Příběh značky Vosíme. Neřídíme se sny, ale daty!
Jsou slogany, které si zapamatujete na první dobrou. Vosíme přesně jeden takový má. Pizza, která bodne! Přitom nechybělo mnoho a místo Vosíme jste si mohli objednávat pizzu od Vozíme. Anebo jste si ji nemuseli objednávat vůbec… Příběh dnes velmi silného hráče na trhu byl totiž plný překážek.
V současnosti je Vosíme významnou značkou. Má mnohamilionové obraty, v týmu přes 450 lidí a desetitisíce zákazníků měsíčně. Před sebou má velké plány, chce pokrýt celou republiku a pokukuje taky po zahraničí. A nejspíš nezůstane jen u plánů – pánové Richard Halmazňa a Thanh Chau, kteří vosí společnost založili a stále ji úspěšně vedou, totiž přesně vědí, jak se k vytouženému cíli dostat. Nebylo tomu tak ale vždy.
Vosíme je na trhu déle než osm let. Začátky ovšem byly hodně krkolomné. „Měli jsme obrovské plány a ambice, ale taky jedny velké růžové brýle. Byli jsme mladí, nezkušení a neřešili jsme, jakými milníky si musíme projít,“ zavzpomínal Richard na začátek celého příběhu. Oba parťáci podnikali každý sám v jiném oboru. Pak ale spojili své síly, aby se prosadili na trhu s pizzou. Jeden pochází z Bartošovic, další z Libhoště. Do společného podnikání se pustili v Novém Jičíně. „Oba jsme město dobře znali. Sami jsme si tam objednávali pizzu, na kterou jsme čekali přes dvě hodiny. A to jsme chtěli změnit,“ řekl Richard.
Oba pánové na začátku příběhu věřili, že do dvou let budou mít obrovskou franšízu a zvládnou pokrýt celý Moravskoslezský kraj. Místo toho ale během pár měsíců málem zavřeli krám. „Mysleli jsme si, že budeme prodávat statisíce pizza krabic, takže jsme je taky objednali. Nedošlo nám ale, že je nemáme kde uskladnit. Byly všude, u rodičů, kamarádů, u nás doma. Měli jsme jich hodně navíc a prodávali jsme je dva roky. Naše původní predikce, kterou jsme si nějak spočítali na kalkulačce, přitom byla, že je budeme mít na tři měsíce,“ přiznal Thanh.
Krabice na dva roky
Aby toho nebylo málo, krabice už byly obrandované. „Jejich součástí byla i akce na Pepsi zdarma, kterou jsme lidem museli dávat taky skoro dva roky. Nedařily se nám ani další věci, byli jsme ve ztrátě, neměli jsme sklady. Byl to boj,“ dodal Thanh. V té době hodně pomáhali Richardovi rodiče. „Tím, jak jsme byli naivní, se ale svezli s námi. Bylo to hodně špatné. Taky to ale byla veliká zkušenost, ze které jsme se dokázali poučit,“ shodli se zakladatelé Vosíme, kteří otevřeli svou první pobočku v Novém Jičíně.
Foto: Vladimír Pryček
Vůbec první franšíza byla ve Frenštátě pod Radhoštěm, tato provozovna ale vydržela jen pár měsíců. A podobný osud málem potkal i celé Vosíme. „Přemýšleli jsme o tom, že to položíme. Byli jsme silně demotivovaní. Nic nefungovalo, čísla byla jinde, hroutil se nám sen. Ale mohli jsme si za to sami, vždyť jsme si na začátku neudělali ani žádnou analýzu,“ uznal Thanh. Kdy tedy přišel zlom? „Když jsem si zlomil nohu,“ usmál se Richard. V té době Vosíme investovalo hodně peněz do letáků, odezva ale na začátku nebyla žádná. „Zjistili jsme, že Česká pošta nefunguje tak, jak má. Takže jsme letáky udělali znovu a roznesli jsme si je sami. Vložili jsme do nich naše poslední peníze a najednou se to otočilo. Telefon nám zvonil tak často, že už jsme ho někdy museli i vypínat, abychom si trochu oddechli,“ přiznali pánové.Tehdy nejvíc času na provozovně v Novém Jičíně pobýval Thanh s rodiči od Richarda. Ten, jak sám přiznal, nikdy žádnou pizzu neudělal. Zato ale trávil hodiny v autě během rozvozů pizz a přemýšlel, jak celý byznys posunout dál. „Všechno jsme si psali ručně. Věděli jsme, že všechno musíme digitalizovat, abychom byli rychlejší. Na tom jsme si totiž od začátku zakládali,“ dodali majitelé Vosíme.
