Nejnovější zprávy: Dubina má zmodernizovanou tramvajovou trať. Bude tišší, rychlejší i levandulová Poruba doma ve šlágru nestačila na Vsetín. V sobotu vyzve Prostějov

Společnost

Plán na využití miliard litrů mořské vody pod Ostravou ožívá. Vítkovice chtějí lázně

​Když geolog Jan Folprecht žijící v letech 1873 až 1952 zkoumal před více než sto lety pomocí vrtů, kde se pod zemí v ostravsko-karvinském revíru nachází uhlí, možná trochu rouhačsky řekl: „Budoucnost Ostravy není v uhlí, ale v lázeňství.“

Vizualizace: se souhlasem Vesměs Architekti

Tento muž proslulý svými geologickými výzkumy totiž při výzkumech hojně narážel na takzvané uzavřené čočky, čili ložiska čili jezírka jodobromové minerální vody, přezdívané solanka.

Šok? Pro některé ne. Už tento geolog stejně jako spousta havířů věděl, že v šachtách pod Ostravou teče po stěnách slaně chutnající minerální voda, kterou mnozí havíři nabírali do baňoků a bez obav pili. A odborníci se od té doby zabývají složením této minerální vody, která pod Ostravou je.

Odvážný plán: pojďme ve Vítkovicích vybudovat lázně

Čas od času se objevují také odvážné projekty na její využití. Už dlouho například velmi vážně o využití této minerální vody ležící pod povrchem Ostravy od dob třetihorního moře uvažuje dnešní zastupitel, bývalý starosta a místostarosta obvodu Vítkovice Aleš Dobrozemský. Jeho dnes už docela reálným snem je vybudovat přímo ve Vítkovicích lázně v podobě rehabilitačního střediska, které by tuto vodu využívalo k léčení různých neduhů.

Vizualizace: se souhlasem Vesměs Architekti

Aleš Dobrozemský dnes už dokonce vede na vítkovické radnici realizační skupinu na vybudování lázní, která se má už brzy scházet, jsou v ní zástupci obvodu, města Ostravy, Moravskoslezského kraje, státního podniku DIAMO, náměstek Městské nemocnice Ostrava a odborníci z hornicko-geologické fakulty VŠB-Technické univerzity Ostrava. Všechny tyto instituce chtějí do čtyř let přeměnit tento odvážný sen ve skutečnost.

A v rukou už mají studii, podle níž by v bývalých, dnes už nefungujících vítkovických lázních mělo vzniknout rehabilitační středisko. To by využívalo právě minerální solanku, která se dnes čerpá v blízkém bývalém dole Jeremenko a zbůhdarma vypouští do řeky Ostravice.

Léčivá voda vytéká do Ostravice coby ekologická zátěž

Už dříve nechal Aleš Dobrozemský vypracovat chemický rozbor, který ukázal, že voda vytékající potrubím z dolu Jeremenko do řeky Ostravice je silně mineralizovaná solanka chloridosodného typu se zvýšeným obsahem stroncia, bromidů a síranů.

„Prostě mořská voda z třetihor o teplotě 26 až 29 °C. Naprosto ideálně se hodí třeba pro léčbu kožních onemocnění,“ upozorňuje a dodává, že všude v okolních státech se snaží takovou termální vodu nákladně hlubokými vrty získávat, aby mohli vybudovat termální koupele.

„Málokdo však ví, že my ve Vítkovicích máme k dispozici 5,5 milionů kubických metrů minerální léčivé vody ročně, která vyvěrá v objemu zhruba 160 až 170 litrů za sekundu. Aniž bychom museli vrtat,“ představuje pozoruhodnou vizi Aleš Dobrozemský, před posledními komunálními volbami místostarosta Vítkovic.

Tato voda, která je podle rozborů dokonce léčivější než podobná minerální voda využívaná například v lázních Darkov, se nachází na Dole Jeremenko, jen 450 metrů od objektu bývalých městských lázní a parku Jožky Jabůrkové.

„Dnes je tato voda vyvedena z areálu státního podniku DIAMO potrubím k řece Ostravici, do které se bez užitku vypouští coby ekologická zátěž,“ upozorňuje. A dodává, že když je v Ostravici malý průtok, tak se musí solanka dokonce přestat z dolů čerpat, aby „nepřesolila“ Ostravici.

Ve Vítkovicích měly už dávno být lázně. Zmařili je však „upíři“

Takto si Aleš Dobrozemský posteskl, když obyvatele obvodu Vítkovice seznamoval v obvodním zpravodaji s podobou studie vypracované ateliérem Vesměs Architekti v červnu tohoto roku.

