Gastronomie
17/11/2019 Jaroslav Baďura

Pražírna a kavárna Lucy's s kulturním programem. Frýdek-Místek získal skvělý veřejný prostor

Na fasádě domu v uličce nedaleko náměstí Svobody ve Frýdku-Místku je tabule s oznámením, že zde, v budově bývalé pošty, působil Petr Bezruč.

Stačí vstoupit dovnitř a ocitnete se v jiném světě. Přivítá vás vůně kávy z místní pražírny a v další místnosti krásná kavárna, které vévodí malé podium s pianem.

Tento nástroj, jak nám potvrdil provozovatel kavárny s pražírnou Michal Horníček, hrál podstatnou roli ve vzniku kavárny, která dostala jméno Lucy's.

Jak vlastně kavárna a pražírna Lucy‘s vznikla?
Začalo to úplnou náhodou. Asi před třemi lety jsem manželce koupil piano a těšili jsme se, že nám bude zdobit rodinný dům. V tu dobu jsme chtěli totiž rekonstruovat horní patro, ale nakonec nám to bylo zakázáno statikem. Přeci jenom klavír má okolo 350 kg.

Co se s ním tedy stalo?
Dva roky ležel u jednoho klavírního mistra v Hradci Králové. Zhruba před rokem jsme v rámci rodiny hledali provozovatele pro penzion, který byl už kompletně zařízen a který sousedí s prostorem, kde nyní vznikla naše kavárna. Děly se tam stavební úpravy a my jsme nechtěli, aby to převzal někdo, kdo nebude na stejné vlně jako my. V tu chvíli jsem si vzpomněl na naše piano, dali jsme řeč s Jakubem, což je náš provozní a začali jsme také řešit, jak to uděláme s kávou, aby byla dobrá. Nakonec jsem se dal dohromady s kamarádem Davidem, který měl jako jedinou podmínku účasti, že si budeme pražit vlastní kávu.

Jde o Davida Urbana, který několik let prodával kávu v centru Ostravy z pojízdného stánku?
Ano, společně jsme vymysleli také značku naší kávy Big Blond. Zajeli jsme si na Slovensko pro pražičku, která má dnes už 30 let a mohlo se začít.

Nehrozí, že je vaše třicet let pražička nějak technologicky zastaralá?
Zaujalo nás na ní to, že je starší, mosazná, lehce retro a hodí se nám sem. Člověk se musí naučit ji správně ovládat a v pravý okamžik přidat na teplotě, aby byl proces pražení kvalitní, pak je třeba kávu vyndat a dát do chladícího válce, aby se nespálila. Její bývalý majitel si na nás během koupě udělal celý víkend čas a my jsme se učili pražit společně s ním.

Kdy jste zahájili provoz kavárny?
Otevřeli jsme v červnu jen tak na zkoušku. Stále vše dolaďujeme, ale teď už máme otevřeno i o víkendech a v pátky tady bývají koncerty.

Jak velký je tedy celkový prostor?
V penzionu je celkem 20 pokojů a 33 míst na spaní. K tomu je kavárna s pražírnou a pravidelnými pátečními koncerty. Díky pianu vlastně kavárna žije. Přitáhlo to i lidi, kteří tady chtěli pořádat vernisáže.

Jak to funguje s hudebním programem, co se ekonomické stránky týče?
Na lednici máme skleněnou vázu, která je vždy během hudebních večerů k dispozici a lidé do ní mohou přispět. Rád bych také požádal o nějaké dotace na místnm magistrátu.

Myslíte si, že by vám s tím město mohlo pomoci?
Doufáme. Přeci jenom to mají dnes podnikatelé velmi těžké. Doufám, že projekty jako ten můj pomohou tomu, aby se Frýdek-Místek zase zaplnil lidmi, stejně jako tomu bylo v Ostravě. Velké obchodní domy dost často berou centru města život.

Proč název Lucy’s?
Lucie je jméno mé manželky a jelikož je to i její piano, rozhodli jsme se pro tento název.

Takže piano opravdu rozhodlo o tom, že budete provozovat kavárnu s pražírnou?
No, a dokonce to není jen tak nějaké piano. Nějakým způsobem se k nám nedávno dostala vynikající klavíristka Eva Sýkorová, která je rodačka z Frýdku – Místku, takže si k nám přišla zahrát. Báli jsme se, že to bude kvůli našemu pianu a jeho stavu propadák, ale nakonec nám po čtvrt hodině hraní s dojetím přišla říct, že se jí hrálo skvěle a že na takové piano ještě nenarazila. Naše piano je z roku 1924, a říkala nám, že se jedná o klasický meziválečný hudební nástroj, kdy se používaly ještě jiné hudební metody. Bude mít u nás koncert 23. listopadu, takže se můžete zastavit a společně s námi si ho poslechnout.

Sdílejte článek