Kultura
22/09/2020 Tereza Hrubá

​Petr Pánek: Těžká doba, kulturní akce nejsou světlo, které se dá rozsvítit a zhasnout dle situace

Na podzim se mohou Ostravané těšit na výživný program Centra PANT. Kromě intimních koncertů, které už měli možnost navštívit v létě, se budou konat předvolební debaty a také dva festivaly.

"V říjnu se uskuteční festival dokumentárních filmů Jeden svět a na přelomu října a listopadu opět proběhne festival Polské dny, který se tentokrát zaměří převážně na stoleté výročí česko-polské hranice," říká šéf centra PANT Petr Pánek.

Podle čeho jste volili témata předvolebních debat?
Máme programovou radu, která se podílí právě na tvorbě témat. Snažili jsme se společně vybrat tak, aby se debaty věnovaly stěžejním tématům pro Moravskoslezský kraj a poté jsme to konzultovali také se zástupci různých politických stran, abychom věděli, zda jsou i z jejich pohledu témata vhodná a důležitá také pro budoucnost. Podle volby tématu jsme se pak snažili hledat také moderátory. Vždy se jedná o dvojici, kde by měl minimálně jeden plnit funkci odborného garanta a měl by tedy tématu rozumět opravdu do hloubky.

Myslíte si tedy, že bude některá z debat pro veřejnost zajímavější právě díky zaměření?
Rozhodně si myslím, že zaujme setkání lídrů, kde se budou zástupci stran zaměřovat na strategie do budoucna.

Jaká byla tedy účast na první debatě?
Přišlo zhruba 40 lidí. U nás je ale obecně během jakýchkoliv debat důležitá právě interakce s lidmi. I proto jsme se během karantény rozhodli, že nebudeme mít debaty přes sociální sítě, a to právě proto, že je pro nás důležití přímý kontakt. Celkově je lepší, pokud dorazí 30 až 40 lidí, kteří se chtějí něco dozvědět a zapojit se do debaty, než kdyby dorazilo lidí 100, ale našli by se mezi nimi jen příznivci konkrétních politických stran.

Zapojují se tedy lidé hodně?
Dotazů bylo dost. Na konci máme vždy prostor pro otázky, zhruba 30 minut.

Co se týče moderátorů, budou se během těch čtyř týdnů proměňovat, nebo zůstanete u stejné dvojice?
Budou se střídat. V první debatě jsme měli jako moderátory dva vysokoškolské učitele – Petra Kopeckého z Ostravské univerzity a Davida Stavárka ze Slezské univerzity v Opavě. Jeden z nich se více soustředil právě na vzdělání a druhý na problematiku práce, tak abychom pokryli celé téma. Na následující debatu, která se týká životního prostředí, máme domluveného děkana Přírodovědecké fakulty Jana Hradeckého a jeho kolegu, poradce v oblasti životního prostředí, Zdeňka Frélicha.

Proč se poslední z debat nebude konat v Centrum PANT, ale přesune se do ostravského Domu kultury? Je to kvůli kapacitě?
První tři tematické debaty budeme pouze streamovat na Facebook, ale tu poslední, která se právě týká lídrů, bychom rádi snímali více kamerami, abychom ji mohli dát také na náš Youtube kanál. Problém by tedy byl v PANTU i v rámci prostoru, protože tento typ techniky zabere poměrně dost místa. Zároveň předpokládáme, že tady bude i větší zájem ze strany lidí, a proto jsme se rozhodli pro větší prostor.

Myslíte si, že účast na debatách nějak výrazně ovlivní opětovné zavedení roušek? Přeci jenom první debata proběhla ještě bez nich.
Nemyslím si, že by roušky měly na tento typ akcí velký vliv. Spíše bych se bál právě nejistoty lidí. Na jednu stranu jsou lidé strašeni a na tu druhou jsou tady ti, kteří chtějí nařízení ignorovat. Toto jejich rozhodnutí pak samozřejmě odradí lidi, kteří jsou nějakým způsobem rizikoví a mají například sníženou imunitu. Ač osobně nejsem příznivcem roušek, tak toto rozhodnutí respektuji a určitě to považuji za mnohem lepší řešení a to nejmenší, co můžeme udělat, aby se veškeré kulturní akce nerušily.