Vizualizace: se souhlasem Vesměs Architekti

„Nápad s využitím minerální léčivé vody v našem obvodu totiž není nový. Již před dvaceti lety s ním přišel inženýr Kubín z OKD. Ten chtěl vybudovat lázně přímo na šachtě Jeremenko, případně v Dolní oblasti Vítkovice. Tehdy se však na něj záhy vrhli různí spekulanti, chamtivci a jak já říkám, upíři z řad podnikatelů, kteří na tom chtěli mohutně vydělat. A svými přemrštěnými plány v řádu asi šesti miliard projekt doslova roztrhali na kusy. Uvažovalo se o zábavním parku. A tak se záměr stal neúměrně drahý,“ říká.

S novou studií se však obvod chce podobnému scénáři vyhnout. „Spojil jsem se tedy s jedním velmi nadaným architektem, jenž studoval a působil ve Francii. Ten pro nás vypracoval projektovou studii, která ověřila reálnost záměru a zároveň vyčíslila náklady na projekt na střízlivých 166 milionů, což je částka velice rozumná,“ říká Aleš Dobrozemský, který kolem nápadu vítkovických lázní „chodí“ už nějakých pět šest let.

Pomůže lázním Plán spravedlivé transformace?

Vítkovice totiž chtějí lázně ideálně vybudovat s maximálním využitím stávající infrastruktury a zároveň mít předem u projektu zajištěno financování. A Aleš Dobrozemský se chce po odchodu z postu místostarosty projektu věnovat naplno.

Ještě ve funkci místostarosty obvodu Vítkovice však začal pátrat, zda by obvod mohl k uskutečnění této vize využít například takzvaný Plán spravedlivé transformace, který spravuje Moravskoslezský kraj a disponuje financemi z Evropských fondů. Cílem plánu je transformace uhelných regionů v regiony bezemisní. Zástupcům Moravskoslezského kraje i Evropské unii se ostatně „elegantní“ nápad městského obvodu Vítkovice podle Aleše Dobrozemského velice líbí. Už teď má obvod přislíbenou částku na vyhotovení projektové dokumentace.

„Projekt vítkovických lázní totiž ve skutečnosti přesně odpovídá tomuto konceptu programu, který by měl český stát spolu s Evropskou unií spustit v úvodu příštího roku a bude trvat tři roky,“ říká Aleš Dobrozemský. Dodává, že obvod Vítkovice už má také rozjednaný dotační program. A že by se vítkovické lázně mohly otevřít, pokud vše půjde dobře, právě za čtyři roky.

Jak by měly lázně se solankou vypadat?

Navržené řešení pracuje se dvěma hlavními konstrukčními systémy – původním stěnovým systémem historické budovy bývalých lázní a novou halovou konstrukcí skleníku, ve které bude subtropické klima, odpovídající flóra a bazény s mořskou vodou.

Vizualizace: se souhlasem Vesměs Architekti

Objekt bývalých lázní je dnes zčásti prázdný a zčásti v něm jsou kanceláře sociálního odboru. Bývalé lázně vznikly někdy ve dvacátých letech minulého století a měly řešit hygienu lidí, kteří v té době houfně přicházeli do Vítkovic a Ostravy za prací, ale jejich tehdejší ubytování nemělo patřičný sociální standard.

„Tehdy měly Vítkovice skoro čtyřicet tisíc obyvatel, dnes mají osm tisíc. Ale každý neměl doma koupelnu a vanu. Takže takových lázní bylo ve Vítkovicích několik a lidé se do nich chodili třeba jednou nebo několikrát týdně umýt a vykoupat,“ vysvětluje Aleš Dobrozemský. Podle něho tyto lázně plnily svou funkci zhruba do konce druhé světové války a poté už ztratily význam.

Dnes by mohly opět tak trochu sloužit původnímu poslání, ale jako rehabilitační a léčebné zařízení. Nebudou však mít podobu klasických lázní, kam lidé přijíždějí na léčebné pobyty o délce třeba tří týdnů. Lidé z Ostravy a okolí by do vítkovických lázní přijížděli denně.

Vítkovické lázně by měly mít podobu a charakter subtropického skleníku s vodou třetihorního moře. „Vlastně si tu vybudujeme takové malé moře. Součástí lázní bude jeskyně, v níž se budou inhalovat páry ze solanky, protože tato voda je vhodná i pro léčení třeba žaludečních vředů. Na rozdíl od vody používané v lázních Darkov má tato ostravská lepší vlastnosti. Jsou v ní totiž i siřičitany, které jsou vhodnější na léčení třeba kožních nemocí,“ říká Aleš Dobrozemský.

