Přežili covid, teď bojují, aby mohli normálně dýchat a hýbat se

​Fakultní nemocnice Ostrava po celou dobu koronavirové epidemie pečuje o pacienty s nejtěžším průběhem nemoci.

Mnozí z nich ale potřebují po odeznění akutního stavu, a často po několikatýdenním pobytu na lůžku intenzivní péče, další odbornou pomoc na Klinice rehabilitace a tělovýchovného lékařství FN Ostrava.

Pacienty lůžkového oddělení této kliniky už nejsou jen lidé po mozkových příhodách, operacích nebo úrazech.

„Přibývají nám pacienti, kteří se v souvislosti s těžkým průběhem covidové infekce nacházejí v těžké dekondici a k návratu do normálního života potřebují naši intenzivní podporu,“ potvrdila současný stav na klinice její primářka Irina Chmelová.

„Postavíme se, srovnáme ramena od uší, prsní kost dopředu a můžeme vyrazit,“ vyzývá k chůzi s pomocí chodítka fyzioterapeutka Ivana Kývalová jednoho z postcovidových pacientů Eduarda Morávka.

„Ještě před osmi dny jsem byl ležák, nosili mi mísu a neuměl jsem se ani umýt, ani zuby si vyčistit. Nic. Nikomu to nepřeju, je to hrozné, ale zamakal jsem a jsem zpátky,“ řekl a pod dohledem fyzioterapeutky vyšel trénovat chůzi na chodbu rehabilitační části kliniky.

Na rotopedu tam usilovně bojoval s nastavenou zátěží Libor Steiner. Do ostravské fakultní nemocnice ho přivezli v polovině října jen s mírným průběhem nemoci covid-19.

„Ale potom se to během jednoho dne prudce zhoršilo, takže jsem byl zaintubovaný, a byl jsem uvedený na umělou plicní ventilaci a do umělého spánku.“ Po šestitýdenním pobytu v nemocnici odjel pan Steiner rehabilitovat do Léčebny pro dlouhodobě nemocné v Klokočově.

„Tam mi moc pomohli k návratu do života, skvěle se o mě starali.“ Zůstaly mu ale problémy s hybností zápěstí a ramene na pravé ruce, kterých se teď s pomocí speciálních rehabilitačních cvičení postupně zbavuje.

„Skvělá práce, skvělí lidi. Za těch pár dnů tady vidím obrovský pokrok,“ řekl během jedné z terapií Libor Steiner.

Pacienti s takzvaným post-covid syndromem, trpí velmi často dušností i při minimální námaze a mají také velmi výrazně oslabené svaly.

„Komplexní rehabilitační péče u těchto pacientů spočívá především v postupné vertikalizaci a následně v nácviku chůze s vhodnou oporou. Velmi důležitá je také respirační terapie, nácvik činností běžného dne a zvyšování tolerance fyzické zátěže,“ řekl Tomáš Hudeček z Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství FN Ostrava.

Dodal, že pacienti s tímto syndromem potřebují v mnoha případech po několikatýdenní intenzivní rehabilitaci i pobyt v odborných léčebných ústavech.