Poodhalte tajemství ostravských zednářů. Mezi rituálními předměty a v obřadní síni

Alfons Mucha, Edvard Beneš, Milan Rastislav Štefánik, Antonín Švehla, Alois Rašín, František Křižík, Josef Skupa, Zdeněk Štěpánek, bratři Čapkové, Jan Masaryk. Co je za první republiky spojovalo? To, že byli svobodnými zednáři. Co to je? Uzavřená mezinárodní organizace, která usiluje už staletí o morální a intelektuální zdokonalení lidstva. A to i svými rituály a obřady.

Společenství takzvaných svobodných zednářů je dodnes pro mnohé lidi zahaleno tajemstvím a rojí se kolem něj řada fantaskních teorií. Ostatně, spousta čtenářů a filmových fanoušků na světě zná knihy Dana Browna, třeba Šifru mistra Leonarda.

Také v Ostravě působili svobodní zednáři a kupodivu, od roku 1994 už přes třicet let opět vcelku nenápadně působí. Zednářskou lóži Lux in tenebris, v překladu „světlo v temnotách“, založil v Ostravě v roce 1935 redaktor Českého slova František Durďák, takže tato ostravská zednářská lóže oslavuje 90 let od svého vzniku. A zve od konce října na pozoruhodnou výstavu do Ostravského muzea, nazvanou jejich tvůrci a muzejníky právě Světlo v temnotách aneb 90 let zednářství v Ostravě.

Výstava představuje řadu předmětů, řádů a rituálních a nerituálních předmětů, které zednáři používají ke své činnosti a které jsou běžně nepřístupné. Návštěvníci poznají principy fungování svobodných zednářů, historii zednářství v Ostravě. Na výstavě uvidí i a také symbolický zednářský chrám s křesly a s lidskou lebkou, osvětlený při vernisáži stylově svíčkami. „Výstava vznikla s cílem přiblížit veřejnosti prostředí, které je často opředené tajemstvím,“ láká na novou výstavu, kterou připravili členové zednářské lóže, kurátor Ostravského muzea Petr Chlebec.

Už vernisáž, kterou se představitelé tohoto společenství také zúčastnili, přilákala řada Ostravanů. Výstavě popřál hodně zdaru i devatenáctý, nejctihodnější veliký mistr Veliké lóže České republiky Pavel Gergel. „Děkuji muzeu, že jste nám tady umožnili představit naše hrady z písku a snílkovství abyste pochopili, jak si dospělí pánové hrají,“ rozesmál účastníky vernisáže výstavy, která potrvá do 29. března příštího roku.

Zednářství je poměrně křehká kytička a ponorná řeka

Řekl, že ostravská lóže zednářů je a vždy bývala významným kamenem ve stavbě českého zednářství. „Mám k ostravské lóži Lux in tenebris poměrně blízko. V roce 2008 jsem s touto lóží absolvoval sloučení tehdejšího Velikého Orientu českého s Velikou lóží České republiky do větší a pevnější zednářské stavby,“ vysvětlil Pavel Gergel.

A poeticky dodal, že zednářství je v Evropě poměrně křehká kytička a v některých dobách ponorná řeka. „Ač v Ostravě slaví lóže devadesáté výročí, přesto jednapadesát let z toho věku nemohla pracovat. Zednářství můžete milovat, můžete ho nenávidět, může vám být lhostejné, ale je to lakmusový papírek fungování občanské společnosti. Cokoliv si o zednářích myslíte dobrého, zlého či ještě horšího, pokud může existovat zednářství, může existovat občanská společnost a tam kde neexistuje zednářství, není ani lidská a občanská svoboda a já jsem rád, že můžeme existovat už čtvrté desetiletí, čímž už překonáváme slavnou josefínskou zednářskou dobu a doufám, že nám to tentokrát do nějaké stovky vydrží,“ popřál ostravským zednářům velmistr Veliké lóže ČR Pavel Gergel.