Když se podíváme na další program Centra PANT, tak stále ještě dobíhají intimní koncerty, které se konaly i během léta. Jak to bude dále? Mohou se lidé těšit na další podobný koncept, nebo zůstanou během podzimních měsíců bez hudby?
Momentálně vymýšlíme nový název, ale koncept bychom rádi zachovali, aby si lidé zvykli, že tady mohou chodit i na tento typ programu. Chceme vybírat účinkující, kteří mají, co říct nejenom hudbou, ale také slovem. Rádi bychom to posunuli dál a zavedli do toho jakýsi druh recitálu, aby to bylo opět založeno na již zmíněné interakci. Mnozí z hostů, které jsme tady měli, to již sami zařazují a tím pádem to má i určitou přidanou hodnotu. Publikum je tak nejen slyší, ale může se s daným umělcem i pobavit. Chtěli jsme s tím začít již na jaře, kdy tady byl Vladimír Merta a Jakub Čermák, ale poté bohužel přišla světová pandemie, a proto bylo vše posunuto až na léto.

Máte už tedy dohodnuté konkrétní hosty?
Máme nápady a vše je ve fázi komunikace. Rádi bychom, aby tady byl někdo každý měsíc. Například Eva Turnová s Turnovým hájem. Budeme se chtít dohodnout také na spolupráci s Jiřím Vondrákem, což je brněnský písničkář, který se věnuje i literatuře. Velice zajímavý člověk je také Oldřich Janota. Rádi bychom oslovili i polské písničkáře. Bohužel doba je stále nejistá, ale i pokud by se mělo jednat o omezeních co se týče počtu, tak snad počet 100 lidí, což je přibližně naše kapacita, nebude dotčen. Zatím nemáme jasné termíny, přeci jenom jsme se soustředili hlavně na předvolební debaty a máme před sebou také festival Polské dny, takže zbytek programu vzniká podle času a síly, která nám zbývá.

Zmínil jste Polské dny, jak je na tom tedy příprava tohoto listopadového festivalu?
Momentálně je organizačně nejhorší stupeň. Je třeba vše sladit tak, aby se akce nepřekrývaly. Přeci jenom jich bude několik denně po celé Ostravě. Program by měl být tedy uzavřen během následujícího týdne. Letos budeme mít určitě více muziky, kterou bychom chtěli cílit na mladší generace. Zahájili jsme spolupráci s organizátory Hradeckého slunovratu, kteří se na hudební dramaturgii nejen podílejí, ale dávají to vše dohromady.

A další akce?
Další věcí je výročí 100 let od vzniku hranice mezi námi a Polskem. Bohužel v Těšíně si toto výročí připomněli způsobem, který mi není úplně sympatický. Rozhodli se pro postavení hraničního sloupu, takže i když se všichni snažíme hranice bourat, tak oni to pojali opačným způsobem, což považuji za velmi nešťastné. My bychom chtěli těchto sto let připomenout právě tak, jako by tady žádná hranice nebyla. V rámci toho budeme mít česko-polskou debatu právě o proměně Těšínska. Bude tady autorka knihy Šikmý kostel, Karin Lednická, se svým kolegou, historikem Danem Korbelem z katovické univerzity, a budeme se zaměřovat na proměny regionu od poloviny 19. století až do momentu, kdy celá hranice vznikla. Chceme se bavit o tom, jaký vliv měla tato proměna regionu na rozdělení území. Dále je v plánu také komentovaný zájezd na Goroly k Jablunkovu, kde chceme nějakým způsobem ukázat oblast, kde dnes hranice v podstatě neexistuje a je to jen správní čára. Člověk se tam pohybuje mezi ovečkami a pastevci a v podstatě si ani neuvědomí, že přechází mezi Polskem a Českem.