Chtějí do zahraničí
Projekt, který se potápěl, najednou začal stoupat. V roce 2017 se otevřela pobočka v Orlové a pak přišly další. Dnes jich má Vosíme už 29 – jednu vlastní ve Frýdku-Místku a 28 franšízových, které se nacházejí i za hranicemi Moravskoslezského kraje. Vosíme už je taky ve Zlíně, Olomouci, Vyškově, Brně nebo třeba v Uherském Hradišti. A půjde ještě dál. „Do roku 2027 chceme mít 50 poboček. To je cíl, kterému věříme. Až obsadíme republiku, tak půjdeme i do zahraničí. Aktuálně si brousíme zuby na Polsko, ale uvidíme, co se bude dít. Tak daleko totiž ještě nevidíme,“ upřesnil Thanh.
Během budování systému franšíz si šlo Vosíme tak trochu svou vlastní cestou. „Rychle jsme stavěli, jenže franšízanti neměli na všechno finance. Někde jsme investovali vlastní peníze z tržeb, i když jsme na to neměli ani my. Naši dodavatelé byli ale vstřícní, pomohli nám například s prodlouženými splatnostmi a teď se nám to vrací,“ doplnil Richard.
Bistro v Ostravě-Zábřehu. Foto: Vladimír Pryček
Vosíme si zakládá na rychlosti. Smyslem však není to, aby se po cestách co nejrychleji proháněla žlutá auta. „Víme, že když objednávku rychle připravíme a řidič brzy vyrazí, tak nemusí nikam spěchat. Rozvozovou oblast máme průměrně kolem čtyř kilometrů od pobočky, takže i když řidič pojede stovkou, tak moc času neušetří. Bohužel víme, že někteří rychle jezdí, ale je to věc, kterou my uhlídat nedokážeme. Jedná se o individuální selhání,“ uznal Thanh. „Zkoušeli jsme sledování vozidel, hodnocení jízdy, jeden franšízant měl v autech i omezovače. Něco fungovalo, něco ne, hlavní ale je, aby se rychle upekla pizza,“ dodal.
Sny nahradila data
Když Vosíme začínalo, vozilo objednávky do hodiny, čímž si získalo spoustu zákazníků i od konkurence. Doba se ale mění a kupředu jde rovněž Vosíme. Současné pravidlo tak zní: do 30 minut musí být hotovo 60 procent objednávek. „Čas je pro nás klíčový. Datujeme veškeré podklady od přijetí hovoru, přes příjem objednávek, čas přiřazení objednávky kurýrovi, jeho cestu k zákazníkovi i čas, za jak dlouho si zákazník objednávku vyzvedne. Na jeden rozvoz máme maximálně dvě objednávky, aby řidiči byli na místě opravdu co nejdřív a zbytečně nečekali na přípravu dalších objednávek. Průměrná doba dovozu z pizzerie k zákazníkovi je 5.4 minut. Každou objednávku se tak snažíme doručit maximálně do 30 minut,“ odkryli pánové zákulisí svých procesů.
