Petr Šigut: Fotografování na Dakaru bylo zážitkem na celý život

Fotí především Beskydy, ale nevyhýbá se ani fotografování portrétů či aktů. Jen letos poměrně výrazně vyjel ze zaběhnutých kolejí a vyrazil na Dakar, respektive na vzpomínkovou jízdu s Karlem Lopraisem a jeho doprovodným týmem zdokumentovat po dvaceti letech tehdejší trasu.

“Jen přes Alžír jsme se nedostali, oblast je bohužel uzavřena, takže jsme to museli objet přes Maroko a západní Saharu. Ale cíl byl samozřejmě u Růžového jezera v Dakaru, “ říká čtyřiapadesátiletý rodák z Čeladné, který má fotografování nejen jako koníčka, ale i zaměstnání a obživu.

“Organizátoři té cesty chtěli udělat pořádnou dokumentaci a oslovili tak nejen profesionálního kameramana, ale požádali i mě. Z cesty totiž vznikne dokumentární film, ale také například speciální kalendáře,” říká Petr Šigut.

Foto: Petr Šigut

Pro Magazín PATRIOT připravil cestopisný serial na pokračování, v němž popíše nejzajímavější okamžiky cesty a především zveřejní ty nejlepší fotografie. Co na cestě prožil opravdu překvapivého?

Foto: Petr Šigut

“Každá země je jiná, projeli jsme Maroko, západní Saharu, Mauretánii, Senegal, kde sice končila oficiální část cesty, ale my jsme pak ještě pokračovali do Mali, kam jsme vezli humanitární pomoc do sirotčinců,” říká Petr Šigut.

Zážitků bylo samozřemě moc, ale nejvíce na fotografa působila Mauretánie, neuvěřitelně chudá země.

“Zastavili nás tam vojáci a my se jich ptali na cestu do jednoho pouštního města. Odpověděli, že je to velice jednoduché, že to nemůžeme minout. Řekli nám: Pojedete půl dne podél kolejí po pravé straně, ty koleje rozhodně nesmíte přejet, protože druhá strana je zaminovaná. Po půl dni dojedete ke stromu, u něj odbočíte doprava a pak pojedete další dva dny doprava… No a tak to taky bylo, našli jsme to!”

Petr Šigut v v rybářské vesničce u lovce chobotnic na Západní sahaře. Foto: Archiv

Uvažuje autor, že vyrazí na zahraniční fotografování co nejdříve znovu? “Člověk podle mě udělá nejlepší fotky tam, kde žije. Kdybych v té zemi žil, tak udělám lepší fotky, znal bych lépe krajinu, věděl bych více o tamním počasí a měl bych i více času… Proto fotím nejraději Beskydy, v nichž žiju.”