Příběhy absolventů VŠB-TUO. Inženýrský geolog vyráží do Gruzie

Absolventi Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava napsali tisíce a tisíce příběhů. My jsme nahlédli do sedmi z nich.

Vyzpovídali jsme bývalé studenty ze sedmi různých fakult, kteří úspěšně prošli všemi ročníky studia prestižní univerzity. Jak na roky strávené na VŠB-TUO vzpomínají? Co jim tato léta dala? Povedlo se jim vycestovat do zahraničí? A vydali se následně směrem, kterým chtěli jít? Každý z příběhů je jiný, všechny ale spojuje jedno – diplom z univerzity jim otevřel cestu do velkého pracovního světa.

Někteří zůstali doma, jiní se angažují v zahraničí. Třeba v Gruzii nebo USA. Z jednoho absolventů se stal vývojář leteckých simulátorů, jiní jsou experty na marketing nebo vyšetřování požárů. Jeden z bývalých studentů později sám učil na Ekonomické fakultě, další právě dokončuje doktorské studium. Příběhy bývalých absolventů jsou poutavé. A hlavně inspirující!

O jeden z nich se s námi podělil Martin Dostalík, absolvent Hornicko-geologická fakulty.

Jak na svá studia na VŠB-TUO vzpomínáte?

Bylo to velmi veselé a nevázané období. Myslím, že jsem si prošel skoro vším, co má správný student zažít. V době, kdy jsem studoval, bylo studium geologie na HGF velmi specifické. Bylo nás velmi málo a s profesory jsme se brzy spřátelili na nejrůznějších terénních kurzech. Takže za sebe bych řekl, že naše studium probíhalo ve velmi přátelské atmosféře.

Kdybyste měl něco vyzdvihnout, co vám tato léta dala, a co byste doporučil zájemcům, studentům i absolventům, aby byli stejně úspěšní jako vy, co by to bylo?

Největším přínosem pro mě byla spolupráce s profesory, kteří byli úzce propojení s praxí a řešením konkrétních praktických úkolů. A později se někteří také stali mými kolegy a dnes spolupracujeme. Řekl bych, že jsem byl vždy docela pracovitý a využil jsem každou možnost pracovat a něco se přiučit. Snažil jsem se mít vždy co největší spektrum kompetencí. Později jsem se také naučil, že je důležité umět říkat ne a vybírat ty opravdu vhodné příležitosti. A také mám zásadu, že se s lidmi vždy rozcházím v dobrém.

Vydal jste se díky studiím na VŠB-TUO směrem, kterým jste chtěl jít?

Jako pravděpodobně většina studentů jsem při studiu neměl zcela vyjasněné, kterým směrem bych se chtěl vydat. Ale během studia vykrystalizoval můj zájem o inženýrskou geologii a geodynamické procesy. Byl jsem rád, že pak přišla nabídka práce na České geologické službě v Praze.

Jak se po studiích vyvíjela vaše pracovní kariéra?

Už při studiu jsem poměrně souvisle pracoval, mimo jiné také přímo ve fakultním geofyzikálním týmu. Po studiu jsem ale začal pracovat mimo můj obor v jedné strojírenské firmě, což bylo svým způsobem také obohacující. Čekání na příležitost se vyplatilo a asi po roce jsem dostal nabídku práce na oddělení inženýrské geologie na pražské pobočce České geologické služby. Jedním z důvodů mého angažmá bylo i to, že ČGS plánovala pořizovat nové geofyzikální aparatury, a jelikož jsem s nimi měl určité zkušenosti, tak se to stalo mým prvním hlavním úkolem. Následně jsem se také podílel na implementaci prvních dronů do struktury ČGS. Dnes jsou tyto systémy běžnou součástí naší práce, což je doklad dobře odvedené práce.

Hned po mém nástupu jsem také naskočil do projektu zahraniční rozvojové spolupráce v Gruzii, což bylo klíčové pro vývoj mé další kariéry. V dalších letech už se mi podařilo získat financování pro vlastní projekty v Gruzii a od té doby je to jedna z mých hlavních aktivit.

Proč se tyto vaše projekty zaměřují zrovna na geohazardy v Gruzii?

Gruzie je jednou z prioritních zemí, kam Česká republika zaměřuje svou pozornost v rámci zahraniční rozvojové spolupráce. A geohazardy představují zvláště pro vysokohorské oblasti velký problém. Komunity na Kavkaze se mnohem více než například Evropané potýkají s následky geologických hrozeb jako jsou sesuvy, eroze nebo přívalové povodně. Dochází k častým škodám na infrastruktuře, a to komplikuje už tak složité životní podmínky v těchto odlehlých oblastech. Přispívá to k vylidňování venkova a k nárůstu socioekonomických problémů ve městech. Snažíme se doplňovat informace o geologických hazardech tam, kde tyto informace chybí, a tak pracujeme často ve velmi odlehlejších oblastech. Našim dlouhodobým cílem je předávání know-how pro zefektivnění práce gruzínských expertů pomocí osvědčených metodik a moderních technologií.