Léčivé zábaly, vířivky, podvodní masáže

„Lázeňské procedury budou zahrnovat léčebné koupele různých kategorií, od léčivých zábalů, celotělových vířivek a vířivek na specifické části těla až po podvodní masáže a rehabilitace. Nad bazény bude prosklená zastřešená terasa. Jedna její část bude vyhrazena intenzivní fototerapii, zatímco druhá bude přístupná i přes interiér objektu. Bude to místo určené pro klidová cvičení či například jógu,“ představuje projekt Aleš Dobrozemský.

Už nyní však se k projektu nových vítkovických lázní hlásí někteří místní vítkovičtí podnikatelé, například majitel vítkovického hotelu Veronika, kde by se případně mohli lázeňští hosté z větší dálky ubytovat na více dní. Byly by tedy více otevřené než klasické lázně a jejich denní kapacita by čítala asi sto klientů. Voda by se do objektu nových lázní dopravovala z Jeremenka potrubím.

Altán, potůček a brouzdaliště se solankou v parku

Podobné lázně využívající solanku dnes existují třeba v Německu a právě tam se Aleš Dobrozemský inspiroval některými „vychytávkami“ a prvky, které by chtěl vybudovat i ve vítkovických lázních.

„Kromě tropického skleníku bychom chtěli také využít vody, která by měla téci takovým potůčkem nebo brouzdalištěm v parku, kde si budou moci máčet nohy i lidé, kteří do lázní programově nezamíří. Něco podobného mají v lázních Bad Kissingen. Prostě takový člověk půjde přes park a na pár desítek minut si ponoří vody do solanky. Chceme mít v parku i altán, po jehož stěnách bude tato voda stékat a bude tak vytvářet zajímavé obrazce, což je třeba součástí lázní Bad Essen,“ představuje své vize Aleš Dobrozemský.

Voda může rehabilitační lázně i vytápět

Voda, která má teplotu 29 stupňů Celsia, by měla také vítkovické lázně vytápět, takže nebudou energeticky náročné. Na střeše by měly být také solární panely, které budou lázně zásobovat zčásti elektrickou energií.

Výzkumy ukázaly, že zředěnou solanku z šachet pod Ostravou lze využít jako vodu do lázeňského bazénu a zředěná ještě více se dá pít a léčit s ní třeba žaludeční vředy. Solanka se dá také používat i jako minerální sůl do domácích koupelí, jak to dělají například lázně Darkov v případě darkovské jodobromové soli do koupelí.

Lázně mohou být novou příležitostí pro Vítkovice

S novými lázněmi počítá i střední škola AHOL, která už nyní nabízí mladým studijní obory zaměřené na ošetřovatelství, protetiku a časem by chtěla podle Aleše Dobrozemského otevřít obory zaměřené na lázeňství. „Nové lázně by možná pomohly i snížit velkou nezaměstnanost v obvodu Vítkovice. A znovu oživit Vítkovice, kde bývalo živo, ale dnes se tady spousta domů bourá,“ říká Aleš Dobrozemský.

Projektu nahrává i stanovisko státu pro podnik DIAMO, že má financovat čerpání solanky na bývalé šachtě Jeremenko minimálně dalších padesát let. Pokud by se totiž tato třetihorní voda z podzemí, které v hloubce asi jednoho kilometru hornická činnost narušila, nečerpala, zaplavila by šachty a dostala se podzemím do šachet v Poslu a do stále ještě fungujících dolů na Karvinsku. „Takže máme jistotu, že budeme mít v lázních několik desítek let léčivou minerální vodu,“ říká Aleš Dobrozemský.

Součástí lázní bude sad Jožky Jabůrkové a kolonáda s vřídlem

Také sad Jožky Jabůrkové se díky propojení s prosklenou přístavbou stane přirozenou součástí městských lázní. V lázeňské budově bude na této straně umístěna i menší kavárna.

Ta může být díky teplému klimatu v provozu celoročně, přičemž v letním období lze stěny kavárny otevřít, a tím ji zcela propojit s parkem, kde na ni bude navazovat moderní zastřešená kolonáda zakončená altánem se vřídlem, přístupná komukoli a přímo lákající ke každodenní procházce lázeňským parkem. "Hornické a hutnické Vítkovice tak přetvoříme na Vítkovice lázeňské," věří Aleš Dobrozemský.

Celé rehabilitační zařízení v podobě lázní, které sice bude majetkem Vítkovic, budou provozovat lékaři a sestry Městské nemocnice Ostrava.

Nadějný projekt začne architektonickou soutěží na podobu lázní

Po ustavení dvanáctičlenné realizační skupiny pro vybudování lázní chce obvod Vítkovice vyhlásit architektonickou soutěž na přesnou podobu lázní a k ní se bude tvořit zadání. Podle vítězného projektu vznikne projektová dokumentace. To vše by mělo proběhnout v příštím roce. A v lednu startuje projekt Plánu spravedlivé transformace, který by měl pro projekt zajistit podstatnou část financí z Evropské unie.