Proměny kraje
19/06/2020 Petr Broulík

Příběh Těšínského Slezska ožívá v unikátní expozici rekonstruovaného muzea

​Když dnes apoštolský administrátor ostravsko-opavské diecéze Martin David pronášel modlitbu a žehnal otvírané nové budově Muzea Těšínska na českotěšínské Hlavní třídě, bibli mu zkrápěl déšť.

Muzeum se dnes po dlouhých dvaceti letech čekání na dva roky rekonstrukce vrátilo do jedné z nejkrásnějších budov ve městě. Moravskoslezský kraj ji získal a po modernizaci a obnově, která stála 113 milionů.

Dnes tady otevřel reprezentativní interaktivní muzeum, které ukáže historii tohoto kdysi svébytného kraje od prehistorie, vzniku černého uhlí až po současnost.

„Expozici ve čtyřech podlažích muzea nazvali její tvůrci Příběh Těšínského Slezska. Není příběhem imaginárního subjektu, ale je to příběh mnoha lidí, kteří v Těšínském Slezsku žili a žijí. Jedno latinské přísloví říká „historie magistra vitae“, tedy historie je učitelka života. A tak bych chtěl přát této expozici, aby se do ní přicházeli lidé poučit a čerpat z toho velkého bohatství historie a víry, která tady vždy v Těšínském Slezsku byla,“ řekl Martin David.

Lidé by měli vědět, že jsou tady doma. Chceme k tomu pomoci

První běžní návštěvníci si mohou Příběh Těšínského Slezska prohlédnout poprvé zítra v sobotu 20. června a kromě řady poutavých exponátů o historii těšínského panství vidět i takzvanou Madonu z Těrlicka, objevenou vzácnou gotickou malbu, která se stala jedním z nejvzácnějších exponátů nového muzea díky dlouhodobé zápůjčce.

„Těšínské Slezsko není jen okolí Českého Těšína. Je to řada území, třeba celé Karvinsko, Jablunkovsko, Třinecko, polské Těšínsko a polský Těšín. Chceme Příběhem Těšínského Slezska připomenout lidem, že by měli vědět, kde jsou doma. Když budou mít dostatek informací o tom, kde žijí, budou mít na co být hrdi. Lidé nemají vztah k regionu a odcházejí, a my jako muzeum chceme trochu pomoci tomu, aby věděli, kde jsou doma. Těšínské Slezsko bylo v 13. století svébytným celkem. Mělo vlastní zemský sněm, vlastní zemskou ústavu, vlastní zákony a dokonce i vlastní platidla. A lidé to nevědí. Jsme tady proto, abychom to trochu napravili,“ řekl ředitel Muzea Těšínska Zbyšek Ondřeka a připomenul význam budovy.

V budově byl krajský úřad. Dříve než ten ostravský

Při projekci filmu o rekonstrukci budovy Muzea Těšínska ředitel významně řekl, že před budovou muzea jezdila už za Rakouska tramvaj. „V budově muzea také sídlil i těšínský krajský úřad. V době, kdy ještě ostravský nebyl,“ naklonil se šibalsky ředitel Muzea Těšínska Zbyšek Ondřeka k náměstkům Moravskoslezského kraje.

Dnes už podle něho neobstojí verze muzejnictví s exponáty ve starých zaprášených vitrínách, na které sedá prach. „Rozhodujícím momentem v dějinách Těšínska byl nález uhlí a proto jsou mu věnovány různé části našeho příběhu a to především jeho počátek, v němž se přesuneme o miliony let zpět v minulosti k jeho vzniku. Sledujeme však poté vznik svébytného útvaru Těšínska, které se objevilo na politické mapě v 13. století. Záhy se stalo součástí českého státu a až do roku 1918 sdílelo jeho osudy v dobrém i zlém. V druhém patře se věnujeme vzniku Českého Těšína v roce 1920 a první republice. Dětem ve třetím patře pak představujeme krásné těšínské pověsti,“ představuje příběh Těšínského Slezska ředitel Muzea Těšínska.

Madona z Těrlicka – největší lákadlo nového muzea

Jedním z nejhodnotnějších a nejvzácnějších vystavených exponátů je originál takzvané těrlické madony. „Tento výjimečný gotický obraz z přelomu 15. a 16. století byl objeven pouhou náhodou. Skrýval se totiž pod několika vrstvami jiných maleb, což se odhalilo při restaurování původního barokního díla z kostela svatého Vavřince v Těrlicku-Kostelci. Věřím, že to musel být pro restaurátory šok, když zjistili, že je před nimi zhruba pět stovek let starý obraz, jakých je v republice jen poskrovnu,“ řekl náměstek hejtmana kraje Lukáš Curylo a poděkoval za zapůjčení Ostravsko-opavskému biskupství, které obraz vlastní.

