Příběhy exponátů: Hulvácký mincovní poklad našel muž s dětmi na procházce

Bohaté sbírky Ostravského muzea skrývají v expozicích i depozitářích pozoruhodné historické poklady. Od opravdového pokladu vybagrovaného v bořených Laubech po mamutí kel. V našem seriálu Příběh exponátu se po stopách vzácných předmětů vydáme s kurátory muzejních sbírek.

Dnes nám archeolog Ostravského muzea Zbyněk Moravec představí druhý ze dvou velkých mincovních pokladů, který je dnes v depozitáři Ostravského muzea. Archeology na něj upozornil v roce 2018 David Savkovič z Ostravy, když s dětmi procházel lesopark Benátky a objevil na místě několik mincí.

„Na Ostravsku se nacházely mincovní poklady zejména v druhé polovině 19. století, méně pak ve 20. století. Tento poklad se podařilo nalézt před sedmi lety, tedy v současném 21. století,“ říká archeolog Ostravského muzea Zbyněk Moravec.

A to díky takzvanému sondážnímu archeologickému výzkumu v lesoparku Benátky, který inicioval právě nález několika mincí pana Davida Savkoviče. „Celkem jsme díky tomuto výzkumu získali na 95 mincí či jejich částí a mosazný prsten s broušeným kamenem,“ říká archeolog. Ten si myslí, že ale poklad není kompletní. „A to proto, že i když mince ležely pod zemí v určitém epicentru, byly do značné míry rozptýlené okolo něj. Považuji tedy za velmi pravděpodobné, že soubor mincí mohl v minulosti rozrušit například vyvrácený strom a někdo část pokladu našel a odnesl.“

Zbyněk Moravec. Foto: Barbora Chvilová, Ostravské muzeum

Prostorem, kde archeologové zakopané mince našli, procházela starobylá cesta běžící po vysokém břehu Odry od Brušperku přes Zábřeh směrem na Čertovu Lhotku, tedy dnešní Mariánské Hory, a dál na Přívoz. „Hulvácký depot někdo tedy ukryl u staré cesty mezi Zábřehem a tehdejší drobnou osadou Čertova Lhotka,“ vysvětluje ostravský archeolog.

Jaké mince nalezený „hulvácký“ poklad tvoří? „Nejstarší ražbu představují grešle Ferdinanda II. z roku 1624 a nejmladší pak 6krejcar a grešle Leopolda I. z roku 1691. Mincovní depot se skládá hlavně z drobných mincí, které měly nízkou hodnotu a kvalitu. Některé mince se nedají dobře určit, protože se z nich zachovaly jen kousky. V depotu dominovaly drobné nominály zejména grešle – celkově tvořily 70 procent nálezu. Mince vyrazili zejména mincmistři ve slezských mincovnách,“ říká archeolog.

Vlastníkem mincí tak mohl být někdo spíše místní, patrně drobný střadatel. Celková hodnota depotu se rovná necelým 100 krejcarům. Pro srovnání: na konci 17. století stála jedna husa 16 krejcarů, kachna 8 krejcarů, 60 vajec 15 krejcarů. Hrobník by si nalezený obnos vydělal za ani ne dva týdny. Hulvácký depot tedy ukryl někdo spíše chudší, pocházející z místního prostředí.

„Přesné jméno ani důvod se již patrně nedozvíme. Je ovšem zajímavé, že hulvácký depot není ojedinělý a na Ostravsku se z dané doby objevilo hromadných mincovních nálezů mnohem více. A některé byly opravdu velmi rozsáhlé. Depoty známe z Plesné, Hrušova, Třebovic, zejména pak ale ze Slezské Ostravy nebo Muglínova, odkud máme zprávy o nálezech několika tisíců drobných stříbrných mincí,“ upozorňuje archeolog Ostravského muzea Zbyněk Moravec.

To vše podle něj naznačuje, že někdy na konci 17. a počátku 18. století měli někteří podle všeho místní lidé velké obavy o svůj majetek. A nejistotu u nich zřejmě vyvolala událost či události, které měly na obyvatelstvo dopad v širší oblasti. „Nelze vyloučit selské rebelie, které postihly Hukvaldké panství v roce 1695, případně na ukrývání peněz mohlo mít i vliv působení lupičů, kteří z rozvalin hradu Landek v dané době tyranizovali zejména blízké Hlučínsko,“ míní Zbyněk Moravec.

Otázka důvodu častého zakopávání a ukrývání jmění proto podle něj zůstává stále otevřena a hulvácký mincovní poklad stále zahaluje určité tajemství. Mincovní depot je částečně vystaven v rámci stálé expozice Ostravského muzea.

Krejcar Leopolda I., ražený v roce 1688 ve Vídni mincmistrem Matthiasem Mittermayerem, nález z lesoparku Benátky, Avers a revers, dole hloubková mapa povrchu, sken na zařízení Ostravského muzea. Foto: se souhlasem Ostravského muzea