Myšlenko vstaň, do věků se nes

Zednářskou hymnou a písněmi Wolfganga Amadea Mozarta, který sám byl svobodným zednářem, i když v Česku o tom příliš mnoho lidí neví, doprovodil čtvrteční večerní vernisáž doprovodil i původem ostravský operní pěvec Jan Martiník, který je od roku 2008 členem souboru Komické opery v Berlíně. Toho na klávesy doprovodil Alexander Starý. A tak chodbou Ostravského muzea zazněla slova i české prvorepublikové hymny zednářů, kterou složil Jan Zych:

Na prahu dávných svatých zasvěcení

Myšlenko vstaň, do věků se nes

Buď silou, která světy v ráje mění

a kouzlem krásy stoupá do nebes....

Vernisáže výstavy Světlo v temnotách se zúčastnil i ctihodný mistr ostravského Lux in tenebris Jan Halfar. „Nejsem přesvědčen o tom, že je tak úplně zcela normální, že v industrfiální Ostravě se zachovalo a stále pracuje zednářství. Je to důkaz, že se Ostrava výrazně posunula, protože v minulých dobách tu měl tendenci kvést zcela jiný režim a ten zednářství příliš nemiloval. Proto jsem rád, že mohu se svými bratry oslavit devadesát let lóže Lux in Tenebris. A přeji si, aby nadálo tato lóže byla světlem v temnotách a aby jí to vydrželo minimálně dalších devadesát let,“ řekl Jan Halfar.

Ředitel Ostravského muzea Filip Petlička řekl, že svobodné zednářství je neoddělitelnou součástí duchovních a kulturních dějin nejen u nás, ale evropských a světových dějin. „Téma svobodného zednářství je často zahaleno tajemstvím, často se stává terčem různých konspiračních teorií, nicméně zednářství je založeno na ideálech humanity,“ řekl ředitel.

Ostravští zednáři vznikli v Elektře, byl u toho i sám Alfons Mucha

Primátor města Ostravy Jan Dohnal při vernisáži řekl: „Svobodní zednáři jsou do jisté míry zahaleni tajemstvím. Drtivá většina lidí ví, že zednářství existuje, ale vlastně to neumí moc popsat či neví, co si o něm mají myslet. Myslím, že to tato výstava řadě lidí osvětlí,“ řekl ostravský primátor, který dodal, že ho samotného překvapilo, kteří lidé ostravské historie byli členové ostravské zednářské lóže, u jejíhož vzniku byl v roce 1935 sám Svrchovaný veliký komandér, malíř Alfons Mucha.

Už tehdy si dali ostravští zednáři do svého názvu název slavného Komenského díla Lux in tenebris, kterým chtěl už tehdy Jan Amos rozsvítit světlo morálky, moudrosti a humanismu.

Ostravští svobodní zednáři vznikli 27. dubna roku 1935 v ostravském Dělnickém domě, tedy dnešní kavárně Elektra. Slavnostního založení, tedy po zednářsku „vnesení světla do lóže“ se zúčastnilo mnoho bratří z celé republiky a mezi nimi byl i Nejctihodnější veliký mistr Karel Weigner a Svrchovaný veliký komandér, malíř Alfons Mucha. Ostravská lóže trvala pouhé tři roky, v říjnu 1938 byla po podepsání Mnichovské dohody stejně jako národní Veliká lóže České republiky rozpuštěna.

Dne 13. listopadu 1949 byla opět probuzena, ale její život byl ještě kratší než před válkou, protože 1. dubna 1951 byla opět uspána kvůli nově bující totalitě, tentokrát ne fašistické, ale komunistické.

Zednáři byli trnem v oku fašistům i komunistům

„Zednáři byli trnem v oku protagonistům dvou nejzrůdnějších totalitních systémů moderního věku – nacistům i komunistům. Jsem proto velmi rád, že si v prostorách Ostravského muzea můžeme atraktivní formou připomenout fakta o působení zednářské lóže Lux in tenebris v našem městě,“ sdělil primátor statutárního města Ostravy Jan Dohnal, pod jehož záštitou se výstava koná.