Muzeum Těšínska zajistilo gotickému obrazu, na němž je vyobrazena Panna Maria s Ježíškem, odpovídající stálé prostředí, klimatické podmínky, bezprašnou vitrínu, studené osvětlení obrazu a především stálý čtyřiadvacetihodinový dohled bezpečnostními kamerami s napojením na pult centralizované ochrany policie. Gotická těrlická madona je součástí stálé expozice.

Mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová popisuje, proč trvalo dlouhých dvacet let, než byla budova muzea zrekonstruována. „Přestavba byla naplánovaná už na rok 1999, majetkoprávní spory však rekonstrukci budovy v roce 2000 přerušily a to až do roku 2018. Poté trvalo dokončení rekonstrukce dva roky,“ sdělila mluvčí kraje.

„Pro Moravskoslezský kraj je tato rekonstrukce jednou z nejvýznamnějších investičních akcí. Z evropských zdrojů se nám na ni podařilo získat 99 a půl milionu korun, stát přispěl necelými šesti miliony, zbytek šel z krajského rozpočtu."

Zahájení rekonstrukce předcházela demolice tří objektů ve dvoře

Dnes je památkově chráněná budova v reprezentativním stavu. Samotná stavba stála 80 milionů korun, moderní, v řadě míst interaktivní expozici měla na starost společnost M plus a Muzeum Těšínska, náklady na Příběh Těšínského Slezska stály více než 21 milionů. Zbývající prostředky pokryly další nutné výdaje, které s dokončením přestavby a vytvořením expozice souvisely.

„Rekonstrukce budovy byla opravdu rozsáhlá. Celkovou revitalizací a sanací vlhkého zdiva musel projít suterén budovy. Také bylo nutné zpevnit střešní krovy a kompletně vyměnit poslední strop budovy, který napadl dřevokazný hmyz. Budova muzea má nové omítky i všechny podlahy. Původní dřevěná okna byla repasována, vnitřní dveře už ovšem původní nejsou, byly vytvořeny věrné truhlářské kopie. Součástí projektu byla samozřejmě i oprava historicky zdobné fasády,“ vyjmenoval náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro finance, investice a majetek Jaroslav Kania s tím, že zahájení rekonstrukce předcházela demolice tří objektů ve dvoře za budovou muzea. V roce 2004 byla také vybudována výtahová šachta.

„Stálá muzejní expozice představuje ve čtyřech podlažích na několika stovkách metrů čtverečních vývoj Těšínského Slezska od prehistorie až po nedávnou minulost. Nabízí pohled do života místních lidí v minulosti, na počátky dolování uhlí i na překotný rozvoj průmyslu, který na přelomu 19. a 20. století k nepoznání změnil tuto dříve poklidnou podhorskou krajinu. Na své si tedy přijdou i zájemci o poznání přírody,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo.

Upozornil, že stálá expozice je jen částí rozsáhlého výstavního a edukačního komplexu. Dodal, že expozice s řadou multimediálních prvků představí i mnohé dosud nevystavené sbírkové předměty.

Je zde i knihovna, přednáškový sál, studovna nebo ateliér

Stálá expozice Příběh Těšínského Slezska je hlavním lákadlem muzea. Jsou zde však také zařízení jako knihovna, přednáškový sál, studovna nebo ateliér vhodný na konání nejrůznějších akcí.

„Až během několikatýdenního zkušebního provozu se ukáže, co je třeba ještě zlepšit. Na začátku nového školního roku bychom totiž rádi uvítali především učitele, žáky a studenty, kteří tvoří dlouhodobě nejpočetnější a nejvýznamnější cílovou skupinu našich návštěvníků. Školy budou mít u nás k dispozici velké prostory vhodné pro netradiční výuku nebo i konání různých workshopů,“ sdělil ředitel Muzea Těšínska Zbyšek Ondřeka a dodal, že celý objekt muzea je bezbariérový.

Doplnil, že během léta muzeum zpřístupní i zcela novou výstavní síň pro proměnné dočasné výstavy. Jako první zde bude k vidění od 28. července výstava ke stému výročí zrodu města Český Těšín.

„Návštěvníci muzea budou moci využívat nejen interiéry, ale také venkovní prostory, jejichž úpravy byly součástí rekonstrukce. Muzejní dvůr nově nabízí miniamfiteátr a lapidárium s kamennými artefakty. Umím si představit, že právě zde budou moci například školáci se svými učiteli probrat, co v muzeu viděli nebo si prostě jen odpočinout v příjemném prostředí,“ řekl náměstek hejtmana kraje Lukáš Curylo a zdůraznil, že při celkové rekonstrukci historické budovy muzea byla obnovena většina historických prvků objektu a byl zachován jeho neoklasicisní charakter.

Sdílejte článek