Petr Michalík: Třicet let v Deloitte

„Před třiceti lety jsme ještě vozili obrovské šanony účetních zápisů a měli jsme dokonce soutěž, kdo tašek a papírů donese víc. Teď neexistuje téměř nic vytištěného, vše je v elektronické podobě,“ říká Petr Michalík, partner ve společnosti Deloitte Česká republika.

Narodil jste se v Oticích na Opavsku, vystudoval střední školu v Opavě a vysokou v Brně, pak jste odešel do Prahy, pobyl chvíli v Kanadě a vrátil se zpět na Moravu. Šlo o záměr?

Do určité míry je to spíš náhoda. Na druhou stranu si říkám, že touto náhodou bych ostatním šel rád příkladem. Střední školu jsem vystudoval v Opavě, pak jsem se přestěhoval do Brna, kde jsem vystudoval vysokou školu. V polovině devadesátých let nebylo zdaleka tolik příležitostí jako dnes a já jsem se později musel za prací přestěhovat do Prahy. Nastoupil jsem do společnosti Deloitte. Díky dvěma semestrům v zahraničí jsem měl vyhovující jazykové i profesní předpoklady.

Kanada vám tedy pomohla?

Vždy jsem chtěl vycestovat do zahraničí, ale ne natrvalo, zkrátka na zkušenou. Již po čtyřech letech v zaměstnání, kdy jsem úspěšně absolvoval i mezinárodní auditorskou a účetní certifikaci, jsem měl možnost vyrazit do Kanady, kde jsem strávil téměř dva roky. To mi obrovsky pomohlo uvědomit si, že i chléb na „západě“ je o dvou kůrkách a život tam je také velmi náročný. Byla to ale skvělá zkušenost. Pak jsem se vrátil na Moravu, do Olomouce, protože jsem nechtěl jít zpátky do Prahy. Poté jsme se soustředili na nově otevřené kanceláře v Ostravě a v Brně.

Neurazte se, ale není příliš časté, aby chlapce přemýšlejícího o své budoucnosti napadlo, že by chtěl být jednou auditorem. Může ho napadnout popelář, řidič Formule 1, slavný herec nebo fotbalista. Proč jste chtěl být auditorem?

Mým hlavním cílem bylo pracovat pro mezinárodní společnost a dělat něco zajímavého. Když se na to dívám zpětně, tak práce auditora se hodně hodí k mému osobnostnímu profilu – jeho prvním bodem je v mém případě zodpovědnost. Myslím si, že auditor by měl být zodpovědný a zároveň má v sobě mít zakořeněné etické zásady. A je to asi shoda náhod, že jsem si našel takovou práci, která odpovídá mému životnímu krédu.

Jak dlouho v Deloitte pracujete?

V srpnu 2025 to bude třicet let.

Je taková loajalita ve vaší branži obvyklá?

Je i není. Nejen u společností takzvané Velké čtyřky (čtveřice největších auditorských a poradenských společností ve světě – Price­waterhouse Coopers, KPMG, Deloitte a Ernst Young, pozn. red.), ale i u ostatních poradenských a právních firem, existuje takzvaná profesní pyramida. I naše společnost funguje do jisté míry jako organizace rozvíjející talenty nebo nástavba univerzity. I nade mnou, pokud jde o věk, je spousta kolegů, kteří jsou ve společnosti déle než já. Mí kolegové z Kanady, se kterými jsem pracoval a byli mými nadřízenými v letech 1999 až 2001, jsou pořád v Deloitte, třeba třicet šest, třicet sedm let. I v Praze takové najdeme.

Dá se popsat vaše profesní kariéra u Deloitte za těch téměř třicet let? Jak jste začínal a kam jste se posunul?

Rád bych zdůraznil, že systém profesní kariéry v devadesátých letech už byl podobný té současné. Mou výhodou je, že když mluvím s mladými potenciálními kolegy, které nabírám, tak jim můžu říct, že jsem začínal úplně stejně jako oni, od píky. Já jsem dokonce pamatoval, když nám dávali počítače, které jsme si museli mezi sebou půjčovat. Ale to bylo opravdu asi jen první rok, pak jsme měli každý svůj počítač. Člověk nastoupí a začíná inventurami, testováním účetních podkladů, prostě od základu. Pak ve firmě roste, stane se rychle vedoucím menší skupiny, nad sebou má stále zkušeného manažera a partnera, který mu radí a navede ho správným směrem. U nás to funguje tak, že každý půlrok nebo rok jsou úspěšní zaměstnanci povýšeni, včetně navýšení mzdy. Je to neustálá motivace. Samozřejmě s tím souvisí také určitý požadavek na pracovní činnost, osobní rozvoj a studijní předpoklady.

