pro mechaniku, tak pro elektroniku ve voze.

Která procedura je nejnáročnější pro testovací jezdce?

Peter: Hodně lidí si myslí, že testovat auta je zábava. Milujeme to, ale je to dřina. V autě jsou často tři kolegové. Jeden řídí, druhý sleduje diagnostiku, třetí vše zapisuje a v reálném čase reportuje. To vše po osm až dvanáct hodin.

Jaroslav: Ale naši kolegové si tuhle práci vybrali, protože auta milují a baví je to, tak to zvládají skvěle.

Co pro výrobu znamená zvyšování podílu plug-in hybridů a plně elektrických vozů?

Jaroslav: Pro nás je výzvou udržet výrobní efektivitu z pohledu operátora. Čistě elektrická auta jsou na montáž snazší, ale produkujeme hodně hybridů, což je naopak náročnější, takže musíme upravovat to, v jakém poměru auta vyrábíme, aby kolegové na lince nebyli přetížení.

Jaroslav Veselý. Foto: Vladimír Pryček

Výzvou byla montáž baterie, která je velká a těžká. Do čistě elektrických aut ji montujeme až jako poslední, když už je auto na kolech. Do plug-in hybridů jde baterie ještě před kompletací karoserie a motoru.

Jak se změnily testovací procesy s nástupem elektromobilů a plug-inů?

Peter: Přineslo to nové výzvy. Je to mnohem více o datech, testujeme spolupráci řídících jednotek, nebo třeba i nabíjecí cykly, kapacitu baterie. Řešíme nabíječky, které jsou různě výkonné a s různými konektory. Vše musíme v reálu prověřit a vyzkoušet.

Plug-in hybridy kombinují spalovací motor a elektro. Zaměřujeme se i na to, jak tyto systémy pracují dohromady. V elektro autech je zase neuvěřitelné ticho. To, co bylo běžně akceptovatelné u spalovacích aut, neprojde v elektrických vozech. Všechny nepatřičné zvuky vyniknou a projeví se. To také pečlivě řešíme.

Kolik kilometrů průměrně najede testovací auto? A kolik jezdec?

Peter: My se zaměřujeme více na odbornou analýzu, proto neevidujeme kilometry na člověka. Pro každou testovací fázi máme nastaveny limity a ty jsou od deseti do sto šedesáti tisíc kilometrů na auto. S aktuálně faceliftovanými auty jsme najezdili přes dva miliony kilometrů, než šly do sériové výroby.

Co se s testovanými auty děje potom?

Jaroslav: Auta rozebereme do posledního šroubku. Podle nájezdu pak zveme i dodavatele jednotlivých dílů, aby viděli opotřebení jednotlivých komponentů. U elektrifikovaných vozů ověřujeme kapacitu baterie. Pokud odhalíme nějaké výrobní nedostatky, řešíme to a přijímáme opatření.

Peter: Vidíme opotřebení, auta ženeme do extrému, a když nám testování ukáže nějakou slabinu, řešíme to, reportujeme interně i dodavatelům, aby například zlepšili protikorozní ochranu nějakého prvku.

Je něco, co vás u elektromobilů při jejich rozebírání překvapilo?

Peter: U elektromobilů je to určitě kapacita baterie. Po opravdu náročných sto šedesáti tisících kilometrů, kdy jsme záměrně nabíjeli všude možně, byla baterie v podstatě jako nová.

Co se děje s testovacími vozy, které nerozeberete?

Peter: Pokud auta zůstanou v kuse, prvořadě je poskytujeme hasičům. Ročně to je zhruba 10 aut. Hasiči se učí, jak se do vozů dostat, jak odpojit baterii a podobně. Samozřejmě teď hodně zkoumali elektro auta. Část aut jde do škol, na školení dealerů, nebo letiště. Vozy z Divize N jsme poskytli jako safety car na závodní okruhy v Česku nebo Janík Motorsport.

V roce 2022 jsme také darovali 19 předprodukčních vozů na hasičské mistrovství ČR ve vyprošťování.

Co byste řekli na závěr našeho rozhovoru?

Peter: Že to pro nás není jen práce. Jsme tady fandové do aut, baví nás to, a i když je to někdy náročné, není pro kolegy testování vozů jen povinnost. Všichni z kvality máme trochu profesionální deformaci. Všímáme si, jaké novinky přináší konkurence a já se třeba rád ptám na stanicích technické kontroly na to, jak jsou na tom naše vozy a dokonce jsem vyzvídal od policistů, které jsem potkal s policejním Hyundai.

Jaroslav: Podobně je to i u operátorů na lince. Mluvím s nimi a vím, že drtivou většinu z nich ta práce baví. Naplňuje je, že tvoří něco, co pak vidí jezdit na našich silnicích. I v rámci školení na nové modely vidíme, že je Hyundai zajímá, chtějí, aby naše vozy byly ještě lepší a rádi se školí.

A zatímco Peter jde po kvalitě, já na silnicích sleduju kvantitu, dělá mi radost, kolik našich aut na silnicích potkám.