Primář kardiologického oddělení MNO Marcel Heczko: Každé srdce si zaslouží svou šanci

Kardiologie v Městské nemocnici Ostrava potvrzuje svou klíčovou roli v moderní medicíně v regionu. Na kontě má mimořádné výsledky, nejen v objemu péče, ale zejména v reálném dopadu na kvalitu a délku života pacientů. Rok 2025 pro ni znamená historický úspěch.

Pane primáři, jak byste zhodnotil ten loňský rok?

Byl mimořádně intenzivní, ale zároveň velmi smysluplný. Potvrdilo se, že jdeme správným směrem – odborně, organizačně i lidsky. Upřímně ale říkám – čísla nejsou cílem, spíše důkazem, že se nám daří dělat věci systematicky a správně. Když vidíte, kolika lidem se podařilo pomoci, uvědomíte si, že ta práce není o statistikách. Nejde nám o kvantitu, ale o kvalitu.

Zaznamenali jste rekordní počet pacientů, co pro vás tento výsledek znamená?

Ošetřili jsme 4 134 pacientů, což je nejvíce v historii oddělení. Pro mě to ale není rekord v číslech, spíše v důvěře zvenčí a píli uvnitř týmu. Každý pacient nám svěřuje to nejcennější – své srdce. A to je závazek. Znamená to, že nám pacienti i kolegové z okolních nemocnic a ambulancí věří. A také to potvrzuje, že nastavený systém funguje.

Co přispělo k tomu, že se vám jich podařilo ošetřit tolik?

Je to kombinace několika faktorů. Lépe nastavená organizace práce, rozšíření plánovaných příjmů, moderní technologie, ale také sehraný tým. Středně velké kardiocentrum má výhodu v tom, že dokáže být efektivní a přitom neztratí osobní rozměr. Na rozdíl od některých velkokapacitních center máme větší prostor na individuální přístup. Pacient není jen číslo, ekonomická motivace není na prvním místě. Máme čas řešit i nestandardní nebo komplikované případy bez nutnosti kompromisů z časových důvodů nebo z vyčerpání. Také nás nikdo nenutí zvyšovat výkony a zaměřovat se na „výnosné“ diagnózy. Prostě léčíme ty, kteří to opravdu potřebují a z léčebné procedury profitují. Nejdůležitější stále zůstává správná indikace pacienta.

Zmínil jste lepší organizaci a rozšíření plánovaných příjmů. Co všechno jste změnili?

Zaměřili jsme se na plynulejší chod oddělení, lepší plánování výkonů, větší využití jednodenní péče, otevřeli jsme kardiologický stacionář, tím jsme rozdělili akutní a plánované případy. Lépe organizujeme návaznosti mezi ambulantní a nemocniční částí. Díky tomu pacienti nečekají dlouho, dokážeme tak pomoci více lidem ve stejném čase.

Komu je stacionář určený?

Především těm, kteří nepotřebují dlouhou hospitalizaci, ale vyžadují odborný dohled a specializované výkony. Pro pacienty je to komfortnější, méně stresující a často se mohou vrátit domů ještě tentýž den. Prostředí je spíše hotelové než nemocniční.

Které nové technologie se vám osvědčily v každodenní praxi?

Jednoznačně moderní zobrazovací metody a nové arytmologické technologie. Ty nám umožňují pracovat rychleji, efektivněji a bezpečněji.

Kolik výkonů jste loni provedli a které považujete za nejzásadnější?

Nerad se oháním čísly, protože ne vždy jsou ukazatelem kvality, nicméně u některých výkonů je ten nárůst až 40 %. Provedli jsme více než dva tisíce koronarografií, implantovali téměř 900 stentů, provedli více než 800 arytmologických zákroků, z toho téměř 300 ablací, a přes 500 implantací kardiostimulátorů a ICD. Většina těchto výkonů rozhoduje o kvalitě dalšího života pacienta, nebo dokonce o životě samotném.

Primář Marcel Heczko na arytmologickém sále při defibrilaci u oběhově nestabilního pacienta. Foto: Martin Ferko

Na oddělení používáte novou technologii „pulse field“. Co přináší pacientům?

Ablace pulsním polem je moderní velmi účinná a šetrná metoda léčby srdečních arytmií. Pro pacienty znamená vyšší bezpečnost, kratší zákrok a rychlejší zotavení. Loni jsme ji použili u více než dvou stovek pacientů s velmi dobrými výsledky.

S jakými potížemi k vám nejčastěji přicházejí a co pro ně bývá nejtěžší?