Na jaké pozici jste dnes?

Na pozici partnera.

Před třiceti lety jste v Česku musel zažít úplně jiné podnikatelské prostředí, než je dnes. Dala by se tehdejší doba porovnat s tou dnešní?

Měl jsem to štěstí, že jsem začínal pracovat na spoustě auditů dceřiných zahraničních společností, které už tehdy měly v Praze standardní obchodní zastoupení. Byly to společnosti prodávající kosmetiku, chemická hnojiva a podobně. Samozřejmě jsme auditovali i spoustu firem, které jsou i dnes našimi klienty. Z profesního hlediska je ovšem nemohu jmenovat. Prostředí bylo samozřejmě jiné, bylo to trochu divočejší. Zejména u západních společností to ale bylo standardní prostředí, jak je to dnes. Informační systémy už existovaly, účetnictví tedy bylo zachyceno správně, bylo nastaveno dle západních zvyklostí, takže jsme se i my díky tomu učili. Na druhou stranu jsme i my jako auditoři učili klienty, jak se ty věci mají správně dělat.

Foto: Vladimír Pryček

Zkuste vysvětlit, co děláte a co je Deloitte dnes, někomu, kdo je úplně mimo obor. Co obnáší vaše práce?

Nabízíme nejen audit, ale i daňové poradenství, consulting a finanční poradenství. Zkrátka umíme větším a největším firmám pomoct prakticky s čímkoliv. Jsme taková firma pro firmy. A proč jsou vůbec důležité audity? Zejména proto, že zajišťují přesnost finančních výkazů, čímž posilují důvěru investorů, klientů, partnerů i veřejnosti. Pomáhají odhalovat chyby, neefektivitu nebo případné podvody a zajišťují soulad s právními i regulatorními požadavky. Mimo to mohou poskytovat vedení společností cenné poznatky o rizicích i příležitostech ke zlepšení řízení a provozu. Často v nadsázce říkám našim zaměstnancům i klientům, že kdyby neexistoval auditor, finanční trhy by možná úplně zkolabovaly, protože by nikdo přesně nevěděl, jaký je přesný stav těch či oněch firem. Nemalá část z nich by si totiž realitu ohýbala.

Proč bych si měl vybrat právě vás?

U nás budete mít určitě záruku kvality a toho, že neuhýbáme. Jsme schopni si účetní data nahrát a analyzovat je. Máme také nejnovější technologie, v posledních letech rovněž opatrně zapojujeme i umělou inteligenci, která může mít v některých činnostech dokonce menší chybovost než lidé, ale je potřeba samozřejmě kontrolovat i ji. Poskytneme tedy nejen audit firmy, ale jsme schopni vám pak i odprezentovat zajímavá data a vývoj ve fungování firmy, který třeba nevidíte.

Máte třicetiletou zkušenost, to je zcela jistě velká devíza. Zeptám se trochu všeobecně, jak na tom jsou v dnešní době firmy? Například konkrétně v našem kraji? Býváte překvapeni tím, že stále existují věci, které ve firmách nefungují a firmy si s nimi neumí poradit?

Svět se posunul a některé věci jsou nesrovnatelné. Před třiceti lety jsme ještě vozili obrovské šanony účetních zápisů a měli jsme dokonce soutěž, kdo tašek a papírů donese víc. Teď neexistuje téměř nic vytištěného, vše je v elektronické podobě. Ale samozřejmě se svět stává složitějším, například přibývají požadavky na výkaznictví včetně současného výkaznictví ESG (jedná se o zkratku anglického výrazu Environmental, Social & Governance, která označuje tři hlavní oblasti, v nichž lze měřit pozitivní a negativní dopady činností společností – životní prostředí, sociální aspekty a řízení). S tím souvisí i požadavek na znalosti jak klientů, tak nás auditorů. V podstatě je pořád o čem se bavit, o čem diskutovat a co řešit. Není to tak, že by člověk zakrněl a vše by bylo v pořádku. To v žádném případě. Neustále u našich klientů diskutujeme a řešíme různé záležitosti, ať už je to zmiňovaný ESG reporting, nebo třeba nové akvizice, nové účetní standardy nebo nové zákony o účetnictví, které budou pravděpodobně platné od roku 2027.

