Když překonáte strach,
může vzniknout LÁSKA
Absolventi Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava napsali tisíce a tisíce příběhů. My jsme nahlédli do sedmi z nich.
Vyzpovídali jsme bývalé studenty ze sedmi různých fakult, kteří úspěšně prošli všemi ročníky studia prestižní univerzity. Jak na roky strávené na VŠB-TUO vzpomínají? Co jim tato léta dala? Povedlo se jim vycestovat do zahraničí? A vydali se následně směrem, kterým chtěli jít? Každý z příběhů je jiný, všechny ale spojuje jedno – diplom z univerzity jim otevřel cestu do velkého pracovního světa.
Někteří zůstali doma, jiní se angažují v zahraničí. Třeba v Gruzii nebo USA. Z jednoho absolventů se stal vývojář leteckých simulátorů, jiní jsou experty na marketing nebo vyšetřování požárů. Jeden z bývalých studentů později sám učil na Ekonomické fakultě, další právě dokončuje doktorské studium. Příběhy bývalých absolventů jsou poutavé. A hlavně inspirující!
O jeden z nich se s námi podělil Jan Vanda, absolvent Fakulty elektrotechniky a informatiky.
Jak na svá studia na VŠB-TUO vzpomínáte?
Na studia na VŠB-TUO vzpomínám velmi rád, v magisterském a poté doktorském programu jsem zde strávil téměř deset let. Tato léta byla plná objevování, intelektuálních výzev, ale také přátelství a inspirativních setkání, která mi dodala odvahu vystoupit ze své komfortní zóny a posunout se za hranice zvoleného oboru. Bylo to prostředí, které mě nejen naučilo základy mého oboru, ale i způsobu myšlení a řešení problémů.
Kdybyste měl něco vyzdvihnout, co vám tato léta dala?
Nejvíce si cením systematického přístupu k technickým disciplínám a schopnosti kombinovat teoretické znalosti s praktickými experimenty. Zvláště postgraduální studium mě naučilo samostatnosti, vytrvalosti a otevřenosti vůči novým technologiím a trendům.
Vydal jste se díky studiím na VŠB-TUO směrem, kterým jste chtěl jít?
Ano, jednoznačně. I když jsem se původně orientoval na obor elektroniky, během studia jsem cítil, že oblast optiky a optických komunikací je pro mě fascinující a perspektivní. Díky VŠB-TUO jsem dostal pevný základ a zároveň podporu, abych se mohl vydat cestou vědeckého výzkumu v oblasti laserů, která mě přivedla až k působení na Akademii věd.
Co byste doporučil zájemcům, studentům i absolventům, aby byli stejně úspěšní jako vy?
Především – nebát se výzev a být otevřený změnám a novým myšlenkám. Úspěch není jen o znalostech, ale i o odvaze vyrazit do zahraničí, navázat spolupráci s lidmi z praxe nebo změnit svoje zaměření. Naprosto klíčová je ochota něco obětovat a vytrvalost, stejně důležitá je ale schopnost dívat se na věci s nadhledem a objektivně zhodnotit, kdy je třeba posunout se dál.
Povedlo se vám během studií i někam vycestovat a načerpat zkušenosti v zahraničí?
Ano, během studia jsem se účastnil mezinárodních konferencí a několikrát absolvoval program work&travel v USA. Krátce po ukončení studia jsem pokračoval v rámci programu Marie-Curie Fellowship jako postdoktorand na FORTH-IESL v Řecku. Tyto zkušenosti pro mě byly klíčové – ukázaly mi, jak se dělá věda v zahraničí, otevřely mi dveře k novým spolupracím a dodaly odvahu později působit v mezinárodním výzkumném prostředí.
Můžete popsat, jak se po studiích vyvíjela vaše pracovní kariéra?
Po dokončení studia jsem rok pracoval jako postdoktorand v Řecku, kde jsem se zaměřil na fotonické mikrostruktury a nanočástice. Po návratu jsem pracoval ve firmě zabývající se výrobou a vývojem hologramů a poté jsem přešel na Úřad pro normalizaci, metrologii a zkušebnictví, kde jsem Českou republiku zastupoval v mezinárodních organizacích. Právě zde jsem dostal nabídku zapojit se do projektu špičkového laserového Centra HILASE na Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR, kde jsem se začal zabývat problematikou poškození způsobeného laserem a během následujících deseti let vybudoval laboratoř specializující se na toto téma. Nedávno jsem tuto oblast předal kolegům a nyní se orientuji na laserové technologie pro vesmír a obranu.
Působíte coby Senior researcher at Institute of Physics Czech Academy of Science. Jaká je vaše pracovní náplň? Co všechno máte na starost?
Jako seniorní výzkumník vedu v Centru HiLASE skupinu, který se zabývá vývojem laserových technologií s využitím pro průmysl, obranu i kosmické aplikace. Moje práce spočívá nejen v samotném výzkumu, ale i v řízení projektů, hledání nových příležitostí a propojování českého výzkumu s mezinárodními partnery. Díky evropskému projektu ATLAS jsme získali prostředky pro založení úplně nového týmu, který se věnuje problematice udržitelnosti ve vesmíru s využitím laserových technologií. Jsou to technologie jako aktivní odstraňování vesmírného odpadu, aditivní výroba – 3D tisk, průzkum a těžba surovin ve vesmíru nebo bezkontaktní laserové čištění. Momentálně se nacházíme ve fázi, kdy vesmírný tým rozšiřujeme o mladé talenty i zkušené vědce a já se nemůžu dočkat, co všechno společně dokážeme.
Vaše práce má přesah i do Moravskoslezského kraje. Můžete popsat, jaký?
Ano, je zde několik firem zabývajících se vyspělými technologiemi, například vláknovou optikou nebo 3D tiskem, se kterými spolupracujeme na různých projektech. V Moravskoslezském kraji nás partneři oslovují zejména se snahou o praktické uplatnění výsledků výzkumu a vývoje. Vzhledem k široké průmyslové základně i tradici technického vzdělávání v regionu věřím, že v budoucnosti se naše spolupráce rozšíří i o partnery z oblasti vesmírných technologií.
Stále spolupracujete i s VŠB-TUO. V čem vaše propojení spočívá?
Spolupráce s alma mater pro mě má velkou hodnotu. V minulosti jsem se podílel na zadávání a posudcích bakalářských a diplomových prací nebo se účastnil v komisích státních závěrečných zkoušek. Z řad absolventů se nám díky tomu také podařilo získat nové kolegy pro práci v Centru HiLASE. Z řad kolegů bych mohl zmínit například úspěšnou spolupráci našeho týmu simulací s centrem IT4I. I když jsem na tuto spolupráci měl v posledních letech mnohem méně času, plánuji tuto linku znovu oživit, zejména vzhledem k orientaci na oblasti vesmíru a obrany. Je to pro mě určitá forma vracení toho, co jsem během studia získal.