Pracujete jako inženýrský geolog. V čem vaše práce spočívá? Co je vaším hlavním posláním?

Práce inženýrského geologa v privátní firmě je obecně založena na provádění a vyhodnocování inženýrsko-geologických průzkumů na stavbách. Naše činnost ve státní geologické službě je trochu jiná a řekl bych velmi pestrá. Provádíme konzultace a expertízy v různých oborech inženýrské geologie, zejména geohazardů, ale také hydrogeologie, geofyziky nebo geotermální energie. Naši strategičtí partneři v oblasti geohazardů jsou například Správa železnic a Ředitelství dálnic a silnic při výstavbě vysokorychlostních tratí a nových komunikací, SÚRAO při výběru lokality úložiště radioaktivního odpadu, ČEZ při výzkumu lokalit pro malé modulární reaktory, ČEPS při ověřování bezpečnosti stožárů vysokého napětí a mnoho dalších privátních firem, zahraničních subjektů a samosprávných celků. Momentálně se třeba podílíme na přerozdělování dotací ze státního fondu ŽP obcím po loňských zářijových povodních.

Na kontě máte mnoho expedic, které byly ty nejzajímavější? Kolikrát jste byl například v Gruzii?

Zdaleka necestuji tak, jako někteří mí kolegové, kteří tráví na cestách většinu roku. Já se teď snažím skloubit rodinný a profesní život. Naše projekty v Gruzii jsou víceleté a většinou to obnáší dvě až tři několikatýdenní expedice v roce. V Gruzii už jsem byl třináctkrát a každá cesta je něčím výjimečná a zajímavá. Snažíme se expedice zpestřovat i zajímavými exkurzemi do míst, kde vyloženě nepracujeme. Nejzajímavější byly samozřejmě první cesty, kdy bylo všechno nové, ale nejraději vzpomínám na expedice do oblasti Kazbegi, kde jsme měli možnost pracovat na ledovcích ve výškách přes 4500 metrů nad mořem. A skvělé zážitky mám také z cesty do Nepálu, kde jsme výsledky naší práce prezentovali na odborné konferenci.

Připravujete nějaké další projekty? Čekají vás další expedice či zajímavé mise?

Na této práci je asi nejsložitější sehnat financování těchto aktivit, a tak vlastně stále připravujeme nějaké projekty. Na začátku letošního roku jsme jeden malý projekt dokončili a následně podali další. Další projekt ve spolupráci je podán přes Slovenskou rozvojovou agenturu a také máme podaný jeden projekt s polským a slovenským partnerem do Fondu V4. Pokud bude některý z těchto projektů podpořen, zmapujeme geologické hazardy v asi zatím nejodlehlejších končinách Kavkazu, v regionu Tušetie. Ta je turisticky velmi populární a do budoucna je zde v plánu intenzivní rozvoj infrastruktury, podobně jako v oblasti Kazbegi, kde jsme pracovali v roce 2021. Tato oblast se za těch deset let, co ji navštěvuji, extrémně proměnila z ospalé horské vesnice na pulzující vysokohorský rezort.

Jaký přínos má tato práce v Gruzii pro vás?

Myslím, že i tyto malé aplikované zahraniční projekty, pokud dobře dopadnou, udržují určité mezinárodní renomé institucí, které se na nich podílejí. Tyto projekty také udržují jakési povědomí veřejnosti o tom, kde naše republika pomáhá, a že je schopna své know-how exportovat i v rámci zahraniční rozvojové spolupráce. Jsme tým relativně mladých odborníků, a tak je to určitá investice do budoucna. Pro nás samotné, protože sbíráme zkušenosti, využitelné do budoucna. To mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. Hned po nástupu na ČGS jsem začal pracovat na projektu rozvojové spolupráce v Gruzii a jako naprostý nováček jsem si tehdy ani neuvědomoval, jak cenné to pro mě v budoucnu bude. Získávám neocenitelné manažerské a koordinační zkušenosti. Pro mě osobně mají tyto projekty velký odborný přínos, protože je potřeba se stále učit novým trendům.

Nezanedbatelnou hodnotu pro mě má i nepřímý vliv naší práce na zvyšování životní úrovně Gruzie. Jelikož to má Gruzie velmi těžké se svým severním sousedem a má velmi podobné zkušenostmi jako dnes Ukrajina, je podle mě velmi důležité stále Gruzii podporovat.