Je pravda, že auditor nemá volné Vánoce a leden, únor, březen, protože v těchto měsících je práce nejvíce?

To se naštěstí trochu zlepšilo ve smyslu Vánoc a prosince. Nedávno jsem to s kolegy probíral. Za mých mladých let neexistovalo vzít si volno mezi listopadem a dubnem, kdežto dnes to už naštěstí možné je. Většina kolegů vycestovala v prosinci na dovolenou na lyžích. Jsem rád, že mají tu možnost.

Nezávidíte jim to?

Určitě ne. I vánoční svátky jsou dnes lepší. Klienti dělají většinou inventury před Vánoci nebo po Novém roce, protože chtějí svým zaměstnancům také vycházet vstříc. Už to není tak extrémně těžké, jak to bývalo v dobách, kdy jsme na Silvestra dělali inventury. V období od ledna do března je nicméně sezona, která je velmi náročná. Snažíme se to vynahradit tím, že pro zaměstnance pořádáme lyžařský zájezd do Alp jako kompenzaci za náročnou práci.

Když jsme u inventur, napadá mě, máte nějaké kuriózní příběhy o tom, co jste vy nebo vaši kolegové museli počítat?

Určitě mám, napadá mě třeba dohadování se nad stářím motoru do lokomotiv a jestli motor bude ještě někdy použitelný, případně přepočítání a certifikace zásobníků na ropu, naftu nebo na různé chemické látky, nebo návštěva sil, kde se nachází výbušné látky, a musíme klientovi věřit, že všechny systémy jsou správné. Zažil jsem také dohadování o tom, zda vlak s cisternami před půlnocí na Silvestra odjel, nebo neodjel.

Foto: Vladimír Pryček

Zmínil jste chování k vašim zaměstnancům, dovolenou v Alpách. Vím, že se Deloitte snaží vyjít vstříc například maminkám na rodičovské dovolené, nabízí částečné úvazky, co ještě pro zaměstnance děláte?

My se samozřejmě snažíme fungovat jako správný zaměstnavatel a přistupovat ke všem férově. Byli jsme jedni z průkopníků v zavádění praxe nabízení částečných úvazků. Víme, že kolegyně, které například odejdou na mateřskou dovolenou, se pak chtějí vrátit, a jediná možnost je nabídnout jim flexibilitu. To nabízíme částečným úvazkem, možností práce z domova, případně někdy nabídneme úplně jinou alternativní práci, protože naše firma je velká. Jako příklad mohu uvést, že máme kolegy, kteří přecházejí z oddělení na oddělení, mohou se přestěhovat i v rámci republiky a my jim nabídneme práci jinde. Částečné úvazky a flexibilita se netýká jen žen, ale také mužů.

Odkud se rekrutují vaši noví kolegové? Vím, že spolupracujete s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava, kde mimo jiné přednášíte. Spolupracujete i proto, že si tam hledáte budoucí zaměstnance?

Má to několik rovin. Je potřeba sdílet zkušenosti z praxe přímo na vysokoškolské půdě, a motivovat studenty aby zůstali v našem regionu a pracovali pro jednu z největších poradenských firem na světě. Možnost získání budoucích zaměstnanců je také důvodem naší spolupráce s univerzitou.

Kdyby tady tehdy před třiceti lety měl Deloitte pobočku, tak byste do Prahy nešel? Nebo to bylo spojeno i s cestou na zkušenou, jak jste zmiňoval?

To je dobrá otázka. Myslím, že to tehdy bylo spojeno s cestou na zkušenou. Na druhou stranu musím podotknout, že spousta kolegů z kanceláří z Ostravy a z Brna vycestovala do zahraničí a strávila tam značnou část života, ať už jde o Severní Ameriku nebo Velkou Británii.

Kolik zaměstnanců má ostravská pobočka? Jak významná je tato pobočka v rámci České republiky?

V současné době je nás tady přes šedesát. Jsou to zejména auditoři, ale i daňoví poradci a kolegové z consultingu.

Foto: Vladimír Pryček

Vím o vás, že nepřednášíte jen na vysoké škole…

Snažíme se o to, aby naši zaměstnanci zanechali pozitivní dopad v regionu. Kolegové chodí přednášet o finanční gramotnosti do výchovných ústavů. Na tuto činnost se chceme soustředit i v budoucnu.

Je to pravidlem u Deloitte v celém světě, nebo se jedná o iniciativu vaší pobočky?

Je to pravidlem, ale musím pochválit kolegy, protože jdeme příkladem. Jsme v této činnosti poměrně aktivní.