Svobodné zednářství je historicky uzavřené společenství, jehož vznik se datuje do 18. století v Anglii. Organizuje se prostřednictvím lóží a členové společenství se označují jako bratrstvo, které pojí určité morální a etické principy. Ostravská zednářská lóže Lux in tenebris vznikla 27. dubna 1935. Po nuceném přerušení činnosti v období totality byla její tradice znovu obnovena až po sametové revoluci v květnu roku 1994. Veliká Lóže České republiky, založená v roce 1923 jako přímá pokračovatelka někdejší Národní Veliké Lóže Československé, sdružuje dnes více než 600 členů a 28 aktivních lóží po celé republice. Kromě Ostravy působí lóže také v Praze, Brně, Plzni, Mariánských Lázních, Hradci Králové, Olomouci, Českých Budějovicích a Ústí nad Labem.

Zednáři vznikli v Anglii, základy mají možná už ve starém Egyptě

Společenství svobodných zednářů je spjato s osvícenstvím a vědeckým pokrokem. Řád vznikl v Anglii na začátku 18. století. Podle některých teorií zednáři pocházejí ze starého Egypta, Řecka nebo Říma. Legendy jejich původ odvozují dokonce od bájné Atlantidy nebo dvora krále Artuše. Do českých zemí se dostali za válek o rakouské dědictví a tato módní záležitost se rychle uchytila.

Za Rakouska, případně Rakouska-Uherska, platila pro zednáře některá omezení, ale se vznikem demokratického Československa nastal opravdový rozkvět. Svobodnými zednáři byli nejvyšší představitelé státu, přední spisovatelé, dramatici, novináři nebo umělci. Vedle toho, že se snažili zdokonalit sami sebe, podporovali kulturu nebo pořádali charitativní akce.

Po nacistické okupaci jejich činnost skončila za deset dní. Patřily k nim národní elity a mnoho z nich mělo židovský původ, což stálo stovky československých zednářů život.

Po válce se k moci dostávali stále více komunisté, společenství sice pomalu svou činnost obnovilo, ale v roce 1951 všechny zednářské lóže v Československu skončily. Dne 17. listopadu 1990 svoji činnost obnovila Veliká Lóže Československá. Od té doby vznikly desítky dalších.

Kdo se může stát zednářem?

O členství v Řádu se může ucházet každý muž zralého věku, tedy nejméně 21 let, dobrých mravů, jakékoliv rasy a jakéhokoliv náboženského přesvědčení. Má být svobodomyslný, dobrý občan, tolerantní povahy, ve svém úsudku svobodný a nezávislý, věřící v nejvyšší bytost a respektující mravní zákony dané lidem její tvůrčí silou.

Zednářství ponechává svým členům naprostou náboženskou svobodu. Zcela zásadní podmínkou je však víra ve vyšší moc, kterou zednáři nazývají Velkým Stavitelem Vesmíru. Je ponecháno na každém, aby tento termín interpretoval podle svých vlastních představ. Může to být Bůh kteréhokoliv světového náboženství, může to však být i víra v přírodní zákony, které byly hned na počátku času vyšší inteligencí promyšleny a nastaveny tak, aby umožnily vznik a vývoj vesmíru a v něm pak zrod a evoluci živé hmoty.

Svobodou zednáři rozumějí především svobodu myšlení a rozhodování, tedy uchazeč nesmí být nikým a ničím ovládán či manipulován, tedy sektou či ideologií. Jasným znakem nesvobodnosti je například alkoholismus, drogová, nebo jakákoliv jiná patologická závislost.

V neposlední řadě musí být uchazeč svobodný i ekonomicky, tedy musí být schopen poctivě uživit sebe a svou rodinu a nebýt závislý na milodarech. Minimalistickým požadavkem v tomto směru je trestní a občanská bezúhonnost, od uchazečů narozených do roku 1971 zednáři žádají předložení lustračního osvědčení. Uchazeč dále nesmí být členem či stoupencem žádné organizace či hnutí, směřujícího k potlačení lidských a občanských práv a svobod, hlásajícího rasovou, národnostní, náboženskou, třídní nebo jinou nenávist či nerovnost.

Foto: Petr Broulík