S bolestmi na hrudi, dušností nebo bušením srdce. Dominantní příčinou těchto symptomů bývají ischemická choroba srdeční, poruchy rytmu čili arytmie a srdeční selhání. Nejtěžší pro ně bývá strach, nejistota, málo informací. My se jim snažíme pomoci nejen medicínsky, ale i lidsky – vysvětlením, vlídným slovem, empatií.

Jak pozná běžný člověk, že by měl vyhledat kardiologa?

Důvodů návštěvy kardiologa je celá řada, od vysokého tlaku po epizodickou ztrátu vědomí. Mezi typické důvody vyšetření patří tlak na hrudi nebo dušnost zejména akcentované námahou, dále rychlý nebo nepravidelný tep, opakované závratě či kolaps. Zejména o infarktu platí: lepší přijít zbytečně než pozdě.

Mění se spektrum pacientů? Přibývá mladších lidí?

Ano, bohužel. Stres, nezdravý životní styl, nadváha a nedostatek pohybu se začínají projevovat i u mladších jedinců. Stále ale převažují pacienti ve vyšším věku.

Co je čeká při koronarografii nebo arytmologickém vyšetření?

Každému pacientovi přesně vysvětlíme, co se bude dít, jak dlouho přibližně zákrok trvá i jaká jsou rizika. Nejistota a očekávání jsou často horší než samotný výkon. S oblibou jim v nadsázce říkám, že „u zubaře je to horší“ a prakticky vždy po zákroku mi dají zapravdu. Většina výkonů se provádí při vědomí nebo v lehké analgosedaci, ty složitější pak v celkové anestezii.

Jak dlouho obvykle trvá hospitalizace?

U mnoha výkonů jen jeden až dva dny, někdy jsou dokonce propuštěni týž den. To je velká výhoda miniinvazivních zákroků a moderního léčení. V dnešní době dokonce pacient po akutním infarktu často odchází po 3–5 dnech.

Co důvěra mezi lékařem a pacientem, je pro vás důležitá?

Za mě je důvěra naprosto zásadní.

Jen za loňský rok je to více než čtyři tisíce pacientů a stejné množství příběhů. Jsou pro vás některé z nich osobní?

Ideální je čistě profesionální vztah, bez osobního angažování, bez emocí, které mohou vést k chybám. Ale samozřejmě čas od času mám na „stole“ kamaráda nebo známého, tam to trochu osobní je. Nedávno jsem implantoval život zachraňující přístroj mému učiteli ze základní školy, který se zásadním způsobem podílel na tom, že jsem šel studovat medicínu. Teď jsem mu pomohl já a tím se pomyslný kruh uzavřel. To bylo pro mě velmi osobní.

Kardiologický tým u akutního infarktu na katetrizačním sále. Foto: Martin Ferko

Určitě dostáváte zpětné vazby od pacientů, co si nejčastěji chválí?

Přístup týmu, profesionalitu. To, že nejsou jen „další případ“, ale člověk, kterému někdo opravdu naslouchá. Dostáváme od nich řadu děkovných dopisů, čehož si velmi vážíme.

Jaký je tým, který těch historicky nejlepších výsledků dosáhnul?

Je to především tým sehraných, motivovaných lidí, odborníků v celém spektru věkových kategorii. Pilířem je zkušená střední generace podporovaná rozvážnými mentory vyššího věku i ambiciózní mládeží, která nám nedovolí stagnovat a usnout na vavřínech. Je to většinově parta dobrých lidí – lékaři, technici, sestry, ošetřovatelky a další. Bez nich by ta historicky nejlepší čísla neexistovala.

Co považujete za klíčové pro udržení motivace a lidského přístupu?

Připomínat si smysl naší práce. Nejsme tu kvůli přístrojům ani číslům, ale kvůli pacientům. Všichni vědí, že za každou nemocí je konkrétní člověk se svým příběhem, se svými obavami a nadějemi. Proto se snažíme každému srdci naslouchat s láskou a pokorou. Motivace vychází z pocitu smysluplné práce. Na druhou stranu je to práce jako každá jiná a i my jsme jenom lidé, kteří také občas narazí na svoje limity.

Jaké plány máte pro letošní rok?

Rádi bychom udrželi trend a zase se posunuli o krok dál. Máme v plánu rekonstrukci klíčového lůžkového oddělení kvůli komfortu pacientů. Dále rozvoj moderních metod v nově plánovaném zákrokovém sále. Nechceme růst za každou cenu, ale rozhodně tím správným směrem.

Pane primáři, jak důležitou roli sehrávají u zdraví srdce kvalitní vztahy, láska?

Dobré vztahy a láska jsou absolutně kruciální nejen pro zdraví srdce, ale i celého těla a ducha. Ale to už je na jiné povídání. Určitě chci ale ještě poděkovat celému kardiologickému týmu za každé zachráněné srdce.