Chceme také uspořádat debatu s novým ředitelem České televize v Ostravě, který byl dlouholetým zpravodajem právě v Polsku. Rádi bychom si s ním popovídali o proměnách Polska a o jeho vnímání této země.

Na letošní rok také padlo výročí polského vysílání Českého rozhlasu, se kterým připravujeme multikulturní vzpomínkový večer. Bude toho opravdu mnoho. I když jsme si mysleli, že letos uděláme jen pár akcí, tak zajímavých nápadů je tolik, že je jednoduše musíme realizovat. Do pořádání festivalu se opět zapojí také Ostravská univerzita s Fakultou polonistiky i polský konzulát. Celkově na akci spolupracujeme také s polským institutem v Praze a není to čistě náš projekt.

Myslíte si, že tento festival pomáhá lidem z Moravskoslezského kraje lépe přijmou Poláky a zlepšovat tak vzájemné vztahy?
Jejich smyslem to každopádně je. Jestli se to daří nebo ne, toť otázka. My doufáme, že se festivalu neúčastní jen polofilové, ale že vzbudíme zájem i v dalších lidech. Ten lze ale vzbudit jen v tu chvíli, kdy je téma Polska nastolováno. Snažíme se tak cílit právě na Čechy, abychom jim Polsko přiblížili. Já jsem rodilý Ostravák a vím, že je tady poměrně velký despekt vůči Polsku a je to, nejenom pro mě, těžko pochopitelné. Přece jenom například vůči Němcům takový despekt nezaznamenáme i když by to historicky dávalo větší smysl. Osobně to cítím jako naprosto absurdní přístup, takto v dnešní době řešit historické křivdy. Poláci jsou na rozdíl od nás daleko vstřícnější, i když se samozřejmě najdou jedinci, kteří jsou velmi nacionalističtí. Naším cílem je minimálně zlepšit vnímání Polska.

Poslední velkou věcí, která se bude během podzimu konat je festival Jeden svět, který byl přesunut z dubna právě kvůli koronaviru. Bude tedy program stejný, jako měl být na jaře, nebo se nějak proměnil?
Podle mých informací, bez ohledu na streamování filmů online během karantény, se ostravští organizátoři rozhodli nasadit stejné filmy, a to i z toho důvodu, že si myslí, že lidí, kteří si filmy pustili, není zdaleka tolik. To stejné platí i pro kina, která některé z filmů zapojila do svého programu. Myslí si, že spousta lidí v tuto dobu neměla chuť zajít si do kin, nebo alespoň ne tak často.

A nebojíte se tedy, že bude menší účast, než mohla být původně?
Řekl bych, že ne. Jeden svět má přidanou hodnotu právě v debatách, které se po filmech pořádají a ty během online streamu nedostanete. Zároveň je nabídka filmů opravdu veliká, jen v Centru PANT budeme promítat hned pět snímků a rozhodně nebylo možné zhlédnout celý festivalový program. Otázkou je pak ale už zmiňovaný problém obecné obavy z koronaviru. Cílovou skupinou jsou zde ale převážně mladí lidé, kteří se tolik neobávají. Spíše to ovlivní účast ze školního prostředí. Podle mých informací školy nedoporučují ani učitelům ani studentům, aby se podobných akcí účastnili. Přeci jenom je největší postrach právě karanténa, ve které může člověk skončit velmi snadno a může to výrazně ovlivní fungování těchto institucí. V dnešní době je velmi složité něco pořádat a vymýšlet. U těchto akcí je to jako celá kultura. Není to světlo, které se může rozsvítit a zhasnout podle situace. Jsou to akce, které se plánují dlouhodobě, některé i čtyři až pět měsíců dopředu a přemýšlet takto dopředu nad tím, jestli se za tu dobu bude moci něco konat nebo ne, člověka neskutečně psychicky vyčerpá.

Více informací naleznete na https://www.centrum-pant.eu/ a https://www.facebook.com/centrumpant/

Sdílejte článek