Právě data a podrobné analýzy jsou tím, díky čemuž Vosíme stále roste. „Chceme se rozhodovat jen datově. Data už máme úplně ze všeho a stále hledáme cesty, jak ušetřit každou minutu,“ uvedl Richard. Firma digitalizuje procesy, minimalizuje lidský faktor, používá umělou inteligenci i další moderní nástroje, prostřednictvím kterých komunikuje se zákazníky i napříč vlastním týmem. „Už nepřemýšlíme podle snů, ale jedeme podle dat. Neustále všechny procesy zjednodušujeme. Na začátku jsme neměli ani web, jen telefonní číslo na krabici. Teď už řešíme všechno online, máme vlastní call centrum, na pobočkách se vše řeší přes tablety, řidiči mají vlastní aplikace. Progres, který jsme ušli, je ohromný,“ dodal Richard.
Bistro v Ostravě-Zábřehu. Foto: Vladimír Pryček
Vosíme si vybudovalo vlastní datový ekosystém, systém pro řízení objednávek a motivování zaměstnanců na směně. Investovalo do něj spoustu času, peněz i energie, to všechno se teď ale firmě vrací. „Právě v technologické části se vytváří hlavní rozdíl mezi námi a konkurencí,“ shodli se zakladatelé.
Osudová vosa
Značka Vosíme má velkou sílu, přitom se mohla jmenovat jinak. „Na začátku jsme chtěli vozit úplně všechno. Ne jen pizzu, ale i burgery nebo asijská jídla. Registrovali jsme si doménu vozime.cz a poprosili kamaráda, aby nám udělal pár grafických návrhů. V jednom z nich byla vosa. A tehdy nám to docvaklo, vosa + vozíme = Vosíme,“ zavzpomínal Richard. „Následně z toho vznikl celý vosí svět. Chtěli jsme být cool a cílili jsme především na mladé lidi. Inspirovali jsme se v zahraničí, všem jsme tykali, dokonce i při reklamacích. Někdy to možná bylo až za hranou, ale chtěli jsme být prostě jiní,“ připomněl. A Thanh jej doplnil: „Důležité bylo, že jsme celý brand kategorizovali do takového klauna. Vychází to z našich povah, máme rádi srandu. Vsadili jsme na naše charaktery a zasadili je do značky s jídlem.“
Ve „vosím“ stylu vznikly taky názvy některých pizz. Vosíme má dokonce vlastní pramen, dělá si domácí limonády, vlastní koření i omáčky. Oblibu si získaly taky plněné okraje pizz.
Nové bistro v Ostravě
V minulých letech Vosíme budovalo pobočky zaměřené především na rozvoz, už má ale taky několik bister. Jedno z nich otevřeli na podzim loňského roku i v Ostravě-Zábřehu, další na začátku května v centru Ostravy na Nádražní ulici. „Chceme, aby si u nás lidé sedli, trávili s námi čas a mohli poznat naši kulturu. Máme už svou komunitu zákazníků a takto jsme jim ještě blíž. Je to cesta, kterou v dalších letech půjdeme,“ odhalili Richard s Thanhem.
Není to tak dávno, co se Vosíme topilo v mínusových číslech. Jak řekl Thanh, firma krvácela. Pak se ale vše otočilo a vosí společnost roste. V ostravské centrále pracuje momentálně 38 lidí, celá síť i s brigádníky čítá stovky pracovníků. Zisky společnosti rostou a za loňský rok Vosíme dosáhlo obratu přes 300 milionů korun. „V tomto roce predikujeme růst o dalších sto milionů. My s Richardem nejsme kuchaři, jen jsme šli za projektem, kterým změníme svět. A držíme se toho doteď, proto každou vydělanou korunu investujeme zpátky. Nepovažujeme se za pizzaře, spíše jsme technologicky založená firma,“ prohlásil Thanh.
Vosíme už ušlo pořádný kus cesty. Stále je ale vlastně teprve na začátku. Příběh, který vosí značka napíše, bude nejspíš ještě hodně velký!